Pan Ki-munův summit: za týden začne snaha vyhnout se dalšímu klimatickému debaklu

Příští týden v New Yorku začne klimatický summit. Je v lecčems netradiční. Například tím, že se mu říká Pan Ki-munův summit, protože jej svolal sám generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Summit tak nepatří do série klimatických jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Hlavním smyslem Pan Ki-munovy akce je uhladit cestu budoucí globální dohodě, ke které přistoupí co nejvíce zemí a která zároveň povede k omezování emisí skleníkových plynů. Jinými slovy jde o snahu, aby se neopakoval debaklem jakým byl napříkad výsledek jednání v Kodani z prosince 2009.

Jedním z nedostatků minulých klimatických summitů bylo, že představitelé států se neúčastnili samotných jednání a na summity zpravidla dorazili až na závěr. To, co během složitých jednání dohodli zástupci podnikatelů, neziskového sektoru, akademické sféry a úředníci, muselo ustoupit politickým rozhodnutím.

Pan Ki-munův summit má být postaven jinak. Účast přislíbilo 162 států a summitu by se mělo účastnit i 120 hlav států, tj. prezidenti či předsedové vlád. Summit má být zároveň jakousi snahou o partnerství: tedy aby na společném řešení spolupracovaly jak firmy a korporace, vědecká a nezisková sféra, tak i státy. Přitom postoj jednotlivých států je klíčový. Příští rok se v Paříži bude konat klimatický summit Rámcové dohody. Pan Ki-munův summit má usnadnit nalezení takové dohody, ke které v Paříži přistoupí co nejvíce zemí a která povede k účinnému a právně vymahatelnému snižování emisí.

Zmíněné partnerství má mimo jiné ukázat, že komerční sféra může být pro státy inspirací. V praxi se totiž ukazuje, že zatímco se jednotlivé země dohadují o tom, jestli je možné za x let dosáhnout takového či makového snížení emisí, některé nadnárodní korporace si samy stanovily cíle vedoucí ke snížení emisí, které jsou často přísnější a v kratším časovém výhledu, než o jakém zdlouhavě jednají politici. Dějí-li se nějaké pozitivní změny, pak je často tlačí právě ve svém rozhodování pružnější korporace.

Během Pan Ki-munova summitu se budou jednotlivé země moci připojit k šesti deklaracím. Některé z nich se ještě dojednávají, některé jsou již hotovy. Země se budou moci přihlásit například k tzv. carbon pricingu, což je iniciativa Světové banky, podporující ekonomické nástroje zpoplatnění emisí uhlíku, ať už jde o uhlíkovou daň, obchodování s emisními povolenkami či jiné.

Česká republika je co se týče snah či ochoty zapojit se do klimatických jednání spíše vlažným hráčem. Ilustruje to i fakt, že Českou republiku nebude na summitu v New Yorku reprezentovat předseda vlády Bohumil Sobotka, ale jen ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Pan Ki-munův summit začíná v úterý 23. září. Na neděli 21. září je svolán pochod Manhattanem, který má být podle organizátorů největší protestní akcí na podporu boje proti klimatickým změnám. Jak totiž upozorňují i zástupci české vědecké obce, přes všechny dosavadní dohody a úmluvy je růst emisí skleníkových plynů stále extrémně rychlý a nedaří se jej zastavit. Dosavadní předpoklad, že změna teploty o dva stupně Celsia je onou hranicí, za kterou bychom neměli jít, se jeví jako přeceněný.

Informace v článku pocházejí z novinářského brífinku k summitu, jehož se účastnili jak zástupci OSN, státní správy, tak i podnikatelského, neziskového a akademického sektoru.

---

reklama

---