Plánice na Klatovsku vybuduje do listopadu vlastní kompostárnu
"Jde hlavně o betonovou desku a nádrž," uvedl. Do řízené kompostárny půjde veškerý biologický odpad rostlinného původu i část odstředěných čistírenských kalů. Plánice zatím nemá sběrný dvůr na komunální odpad. "Nepomucká firma Kovošrot slíbila, že ho vybuduje a že bude sloužit i pro naše občany," řekl Pavlíček. Podle něj nemá cenu, aby byly ve městě dva sběrné dvory. Kovošrot čeká, až Státní fond životního prostředí vypíše výzvu na dotaci. "Ze zákona máme povinnost zorganizovat dvakrát ročně svoz. Do sběrného dvora by mohli lidé vozit odpad průběžně a město by firmě něco přispívalo," uvedl. Z Plánice bude od začátku příštího roku svážet odpady do Klatov nová firma Pošumavská odpadová.
Plánici navíc krajský úřad přikázal, aby postupně uzavřela starou skládku komunálního odpadu. Na krycí vrstvu a osázení se podle Pavlíčka použije horší kompost z nového zařízení. "Dnes tam skladujeme stavební materiály, písky i štěpku z lesů, na což máme povolení," uvedl.
V Plzeňském kraji roste objem sebraného bioodpadu rostlinného původu, hlavně poblíž rodinných domů. Zajistit jeho sběr musí radnice od loňska povinně od jara do podzimu. Odpad rostlinného původu se podle mluvčí kraje Šárky Staré nejčastěji kompostuje. Kompost se pak využívá na zlepšení kvality veřejných ploch. Kromě domácích kompostáren existují malá zařízení do 150 tun a větší s kapacitou do 1000 až 10.000 tun ročně, například v Domažlicích a Klatovech. "V regionu je asi 30 kompostáren, další jsou v jednání," uvedla. Staví je obce i firmy.
Podle plánu odpadového hospodářství se má objem bioodpadu na skládkách v kraji snížit do roku 2020 o 65 procent oproti roku 1995. V letech 2010 ani 2014 se to nedařilo, loni se situace výrazně zlepšila. Stát přispívá na nákup kontejnerů, systémů svozu, na kompostárny i domácí kompostéry. "Po startu plného provozu spalovny odpadů v Chotíkově by měly být cíle plánu pro rok 2020 splněny," dodala Stará.
reklama