https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ohrozeni-tasmansti-certi-zdevastovali-na-malem-ostrove-populaci-tucnaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ohrožení tasmánští čerti zdevastovali na malém ostrově populaci tučňáků

23.6.2021 02:34 | HOBART (ČTK)
Tasmánští čerti se na ostrov dostali v rámci vládního programu na jejich záchranu.
Tasmánští čerti se na ostrov dostali v rámci vládního programu na jejich záchranu.
Program na záchranu ohrožených tasmánských čertů se na malém ostrově u Tasmánie vymstil - predátoři tam zlikvidovali populaci tučňáků. S odvoláním na organizaci BirdLife Tasmania o tom informoval server BBC News. Masožravý vačnatec známý též jako ďábel medvědovitý je považován za ohrožený druh. Ochránci přírody proto v roce 2012 na ostrůvek Maria umístili menší množství těchto zvířat ve snaze jejich populaci zachránit, jelikož jejich počty dramaticky zdecimovala nakažlivá forma rakoviny.
 

Jejich přestěhování však mělo katastrofický dopad na jiná zvířata na ostrově. Zmizela tamní populace tučňáků nejmenších, která v roce 2012 čítala 3000 chovných párů. "Ztráta 3000 párů tučňáků z ostrova, který je národním parkem, jenž by měl být pro tento druh útočištěm, je v zásadě velká rána," uvedl Eric Woehler, vědec z organizace BirdLife Tasmania.

Už loni odborný časopis Biological Conservation zveřejnil text, podle kterého tasmánští čerti na ostrově Maria "eliminovali" kolonii mořských ptáků buřňáků. "Je jasné, že (tasmánští) čerti měli na ostrově Maria katastrofický ekologický dopad na ptačí faunu," podotkl Woehler.

Tasmánští čerti se na ostrov dostali v rámci vládního programu na jejich záchranu. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) je eviduje na svém červeném seznamu a považuje je za ohrožený druh. Podle Woehlera se nicméně jejich počty v Tasmánii a v pevninské Austrálii zvýšily. V kontinentální Austrálii se minulý měsíc - poprvé po zhruba 3000 letech - narodili tasmánští čerti ve volné přírodě. Vyjmutí ďáblů medvědovitých z ostrova Maria by tudíž na ně nemělo žádné "nepříznivé důsledky", tvrdí Woehler.

Mluvčí tasmánské vlády se podle BBC News nicméně nechal slyšet, že program na ochranu zvířat se bude "nadále vyvíjet v souladu s novými vědeckými poznatky a novými prioritami", přičemž ostrov označil za důležitou součást ochrany ohrožených zvířat.

Tasmánští čerti vymizeli z divoké přírody pevninské Austrálie nejspíše kvůli psům dingo, původním obyvatelům a devastujícímu suchu, domnívají se vědci. Zvířata se podle nich už před 3000 lety uchýlila do ostrovní Tasmánie. I tam však jejich počty od 90. let minulého století dramaticky klesaly kvůli nakažlivé formě rakoviny. Obličejové nádory zdecimovaly jejich populaci ze zhruba 140.000 na 20.000 jedinců.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2021 05:33
To je pro duhovou vílu takový "historický" příklad, že predátor nemůže...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.6.2021 07:58 Reaguje na Karel Zvářal
Bojím se toho, že někoho z "pomazaných hlav" napadne, že ohrožený ussurijský tygr by se nejlépe zrevitalizoval v Česku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.6.2021 07:56
Kdepak asi udělali soudruzi z NDR chybu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.6.2021 08:58
Nenene! Predátor si přece nevyhubí veškerou kořist, aby vymřel hlady!
To je přece v těch příručkách a instruktážních filmech. To se učí na
VŠ a hlásají to členové ochranářských spolků. To bude nějaký překlep
a nebo dezinformace zastánců regulace predátorů. Doufám, že to budou
umět ti teoretici vysvětlit a nedělat mrtvé brouky. Možná by pomohli
dingové(třeba zpětně vyšlechtěni jako tuři), ale pak by zůstali zase
hladovějící na ostrově jenom oni. Predace je cyklická od přemnožení
na okraj vyhubení. Dlouhodobě je možná na obrovských rozlohách a ne
na nějakém ostrově, kde může dopadnout takto.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.6.2021 09:09 Reaguje na Břetislav Machaček
To zdůvodnění by mě taky zajímalo. Jenom doufám, že ochránci přírody nebudou pokračovat ve svých aktivitách a nevysadí ty tasmánské čerty na ostrovy, kde žije kakapo soví.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.6.2021 22:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Austrálie je podivná země. Co vše se tam dovede přemnožit
je doslova obdivuhodné. Králíci, velbloudi, kapři, klokani,
myši, hadi, dobytek(řízeně množen až do stádia vypasení trávy ke kořenům)a kdo ví, co ještě. Myslím si, že obrovské
rozlohy s řídkým osídlením jsou náchylné na podobné excesy.
Dokud se něco úspěšně množí a neškodí, tak není preventivně
regulováno. Až dojde ke katastrofálnímu přemnožení, tak
pak teprve dochází na drastická opatření. Naši aktivisté mají stejnou taktiku, když něco maximálně chrání, až to dojde do stadia, kdy to vyloženě škodí. Pak nastane období, kdy na hájení ještě trvají a prosadí odškodňování za škody
a nakonec odpovědnost přenesou na jiné. Zkušenosti už tu
máme s kormorány, volavkami, krkavcovitými, místy vydrami
a bobry. Další pokusy jsou rozjeté podle stejného scénáře.
Budiž nám to vše varováním před podobným konáním, když se
hasí požár místo prevence. Kulturní krajina samoregulaci
nezvládne a příroda to sama nevyřeší. Někteří tvorové se
umí kulturní krajině skvěle přizpůsobit a náležitě taky
využijí totální hájení až do stádia, kdy vyhubí svoji
potravu. Hasit požár nemá smysl, až když už zůstane
pouze spáleniště.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.6.2021 16:35
Neustále říkám, že je důležité se rozhodnout co konkrétně se v konkrétních případech chrání. Pokud chceme tetřívka, rozmnožujme mnišku a kůrovce. Pokud chceme modrásky a stepní flóru střílejme v té oblasti vlky a podporujme rozumnou pastvu ovcí. Pokud chceme v potocích a tůních původní ryby a obojživelníky regulujme počty vyder. Pokud chceme v lesích jedle, buky a javory regulujme počty spárkaté. V malých ostrůvcích (obdoba našich PR a NPR) nelze zachránit "všechno" současně. Divočina "bez zásahu" potřebuje ohromná území.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.6.2021 16:59 Reaguje na Dalibor Motl
Těch tučňáků nejmenších je na Koulezemi asi milion, takže ty tři tisíce párů nejsou zase tak zásadním problémem. Spíše mě zaráží uvažování ochránců, kteří klidně nastěhují na ostrov smečku dravců, i když vědí, že ti se určitě nebudou živit kedlubnami. Přitom ty zkušenosti s dovozem dravců místní mají. Dovoz koček a lasiček znamenal drastický úbytek celé řady místních druhů. Asi to nestačilo, a ochránci přírody udělali další pitomost.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist