Pálava slaví 40. výročí vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava letos slaví 40 let od svého vzniku. Díky vyhlášení CHKO se podařilo zachránit některé vápencové kopce od vytěžení, řekl vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. V letošním roce se plánuje rozšíření dosavadních 15 rezervací o dvě přírodní památky, první se jmenuje Na Cvičišti a druhá Mušlovská pískovna.

Podle Kmeta se událo za 40 let mnoho věcí. "Díky existenci CHKO například nedošlo k vytěžení některých vápencových kopců. Například rezervace Svatý kopeček měla být z podstatné části odtěžena, ale vznik CHKO byl dobrým argumentem k omezení těžby a poté k jejímu zastavení," uvedl Kmet.

Za čtyřicetiletou existenci postupně oblast nasbírala 15 rezervací, mezi nimiž jsou přírodní památky, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. "Letos nám přibudou další dvě v kategorii přírodní památka, která je nejméně přísně chráněná ze všech čtyř kategorií," doplnil Kmet. V květnu by měla přibýt památka nazvaná Na Cvičišti. "Je to mozaika křovin a travnatých porostů společně s obnaženou půdou a bývalými vojenskými příkopy. Dnes je to taková pastvina," uvedl Kmet.

Druhá památka nazvaná Mušlovská pískovna by měla přibýt podle něj na podzim. "Je to vytěžená pískovna, kde se v nejnižším místě nachází menší jezírko, které hostí obojživelníky jako kuňka obecná nebo čolek obecný. Jsou tam písčité svahy, ve kterých se nachází například škvor velký a pacvrček písečný," dodal Kmet. Loni se tam podle něho zahnízdily vlhy a břehule.

Pálava je nejteplejší a nejsušší oblastí České republiky, vinice tu střídají bílá vápencová skaliska, skalní stepi a lesostepi s bohatou faunou a flórou. Díky jedinečnému krajinnému rázu a přítomnosti mnoha vzácných rostlinných a živočišných druhů byla 19. března 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí.

CHKO se nachází na území o rozloze 83 kilometrů čtverečních. Vévodí jí hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a na druhé straně končí státní hranicí s Rakouskem. Přírodní hranici tvoří také řeka Dyje a okrajově CHKO Pálava zasahuje i do dyjsko-svratecké nivy, kde vznikla přehrada Nové Mlýny. V roce 1986 zařadilo UNESCO CHKO Pálavu do mezinárodní sítě biosférických rezervací. V roce 2003 byla rozšířena o přilehlý Lednicko-valtický areál s četnými památkami a Polesí Soutok, v němž se řeka Dyje vlévá do Moravy. V roce 2004 byla na území CHKO vyhlášena ptačí oblast.

K údržbě stepních oblastí využívá vedení CHKO stáda koz a ovcí, která spásají místní zeleň. A chce do ní zapojit i bojová vozidla z klubů vojenském historie. K nejcennějším rostlinám patří šalvěj etiopská. Dříve byla na Pálavě ojedinělá a podařilo se ji zachránit výsevem na vybraných místech.

Oblast leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, a také světoznámá soška Věstonické venuše. V této oblasti se objevili i první zemědělci.

---

reklama

---