https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/plzen-rekonstruovala-strechu-skoly-na-sidlisti-na-4000-m2-je-zelen
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plzeň rekonstruovala střechu školy na sídlišti, na 4000 m2 je zeleň

4.8.2024 00:12 | PLZEŇ (ČTK)
Zelené střechy umí pohltit velké množství dešťové. Při silných srážkách fungují jako zpomalovače odtoku. Voda ze zelené střechy steče pozdějí, což snižuje nápor na kanalizaci.
Zelené střechy umí pohltit velké množství dešťové. Při silných srážkách fungují jako zpomalovače odtoku. Voda ze zelené střechy steče pozdějí, což snižuje nápor na kanalizaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Plzeň rekonstruovala za 49 milionů korun střechu své základní školy na největším sídlišti Severní Předměstí. Na všech budovách má zeleň s celkovou plochou přes 4000 metrů čtverečních. Jde o jednu z největších zelených střech ve městě. Pokrývá školní budovu, jídelnu a tělocvičnu. Absorbuje oxid uhličitý z ovzduší, přirozenou izolací snižuje náklady na energie a pomáhá se zadržováním vody, řekl ČTK primátor Roman Zarzycký (ANO). Město chce budovat další zelené střechy.
 
Zelená střecha na 4. základní škole v Kralovické ulici, jedna z největších v Plzni, je podle náměstka primátora Pavla Bosáka (Piráti) tzv. polointenzivní, a nevyžaduje tedy náročnou údržbu. "Jsou na ní vysázeny stovky květin, umístěné včelí úly a na jídelně je meteostanice, která monitoruje dešťové srážky, jež jsou akumulovány v jímce," řekl.

Podle náměstkyně primátora pro školství Lucie Kantorové (ANO) poslouží data z meteostanice k výuce žáků. "Sleduje klasické veličiny jako teplotu, tlak, vlhkost, rychlost a směr větru, s nimiž budou moci učitelé pracovat například v hodinách fyziky nebo matematiky. Děti se díky tomu blíže seznámí s tím, jak fungují předpovědi počasí," uvedla.

Zelené střechy podle ní zlepšují prostředí školy a její okolí. Na škole je zelená plocha téměř 2800 metrů čtverečních, na tělocvičně přes 700 metrů čtverečních a nad jídelnou téměř 600 metrů čtverečních. Projekt spolufinancoval Národní program životní prostředí z výzvy hospodaření s vodou v obcích.

Do sídlištní 4. základní školy na Košutce, postavené v roce 1990, chodí téměř 800 žáků. Od roku 2007 nabízí už od prvního ročníku sportovní třídy s rozšířenou výukou tělocviku. Sportovní příprava žáků se odehrává v tematicky zaměřených blocích a na letních soustředěních. Škola spolupracuje s hokejbalovým, florbalovým, basketbalovým, hokejovým, lyžařským, cyklistickým, turistickým a plaveckým klubem i s taneční školou.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

5.8.2024 10:07
A tak si dále nalhávejme o přínosnosti zelených střech a podporujme a budujme další.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2024 14:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Kšeft je to ale perfektní, ne?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.8.2024 14:38 Reaguje na Viktor Šedivý
Myslím, že na tomto se nedá moc napakovat. Něco jako by byla státní zakázka na stavbu hladové zdi - z okna vyhozené státní peníze.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.8.2024 12:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Co to melete za ptákoviny? Něco si o zelených střechách přečtěte.
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

7.8.2024 09:12
Prosím, jakým způsobem zelené střechy absorbují oxid uhličitý, jak je uvedeno v článku? Velmi krátkodobě ano, ale dlouhodobě? Kam se ukládá tento oxid uhličitý? Zelená střecha nemá dostatek substrátu, z kterého by mohla vznikat půda, která obsahuje humus, který dále obsahuje fixovaný oxid uhličitý. Tato vrstva v běžných podmínkách stále narůstá až do mocnosti několika desítek centimetrů nebo metrů. Ale podmínkou je, že vzniká ten humus.

Jako půdotvorný substrát může být vhodná nadrcená nebo namletá hornina, ale to vyžaduje energii na dopravu a zpracování a dále narůstá hmotnosti takové střechy. Omezená životnost takové střehy, resp. školy však nakonec vede k tomu, že uložený oxid uhličitý se stejně po desítkách let uvolní, až se střecha bude rušit. Zelené střechy jsou z dlouhodobého pohledu nesmysl, pokud tam nemůže být bujná vegetace v horizontu stovek let. A to nezmiňuji dalších x problémů. Smysl by naopak byl v tom, že se na střechu umístí solární panely nebo panely pro ohřev vody.

Mikroklima potřebujeme udržovat v ulicích dole, ne na střechách nahoře. Pokud dole nebude dostatek stromů nebo aspoň lučních ploch, tak potom se tam dobře žít nebude. Řešením je osazování ulic stromy, ale rovněž za předpokladu, že bude dostatečně zajištěno jejich zásobování vodou. Zadržování vody na střeše, uvedené v článku, není potřeba, pokud je zajištěno vsakování vody v okolí školy. Pokud by v okolí byl dostatek zelených ploch, je naopak lepší vodu ze střechy svést a napájet zeleň dole. Pokud bude tam dole vody málo, efekt ochlazování se tam dole zmenší, protože rostliny budou uzavírat póry.

Nakonec kolik spotřebovaného CO2 je ekvivalentem té investice do zelené střechy?

I když tato řešení považuji za slepou cestu a často nad tím kroutím hlavou, tak i přesto si říkám, že je lepší dělat i toto a pak se učit z chyb, protože pak se aspoň něco začíná dít a příště to snad již bude lepší a dostaneme zeleň do ulic, ostatně na mnoha jiných místech tak již je.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.8.2024 13:09 Reaguje na Radim Zaňka
V článku citují politiky :-). Jasně, mě pohlcování CO2 také zarazilo, je to ptákovina.
Každopádně zelené střechy zcela určitě nesmysl nejsou :-).
Mikroklima "dole" má souvislost s mikroklimatem "nahoře", navíc školní budovy nejsou moc vysoké, leží ve velkém vnitrobloku domů, které jsou podstatně vyšší - takže pro všechny obyvatele v okolí je to dobrý dárek.
Zelené střechy nemohou nahradit trávníky, louky a stromy či keře v ulicích - mají je ale velmi dobře doplnit. Tahle opatření fungují nejlíp až jako celek.
Zadržování vody na střechách má zásadní pozitivní význam, protože snižuje a zpomaluje odtok srážkové vody do kanalizace => kanalizace se tolik nezatěžuje a srajdy pak nepřepadají tolik do řeky - a to je velmi důležitý přínos. Pozemní vegetace má ještě dostatek vody z ostatních zpevněných ploch (chodníky, komunikace, střechy, kde vegetaci uplatnit nejde atd.) - a tuhle vodu musíme teprve k té vegetaci přivést. K dispozici ale je.
Zelené střechy mají opravdu velký pozitivní význam. A samozřejmě podpora egetace "dole" je stejně důležitá.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist