Pod ledem Antarktidy se skrývají obří fjordy
A objevili mimo jiné i obří fjordy, tedy ledovci modelované systémy. To podle studie, jejíž závěry byly publikovány v posledním čísle časopisu Nature, poskytuje cenný pohled na minulost zalednění Antarktidy v uplynulých milionech let. A tedy i sadu dat, které mohou být užitečná při hledání odpovědi na otázku, co planetu čeká v příští desítkách let v důsledku tajících ledů v Arktidě a Antarktidě.
„O tom, jak to tam vypadá pod vrstvami ledu, jsme nevěděli skoro nic. Nyní jsme tento závoj odhalili,“ říká Duncan Young, vědec z Texaské univerzity a hlavní autor studie.
Kilometry a kilometry ledu...
Podle vědců jde opravdu o poměrně záhadnou oblast, v níž především v období před 34 až 14 miliony let poměrně velmi rychle a zásadně měnila tloušťka ledového pokryvu, což souviselo i s kolísáním hladiny oceánů až o téměř 70 metrů. Od té doby jsou změny mnohem méně výrazné.
Nová podrobná mapa zobrazuje rozsáhlá „ledovcová údolí“ napříč horskými masívy v místech, kde kdysi ledový pokryv končil – a tato území se nyní nacházejí až stovky kilometrů od stávající hranice zalednění.
Dna těchto fjordů leží i ve více než kilometrové hloubce pod úrovní hladiny okolního moře. Vědci předpokládají, že se do nich může trhlinami v ledu nějak dostávat mořská voda, což v některých oblastech přispívá k praskání ledového pokryvu a případně odlamování ker.
Nová data o podobně ledových pokryvů mohou podle něj být užitečná pro modelování budoucnosti, ač nikdo nečeká, že by příštích sto let mohlo přinést tak dramatické výkyvy. Opakuje však, že i relativně malá změna v tomto mohutném ledovém pokryvu může mít opravdu zásadní vliv na hladiny moří.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Kolisani hladiny okeanu - 6. 6. 2011 - M.Z.Netreba mudrovat nad "Snannonovstinami" ale OK, jde o pochopitelnou zmensujici se presnost nasich znalosti smerem do minulosti. Takze za posledni miliony let tu mame frekvenci nejmene tak 5 (ci vice) ledovych dob za milion let. Dal do tretihor se nase rozlisovaci schopnost zmensuje a klimat byl navic mnohem teplejsi. (Cili, nebylatu ta menici se ledova pokryvka alespon na jednom z polu.) V takovych obdobich pak vnimame jen ty velike vykyvy, projevujici se konkretne (v mladsich tretihorach) mizenim i ledovcu Antarktidy. Na otazku "Kolik ledovych dob (=vyraznych klimatickych vykyvu, jako ledove doby je lze nazyvat pouze v obdobich chladneho klimatu, jaky mame napriklad i dnes) bylo od stvoreni bohateho a ruznorodeho zivota v (pre)kambriu?" je tedy odpoved: " Nekolik (desitek) tisic" |