Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu

Hezká ukázka změny našeho způsobu života a kompletnímu přechodu na metodu "vše jako produkt, vše jako služba".
Zatímco dříve byl kompost součástí každé zahrady a lidé si zdarma "vyráběli" hnojivo, dnes lidé doma na zahradě vyrábějí "odpad", zaplatí za jeho odvoz, a obratem si jehou koupit hotový kompost, který si dovezou zpátky domů na zahradu. A mají pocit ušetřeného času, práce a peněz, a doma sterilně čisto a mrtvo.

Certifikovat substrát z bioodpadu, který byl vytříděn z komunálního odpadu (ze sběrných dvorů a údržby veřejné zeleně) je naprostý nesmysl a zbytečné plýtvání finančními prostředky!

Pokud někdo ještě plánuje přidávat kaly z ČOV (ČOV Doubravka umístěna v sousedství), tak bez provedení předchozí hygienizace kalu na to rovnou zapomeňte!

Podle Přílohy č.29 k vyhlášce č.273/2021 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady) by musely výstupy splňovat požadavky pro

1. skupina - výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě

což znamená

třída I = výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle jiných právních předpisů (zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech)

třída II = třída II výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle nařízení, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU (Nařízení EPR č.2019/1009)

a to u bioodpadu vytříděného z komunálního odpadu (ze sběrných dvorů a veřejné zeleně) je naprosto nereálné!!!

nejčastější důvody:

- obsahují nežádoucí příměsi (např. lidé tam hází, co nemají)
- nesplňují přísné ukazatele (viz Příloha č.30 k vyhlášce č.273/2021 Sb.)

Nejčastěji "pohoří" na ukazatelích:

- nečistoty >2 mm, kde je limit <0.5%
- nerozložitelné a nežádoucí příměsi, kde je limit <5%

Za posledních 7 let, co pro několik kompostáren externě pracuji jako certifikovaný vzorkař odpadů, jsem splnění těchto ukazatelů nepotkal ani jednou!!!

V reálném provozu kompostárny jsou výstupy nejčastěji zařazovány jako:

2. skupina = výstupy, které splňují požadavky podle této vyhlášky a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu

v ideálním případě (asi 20% případů) jako:

třída I = určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch (rekultivační kompost)

ale statisticky nejčastěji jako:

třída II = určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, v intravilánu průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost a rekultivační digestát)

Použité množství v místě použití je ale limitováno a nesmí přesahovat v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let. Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby nedošlo k zamokření pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho zaplavení.

Pokud však kompost nesplní stanovené ukazatele třídy II, tak spadne do:

třída III = určena pro využití k vytváření rekultivačních vrstev zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (rekultivační kompost)

což se týká asi 10% případů.

Takže by bylo dobré, kdyby se v Plzni spíše pídili po praktických zkušenostech z provozu obecních kompostáren a nevěřili tomu, co si na internetu vysnili teoretici, romanticky hloubajíce nad otevřeným kompostérem bioodpadů z domácnosti - tam je to o něčem naprosto jiném!

To odpovídá i mé zkušenosti z návštěvy městské kompostárny, asi před deseti lety. Úhledné, asi půldruhého metru vysoké valy zrajícího kompostu na zpevněné ploše. Při bližším pohledu, byly po dešti na povrchu té tmavé hmoty patrny drobné střepy skla, drobných plastů, rozmočených filtrů z cigaret, drobná kamenná drť, apod. Prý to přišlo společně se smetky a z úklidu komunikací a příkopů. Opodál velká hromada hotového kompostu. Na můj dotaz vedoucímu kompostárny, co s tím bude dělat, mi odpověděl, že o to není valný zájem. Občas, při akční slevě, prý přijede z okolních technických služeb pár náklaďáků a něco se odveze na přihnojení parků. Zemědělci o to prý nemají zájem. Je pro ně levnější používat průmyslové hnojivo a již prý ani nemají vhodnou techniku, kterou by ten kompost rovnoměrně zapravili do půdy. Navíc se bojí, aby si tím kompostem neznečistili a neznehodnotili svou půdu drobným odpadem a těžkými kovy. Problémem je prý zinek z pozinkovaných popelnic.
Na můj dotaz, zda si kompost kupují zahrádkáři, mi ho doporučil jedině tak pro pěstování květin, třeba v truhlíku. Nikoliv zeleniny pro svou spotřebu.
No, čas pokročil, popelnice na bioodpad jsou plastové, možná je již v kompostárnách proces kompostování a kvalita výstupního produktu na vyšší úrovni.

Máte pravdu, v takovém kompostu jsou rozcupovány kousky plastů, úlomky všeho možného a nic z toho nejde ani ručně vybrat!

Je zajímavé, že i z plastových popelnic na bioodpad registrujeme stále množství zinku: většinou okolo 200 mg/kg sušiny (limit je 1200 mg/kg sušiny).

Kromě toho jsme v kompostu našli:

- celou cihlu
- úlomky charakteru štěrku
- smetky charakteru komunálního odpadu
- nefunkční stěrač z auta
- nedopalky cigaret
- prezervativ
- dámské hygienické potřeby

Díky tomu jsou ukazatele:

-> nečistoty >2 mm, kde je limit <0.5%
-> nerozložitelné a nežádoucí příměsi, kde je limit <5%

v podstatě nesplnitelné.

Z údržby veřejné zeleně (např. sekání trávy v městském parku) si tam zanesete kamínky, vajgly všeho druhu, víčka od piva, papírové a plastové útržky, zkrátka: na splnění ukazatele "nerozložitelné a nežádoucí příměsi" tedy rovnou zapomeňte!

Vibrační prosévací síto je v tomto případě k ničemu, protože základní síto má velikost oka 20x20 milimetrů a všechno to smetí vesele projde. To je jen ztráta času, energie i smysluplnosti této práce.

Je dobré ten kompost po dozrání nechat podrtit, ale je to strašně drahé.

Slušný drtič sice zvládne až 150 tun materiálu za hodinu, ale nechat si ho dovézt na místo a drtit pár hodin je sranda od 60 tisíc Kč výše (podle množství kompostu a vzdálenosti dopravy).

Výstup z takové kompostárny je vhodný smíchat se zeminou a teprve potom aplikovat na zahradě. Sám bych ho aplikoval přímo pouze na trávu a květiny.

Odběry vzorků děláme dvakrát ročně u akreditované laboratoře a výsledky si mohou klienti kdykoliv stáhnout na webu provozovatele kompostárny, kde jsou zveřejněny společně s dalšími informacemi podle zákona o hnojivech.

Takže se stav za posledních deset let příliš nezměnil. Již tehdy mě zarazil nezájem zemědělců a zahrádkářů, o vyrobený kompost. A u kompostárny, podbízení se akční cenou, aby se své produkce ta kompostárna alespoň nějak zbavila. Potvrzuje se, že kvalita kompostu je dána kvalitou a čistotou vstupního substrátu. Ta je jistě jiná při domácím kompostování kuchyňského a zahradního odpadu a jiná při směsi biodopadu, získaného z údržby veřejných městských ploch a anonymního sběru bioodpadu z hnědých popelnic, sváženého stejnými „kukavozy“, které pak sváží též i směsný komunální odpad.
Je pak na zvážení účelnost takového podnikání. Zda není levnější, přestat si hrát na ekologii a všechen ten odpad, raději nevyvézt rovnou na skládku, kde levně vyhnije obdobně, jako v té kompostárně. Možná je však obec lépe hodnocena a vydělá na bonusech a slevách na skládkovném, za statisticky vykázané menší množství uloženého komunálního odpadu na skládku. Provoz kompostárny, pak může být obcí třeba i dotován.

Máte pravdu.

Jenom bych upřesnil, že

...sběr bioodpadu z hnědých popelnic, sváženého stejnými „kukavozy“, které pak sváží též i směsný komunální odpad...

není úplně přesný.

Vozidla na svoz kompostu jsou většinou samostatně a mají jednu důležitou úpravu: vaničku s výpustným ventilem v její spodní části.

Jde o to, že když naberete bioodpad, tak jeho vlastní vahou se z něho začne vytlačovat tekutá fáze, kterou je třeba mít jak vypustit -> něco jako špunt od vany :-)

Potíž je v tom, že to pro obsluhu znamená veliké komplikace, protože to přitahuje obtížnostní hmyz, hlavně vosy. Takže pokud chlap na stupátku svozového vozidla nechce být celý poštípaný, musí nafasovat spray (nejčastěji: hasičák na vosy), jinak je to výkon trestu a ne pracovní směna!

Některé obce a města rozdávají kompostéry a nemusejí svážet bioodpad a draze
vyrábět kompost. Mají ale i své zdroje bioodpadů z parků a co s nimi? No tak provozují kompostárnu a ta se vyplatí pouze tehdy, když bude mít patřičnou
kapacitu. Navíc kvalita kompostu z bioodpadu z parků a okolí cest je opravdu sporná a tak ho "naředí" čistým bioodpadem od chalupníků. Jak z toho ven? Podporovat domácí kompostování a rozdat kompostéry vyjde levněji, než rozdat popelnice a platit svoz a kompostování. U kompostérů je šance na využití směsných plastů k jejich výrobě a taky to, že odpadají problémy s těmi nečistotami v kompostu. Do svého nikdo nevhodí nedopalek cigarety, či
nějaké plastové obaly, jak se to děje v odpadech z parků. No a co s tím odpadem z parků? Po zkompostování máme dost ploch po skládkách k sice sporné, ale alespoň nějaké rekultivaci. Je ale možnost vše bez rozdílu spalovat ve spalovnách a veškeré prostředky a znalosti věnovat ke zdokonalení čištění zplodin spalování a separace popelovin. Je naivní si myslet, že odpady do budoucna nebudou díky uvědomělé výchově ke třídění a
k recyklaci. Vždy se najde někdo, kdo hodí odpad do trávy a nikdo se nebude
probírat v posečené trávě, aby ty odpady odstranil. Odpady vytváří lidstvo po celou dobu své existence, jen se mění sortiment. Já třídím, kompostuji
si bioodpad sám a za kbelík směsných odpadů měsíčně platím 800 Kč za rok.
To znamená celkem 120 litrů odpadu za 800 Kč, ale budiž, když to nelze jinak. A pak jsou jiní, co platí totéž a těm popelnice přetékají směsnými odpady a odváží jim obec bioodpady od domu. Tady by bylo na místě zohlednit jednak množství odpadů, ale i jejich nároky na likvidaci. Pokud to chce někdo řešit hmotností, tak je to hloupost a objem je sporný taky. Nejlepší řešení je spalovna zvýhodňující okolní obyvatele levným teplem a nebo i
proudem, pokud ho bude vyrábět. Tak se vyhnou odporu k její výstavbě,
protože na slevu za energie slyší téměř každý. Ona i velká kompostárna
za humny není žádné terno, pokud jde o zápach při kompostování doslova
odpadků a čistírenských kalů. To má setsakra daleko k ekologii a pohodě
okolních obyvatel.

Naprosto souhlasím!