Odhad: Zálohovaní obalů obcím zvýší rozpočet na recyklaci zprvu až o 31 procent

Novela zákona zavádějící zálohování PET lahví, plechovek a papíru by mohla v prvním roce platnosti vést k navýšení rozpočtu obcí na třídění odpadu v průměru přibližně o 31 procent ve srovnání se současnými částkami fakturovanými ze sběrného systému. V následných letech se při vyšší účinnosti zálohovacího systému počítá s navýšením přibližně o 16 procent. Vyplývá to z odhadů Kalkulačky pro obce ministerstva životního prostředí (MŽP) a ČTK. Celková částka bude záviset převážně na celkové míře separace papíru, bez ní MŽP po přijetí zákona předpokládá průměrné zvýšení rozpočtu o 39 korun na jednoho obyvatele obce. Novela je nyní v připomínkovém řízení a nabýt platnosti by podle ministerstva měla v polovině roku 2025.

Novela MŽP chce zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 000 míst pro jejich sběr. Z nevybraných záloh za obaly, které by následně skončily v třídících popelnicích, by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo přibližně 39 korun za občana. Novela ale také počítá se zpoplatněním papírových letáků a celkový příspěvek obcím by tak měl být nakonec větší. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost přímo na spotřebitele a vést k zefektivnění systému třídění.

"Některé obce se nás například ptají, zda novela zákona o obalech bude, či nebude mít negativní dopady na obecní rozpočty. Je to pochopitelné, protože když lidé nezálohují, jsou to právě obce, které řeší, co s petkou, ať už skončí ve žlutém kontejneru, černé popelnici, nebo pohozená na ulici, či v přírodě. Nový příjem pro obce z nevybraných záloh zaručí, že si obecní rozpočty přilepší ročně v řádu desítek tisíc korun i více," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Při zefektivnění sběru zálohovaných obalů by v dalších letech obce měly mít menší výdaje, ale také menší příjmy z poplatků na zálohy. Zatímco tak například Praha by podle kalkulačky MŽP měla první rok po zavedení novely získat na zálohách za obaly a papír o 53 milionů korun více a navýšit tak rozpočet na jejich sběr a recyklaci o třetinu, po třech letech by příjmy měly činit 16 milionů korun. V Brně by se poplatky v prvním roce mohly zvýšit o 15,1 milionů korun a po čtyřech letech o necelých pět milionů korun.

Obce s přibližně 50 000 až 200 000 obyvateli by získaly navíc miliony korun a obce o 10 000 obyvatelích přibližně nižší stovky tisíc korun. Nejmenší obce by si přilepšily o tisíce, maximálně nižší desetitisíce korun.

Sběrnou síť pro recyklací odpadů v České republice momentálně zajišťuje nezisková akciová obalová společnost EKO‑KOM. Ta má povinnost za čtvrtletní poplatky od spotřebitelů odebírat obalový odpad, zpracovávat ho a opětovně využívat. Finance z poplatků jsou následně přerozděleny na další recyklační procesy. Část je například rozdělena na zřizování a modernizaci třídících linek, ale nejvýznamnější podíl získávají obce. Podle posledních dat z roku 2022 obce získají od EKO-KOMU na sběr a recyklací 65,7 procent všech výdělků.

Navýšení příjmů obcí po zavedení povinného zálohového systému a po započtení poplatku na papír (zaokrouhleno):

Obec (počet obyvatel)	1. rok	2. rok	3. rok	4. rok
Praha (1,25 mil.)	53 mil. Kč (+33 %)	34 mil. Kč (+25%)	24,6 mil. Kč (+20 %)	16 mil. Kč (+17 %)
Brno (380.000)	15,8 mil. Kč (+40 %)	10,1 mil. Kč(+29 %)	7,3 mil. Kč (+24 %)	4,8 mil. Kč (+19 %)
Plzeň (170.000)	7 mil. Kč (+32 %)	4,5 mil. Kč (+24 %)	3,3 mil. Kč (+20 %)	2,1 mil. Kč (+16 %)
Liberec (103.000)	4,3 mil. Kč (+37 %)	2,8 mil. Kč (+27 %)	2 mil. Kč (+22 %)	1,3 mil. Kč (+18 %)
Teplice (49.000)	2 mil. Kč (+46 %)	1,3 mil. Kč (+33 %)	942.000 Kč (+26 %)	616.000 Kč (+20 %)
Litomyšl (10.000)	412.000 Kč (+26 %)	265.000 Kč (+19 %)	191.000 Kč (+16 %)	125.000 Kč (+13 %)
Špindlerův mlýn (1000)	41.000 Kč (+19 %)	26.000 Kč (+16 %)	19.000 Kč (+14 %)	12.000 Kč (+13 %)
Přebuz (77)	3200 Kč (+16 %)	2100 Kč (+13 %)	1500 Kč (+11 %)	1000 Kč (+10 %)
Celá ČR (odhadovaný hrubý průměr)	31 %	23 %	19 %	16 %

Zdroj: MŽP

---

reklama

---