https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pobliz-lipenske-prehrady-zije-vzacny-a-ohrozeny-strevlik-je-pozustatkem-doby-ledove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Poblíž lipenské přehrady žije vzácný a ohrožený střevlík, je pozůstatkem doby ledové

14.6.2020 02:58 | PŘEDNÍ VÝTOŇ (ČTK)
Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije.
Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Hejda / Projekt CZ–SK SOUTH LIFE
Rašeliniště poblíž lipenské přehrady na Českokrumlovsku jsou jedním z mála míst na světě, kde ještě žije střevlík Ménétriésův. Patří mezi kriticky ohrožené brouky. Populaci střevlíka poblíž Přední Výtoně sleduje entomolog Jaroslav Boháč, který chce srovnat, jestli se zde počet jedinců za posledních deset let změnil.
 

"Výzkum je o to důležitější, protože se jedná o endemický druh, který žije výhradně na rašeliništích na Šumavě, Bavorsku a Rakousku. Tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta a leží na příhraničním území třech států," uvedl Boháč.

Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije. "Může to být několik tisíc let. Je tu déle než lidská populace," uvedl entomolog.

Boháč střevlíka sleduje v lokalitě Kapličky, což je zaniklá obec. Entomolg se pohybuje na rozloze desítek hektarů a výzkumu se věnuje rok. V terénu už instaloval více než 170 "živochytných pastí", pomocí nichž populaci střevlíka monitoruje. "Jsme teprve na začátku, nechci předbíhat, nechci zveřejňovat žádné aktuální výsledky. Naším základním cílem je srovnat velikost populace nyní a v roce 2011, kdy zde byl poslední vědecký výzkum," uvedl Boháč.

Dalším cílem výzkumu je zjistit to, jaký vliv mají na brouka změny životního prostředí. Střevlíkovití brouci jsou totiž velmi citliví na imisní znečištění, kvůli němuž se mění charakteristika rašelinišť. Například kyselé deště zdevastovaly rašeliniště v oblasti Krušných hor a střevlík tam vyhynul.

"Dalším z faktorů negativně působících je likvidace rašelinišť, to znamená meliorace a odvodnění. Takto už byly zlikvidovány a přeměněny na lesní půdu tisíce hektarů mokřadů a bažin. Dnes již není nebezpečí meliorací tolik aktuální a zbývající rašeliniště jsou často součástí zvláště chráněných území," uvedl Jiří Klimeš z odboru životního prostředí Jihočeského kraje.

Výzkum střevlíka je součástí evropského projektu, který řeší Jihočeský kraj v programu CZ-SK South Life. Zaměřuje se na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na jihu Čech a na jižním Slovensku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

14.6.2020 17:34
To je opravdu radostné zjištění. Co bychom si bez střevlíka Ménétriésova z doby ledové počali? Hrozně by nám všem chyběl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.6.2020 06:58 Reaguje na Jiří Daneš
Spíš je paradoxní, jak jásáme nad jedním izolovaným reliktním druhem, zatímco zbytek čeledi vymírá.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist