Odstřel vlků na Slovensku postavil proti sobě úřady a ochránce přírody
Ministerstvo zemědělství umožnilo během této lovecké sezony zastřelit 50 vlků. Zdůvodnilo to rozšiřováním populace této šelmy, která podle něj čítá více než 700 jedinců, a také ochranou chovů ovcí v horských oblastech.
Nevládní organizace Lesoochranářské seskupení Vlk ohlásilo žalobu proti stanovení kvóty na lov vlka, kterou zdůvodnilo porušením postupu při schvalování limitu, a zpochybnilo také samotný odstřel.
Rozdílný názor na lov vlka mají i ministři zemědělství a životního prostředí, které do funkce navrhla nejsilnější vládní strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Ministr životního prostředí Ján Budaj prosazoval návrh, aby myslivci nemohli zastřelit žádného vlka. Podle něj po přemnožení lesní zvěře, která způsobuje škody na polích, není vhodné oslabovat jejího přirozeného predátora.
Po stanovení kvóty na odstřel vlků Budajův úřad navrhl zařadit vlka v příslušné ministerské vyhlášce mezi chráněné živočichy. To by znamenalo, že usmrcení této psovité šelmy by se stalo trestným činem.
Ministerstvo zemědělství odstřel vlků obhajovalo i škodami, které podle něj vlci způsobují chovatelům ovcí, a náklady na ochranu těchto chovů před šelmami.
V minulosti zase vyvolalo spory mezi samosprávou a ministerstvem životního prostředí téma odstřelu medvědů, kteří se pohybovali v obydlených lokalitách v podhůří například Vysokých Tater. Lesníci dlouhodobě tvrdí, že tato šelma je v zemi přemnožená. Vzhledem k tomu, že medvěd patří mezi chráněná zvířata, výjimku k jeho odstřelu uděluje ministerstvo životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Ochránci zvířat se kvůli snížení ochranného statusu vlků obrátili na soud v EU
Vlk se po srážce s autem podruhé narodil
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlkOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Zbyněk Šeděnka
12.11.2020 08:26 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
12.11.2020 00:13Zbyněk Šeděnka
12.11.2020 08:23 Reaguje na Jiří DanešDAG
12.11.2020 09:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMy si myslíme, že vlk omezoval zvěř tolik, že rostl les, který vypadá jako dneska, to jest hustý naprosto vyplněný stromy. Díky tomu, že vlci žrali zvěř, tak ten les takhle mohl vznikat.
Já nad tím přemýšlel a neříkám, že mám pravdu, ale mohlo to být tak, že zvěře bylo o mnoho víc než dnes a šelmy skutečně odstraňovali jen nemocné a slabé. Les byl více méně porost nesouvislých nezapojených stromů s hustým keřovým patrem a bylinami. Úživnost byla obrovská dnes. Stromy vyrostly ty které se vyhnuly tlaku zvěře a často byly od zvěře poškozeny.
Břetislav Machaček
12.11.2020 10:29 Reaguje na DAGpopulace ve všech podobně hustě osídlených zemích.
Prostě půda musela uživit více lidí a domácích zvířat. Proto se vybíjeli i zubři a vysoká se chovala nebo naháněla do obor. Posléze došlo
intenzifikaci zemědělství a stouply výnosy.
Tak už nebyl důvod část úrody obětovat volně žijící zvěři. U vlků to bylo trochu jinak v tom, že ochrana domácích zvířat šla cestou omezování lidí při jejich pasení a bez vlků to šlo i v jednoduchých ohradách z latí. Efektivita pastevectví je často pouze v tom, že udržuje louky v dosavadním stavu. Efekt z produkce masa, mléka či vlny je sotva k přežití pár
lidí a další náklady na oplocení, psy a techniku
jsou neúnosné. Takže si budou muset ekologové vybrat
mezi loukami bez trvalého oplocení hodného kriminálu a nebo zarůstajícími loukami a několika stovkami
vlků. Na kompromis v možnosti při napadení stáda
jim "vyprášit" kožich nechtějí ekologové slyšet a
tak dojde na prvou alternativu. Dojde k likvidaci
pastevectví a potažmo luk. Vše pouze kvůli pokusu
vrátit přírodu o 200 let zpět. Bohužel je to blud
a bude draze vykoupen. Dotace do škod pak nahradí
dotace na kosení těch luk, které ale nikdy plně
nenahradí pastevectví. Otázkou bude, odkud ty
dotace neustále brát, když už nebudou producenti
daní, kterými jsou na rozdíl od profesionálních
ochranářů právě i ti chovatelé .
Zbyněk Šeděnka
12.11.2020 10:34 Reaguje na DAGDAG
12.11.2020 10:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo přikrmování nebylo potřeba. Bylo všude mnoho keřů. Já o přikrmování říkám, že má nahradit to že díky člověku v zimě není ta potravní nabídka co by byla v přirozené přírodě. Standardní jsou dnes zoraná pole a smrková monokultura se suchým jehličím na zemi.
