Pačesova komise: Budoucností energetiky budou úspory, jádro a obnovitelné zdroje
 |
|
| Předběžné závěry odborné komise staví především na úsporách energie, větší podnikatelské volnosti na energetickém trhu, růstu obnovitelných zdrojů, větších dovozech surovin a silnějším podílu jaderné energie. | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
„Stále se mluví o tom, jakoby tato komise měla rozhodnout, zda budeme využívat jadernou energetiku, nebo ne. To ale není nejzávažnější problém české energetiky, tím je budoucnost teplárenství,“ prohlásil Václav Pačes. Podle něj budou zásoby hnědého uhlí brzy vyčerpány a pokud se budou pálit v elektrárnách, bude to mnohem dříve. Doporučení komise tedy je nechat hnědé uhlí jen pro provoz tepláren, aby vznikl čas pro hledání náhrady za tuto surovinu. Částečným řešením může být větší decentralizace, díky níž bude možné lépe využít obnovitelné zdroje, přechod tepláren na spalování plynu nebo dovoz uhlí ze zahraničí. „Pálit uhlí v elektrárnách, které nebudou alespoň kogenerační, problém v teplárenství příliš přiblíží,“ dodal Pačes. Žádné řešení, která komise předloží, ale nebude podle jejího předsedy samospásné a jednoduché.
Předseda komise předal průběžnou zprávu premiérovi s tím, že vláda jako objednavatel má rozhodnout o zveřejnění studie. Podle Mirka Topolánka nebylo cílem komise zkoumat, zda bude, či nebude Česká republika využívat jádro jako zdroj energie. „Neznám žádnou expertní, vědeckou a nezávislou komisi, která by na takto položenou otázku odpověděla jinak, než že budeme muset,“ prohlásil Topolánek.
Na tiskové konferenci na půdě Akademie věd představil předběžné závěry studie člen komise Vladimír Dlouhý. Studie počítá s vývojem české energetiky do roku 2050, nicméně čísla po roce 2030 jsou „co nejlépe provedenými spekulacemi“, uvedl závěry Dlouhý. Podle něj vychází studie z několika základních předpokladů. Například, že stát bude do sektoru energetiky zasahovat pouze v případě, kdy to bude ve veřejném zájmu. Péče o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj české ekonomiky je podle komise jedním z těchto veřejných zájmů. Stát by zároveň neměl omezovat využití žádných potenciálních zdrojů energie, ani energetických surovin. Jedním ze vstupních předpokladů studie je i požadavek, že stát nebude podporovat vývoj, který by vedl k závislosti české ekonomiky na dovozu elektrické energie.
Komise předpokládá, že energetika do poloviny století plně využije domácí zdroje fosilních paliv, nicméně nepředpokládá prolomení dnes platných těžebních limitů. Zelenou dostane rozvoj jaderné energetiky, podstatně se má zlepšit efektivita spotřeby a úspory energií. Významně naroste podíl obnovitelných zdrojů energie. Komise předpokládá do roku 2030 nárůst především u využívání biomasy a po tomto datu také geotermální a solární energie. Menší podíl připadne také na malé vodní elektrárny, využití odpadů a větrné energie. Dovoz ropy a ropných výrobků bude podle komise v zásadě stagnovat, dovoz plynu poroste jen mírně a dovoz černého uhlí nahradí postupně tuzemskou těžbu.
Základní doporučení, které komise představila, podporují prohloubení konkurence na energetických trzích a zkoumání vhodnosti produkce všech typů energie. Zároveň závěry komise říkají, že ačkoli význam hnědého uhlí bude v dlouhodobém horizontu klesat, bude představovat stále významný energetický zdroj. Vláda by prý „neměla omezovat podnikatelská rozhodnutí v této oblasti a měla by připustit diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených pravidel“. Podle Dlouhého komise ve svých propočtech nepočítala s prolomením těžebních limitů, ale jen s jejich úpravou. „Jde pouze o určité narovnání, to znamená možnost vytěžit osmdesát milionů tun uhlí z dolu Bílina,“ prohlásil Dlouhý.
Vláda by také měla podpořit úspory energií jako prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Jednu z variant výroby elektrické energie představuje jaderná energetika, která je důležitou součástí energetického mixu. Vláda má podle komise považovat obnovitelné zdroje za nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu.
Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA ale komise musí také navrhnout konkrétní plán nové legislativy a daňových reforem, které pomohou rozhýbat trh s novými technologiemi, a snížit velkou energetickou náročnost hospodářství. „Možnosti jsou enormní. Jenom průmyslovou spotřebu lze se současnými technologiemi snížit o čtvrtinu, energetickou náročnost současných budov o šedesát procent. Velké debaty o rozšiřování uhelných dolů nebo nových atomových reaktorech vedle toho vypadají skoro jako poznámka pod čarou,“ prohlásil Kotecký.
Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, jak zní celý název komise, vznikla na základě vládního usnesení v lednu 2007. Vždy dva členy komise jmenují parlamentní politické strany. Letos v červnu měla představit studii vývoje energetiky do roku 2050. Předseda komise Václav Pačes se před několika týdny obrátil na premiéra Topolánka s tím, že by bylo dobré termín konečné studie odložit na září. „To, co dnes předkládáme není v žádném případě konečná zpráva. Důležitější, než splnit daný časový limit, je důkladná analýza,“ prohlásil na tiskové konferenci Pačes. Podle něj se předem nedalo odhadnout, kolik času práce na studii zabere.
Již před páteční konferencí kritizoval ministr životního prostředí Martin Bursík to, že komise zveřejňuje průběžné závěry a doporučení. Logické by podle Bursíka spíše bylo, kdyby komise nejprve dokončila analytickou část včetně oponentur a pak teprve zveřejnila její výsledky a nikoli materiál ke kterému neexistuje definitivní shoda. „Teprve na základě výsledků analýzy je možné zpracovat syntézu, tedy závěry a doporučení dalších kroků. Případně mohla komise samozřejmě zveřejnit až úplnou zprávu. To, co ale zveřejnila v pátek není ani jedno ze zmíněného a to ministr kritizoval,“ vysvětlil Ekolistu.cz postoj Martina Bursíka tiskový mluvčí MŽP Jakub Kašpar.
Podle premiéra se s předloženou zprávou nyní seznámí vláda a zároveň začne pracovat oponentní komise, kterou premiér jmenoval. V ní budou Pavel Stehlík, Petr Kalaš, Miroslav Vrba, Milan Kajman a František Janouch. „Teprve, až se kabinet seznámí se zprávou Nezávislé energetické komise i s doporučeními oponentní skupiny, se budeme zabývat vypracováním a přijetím nové energetické strategie,“ prohlásil předseda vlády.
reklama
