https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pece-o-prirodni-pamatku-mlada-u-milovic-vice-zohledni-efekt-pastvy-velkych-kopytniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Péče o přírodní památku Mladá u Milovic více zohlední efekt pastvy velkých kopytníků

30.12.2022 01:45 | MLADÁ (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Péče o Národní přírodní památku Mladá na Mladoboleslavsku bude do roku 2031 vedená podle nového dokumentu, který zohlednil efekty pastvy velkých kopytníků. Takzvaný plán péče začal platit před několika dny a na rozdíl od toho předešlého označuje vymezování nepasených zón jako nežádoucí. Podle expertů totiž pastva přispívá ke zvýšení přírodní rozmanitosti. Na konečné podobě plánu péče se podíleli i odborníci z ochranářské společnosti Česká krajina ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR), informoval ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
 

Podle Miloslava Jirků z Biologického centra AV ČR se v rezervaci zastavilo znehodnocování přírody a naopak začalo její oživení a zvýšila se zde biologická rozmanitost. "V místech, kde došlo k zavedení pastvy velkých býložravců, došlo k obnově biologické rozmanitosti na plochách o stovkách hektarů, mimo pastviny velkých kopytníků bohužel degradace území většinou nadále pokračuje," popsal Jirků. V rezervaci experti sledují výskyt různých druhů a podle jejich dat se na území vrací a přibývají populace řady druhů.

"Zavedení pastvy velkých kopytníků bylo v roce 2015 nejenom první zkušeností tohoto druhu pro ochranářské organizace, ale také pro úřady ochrany přírody. Ty tehdy přišly s některými podmínkami, které se v ochranářsky vyspělých zemích neuplatňují, včetně takzvaných nepasených zón, které měly podle představ úřadů chránit vzácnější druhy před 'zničením' ze strany velkých kopytníků. Tehdy bylo možné tento přístup chápat jako určitou aplikaci pravidla předběžné opatrnosti," uvedl Jirků. Vývoj podle něj ukázal, že nepasené zóny fungují přesně naopak, než byly zamýšleny. "Pokračovala v nich degradace území a úbytek vzácných druhů. Naopak v oblastech, kam měli velcí kopytníci přístup, se biotopy obnovovaly a počty jedinců vzácných druhů se zvyšovaly o stovky i tisíce procent," doplnil vědec.

Národní přírodní památka Mladá je chráněné území poblíž Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku a Milovic na Nymbursku. Je v bývalém vojenském prostoru Milovice. Bylo vyhlášeno 23. června 2020 na ploše téměř 1250 hektarů, ochranné pásmo zaujímá plochu přes 58 hektarů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

30.12.2022 08:36
Jako vše je dvojsečné. Je nutno hlídat proti přepasení. Zatím asi nehrozí , je dost nepasené plochy a třeba pastvu rozšířit na co největší plochu a střídat. A co takhle zubr? No ale i hlídat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.12.2022 09:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stádečko ovcí a pár koz.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.12.2022 09:56 Reaguje na smějící se bestie
No to taky. Ale co vlci, není lepší to velké zvíře? No kozu bezoárovou bych viděl nasadit místo kozy domácí (je to stejně zdivočelá koza) do skal Českosaského Švýcarska, Adršpachu a tak. Ona vlkovi uteče na skálu.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

30.12.2022 11:33
Možná, že by stálo za to se vrátit k extenzivní pastvě hospodářských zvířat, a respektovat při tom potřeby ochrany přírody (nepřepást střídat atd.,) a získat tak důležité suroviny pro oděvní průmysl a nahradit tak výrobky z fosilních paliv. A nedovážet tyto suroviny ze zahraničí v takovém množství.
Respektive, údržba takových ploch by potom nebyla pro stát tak nákladná.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.12.2022 12:44 Reaguje na Pavel Jeřábek
Oděvní průmysl u nás není a ovčí vlnu (zdejší) nikdo nechce. Ale velcí savci by se hodili. Těm vlk až tak moc neškodí. Zatím.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist