Petice proti rozšiřování polského dolu Turów je i na internetu
Petici připravil Liberecký kraj spolu s městy a obcemi v česko-polském příhraničí v obavě z dopadů plánovaného rozšíření polského dolu Turów. Obyvatelé z příhraničí se bojí nejen ztráty pitné vody, ale také zvýšené hlučnosti a prašnosti. Určena je petičnímu výboru Evropského parlamentu. Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je petice jedním z nástrojů, které chtějí starostové použít, aby se problematika neprojednávala jen bilaterálně mezi Českem a Polskem.
"Myslíme si, že Petiční výbor Evropského parlamentu a v ideálním případě i plenární zasedání Evropského parlamentu je fórum, na kterém by se takhle významný zásah do životního prostředí a života obyvatel sousední země měl projednávat. Já věřím, že počet těch podpisů bude takový, aby se tím evropští poslanci zabývali i na plenárním zasedání," řekl již dříve Půta. Evropský parlament může podle něj uložit Evropské komisi, aby se problémem zabývala, aby byly přezkoumány všechny postupy a také dopad, který bude mít záměr na životní prostředí.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Hlavně ztráty vody se ale obávají také lidé v obcích kolem Chrastavy nebo Frýdlantu.
Ministerstvo životního prostředí ČR odeslalo 15. listopadu zamítavé stanovisko k procesu EIA. Nevládní organizace Greenpeace ČR se jako jediný český zástupce v Polsku procesu vyhodnocení vlivů přímo zúčastní. "Chceme využít všechny možnosti zastavit uhelný důl Turów, který má velký negativní vliv na své okolí i na světové klima," uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová. Polské úřady by měly rozhodnout v březnu 2020.
Česká strana je skeptická k polskému ujišťování, že zvětšení dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Poláci zatím připustili jediný možný dopad na české území, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná. Polská koordinátorka vyhodnocení vlivu na životní prostředí Anita Kulišová už dříve řekla, že tomu zamezí vybudování hydroizolační stěny.
reklama