Plzeň rekonstruovala střechu školy na sídlišti, na 4000 m2 je zeleň
Podle náměstkyně primátora pro školství Lucie Kantorové (ANO) poslouží data z meteostanice k výuce žáků. "Sleduje klasické veličiny jako teplotu, tlak, vlhkost, rychlost a směr větru, s nimiž budou moci učitelé pracovat například v hodinách fyziky nebo matematiky. Děti se díky tomu blíže seznámí s tím, jak fungují předpovědi počasí," uvedla.
Zelené střechy podle ní zlepšují prostředí školy a její okolí. Na škole je zelená plocha téměř 2800 metrů čtverečních, na tělocvičně přes 700 metrů čtverečních a nad jídelnou téměř 600 metrů čtverečních. Projekt spolufinancoval Národní program životní prostředí z výzvy hospodaření s vodou v obcích.
Do sídlištní 4. základní školy na Košutce, postavené v roce 1990, chodí téměř 800 žáků. Od roku 2007 nabízí už od prvního ročníku sportovní třídy s rozšířenou výukou tělocviku. Sportovní příprava žáků se odehrává v tematicky zaměřených blocích a na letních soustředěních. Škola spolupracuje s hokejbalovým, florbalovým, basketbalovým, hokejovým, lyžařským, cyklistickým, turistickým a plaveckým klubem i s taneční školou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jiří Svoboda
5.8.2024 10:07Jiří Svoboda
5.8.2024 14:38 Reaguje na Viktor ŠedivýJindřich Duras
13.8.2024 12:58 Reaguje na Jiří SvobodaRadim Zaňka
7.8.2024 09:12Jako půdotvorný substrát může být vhodná nadrcená nebo namletá hornina, ale to vyžaduje energii na dopravu a zpracování a dále narůstá hmotnosti takové střechy. Omezená životnost takové střehy, resp. školy však nakonec vede k tomu, že uložený oxid uhličitý se stejně po desítkách let uvolní, až se střecha bude rušit. Zelené střechy jsou z dlouhodobého pohledu nesmysl, pokud tam nemůže být bujná vegetace v horizontu stovek let. A to nezmiňuji dalších x problémů. Smysl by naopak byl v tom, že se na střechu umístí solární panely nebo panely pro ohřev vody.
Mikroklima potřebujeme udržovat v ulicích dole, ne na střechách nahoře. Pokud dole nebude dostatek stromů nebo aspoň lučních ploch, tak potom se tam dobře žít nebude. Řešením je osazování ulic stromy, ale rovněž za předpokladu, že bude dostatečně zajištěno jejich zásobování vodou. Zadržování vody na střeše, uvedené v článku, není potřeba, pokud je zajištěno vsakování vody v okolí školy. Pokud by v okolí byl dostatek zelených ploch, je naopak lepší vodu ze střechy svést a napájet zeleň dole. Pokud bude tam dole vody málo, efekt ochlazování se tam dole zmenší, protože rostliny budou uzavírat póry.
Nakonec kolik spotřebovaného CO2 je ekvivalentem té investice do zelené střechy?
I když tato řešení považuji za slepou cestu a často nad tím kroutím hlavou, tak i přesto si říkám, že je lepší dělat i toto a pak se učit z chyb, protože pak se aspoň něco začíná dít a příště to snad již bude lepší a dostaneme zeleň do ulic, ostatně na mnoha jiných místech tak již je.
Jindřich Duras
13.8.2024 13:09 Reaguje na Radim ZaňkaKaždopádně zelené střechy zcela určitě nesmysl nejsou :-).
Mikroklima "dole" má souvislost s mikroklimatem "nahoře", navíc školní budovy nejsou moc vysoké, leží ve velkém vnitrobloku domů, které jsou podstatně vyšší - takže pro všechny obyvatele v okolí je to dobrý dárek.
Zelené střechy nemohou nahradit trávníky, louky a stromy či keře v ulicích - mají je ale velmi dobře doplnit. Tahle opatření fungují nejlíp až jako celek.
Zadržování vody na střechách má zásadní pozitivní význam, protože snižuje a zpomaluje odtok srážkové vody do kanalizace => kanalizace se tolik nezatěžuje a srajdy pak nepřepadají tolik do řeky - a to je velmi důležitý přínos. Pozemní vegetace má ještě dostatek vody z ostatních zpevněných ploch (chodníky, komunikace, střechy, kde vegetaci uplatnit nejde atd.) - a tuhle vodu musíme teprve k té vegetaci přivést. K dispozici ale je.
Zelené střechy mají opravdu velký pozitivní význam. A samozřejmě podpora egetace "dole" je stejně důležitá.