Pojišťovna: Rakouské zemědělství kvůli suchu postihly škody za miliardu eur

Pojištovny to jistí, sice nebude co jíst ,ale všichni budou mít hodně peněz. Nebo v pojištovnách tajně pěstují něco ,co dodávají na trh?
Moje brambory prakticky nevyrostly žádné, s bídou vyberu na sadbu příští rok. Do suché země ale nemá smysl něco sázet. V obchodě zatím stojí 25Kč.

Takže spásou nejsou ani ekology opěvované nudličky rakouských polí a mezí?
A ani ekology opěvovaná starost rakouských zemědělců o půdu nepomohla? To
snad není možné a já si podle kritiků našich zemědělců myslel, že sucho
napáchá větší škody u nás! Víte co mi řekl agronom zdejšího agropodniku?
Sucho je stejné, jaká už byla v minulosti i podle kronik a záznamů
hospodářských knih bývalých statkářů. Tehdy si ale mohli vypomáhat těmi
melioracemi umožňujícími i zpětnou závlahu pomocí hradítek na kanálech
napájených z řeky. To už ale není možné a je na čase budovat nádrže k
zavlažování zásobami z doby nadmíry přívalových a vytrvalých srážek. Kukuřici mají podle půdy a pozemku od 1,5 do 3 metrů sytě zelenou a
výnosy obilí průměrné, ale ve velmi dobré kvalitě. U řepky je znát ten nezájem o ni a tím propad velikosti osevních ploch. Lány zdědili po St. statcích a ty zase po velkostatku hraběte Larische. Takže minimálně 100
let obrovské lány s minimem mezí a polních cest, jako přesný opak polí
v Rakousku a jsou na tom stejně, jako v jiných létech v minulosti. Ten
agronom pouze pláče nad propadem cen mléka a nákladovostí chovu zvířat
produkujících organická hnojiva, kterých tím rok od roku stále ubývá.
Tvrdí, že by jich pole potřebovala 5x tolik, co je nyní možné a že by
se tím ušetřilo i za ta průmyslová, ale taková je zemědělská politika
EU i s dovozy masa ze zemí, co pak nevědí co s hnojem a kejdou a cpou
je do bioplynek místo do půdy. Nevyrovnanost produkce masa vůči ploše
polí má za následek neustálé snižování objemu organiky v půdě a tím
i její vodozádržnost a platí i pro Rakousko. Seno a sláma z Podunají
končí v Alpách u Milek a na polích a loukách v Podunají je nahrazují
průmyslová hnojiva bez tolik potřebné organiky. Velkovýroba má mít
místně uzavřený koloběh krmiv a hnoje hnojícího ta pole s krmivy a
nikoliv aby někde hnůj nebyl a jinde nadbytečný končil v bioplynce.
Oni se snaží produkovat i ten hnůj dnes hlavně od dojnic, ale při
současné ceně mléka to popisuje jako charitu pro půdu, aby dostala
alespoň občas nějaký hnůj. Zemědělská ekonomika EU bude hlavní
příčinou katastrofálního stavu půdy a její funkce při zadržování
vody v krajině. Zemědělci jsou obětmi té zemědělské ekonomiky EU
stejně, jako půda a nakonec i celá příroda a společnost. Pokud se
to nezmění, tak to pochopí i ty pojišťovny a už je proti suchu
nepojistí, protože jeho část má viníka v Bruselu.

Tak když nejsou dlouhodobě žádné srážky, tak pak nepomůže ani svěcená voda

i předcházení tepelným ostrovům v krajině funguje na nějaké míry. když bude 14 dní vysoká teplota, tak polystyrénové zateplení je taky k ničemu. Když se zabalí barák do polystyrénu, funguje jako lednička v létě a v zimě brání tepelným ztrátám, ale to neznamená, že to bude fungovat vždycky.
Nic není na všechno, jsou situace, kdy některé věci zkrátka přestávají fungovat.

Co se týká vysušených oblastí z dlouhodobého hlediska sucho, živí sucho, pokud tuhle " suchou" rovnici nepřerušíme, tak se nic nezmění.

To je asi nějaká novodobá mantra: "Změny klimatu způsobené člověkem vedou k nárůstu škod,".
Znamená to snad, že změny klimatu nezpůsobené člověkem k nárůstu škod nevedou? Nebo se jedná jen o obvyklý povinný blábol dnešní doby?
Já třeba očekávám velmi kvalitní hrozny, takže díky tobě, klimatická změno.

Musím se smát, a to hodně- tak co, mudrlanti s malými poli a dělícími pásy, remízky? Nějak to nepomáhá, že jo?

alespoň lépe zadržují vodu v krajině, než ty velké lány.
Kdo na JM nezalévá, nemá nic a tak to je už dlouho. Třeba u vás to taky za chvíli bude ...

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

když není co zadržet, tak nic nezadrží.
Neříkám, že Rakouská krajina zadrží víc, ale menší lány s dělícími pásy a remízky zadrží víc vody než velké lány. Nebo to taky rozporujete?

A jak prosím vás? Jak si představujete, že malé pole zadrží více vody než velké?

řekl bych, že v tom roli hrajou ty remízky a pásy. Rozdělení velkého lánu na menší části zpomaluje povrchový odtok vody, brání jejímu rychlému stékání a snižuje nebezpečí vodní eroze. Dává mě to logiku, Vám ne?

Vezměte si jednoduchý fakt- mám původní pole o výměře řekněme 50 ha. To pole rozdělím dvěma dělícími pásy, tudíž mi vzniknou tři pole o výměře zhruba 16,5 ha. Okolo můžete mít třeba pás křoví, to je jedno.
A nyní si položte jednoduchou otázku- co se tak dramaticky změnilo tím, že jsem pole rozdělil dvěma dělícími pásy o šířce 6 metrů?
Já vám odpovím- nic, vůbec nic- jen jsem si přidělal navíc 4 souvratě a tudíž další čtyři místa, kde se půda zbytečně utuží. Na vodní režim pole toto nemá naprosto žádný vliv- pokud nepřijdou srážky, je vše zbytečné jak pro velké, tak pro malé pole.

To, co píšete, může trochu fungovat na svažitém pozemku, ale jen z hlediska eroze- v žádném případě pro nějaké významné zvýšení retenčních schopností toho pole.

Retenční schopnost půdy je v první řadě dána historicky vznikem z mateční horniny, jejími fyzikálně-chemickými vlastnostmi a to je dané. Pokud byste chtěl významně zasáhnout, musel byste původní zeminu vybagrovat a navézt jinou.
Do určité míry je to pak dále dáno obsahem humusu, ale zase- je velkým omylem si myslet, že pokud dodávám větší množství organické hmoty, tak že se tvoří automaticky větší množství humusu.
Takto to nechodí.

když jsou pole bez ornice a bez humusu, co by tam tu vodu a vlhko zadržovalo?

to není problém pole, ale jak se zemědělci k polím chovají.

Budete potřebovat trochu osvěty, pane Řezáči.
Tak za prvé- viděl jste někdy pole bez ornice? Já ne.
Maximálně se můžeme bavit o MOCNOSTI ornice, a ta je dána typem půd.
Za druhé- každé pole obsahuje určitý podíl humusu, a opět je to dáno hlavně typem půdy a jejím chemismem.
Pokud jste dobře četl, psal jsem, že humus se netvoří vždy a všude stejně.
Už tomu trochu rozumíte?

Rakouská uklizená krajina do posledního stébla moc nefunguje, i když nám tady různí lidé tuto krajinu předkládají jako vzor.

jestli to nebude tím, že pole jsou produkčně vyčerpaný, když do nich cpou chemii a žádné živiny.

Ve vysušené půdě toho " života" moc není.

Jak je tedy možné, že sucho mají i rakouští ekologičtí zemědělci? Katastrofální škody, to ani u nás nemáme. Máme výnosy nižší, ale katastrofa to není. To asi ti rakouští zemědělci, co nám je pořád kde kdo cpe jako příkladné hospodáře, hospodaří také špatně.

Jak je tedy možné, že sucho mají i rakouští ekologičtí zemědělci? Katastrofální škody, to ani u nás nemáme. Máme výnosy nižší, ale katastrofa to není. To asi ti rakouští zemědělci, co nám je pořád kde kdo cpe jako příkladné hospodáře, hospodaří také špatně.

Klima je přece globální jev, ne místní. Nemá každý stát svoje vlastní. A když převažují vlivy vytvářející suché horké klima, tak je suché horké klima všude, tedy i tam, kde je něco trochu lepší, nebo trochu jinak.

Chybí mi tu Hanzl s tím, že za to může Babiš a ostatní oligarchičtí agrobaroni;-)))

Jo, a hybridní válka.