zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zpravodajství / zprávy

Pardubice zvažují, že by na Červeňáku mohli žít divocí koně

10.6.2020 12:20 | PARDUBICE (ČTK)

Diskuse: 11

Pro Červeňák by stačili tři koně, bylo by možné zapůjčit je z Milovic, kde je velké stádo.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Česká krajina

V přírodním parku Červeňák v Pardubicích by mohli žít divocí koně. Návrh ochránců přírody se vedení města zamlouvá a určitě ho zváží. Koně z Exmooru se již osvědčili v Čechách u Milovic, na Moravě v národním parku Podyjí nebo na Plachtě v Hradci Králové. ČTK to řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

"Jednalo by se o divoké koně původně z Anglie. Základem by bylo vybudovat pro ně ohradník vzhledem k jejich bezpečnosti. Jak v Milovicích, tak i na Plachtě spásají nepůvodní trávy, díky tomu se tam navrací původní traviny i léčivky," řekl Nadrchal.

Divocí koně jsou podle Davida Čípa z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř velmi nenároční. Spásají agresivní druhy vegetace, které ostatní druhy koní nežerou. Mohou být celoročně venku a nemusí se přikrmovat.

"Nepotřebují žádnou extra péči, nejsou přešlechtění. Podmínky na Červeňáku jsou pro ně vhodné. Bývalé vojenské prostory dokážou dobře udržovat. Tady by mohly růst kopretiny, chrastavce, mateřídouška," řekl ČTK Číp.

Ochránci by zajistili elektrické ohradníky. Pro Červeňák by stačili tři koně, bylo by možné zapůjčit je z Milovic, kde je velké stádo. Náměstek Nadrchal proto neočekává případné vysoké náklady.

Území Červeňák je bývalé vojenské cvičiště, které město loni získalo zdarma od armády. O 19 hektarů oficiálně požádalo poprvé v roce 2011. Podmínkou převodní smlouvy bylo, že radnice nesmí 20 let lokalitu komerčně využívat, prodat, pronajmout a oblast si musí zachovat přírodní ráz.

Nějaké drobnější změny místo čekají, navrhne je územní studie, která bude hotova do konce roku. Podle Nadrchala by ideálně mělo jít o kompromis mezi divokou přírodou a parkovou úpravou.

"Jedním z možných řešení je vytvořit v lokalitě například mlatové cesty, cyklostezky, doplnit zde lavičky a drobný mobiliář či vybudovat dětské hřiště, vše přírodního charakteru, ve snaze prostor oživit a přilákat sem veřejnost," řekl Nadrchal.

V území jsou dva mosty přes Chrudimku. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Oba mosty jsou kvůli špatnému stavu zavřené. Most zvaný Zeleňák město do konce roku nejspíš opraví. Most pojmenovaný Červeňák se nejspíš opravy jen tak nedočká.

"Oprava by stála několik desítek milionů korun. Podle posledního posudku bychom tam lidi vůbec neměli pouštět. Jenže stejně vyřízli oplocení a na vlastní riziko přes něj chodí," řekl Nadrchal.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Bagrování tůně nad Hájkovským rybníkem. Foto: Pozemkový spolek Mokřady ČSOP

Když se ochrana přírody dělá bagrem

Jasoň červenooký Foto: Ettore Balocchi Flick

Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě

Krušné hory - Božídarský Špičák Foto: SehLax Wikimedia Commons

CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (11)

Alena Lyskova

10.6.2020 13:44

Konečně po dlouhé době zajímavý článek. Držím palce při realizaci tohoto záměru.

Odpovědět

Jiří Daneš

10.6.2020 16:42

Co bude s těmi koňmi, až ta módní vlna pomine? Kůň není předmět, který se dá do odpadu k případné recyklaci a výrobě nového módního hitu.

Odpovědět

Majka Kletečková

10.6.2020 19:00 Reaguje na Jiří Daneš

Nevím to, nejsem odborník. Ale hádám, že by tam koníci mohli zůstat "na věčné časy", pokud bude zájem tam udržovat prostředí přátelské pro určité bylinky a živočichy. Koně budou podle mého názoru bránit tomu, aby to zarostlo nežádoucí vegetací, budou držet na uzdě nepůvodní trávy.

Odpovědět

Krejcar Stanislav

10.6.2020 22:23 Reaguje na Majka Kletečková

Ano, ale je to věcí také režimu a zastupitelstvu. Prosím, zasazovat "divokou zvěř" do přírody 21.století, na profesionální úrovni může pomoci tam kde člověk od roku 1990 nestačí a nedokáže s přírodou spolupracovat. Po době kdy jsme zde měly přírodu nás všech, tak přišlo období kdy se křivdy vítězného února napravovaly. Jen s tím rozdílem, že někteří s restitucemi nedokázali obnovit prostředí předků. A to platí i o zastupitelstvech a správcích obecních nemovitých ploch přírody. I dnes se ale najdou jedinci, jež s chovají jako by socialismus a právo na .... platil i nadále. V přírodě se setkáváme s motorkáři a čtyřkolkaři na lokalitách které pro tyto vyhrazeny nejsou. Člověk je tvor jenž rád zákazy porušuje a neuznává. Bude jistě doba kdy střety těchto jedinců nejen s "divokými" koni ale i ostatními zvířaty do přírody vracenými budou na týdenním pořádku. Zatím se to stává se spárkatou zvěří a zajíci a koroptvemi. Mimochodem nepůvodní floru a faunu do českomoravské přírody umístil člověk, a nebyl to jen komunista . Černých skládek v přírodě s nepůvodním cz charakterem není zrovna málo a náletové krajinné množení s pomocí zel.... amatérů přibívá.

Odpovědět

PavelA

11.6.2020 07:44

Proč to dělat jednoduše,když to jde složitě,že...

Přepást dvakrát do roka ovcemi,zimovat je jinde a bio jehněčí prodat.
Koně,dřív nebo později,při celoroční pastvě pozemky zdevastují.

Odpovědět

Majka Kletečková

11.6.2020 11:24 Reaguje na PavelA

Když je dostatečně velký prostor a rozumný počet živých sekaček, tak k devastaci nemusí dojít a může to být trvale udržitelné.
Tyhle divocí koníci mají proti ovcím tu výhodu, že jsou velmi odolní a "nepotřebují žádnou extra péči, nejsou přešlechtění". A jejich celoroční pobyt umožní např. přežití brouků, kteří využijí koňský trus neobsahující rezidua léků proti parazitům.

Na ovečky, kozy a oslíky nedám dopustit. Ale čím je krajina pestřejší, tím lépe, ne? Někde ať jsou ovečky, jinde koníci.

Odpovědět

Lukas B.

11.6.2020 12:34 Reaguje na Majka Kletečková

ovce má proti koňovi výrazně efektivnější metabolismus (páč přežvykuje) - což může být dobře i špatně, záleží, ze které strany na to koukáte. jehněčí i skopové mám moc rád (a je vždy prakticky bio, neboť ovce je nejlevnější chovat volně), proti konině rovněž nic nemám, ale spousta lidí těžce nese fakt, že je to jatečné zvíře jako každé jiné.

Odpovědět

PavelA

11.6.2020 13:34 Reaguje na Majka Kletečková

Viděla jste louku po celoroční pastvě koní?
Oraniště.
Po celoroční pastvě ovcí se louky vzpamatovávají několik let.Ovce totž rostliny orve až na kořenový krček.
Nejlépe tedy jak koně tak ovce přehánět po pozemcích.Což je pracné.

Odpovědět

Lukáš Kašpárek

11.6.2020 14:10 Reaguje na PavelA

Vždy jde o počet jedinců na plochu a v prvních letech nastavení projektu důkladný monitoring. Potom není co řešit. Divocí koně se již opravdu osvědčili a tak přibývá míst, kde jsou vypouštěni.

Jedna z mála věci, co se v ČR podařilo udělat pro obnovu přirozených funkcí krajiny i jednotlivých ekosystémů.

Čím víc bude takových míst, tím líp pro nás všechny. Samozřejmě jako všechno s rozumem a znalostmi..

Odpovědět

Majka Kletečková

11.6.2020 15:46

Podle wikipedie (k dnešnímu dni)
Velikostí jsou to statní poníci, hřebci mají v kohoutku maximálně 130 cm. Na celém světě žije zhruba 2 tisíce exmoorských ponyů. V Anglii žijí v současnosti volně na vřesovištích. Tito koně nebyli nikdy používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným "úkolem" bylo udržovat místní pastviny spásáním hrubé vegetace.
Proč exmoorští ponyové a ne kozy, které se také osvědčily při udržování stepních společenstev? Protože o kozy je nutné se starat, přikrmovat je, odčervovat, zatímco exmoorští ponyové vynikají zdravím a jsou imunní vůči parazitům. Jsou odolní vůči koňským nemocem. Krmivo budou u nás v ČR dostávat pouze tehdy, když pastvina zapadne sněhem.
V zimě jim naroste dvojvrstvá srst umožňující izolaci a impregnaci. Mohou zůstat venku v tom nejhorším počasí a zůstanou přitom suší na kůži.

Odpovědět

Marcela Jezberová

15.6.2020 08:45 Reaguje na Majka Kletečková

Tak ,tak a navíc, když tam dáte ovce nebo kozy, nebudou vám lidé z vedení kraje ochotní přispět nějakou tou dotací. Ale když tam dáte poníky, to se budou moci přetrhnout a penězovod je na světě. Viz Milovice.

Odpovědět

Nejčtenější články

Lukáš Kadula: Kolik se v EU v prvním čtvrtletí registrovalo nových osobních bateriových elektromobilů? A kolik v Česku?

Diskuse: 10

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov

Diskuse: 10

Názvoslovná komise České společnosti ornitologické: Jak nepodléhat lžím, když nám pánbůh lajky dal

Diskuse: 16

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.