Pavel: Popírači změn klimatu se pravděpodobně mýlí, lidé to cítí na vlastní kůži
29.6.2026 19:42 | PRAHA
(ČTK/Ekolist)
Meteorologové dnes potvrdili, že novým absolutním teplotním maximem Česka bylo nedělních 41,9 stupně Celsia v Doksanech na Litoměřicku. Nová hodnota je dokonce o 0,2 °C vyšší, než činí historický rekord Německa.
Zdroj | ČHMÚ
ČHMÚ oznámil, že devět z deseti nejvyšších teplot v historii měření je právě z uplynulého víkendu. Jediná teplota v první desítce, která není z poslední soboty a neděle, je původní celorepublikový rekord 40,4 stupně z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy. Překonání teplotního maxima pro ČR o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů naprosto bezprecedentní, uvedli na síti X.
V Doksanech padl teplotní rekord už v sobotu, kdy tam meteorologové naměřili 40,9 stupně. V neděli bylo ale maximum pokořeno znovu, a to o celý jeden stupeň. Doksany jsou tak v první desítce nejvyšších teplot země dvakrát - na prvním a třetím místě. Na druhé příčce je Tuhaň na Mělnicku s rovnými 41 stupni z neděle.
Tabulka s deseti nejvyššími teplotami naměřenými v Česku:
| Stanice | Okres | Maximum teploty vzduchu | Nadmořská výška (m n. m.) | Datum |
| Doksany | Litoměřice | 41,9 | 158 | 28.06.2026 |
| Tuhaň | Mělník | 41,0 | 160 | 28.06.2026 |
| Doksany | Litoměřice | 40,9 | 158 | 27.06.2026 |
| Ústí nad Labem-Vaňov | Ústí nad Labem | 40,8 | 150 | 28.06.2026 |
| Plzeň-Mikulka | Plzeň-město | 40,7 | 360 | 28.06.2026 |
| Plzeň-Bolevec | Plzeň-město | 40,7 | 331 | 28.06.2026 |
| Husinec-Řež | Praha-východ | 40,6 | 250 | 28.06.2026 |
| Dobřichovice | Praha-západ | 40,4 | 205 | 20.08.2012 |
| Dobřany | Plzeň-jih | 40,3 | 347 | 28.06.2026 |
| Husinec-Řež | Praha-východ | 40,3 | 250 | 27.06.2026 |
Zdroj: ČHMÚ
Stanice Doksany patří díky své poloze mezi nejteplejší meteorologické stanice ČHMÚ. Stanice leží v nadmořské výšce 158 m n. m. v otevřené zemědělské a poměrně suché oblasti, což může vést při vhodných podmínkách k silnějšímu zahřívání vzduchu, sdělili meteorologové v tiskové zprávě.
Denní maxima teploty vzduchu 35 °C a více byly v sobotu 27. června zaznamenány na 160 (63 %) a v neděli 28. června na více než 200 (80 %) stanicích sítě ČHMÚ.
Dle sondážního měření bylo v neděli odpoledne ve výšce kolem 1500 m n. m. nad Prahou 24,4 stupně Celsia. "Nikdy dříve se takto teplá vzduchová hmota v historii sondážních měření nad ČR nevyskytovala," uvedl ČHMÚ.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Úpravy povolenek oslabují motivaci ke snižování emisí
Analytici: Úpravy povolenek uvolní tlak na průmysl, pro domácnosti nic nemění
Podnikatelé úpravy systému emisních povolenek Evropské komise vesměs vítajíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
MZ
Miloš Zahradník
29.6.2026 22:34Nejvyssi cesky metorolog a klimatolog zasvecene promluvil :)
Mimochodem, jako nejteplejsi v CR mi vychazi spis ta Rez u Prahy, je to tam (nadmorska vyskla prislusne budky, porovnejme taky tech 24 stupnu v 850 hPa) skoro o 100 m vyse nez Doksany
Vzhledem k vcerejsimu vicemene stejnorodemu pocasi a absenci oblacnosti by naopak za podrobne prozkoumani staly udaje ze stanic, ktere zadny rekord nenamerily. S pravdepodobnym zaverem, ze neco na tech stanicich bylo v minulosti - nebo dnes - chybne :)
Odpovědět
Mimochodem, jako nejteplejsi v CR mi vychazi spis ta Rez u Prahy, je to tam (nadmorska vyskla prislusne budky, porovnejme taky tech 24 stupnu v 850 hPa) skoro o 100 m vyse nez Doksany
Vzhledem k vcerejsimu vicemene stejnorodemu pocasi a absenci oblacnosti by naopak za podrobne prozkoumani staly udaje ze stanic, ktere zadny rekord nenamerily. S pravdepodobnym zaverem, ze neco na tech stanicich bylo v minulosti - nebo dnes - chybne :)
MZ
Miloš Zahradník
29.6.2026 22:39 Reaguje na Miloš ZahradníkOpravuji, spis ta Plze :) To odpovida tomu, ze tyhle rekordni vpady horkeho vzduchu v poslednich desetiletich se vic projevuji na zapade Evropy. Davno neplati - jako kdysi - ze treba takova Podunajska nizina je v lete v prumeru ale i v rekordech vyrazne teplejsi, nez okoli Prahy a Polabi
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2026 04:30 Reaguje na Miloš ZahradníkKlima se mění, otepluje, tak jako v historii planety mnohokrát. Tentokrát je to ale především dílem člověka/lidstva. Odlesněná, odvodňovaná půda, zemědělsky intenzivně využívaná (orba, pastva), ale také neméně intenzicně využívaný vzdušný prostor, k tomu samozřejmě zvýšené skleníkové plyny - to vše se promítá do změny chodu srážek, kdy přestává pršet s dřívější pravidelností, zato přívalové srážky je těžké zachytit a ony potom působí obrovské škody na majetku i půdě. Prostě ten antropocén není nesmyslné nové slovo, ale výstižně charakterizuje devastační schopnostli idstva. V zájmu zvýšení výnosů či zisku, nebo jen zachování života v pustinách, překračuje červené linie. Že se to "jednou projeví/vymstí", to vnímáme stále intenzivněji. Je na čase to změnit, stále je šance největší chyby (alespoň částečně) napravit. Jen k tomu musí být vůle, resp. vzít v potaz i kritické hlasy z řad "opozice". Strkat hlavy do písku (a to doslova), se nakonec vymstí všem. I těm, co si jsou jistí svou jedinou pravdou.
Odpovědět
MU
MZ
Miloš Zahradník
30.6.2026 10:41 Reaguje na Karel ZvářalJa ale nechtel mantorovat nad zkazou premnozivsiho se lidstva. Mne zajima zpresneni toho udaje o dosazene maximalni teplote
a pripadne upozorneni na stanice, ktere meri "nerepresentativne" Je mi vcelku jedno zda obyvatele Husince/Reze Nachoda/Tabora Mrdniku ci Bahna (rekordne velke srazky v bourkach) jsou hrdi ci nestastni z rekordni pozice jejich domova. Mne by zajimal spis sumarni udaj o teplote rekneme 10 metru nad zemi (nebo kam az saha vliv rozpalene zeme v kontrastu s prilivem toho puvodem mozna i "saharskeho vzduchu" v tehle dnech ver srovnani s minulosti. Obcas se nejaky zajimavy udaj treba teplote na Mont Blancu (v lete ci v zime) nebo rekneme ted v 850 hPa nad nasim uzemim vyskytne. Uzemi CR je vyskove promenlive tam delat nejake uzemni prumery je trochu pitomost ale udelat prumer
nad NDR, casti Polska nebo treba nad Polabim versus Poddunajskou nizinou by bylo instruktivni
Ta horka +42 stupnu nad normalne chladnou Bretani ovivanou
morskym vetrem (pritom to more kolem tam nema ani 20 stupnu) byla samozrejme pozoruhodna, to je jasne
Odpovědět
a pripadne upozorneni na stanice, ktere meri "nerepresentativne" Je mi vcelku jedno zda obyvatele Husince/Reze Nachoda/Tabora Mrdniku ci Bahna (rekordne velke srazky v bourkach) jsou hrdi ci nestastni z rekordni pozice jejich domova. Mne by zajimal spis sumarni udaj o teplote rekneme 10 metru nad zemi (nebo kam az saha vliv rozpalene zeme v kontrastu s prilivem toho puvodem mozna i "saharskeho vzduchu" v tehle dnech ver srovnani s minulosti. Obcas se nejaky zajimavy udaj treba teplote na Mont Blancu (v lete ci v zime) nebo rekneme ted v 850 hPa nad nasim uzemim vyskytne. Uzemi CR je vyskove promenlive tam delat nejake uzemni prumery je trochu pitomost ale udelat prumer
nad NDR, casti Polska nebo treba nad Polabim versus Poddunajskou nizinou by bylo instruktivni
Ta horka +42 stupnu nad normalne chladnou Bretani ovivanou
morskym vetrem (pritom to more kolem tam nema ani 20 stupnu) byla samozrejme pozoruhodna, to je jasne
Karel Zvářal
30.6.2026 10:57 Reaguje na Miloš ZahradníkPane Zahradníku, tak jako jsou známí popírači změn klimatu, Vy tu imrvére/nojstále, zpochybňujete přesnost výpočtů. Jestli to vidíte jinak, přiložte svůj elaborát, nejlépe odborný článek, kde vše poddrobně popíšete.
Samozřejmě, že někde rekordní teploty nemusely padnout (byly mu ale určitě blízko), celkově ten trend je ale jasný.
Odpovědět
Samozřejmě, že někde rekordní teploty nemusely padnout (byly mu ale určitě blízko), celkově ten trend je ale jasný.
JD
Jindřich Duras
1.7.2026 14:43 Reaguje na Miloš ZahradníkUrčitě je vám jasné, že neexistuje naprosto exaktní a 100% reprezentativní měření, že? Prostě jediná šance je měřit na stejných místech stejným způsobem pořád. Další místa se mohou přidávat, k tomu družice atd. atd.
Takže výsledky zde uváděné prostě vznikly v rámci standardního monitoringu. Možná někde se objevily neočekávané extrémy - jasně, i situace v jinak neproblémových lokalitách se mohou vyhrotit souhrou faktorů. Jenže i tyhle, řekněme lokální extrémy, vypovídají o tom, jak se klima mění a kudy to vede.
Odpovědět
Takže výsledky zde uváděné prostě vznikly v rámci standardního monitoringu. Možná někde se objevily neočekávané extrémy - jasně, i situace v jinak neproblémových lokalitách se mohou vyhrotit souhrou faktorů. Jenže i tyhle, řekněme lokální extrémy, vypovídají o tom, jak se klima mění a kudy to vede.
MZ
Miloš Zahradník
1.7.2026 16:19 Reaguje na Jindřich DurasJa netouzim po "nalehavych varovanich" tom, jak se klima mění a kudy to vede mam tehle propagandy za 30 let uz dost. Chci gramotne zpravy o pocasi a v tomto konkretnim pripade gramotnou obsaznou a pritom v ramci moznosti strucnou - ze se vynechaji hlouposti a triviality - zpravu o tehle zajimave teple episode, co prave skoncila. Porovnat se nekolika dalsimi episodami z minulosti, byt treba ne tam spekatakularnimi. No a specialne by mne zajimalo posvitit si na stanice, ktere ted rekordni nebyly. Tam musi byt nejaka vyrazna lokalni specifika nejspis - hadam - toho druhu, ze tamni rekordy namerene v minulosti byly asi namerene chybne :)
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.7.2026 11:21 Reaguje na Miloš ZahradníkTak super, posviťte si na to, já jsem určitě pro :-).
Odpovědět
RV
Richard Vacek
30.6.2026 06:25Popírači jsou celkem neškodní. Škody páchají hlavně ti, kteří se rozhodli proti změnám bojovat způsobem, který podrývá ekonomický rozvoj a ochuzuje obyvatelstvo.
Odpovědět
ss
MU
Michal Uhrovič
30.6.2026 08:32 Reaguje na Richard VacekI ty brepto.
Příští rok 35st. - 40st. 4 týdny za sebou a to teprve uvidíte ten ekonomický rozvoj a ochuzené obyvatelstvo.
Odpovědět
Příští rok 35st. - 40st. 4 týdny za sebou a to teprve uvidíte ten ekonomický rozvoj a ochuzené obyvatelstvo.
RV
Richard Vacek
30.6.2026 09:50 Reaguje na Michal UhrovičMožná víte, jaký přínos nám přinášejí opatření, která pro záchranu klimatu přicházejí z Bruselu. A kdyby jich nebylo, jaký vliv by to mělo na klima.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.6.2026 10:05 Reaguje na Richard VacekZkuste něco vyjmenovat.
Bědování na Brusel, to by nám šlo, ale když jde o to, k něčemu poctivě přistoupit a něco zlepšit, tak to je problém. Snad jedině až si to ostudně necháme nařídit z Bruselu (Ochrana vody přírody např.). Ale zase se můžeme vymlouvat, že to my nic, to Brusel.
Odpovědět
Bědování na Brusel, to by nám šlo, ale když jde o to, k něčemu poctivě přistoupit a něco zlepšit, tak to je problém. Snad jedině až si to ostudně necháme nařídit z Bruselu (Ochrana vody přírody např.). Ale zase se můžeme vymlouvat, že to my nic, to Brusel.
RV
Richard Vacek
30.6.2026 12:04 Reaguje na Jindřich DurasVíte, pokud stále vycházíme z toho, že tržní hospodářství dovede nejlépe alokovat zdroje, tak rostoucí zásahy Bruselu do tržních vztahů musí vést k mrhání zdrojů. Projevuje se to třeba v energetice, kde EU se stalo ostrovem s nejdražšími cenami energií. Důsledkem je pokračující deindustrializace kontinentu.
Pokřivení trhu dotacemi vede k tomu, že se realizuje ne to, co je potřeba, ale na co se sežene dotace.
Odpovědět
Pokřivení trhu dotacemi vede k tomu, že se realizuje ne to, co je potřeba, ale na co se sežene dotace.
JD
Jindřich Duras
1.7.2026 12:54 Reaguje na Richard VacekTržní hospodářství je fajn a má fungovat samospádem - jenže se mu napřed musí nastavit pravidla. Bez toho to, bohužel, prostě nejde. potíž je, jak ta pravidla nastavit, aby to bylo "správně": každý to "správně" vidí jinde, chce do toho kecat, komu jde o hodně peněz, má své lobby. Výsledek proto nebývá ideální.
Nejde prostě jen rvát do elektráren uhlí a ropu, protože je to lacinější. Víte, ten regál s lacinými věcmi už jsme vybrali. Kdo včas nezainvestoval do výzkumu, vývoje a realizace nových technologií, tomu nezbývá než bědovat nad během světa. A čím víc budeme zdržovat, tím víc na chvostu budeme. Čína, ze které jsme si dělali prdku a na kterou se tady ještě vymlouvali někteří pisatelé, že proč bychom něco dělali, když Čína... No, a Čína je dnes lídrem v zelených technologiích, což znamená, že nám je sem valí => podmínky pro náš vlastní vývoj se zhoršují. Vzdychat po uhlí nevidím jako moudré. A jestli něco "nejde", je třeba to zvládnout, jiná cesta fakt není.
Odpovědět
Nejde prostě jen rvát do elektráren uhlí a ropu, protože je to lacinější. Víte, ten regál s lacinými věcmi už jsme vybrali. Kdo včas nezainvestoval do výzkumu, vývoje a realizace nových technologií, tomu nezbývá než bědovat nad během světa. A čím víc budeme zdržovat, tím víc na chvostu budeme. Čína, ze které jsme si dělali prdku a na kterou se tady ještě vymlouvali někteří pisatelé, že proč bychom něco dělali, když Čína... No, a Čína je dnes lídrem v zelených technologiích, což znamená, že nám je sem valí => podmínky pro náš vlastní vývoj se zhoršují. Vzdychat po uhlí nevidím jako moudré. A jestli něco "nejde", je třeba to zvládnout, jiná cesta fakt není.
MU
Michal Uhrovič
30.6.2026 11:43 Reaguje na Richard VacekJá možná něco vím, ale vy toho moc nevíte, jen zásobujete místní diskuzi výkřiky bez jasný dat a faktů.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.6.2026 10:01 Reaguje na Richard VacekCokoli se rozhodnete udělat proti klimazměně nebo i jen pro adaptaci na ni, všechno bude stát peníze, na všechno bude třeba opustit staré technologie a nahradit je novými. Další výdaje půjdou souběžně s tím, jak je nezbytné líp čistit odpadní vodu, líp zacházet s půdou, udržet klíčové funkce krajiny. Prostě jsme v době, kdy už to dál na dluh nejde.
Popírači mají chuť "z úsporných důvodů" zatáhnout všechny ještě dále do toho klimatického/civilizačního dluhu. Takže popírači evidentně nebezpeční jsou, a to dost.
Ekonomický rozvoj - to myslíte konkrétně co? Zvyšování spotřeby a s tím zvyšování produkce odpadů, zvyšování energetické náročnosti a přitom spalování hnědého uhlí a ropy dovážené bůhvíodkud, špatné ovzduší ve městech, zničenou krajinu průmyslovým zemědělstvím...
Odpovědět
Popírači mají chuť "z úsporných důvodů" zatáhnout všechny ještě dále do toho klimatického/civilizačního dluhu. Takže popírači evidentně nebezpeční jsou, a to dost.
Ekonomický rozvoj - to myslíte konkrétně co? Zvyšování spotřeby a s tím zvyšování produkce odpadů, zvyšování energetické náročnosti a přitom spalování hnědého uhlí a ropy dovážené bůhvíodkud, špatné ovzduší ve městech, zničenou krajinu průmyslovým zemědělstvím...
RV
Richard Vacek
30.6.2026 16:17 Reaguje na Jindřich DurasSnaha zastavit klimatickou změnu téměř vždy znamená mrhání prostředků, protože tady se snažíte zasáhnout do procesů, kde je člověk stále hodně malý pán.
Pokud se ale přesto do toho pustíte, tak ty utopené zdroje budou chybět jinde, kde by vykonaly více užitečné práce. Sám vidíte, že EU je odstrašujícím příkladem pro celý svět - sama se o své vůli zbavila své komparativní výhody v řadě oblastí a důsledkem je žití na dluh a spotřebování toho, co vytvořily předchozí generace. Řadu věcí, které dříve EU zvládala, dnes už nedovede. Tak vypadá úpadek. Nebo optimisticky "nerůst - náš cíl".
Odpovědět
Pokud se ale přesto do toho pustíte, tak ty utopené zdroje budou chybět jinde, kde by vykonaly více užitečné práce. Sám vidíte, že EU je odstrašujícím příkladem pro celý svět - sama se o své vůli zbavila své komparativní výhody v řadě oblastí a důsledkem je žití na dluh a spotřebování toho, co vytvořily předchozí generace. Řadu věcí, které dříve EU zvládala, dnes už nedovede. Tak vypadá úpadek. Nebo optimisticky "nerůst - náš cíl".
Karel Zvářal
30.6.2026 16:45 Reaguje na Richard VacekA kam chcete růst, těch Vašich ca 180 cm Vám nestačí? Právě že bičování zdrojů, převším půdy, vody i vzd prostoru vede ke ztrátám/ekologickým škodám, které kompenzujeme dalšími, nesmyslnými vstupy/výdaji.
Řeči, že "zemědělci nejlíp vědí, co mají dělat", jsou pravdivé tak napůl. Provozní slepota a byrokraticko/technokratický přístup k řešení problémů vede ke katastrofám, které "učenci" připisují všemocnému Kysličníku. Neuvědomují si - jedni jak druzí - že řešení vyžaduje komplexní přístup, nikoliv jednostranný, primitivní. Říká se tomu provozní slepota... Pokračování příště.
Odpovědět
Řeči, že "zemědělci nejlíp vědí, co mají dělat", jsou pravdivé tak napůl. Provozní slepota a byrokraticko/technokratický přístup k řešení problémů vede ke katastrofám, které "učenci" připisují všemocnému Kysličníku. Neuvědomují si - jedni jak druzí - že řešení vyžaduje komplexní přístup, nikoliv jednostranný, primitivní. Říká se tomu provozní slepota... Pokračování příště.
Karel Zvářal
30.6.2026 16:46 Reaguje na Karel ZvářalOpakuji se, ale o tom to celé je, bohužel...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
1.7.2026 12:58 Reaguje na Richard VacekTrochu jste to spletl. člověk se tady nesnaží primárně zasáhnout do přírodních procesů :-). Člověk do soustavně nich zasahuje produkcí CO2 (+ dalšími vlivy), a to docela úspěšně. Takže teď jde o to, zasahovat do přírodních procesů míň a míň.
To je rozdíl, co :-)?
O "úpadku" jsem vám odepsal už výše. Mám za to, že cesta k úpadku je právě brždění nevyhnutelného vývoje - a ten vede přes energetiku, využívání zdrojů, regulaci spotřeby atd. atd. Že nám to zatím jde trochu jako psovi pastva, to je jen naše chyba. Myslím nás všech, ne jen zelených atd.
Odpovědět
To je rozdíl, co :-)?
O "úpadku" jsem vám odepsal už výše. Mám za to, že cesta k úpadku je právě brždění nevyhnutelného vývoje - a ten vede přes energetiku, využívání zdrojů, regulaci spotřeby atd. atd. Že nám to zatím jde trochu jako psovi pastva, to je jen naše chyba. Myslím nás všech, ne jen zelených atd.
sv
s v
30.6.2026 16:23 Reaguje na Richard VacekTakovou míru kritiky podepisovače geen dealu agenta bureše, bych od tebe nečekal vacku.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.6.2026 08:17PP se plete v jedné věci. Ne pravděpodobně, ale určitě.
Stačí chvilku poslouchat picinku nebo nácka a je hned jasno.
Odpovědět
Stačí chvilku poslouchat picinku nebo nácka a je hned jasno.
RJ
Robert Jirman
30.6.2026 08:57 Reaguje na Petr Eliastak oni to pravděpobně vědí taky, ale mají na tom založenou politickou kariéru.. něco jako okamura co by vyhnal ukrajince, poté co mu postavili barák ateď mu začali vadit. Prostě šou pro prosťáčky a našelidi
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.6.2026 13:47 Reaguje na Robert JirmanDocela pochybuju, že to vědí. Picinka je totálně vymletý klousovic think-tankem a o náckovi, které půjčuje v hospodě mobil, vypadávají mu nábojnice z kapes a přečetl desetitisíce knih, nemám nejmenší iluze - to je pitomec jak Pitomio. :D
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.6.2026 13:03Je to pořád dokola. Na jedné straně jsou ti, kteří bojují proti změně klimatu tak, že chtějí omezit např. živočišnou výrobu, roky bránili JE, počítají každou molekulu CO2, hází klacky pod nohy průmyslu, apod. výsledek jedna velká 0, jen EU ekonomicky slábne a začínají docházet fin. prostředky.
Na druhé straně jsou ti, kteří chtějí naopak nechat průmysl i zemědělství vytvářet zdroje, které se budou moci použít na klim. změnu. Pokuste se si sami odpovědět, která cesta je lepší. Ta s 0, nebo ta druhá?
Odpovědět
Na druhé straně jsou ti, kteří chtějí naopak nechat průmysl i zemědělství vytvářet zdroje, které se budou moci použít na klim. změnu. Pokuste se si sami odpovědět, která cesta je lepší. Ta s 0, nebo ta druhá?
Karel Zvářal
30.6.2026 13:48 Reaguje na Milan DostálJde o to, že zemědělství - kvůli svému nešetrnému zacházení s půdou a vodou, tyto výrobní prostředky využívá a ničí současně. Aby vytvářelo zdroje udržitelně, tedy pro dlouhodobé využívání, mělo by se/musí se v mnoha ohledech změnit. Od průmyslového směrem k regenerativnímu. Dnes je zaměřené spíše na rychlý, okamžitý zisk, bez ohledu na to, jaké škody na přírodě (půdě, zdrojích vody, i atmosféře) působí.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.6.2026 13:57 Reaguje na Karel ZvářalAle to s tím souvisí. Zemědělství se má zabývat primárně potravinami, když pominu např. bavlnu, len, konopí. Ne pěstovat plodiny do bioplynek nebo na energii. Likvidovat živočišnou a potom do půdy lifrovat umělá hnojiva, i když to bez nich samozřejmě nejde. S tím jak to právě dnes funguje ten rychlý zisk je nutností pro přežití.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2026 14:24 Reaguje na Milan DostálOdpověď i panu MS. V nejbližších dnech vyjde článeček o vlivu krajiny na klímu. Není to jen o Česku a unii, ale je to snaha o globálnější pohled.
Dnešní svět se mi nelíbí, např neschopností ovlivnit množírny, neb přírodní zdroje nejsou nekonečné. Zemědělství si zaslouží mnohem více pozornosti a podpory, zejména "pionýři" udržitelného systému, tj regenerativci.
Větší dotace od státu/unie do strojového parku "na rozjezd" se brzy vrátí, dnešní časté obracení půdy vytváří tepelné megapole, které ovlivňují nejen lokální mikroklima, ale mají vliv i na to celkové, globální. Na podzim bude další text s podobnou tematikou. Menší eroze, lepší vodní režim/mikroklima, podpora diverzity.
Pro klasického zemědělce "blbosti", pro ekologii a udržitelné hospodaření prakticky nutnost. Jinak kukuřici a bioplynky považuji za "nutné" (?) zlo, dříve se u nás nepěstovala, resp v mnohem menším rozsahu - a svět fungoval. Prostě trochu jiný pohled na dnešní zažité stereotypy ("to musíš!").
Jsem nepřítel bezzásahu, k neuváženému/předčasnému vyhlášení npš jsem se vyjadřoval mnohokrát, Bavoři dobře věděli, proč své monokultury ke změně hospodaření připravovali padesát let.
Odpovědět
Dnešní svět se mi nelíbí, např neschopností ovlivnit množírny, neb přírodní zdroje nejsou nekonečné. Zemědělství si zaslouží mnohem více pozornosti a podpory, zejména "pionýři" udržitelného systému, tj regenerativci.
Větší dotace od státu/unie do strojového parku "na rozjezd" se brzy vrátí, dnešní časté obracení půdy vytváří tepelné megapole, které ovlivňují nejen lokální mikroklima, ale mají vliv i na to celkové, globální. Na podzim bude další text s podobnou tematikou. Menší eroze, lepší vodní režim/mikroklima, podpora diverzity.
Pro klasického zemědělce "blbosti", pro ekologii a udržitelné hospodaření prakticky nutnost. Jinak kukuřici a bioplynky považuji za "nutné" (?) zlo, dříve se u nás nepěstovala, resp v mnohem menším rozsahu - a svět fungoval. Prostě trochu jiný pohled na dnešní zažité stereotypy ("to musíš!").
Jsem nepřítel bezzásahu, k neuváženému/předčasnému vyhlášení npš jsem se vyjadřoval mnohokrát, Bavoři dobře věděli, proč své monokultury ke změně hospodaření připravovali padesát let.
ms
30.6.2026 14:03 Reaguje na Karel Zvářal
pane Zvářale, jsem zemědělec, mohl byste prosím konkrétně?
Tohle neustálé, že je zemědělství zaměřeno na zisk bez ohledu na to, zda přírodě škodí, bych potřebovala přeložit. jsme farma hospodařící na 600 ha, máme dobytek, máme rostlinku, máme louky. Situace v zěmdělství je tak špatná, že od vstupu do EU taková nebyla. Znova slyšíme, jak to všechno ničíme.
Ale, abyste se pustil do tupé ochrany přírody, která bezzásahovostí zničila desetitiíce hektarů lesů a roznesla kůrovce po celé ČR to nikoliv.
Odpovědět
Tohle neustálé, že je zemědělství zaměřeno na zisk bez ohledu na to, zda přírodě škodí, bych potřebovala přeložit. jsme farma hospodařící na 600 ha, máme dobytek, máme rostlinku, máme louky. Situace v zěmdělství je tak špatná, že od vstupu do EU taková nebyla. Znova slyšíme, jak to všechno ničíme.
Ale, abyste se pustil do tupé ochrany přírody, která bezzásahovostí zničila desetitiíce hektarů lesů a roznesla kůrovce po celé ČR to nikoliv.
ms
30.6.2026 14:07 Reaguje na
do toho se neví, proč jsou tyto klimatické anomálie, které ničí nejenom zemědělství, ale i lesnictví, ovocnářství a další aktivity, které pracují se Zemí. CO2 to opravdu není!!!! Jsem na straně doc. Pokorného, že klimatické anomálie způsobuje odlesnění, přesněji ničení lesů a ve slunných dnech prostě chybí klimatizace. Byli jsme zemí s pěknými lesy s klimatem, který nebyl ani horký ano úplně chladný a teď chybí voda, chybí vodní pára, není výpar a ve dne je vedro a v noci zima. Všechno toto ničí práce tisíců lidí. Pak další desetitisíce dřepí v compů, modelujou klima a radí těm, kteří makají, jak svojí činností ničí klima.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.6.2026 14:18 Reaguje naZajímavé, že množství vodní páry v atmosféře roste. Přibývá tropických nocí a oproti dobám např. Marie Terezie máme lesů mnohem více. A bezzásah neroznesl kůrovce po ČR. ;) Ale ono se ví, proč se klima mění... :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.6.2026 18:03 Reaguje naJsem s Vámi, klimatické výkyvy nebo změny, což jsou 2 různé věci, působí kosmické vlivy, přírodní vlivy, některý! člověk taky špiní, ale ideologie bezzásahu (lidově blbost a strach) opravdu zničila v CR opravdové zapojené lesy a dovolila namnožení kůrovce, a taky, aktivně byly ničeny dříve pracně vysazené a opečovávané smrkové porosty nebo se nezasahovalo proti jejich devastaci. Co je následkem? Eroze odlesněných hor, změny geomorfologie, a teplé vysušující větry.
Odlesnění, o kterém píše p. Pokorný, není jen lokální, neomezuje se jen na republiku, vlivy mají aktivity v západní Evropě, odkud proudění převážně přichází. Ti, co dřepí u kompů, jsou pro podnebí mnohem škodnější než chovatelé dobytka. Vám hodně zdaru.
Špióni ví nulu, čirá demagogie.
Odpovědět
Odlesnění, o kterém píše p. Pokorný, není jen lokální, neomezuje se jen na republiku, vlivy mají aktivity v západní Evropě, odkud proudění převážně přichází. Ti, co dřepí u kompů, jsou pro podnebí mnohem škodnější než chovatelé dobytka. Vám hodně zdaru.
Špióni ví nulu, čirá demagogie.
LB
Lukas B.
1.7.2026 08:51co je nezpochybnitelné: konkrétní měření teploty na konkrétním místě.
co je velmi pravděpodobné a nejlepší co zatím víme (snese popperovká kriteria): odfiltrování efektů tepelných ostrovů na řady měření, proxydata, výpočtové modely s dat a proxydat vycházející. a samozřejmě termodynamika, ale tu hádám, v newtonovsko-euklidovském prostředí novou teorií nahradíme jen ztěží.
co je právem kritizováno: politická řešení prosazovaná (zejména) světovými organizacemi ovládanými podivnými klikami lidožroutů a ochotně prosazovaná (zejména) evropskou unií, kde se mísí flagelantství, odpor k tradiční rodině, neznalost, byrokratická tupost a ekonomické zájmy všelikých na klimabyznys navázaných vykuků.
Odpovědět
co je velmi pravděpodobné a nejlepší co zatím víme (snese popperovká kriteria): odfiltrování efektů tepelných ostrovů na řady měření, proxydata, výpočtové modely s dat a proxydat vycházející. a samozřejmě termodynamika, ale tu hádám, v newtonovsko-euklidovském prostředí novou teorií nahradíme jen ztěží.
co je právem kritizováno: politická řešení prosazovaná (zejména) světovými organizacemi ovládanými podivnými klikami lidožroutů a ochotně prosazovaná (zejména) evropskou unií, kde se mísí flagelantství, odpor k tradiční rodině, neznalost, byrokratická tupost a ekonomické zájmy všelikých na klimabyznys navázaných vykuků.
VM
Vladimir Mertan
1.7.2026 10:18 Reaguje na Lukas B.Autor si dal záležať aby fotka meracieho miesta vyzerala správne. V skutočnosti som videl reálne foto: trávnik vykosený na nizučko a kompletne vypálený. Rekord, ktorý je nameraný odzrkadluje spôsob, akým sa o krajinu staráme. To kosenie na nízko je známy problém miest, ale aj veľkých poľnohospodárov. Nehovorím, pri takýchto teplách krajina vyschne asi aj tak ale aspon neskôr a skôr sa spamätá. A ten nameraný rekord? To môžeme merať rovno na betónovej ploche.
Odpovědět
LB
Lukas B.
1.7.2026 11:03 Reaguje na Vladimir Mertantak jsem se jen tak pro pobavení zamyslel, jak by měla vypadat správná měřicí stanice pro prokázání globálního oteplení (ne žádné změny klimatu, fakt oteplení): nevětraný sklep dostatečně hluboko, ale ne zas moc hluboko, dostatečně daleko od podzemních inženýrských sítí a podzemních staveb a zároveň dostatečně vysoko nad hladinou podzemní vody a pod každý rok stejně vypásanou pastvinou (upozornění: je to trošku pokus o vtip)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
1.7.2026 11:45 Reaguje na Lukas B.Ide o to, že odmerať presne niečo vonku je fantasticky náročné, takže s tou pivnicou to beriem. Zmyslom príspevku bolo spochybniť to nespochybniteľné, čo sa mi aj podarilo. Samozrejme pekelne teplo bolo, to je jasné.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.7.2026 16:32 Reaguje na Vladimir MertanSmysl by melo vzit - treba - prumer teplot
tech dvou nejteplejsich dnu 27 - 28 cervna
a porovnat to s rekordnimi dvoudny v minulosti
Nebo teda vzit jeden den aby ta aritmetika nebyla prilis namahava :) a srovnavat to s minulosti. Ne s 28 cervny minulosti - to by byla (obvykla) blbost ale s ruznymi rekordnimi dny minulosti v obdobi rekneme 20 cerven - 20 cervenec (srovnavat to se srpny uz nema takovy smysl, protoze beh teplot ma koncem leta uz trochu jiny charakter) A treba udelat obsahlou tabulku jako moc tehle extrem poslednich dnu se lisil od minulosti na ruznych stanicich. Zprumerovat tu odchylku - a bylo by z toho cislo s urcitym vyznamem
Odpovědět
tech dvou nejteplejsich dnu 27 - 28 cervna
a porovnat to s rekordnimi dvoudny v minulosti
Nebo teda vzit jeden den aby ta aritmetika nebyla prilis namahava :) a srovnavat to s minulosti. Ne s 28 cervny minulosti - to by byla (obvykla) blbost ale s ruznymi rekordnimi dny minulosti v obdobi rekneme 20 cerven - 20 cervenec (srovnavat to se srpny uz nema takovy smysl, protoze beh teplot ma koncem leta uz trochu jiny charakter) A treba udelat obsahlou tabulku jako moc tehle extrem poslednich dnu se lisil od minulosti na ruznych stanicich. Zprumerovat tu odchylku - a bylo by z toho cislo s urcitym vyznamem
VM
Vladimir Mertan
1.7.2026 21:37 Reaguje na Miloš ZahradníkSúhlasím s vami – porovnávať rekordný 28. jún s historickými 28. júnmi je metodická hlúposť, pretože príroda neriadi svoje cykly podľa nášho kalendára.
Ak by sme vzali váš návrh a spravili plávajúce okno (napr. od 20. júna do 20. júla) za posledných 100 rokov, vybrali z neho historické maximá na staniciach a spravili priemer odchýlok, dostali by sme oveľa reálnejší obraz. Videli by sme, či sa hýbeme v rámci historických mantinelov, alebo sme úplne mimo nich.
K tejto vašej správnej matematike však musíme ako ľudia z praxe doplniť dve zásadné metrologické premenné, ktoré žiadny model neberie do úvahy:
1) Fyzický stav meracieho miesta v čase
Pred 100 rokmi by si žiadny hospodár lúku nízkym kosením nepoprepaloval. Starí ruční kosci kosili zámerne vyššie. Nerobili to z lenivosti, ale preto, aby si nespálili korene a mali neskôr dobrú druhovú úrodu – otavu. Lúka tak aj po pokosení zostala čiastočne zatienená, pôda nevyschla na kameň a okamžite fungoval lokálny kolobeh vlahy (odparovaním sa lúka chladila).
Dnes na tej istej stanici nabehne rotačná kosačka, oholí trávnik na 2 centimetre nad zemou, slnko za dva dni vypáli obnaženú pôdu na prach a stanica namiesto regionálnej klímy začne merať mikroklímu lokálnej púšte. Porovnávame teplotu na lúke s poľnohospodárskym rozumom s teplotou na zdevastovanom strnisku, ktoré sa správa ako betónový panel.
2) Kalibračný a metodický guláš v minulosti
Predstavy, že z 18. a 19. storočia máme presné dáta na desatiny stupňa, sú z hľadiska metrológie čisté sci-fi.
Neexistovali normované biele žalúziové budky. Teplomery boli často pribité priamo na severnej kamenej stene kláštorov, ktorá mala obrovskú akumuláciu (v lete cez deň chladila, v noci sálala teplo).
Meralo sa len trikrát za deň podľa takzvaných mannheimských hodín (o 7:00, 14:00 a 21:00) a denný priemer sa rátal mechanickým vzorcom: (teplota o 7h + teplota o 14h + dvakrát teplota o 21h) to celé delené štyrmi. Stačilo, že pozorovateľ ráno zaspal, odmeral o hodinu neskôr, a celý priemer bol posunutý.
Takže ak očistíme dnešné namerané rekordy o fakt, že stanice stoja na vypálených mestských púšťach, a započítame obrovskú neistotu historických meraní (ktorá je pokojne plus/mínus 1 až 2 stupne), diskusia o klíme by bola oveľa triezvejšia. Vaša úvaha o priemeroch odchýlok v širšom časovom okne je však výborná.
Odpovědět
Ak by sme vzali váš návrh a spravili plávajúce okno (napr. od 20. júna do 20. júla) za posledných 100 rokov, vybrali z neho historické maximá na staniciach a spravili priemer odchýlok, dostali by sme oveľa reálnejší obraz. Videli by sme, či sa hýbeme v rámci historických mantinelov, alebo sme úplne mimo nich.
K tejto vašej správnej matematike však musíme ako ľudia z praxe doplniť dve zásadné metrologické premenné, ktoré žiadny model neberie do úvahy:
1) Fyzický stav meracieho miesta v čase
Pred 100 rokmi by si žiadny hospodár lúku nízkym kosením nepoprepaloval. Starí ruční kosci kosili zámerne vyššie. Nerobili to z lenivosti, ale preto, aby si nespálili korene a mali neskôr dobrú druhovú úrodu – otavu. Lúka tak aj po pokosení zostala čiastočne zatienená, pôda nevyschla na kameň a okamžite fungoval lokálny kolobeh vlahy (odparovaním sa lúka chladila).
Dnes na tej istej stanici nabehne rotačná kosačka, oholí trávnik na 2 centimetre nad zemou, slnko za dva dni vypáli obnaženú pôdu na prach a stanica namiesto regionálnej klímy začne merať mikroklímu lokálnej púšte. Porovnávame teplotu na lúke s poľnohospodárskym rozumom s teplotou na zdevastovanom strnisku, ktoré sa správa ako betónový panel.
2) Kalibračný a metodický guláš v minulosti
Predstavy, že z 18. a 19. storočia máme presné dáta na desatiny stupňa, sú z hľadiska metrológie čisté sci-fi.
Neexistovali normované biele žalúziové budky. Teplomery boli často pribité priamo na severnej kamenej stene kláštorov, ktorá mala obrovskú akumuláciu (v lete cez deň chladila, v noci sálala teplo).
Meralo sa len trikrát za deň podľa takzvaných mannheimských hodín (o 7:00, 14:00 a 21:00) a denný priemer sa rátal mechanickým vzorcom: (teplota o 7h + teplota o 14h + dvakrát teplota o 21h) to celé delené štyrmi. Stačilo, že pozorovateľ ráno zaspal, odmeral o hodinu neskôr, a celý priemer bol posunutý.
Takže ak očistíme dnešné namerané rekordy o fakt, že stanice stoja na vypálených mestských púšťach, a započítame obrovskú neistotu historických meraní (ktorá je pokojne plus/mínus 1 až 2 stupne), diskusia o klíme by bola oveľa triezvejšia. Vaša úvaha o priemeroch odchýlok v širšom časovom okne je však výborná.
MZ
Miloš Zahradník
1.7.2026 22:41 Reaguje na Vladimir MertanA jeste poznamka. Je nekdy az neuveritelne jak se dane misto - a to i misto urcene pro meteorologickou stanici - za nekolik desitek let zmeni. Mozna ze poloha za oknem na severni strane domu v ulici v historickem centru mesta je v tomto ohledu vhodnejsim mistem pro porovnavani pocasi dnes a pred 100 lety nez porovnavat udaje te nejvzorneji umistene meteo budky na Libusi ci v Ruzyni (tam se tedy meri zatim jen 80 let) dnes a pred 100 lety Standardni vzhled a analogicka vybava meteo budky je dulezita pri porovnavani pocasi dnes v Berline, Breslau, Wien a Prag ale chceme
li porovnavat Libus dnes s Libusi pred 100 lety - to uz je asi lepsi vzit na takove porovnani tu meteo stanici co ma CHMU ve vysoce nestandardnim umisteni na prejzove strese bydovy MFF na Karlove :)
Trochu lepe - ve smyslu srovnatelnych podminek okoli stanice dnes a pred 100 lety v tomto ohledu na tom jsou horske stanice treba takova Milesovka
nebo Lomnicky stit (kde by ale radeji nemeli merit tamni "vysku snehu" :)
kdyz se ale podivame na davne snimky velkolepe stavby boudy prince Jindricha na Schneekoppe a porovname to s dneskem tak je to taky srovnani spis k usmevu
Ale budm3e radi aspon za neco , treba porovnat tu Snezku dnes a za cisare pana by bylo zajimave
Odpovědět
li porovnavat Libus dnes s Libusi pred 100 lety - to uz je asi lepsi vzit na takove porovnani tu meteo stanici co ma CHMU ve vysoce nestandardnim umisteni na prejzove strese bydovy MFF na Karlove :)
Trochu lepe - ve smyslu srovnatelnych podminek okoli stanice dnes a pred 100 lety v tomto ohledu na tom jsou horske stanice treba takova Milesovka
nebo Lomnicky stit (kde by ale radeji nemeli merit tamni "vysku snehu" :)
kdyz se ale podivame na davne snimky velkolepe stavby boudy prince Jindricha na Schneekoppe a porovname to s dneskem tak je to taky srovnani spis k usmevu
Ale budm3e radi aspon za neco , treba porovnat tu Snezku dnes a za cisare pana by bylo zajimave
