https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olomoucti-vedci-prisli-s-novou-metodou-mapujici-druhovou-rozmanitost-hmyzu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Olomoučtí vědci přišli s novou metodou mapující druhovou rozmanitost hmyzu

20.2.2022 01:52 | OLOMOUC (ČTK)
V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa. Nejbohatší výskyt prokázali na Nové Guineji.
V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa. Nejbohatší výskyt prokázali na Nové Guineji.
Olomoučtí vědci se díky rozsáhlým genetickým analýzám hmyzu zasloužili o nový pohled na jeho druhovou rozmanitost a výskyt v tropech. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 oblastí v Asii, Africe a Austrálii a v jediné skupině brouků nalezli asi dva tisíce druhů, z toho polovinu vědě dosud neznámých. Inovativní metodou mohou mnohem levněji a rychleji získat informace potřebné pro ochranu přírody, sdělili ČTK zástupci univerzity.
 

"V dnešní době, poznamenané rychlým úbytkem a degradací řady přírodních stanovišť, je poznání biodiverzity velmi potřebné pro zjištění výchozího stavu a stanovení priorit pro ochranu přírody. Podle odhadů známe mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě třetiny fauny. Například dosud bylo popsáno asi 400 000 druhů brouků, ale jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů," uvedl vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Bocák.

Pro rozsáhlé studie biodiverzity, což znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, se podle něj hmyz používá jen zřídka, pozornost se zaměřuje na méně rozmanité, ale probádanější ptáky a savce. "Proto je nezbytné použít inovativní metody k urychlení katalogizace hmyzu. Monitorování na základě DNA je vhodnou cestou," doplnil Bocák.

Pro genetickou analýzu získali vědci materiál získaný od zahraničních spolupracovníků, který pokryl zhruba 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a který přinesl vzorky pro rozsáhlé sekvenování DNA a analýzy biodiverzity tropické skupiny dlouhoústcovití, jejíž kolébkou je jihovýchodní Asie.

V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa. "Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Prokázali jsme tam více než tisíc druhů, což je třikrát více, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno. Na rozdíl od analýz založených na obratlovcích se tak Nová Guinea ukazuje jako místo s obrovskou druhovou rozmanitostí. Je to jeden z příkladů toho, jak monitorování založené na DNA může zcela proměnit naše představy o biodiverzitě," uvedl další ze spoluautorů Dominik Kusý.

Podle autorů studie vytvořená databáze přinesla nejen nové poznatky, ale je rovněž důležitým výchozím materiálem pro další výzkum biodiverzity daných oblastí i dokumentaci výchozího stavu pro budoucí hodnocení vymírání druhů. Důležité je i potvrzení efektivnosti zvoleného postupu. "Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů v takové skupině hmyzu více než sto let. Takto máme šanci poměrně rychle zjistit, kolik je v dané oblasti druhů, jak jsou příbuzné a jak velké areály osidlují, což je podstatné pro management ochrany přírody," uzavřel Bocák. Na výzkumu vědci spolupracovali s Akademií věd ČR, jež má na Nové Guineji výzkumnou základnu, a s kolegy z Přírodovědeckého muzea v Londýně.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

20.2.2022 11:41
"Podle autorů studie vytvořená databáze přinesla nejen nové poznatky, ale je rovněž důležitým výchozím materiálem pro další výzkum biodiverzity daných oblastí i dokumentaci výchozího stavu pro budoucí hodnocení vymírání druhů. Důležité je i potvrzení efektivnosti zvoleného postupu. "

Ano, je potřeba vychytat ten hmyz dřív než sám vymře. Co příště neulovíme, to vymřelo. Samozřejmě samo. A taky ať máme co vystavovat v muzeích a návštěvnických centrech.
V těch pralesích musí být ale provoz. Místní hledají co kde sníst, zemědělci co kde vyklučit, těžaři co vykácet, jedni výzkumníci loví hmyz, druzí ryby, jiní malé obratlovce, další sbírají rostliny, jiní zase stromy... a to všechno denně a pořád dokola.
Je mi z toho smutno.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2022 11:51 Reaguje na Petr
Jasně, nejvíce škody udělají ti výzkumníci a za naše peníze. Patří je zavřít až zčernají.
Odpovědět
Pe

Petr

20.2.2022 13:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naši předkové měli přísloví. Například Stokrát nic umořilo vola, Čeho je moc, toho je příliš, nebo Mnoho kuchařů přesolilo polévku...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist