https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokud-letosni-rok-nebude-klimaticky-normalni-a-nebude-dost-srazek-stav-nasich-lesu-se-nezlepsi-varuji-lesnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pokud letošní rok nebude klimaticky normální a nebude dost srážek, stav našich lesů se nezlepší, varují lesníci

19.4.2018 13:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dramatické zhoršení situace je však registrováno nejenom na severovýchodě Česka, ale i na střední a jihozápadní Moravě a také v oblasti jižních, jihozápadních, středních a jihovýchodních Čech. Ilustrační snímek.
Dramatické zhoršení situace je však registrováno nejenom na severovýchodě Česka, ale i na střední a jihozápadní Moravě a také v oblasti jižních, jihozápadních, středních a jihovýchodních Čech. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Zda letos hrozí lesům stejná pohroma v podobě přemnožení kůrovce nebo onemocnění dřevin v důsledku biotických škůdců, jako v předchozích letech, záleží především na počasí a na rozsahu včasného zpracování napadených stromů, upozorňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Kromě kůrovcové a václavkové kalamity a regionálního chřadnutí a odumírání borových porostů bude v případě pokračování výskytu teplotních a srážkových extrémů (sucha) možné očekávat také nárůst onemocnění olší způsobený plísní olšovou a nárůst chřadnutí a odumírání dubů s tracheomykózními příznaky. Taková je prognóza, kterou zpracovala Lesní ochranná služba, spadající pod Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

„Zlepšení současné krajně nepříznivé situace lze čekat pouze v případě, že rok 2018 bude klimaticky normální, dostatečně bohatý na srážky co nejrovnoměrněji rozložené v průběhu roku," nastínili očekávanou situaci Miloš Knížek z Lesní ochranné služby. "Bude také třeba pozorně sledovat populační stav bekyně mnišky, aby bylo možné včas zareagovat na její případnou gradaci. Poškození porostů spárkatou zvěří budu vzhledem k jejím neúměrně vysokým stavům i nadále v celé řadě regionů velmi významné."

Vývoj letošního roku navazuje na průběh roku předchozího, kdy na mnoha místech zesílila kůrovcová kalamita ve smrkových porostech. Celkovou situaci také dále zhoršily vichřice, které měly za následek vznik rozsáhlých polomů. Oslabení porostů klimatickými vlivy zůstává podle slov odborníků významným faktorem ovlivňujícím stav lesů.

Loni se zvýšil objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví, a to na 3,74 milion m3. Podle lesníků se jedná o nižší, přesto však výrazný nárůst oproti roku předchozímu, kdy byly evidovány přibližně 3 miliony m3 kůrovcového dříví. Dominantní podíl na napadení opět náležel lýkožroutu smrkovému, doprovázeného lýkožroutem lesklým, lokálně také lýkožroutem menším a lýkohubem matným. Zejména v oblasti severní a střední Moravy a Slezska byl v objemu kůrovcového dříví významně evidován také lýkožrout severský.

Kritická situace přetrvává řadu let v oblasti severní a střední Moravy a Slezska. Ilustrační snímek.
Kritická situace přetrvává řadu let v oblasti severní a střední Moravy a Slezska. Ilustrační snímek.

Kritická situace přetrvává řadu let v oblasti severní a střední Moravy a Slezska. Katastrofálně je zasažen zejména kraj Moravskoslezský a dále Olomoucký. V obou krajích bylo opět evidováno přibližně 2/3 celostátního objemu kůrovcového dříví. Mezi další výrazněji postižené kraje náleží Jihočeský, Plzeňský, Vysočina, Zlínský a Jihomoravský.

Katastrofální stav je již několik let po sobě evidován na Bruntálsku, kde má smrk velmi vysoké zastoupení a rozpadem lesa zde vznikají velmi rozsáhlé kalamitní holiny. Nesmírně vážná situace se ovšem rozvinula i jinde, mezi postižená území náleží také širší okolí Šternberska, Olomoucka, Přerovska, Opavska, Novojičínska a Frýdeckomístecka (geomorfologické celky Nízký Jeseník, Oderské vrchy, Moravská brána, Drahanská vrchovina), přičemž kalamitní území se nadále rozšiřuje jižním i západním směrem.

Dramatické zhoršení situace je však registrováno nejenom na severovýchodě Česka, ale i na střední a jihozápadní Moravě a také v oblasti jižních, jihozápadních, středních a jihovýchodních Čech. „Kromě predispozičního vlivu klimatických faktorů, nepříznivých pro zdravotní stav smrku a naopak prospěšných rozvoji kůrovcovitých, lze mezi hlavní příčiny aktuální velkoplošné kůrovcové kalamity zahrnout omezené možnosti lesnického provozu adekvátně reagovat na vzniklou situaci, vyplývající z dlouhodobých trendů vývoje zaměstnanosti v oboru a dalších negativních skutečností, pasivní přístup části vlastníků nebo nepříznivý vývoj cen na trhu s dřívím,“ vysvětlují experti z Lesní ochranné služby.

Vysoká míra pozdního zpracování kůrovcové hmoty je nadále největším problémem v ochraně lesa před podkorním hmyzem v Česku. V průřezu všech typů vlastnictví lesů dochází jak k pozdní těžbě a zpracování kůrovcového dříví, mnohde dokonce zůstávají kůrovcové stromy nezpracovány vůbec. V současnosti celou věc dále komplikuje výrazné množství polomového dříví způsobeného vichřicemi v podzimním období roku 2017 a zimním a předjarním období roku letošního. Podle lesníků panuje obava, že se značné množství polomové hmoty nepodaří včas zpracovat před rojením kůrovců a riziko jejich napadení tak bude extrémně vysoké.

„Zvládnutí situace bude vyžadovat soustředěné úsilí vlastníků lesů a orgánů státní správy lesů, včetně přijetí mimořádných opatření na krajské či celostátní úrovni,“ upozorňují Lesníci z Lesní ochranné služby.

Podrobné zhodnocení loňského roku a prognóza roku letošního jsou zpracovány ve sborníku Zpravodaj ochrany lesa.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist