Olomoučtí vědci přišli s novou metodou mapující druhovou rozmanitost hmyzu
"V dnešní době, poznamenané rychlým úbytkem a degradací řady přírodních stanovišť, je poznání biodiverzity velmi potřebné pro zjištění výchozího stavu a stanovení priorit pro ochranu přírody. Podle odhadů známe mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě třetiny fauny. Například dosud bylo popsáno asi 400 000 druhů brouků, ale jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů," uvedl vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Bocák.
Pro rozsáhlé studie biodiverzity, což znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, se podle něj hmyz používá jen zřídka, pozornost se zaměřuje na méně rozmanité, ale probádanější ptáky a savce. "Proto je nezbytné použít inovativní metody k urychlení katalogizace hmyzu. Monitorování na základě DNA je vhodnou cestou," doplnil Bocák.
Pro genetickou analýzu získali vědci materiál získaný od zahraničních spolupracovníků, který pokryl zhruba 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a který přinesl vzorky pro rozsáhlé sekvenování DNA a analýzy biodiverzity tropické skupiny dlouhoústcovití, jejíž kolébkou je jihovýchodní Asie.
V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa. "Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Prokázali jsme tam více než tisíc druhů, což je třikrát více, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno. Na rozdíl od analýz založených na obratlovcích se tak Nová Guinea ukazuje jako místo s obrovskou druhovou rozmanitostí. Je to jeden z příkladů toho, jak monitorování založené na DNA může zcela proměnit naše představy o biodiverzitě," uvedl další ze spoluautorů Dominik Kusý.
Podle autorů studie vytvořená databáze přinesla nejen nové poznatky, ale je rovněž důležitým výchozím materiálem pro další výzkum biodiverzity daných oblastí i dokumentaci výchozího stavu pro budoucí hodnocení vymírání druhů. Důležité je i potvrzení efektivnosti zvoleného postupu. "Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů v takové skupině hmyzu více než sto let. Takto máme šanci poměrně rychle zjistit, kolik je v dané oblasti druhů, jak jsou příbuzné a jak velké areály osidlují, což je podstatné pro management ochrany přírody," uzavřel Bocák. Na výzkumu vědci spolupracovali s Akademií věd ČR, jež má na Nové Guineji výzkumnou základnu, a s kolegy z Přírodovědeckého muzea v Londýně.
reklama
Dále čtěte |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emiseOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Petr
20.2.2022 11:41Ano, je potřeba vychytat ten hmyz dřív než sám vymře. Co příště neulovíme, to vymřelo. Samozřejmě samo. A taky ať máme co vystavovat v muzeích a návštěvnických centrech.
V těch pralesích musí být ale provoz. Místní hledají co kde sníst, zemědělci co kde vyklučit, těžaři co vykácet, jedni výzkumníci loví hmyz, druzí ryby, jiní malé obratlovce, další sbírají rostliny, jiní zase stromy... a to všechno denně a pořád dokola.
Je mi z toho smutno.
