Polský premiér žádá, aby Evropská komise omezila dovoz ukrajinského obilí
"Jsme připraveni pomáhat, odebírat toto (ukrajinské) obilí a vyvážet jej do Afriky, ale nesouhlasili jsme a nesouhlasíme s tím, aby toto obilí skončilo na polském trhu a na rumunském trhu, protože stejný názor měl rumunský prezident a premiér, když jsem o tom s nimi hovořil," prohlásil Morawiecki.
Premiér uvedl, že se dohodl s předsedy vlád několika unijních zemí sousedících s Ukrajinou na tom, že odešlou v této věci dopis předsedkyni Evropské komise a budou požadovat, aby EK okamžitě zasáhla a použila všech dostupných nástrojů, procedur a předpisů, aby omezila dovoz ukrajinského obilí na trhy zemí v ukrajinském sousedství. Dopis podle Morawieckého navrhuje, aby se použily "všechny možné prostředky, spolu s kontingenty, ochrannými cly, různými předpisy".
Polsko se podle premiéra brání tomu, aby ukrajinské obilí skončilo na polském trhu, ale nemá žádné námitky proti vývozu ukrajinského obilí přes Polsko dále do Afriky či na Blízký východ.
Ukrajina, která je jedním z největších světových vývozců obilí, zažila po vpádu ruských vojsk před více než rokem blokádu svých černomořských přístavů, kdy musela najít alternativní vývozní cesty přes Polsko a Rumunsko. Velké množství ukrajinského obilí, které je levnější než to vypěstované v EU, ale skončilo ve středoevropských státech, uvedla agentura Reuters, podle níž to ovlivnilo ceny a poškodilo místní farmáře.
Agentura Reuters rovněž připomněla, že šéf politického hnutí Agrounie požaduje, aby vláda kompenzovala rolníkům utrpěné ztráty částkou nejméně šesti miliard zlotých (zhruba 30 miliard Kč). To je desetinásobek částky, kterou v pondělí schválila EK. Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk nedávno na zemědělského veletrhu ve středopolském městě Kielce čelil davu rozzlobených farmářů. Na jiné akci po něm házeli vajíčka.
Na problém podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy upozorňují zemědělci nejen z Polska, ale i z Rumunska, Bulharska, Maďarska a Slovenska. "Všichni říkají, že mají problém s tím, že u nich končí ukrajinská pšenice. Jsme ve velmi dramatické situaci, protože sklady jsou plné, obchod s pšenicí se zastavil a obáváme se, aby se podařilo pšenici vyprodat, aby byla kam naskladnit nová úroda," řekl šéf svazu minulý týden novinářům. Upozornil, že Česká republika pšenici vyváží a že nemalá část směřovala do Polska, kde se kvůli dovozu z Ukrajiny teď neprodá.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula žádal eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, aby komise umožnila letos znovu využít mimořádnou podporu EU pro odvětví nejvíce zasažená růstem cen energií a dalších nákladů i pro ty, kterých se dotýká zvýšený dovoz obilí z Ukrajiny. Komise poskytla ze zemědělské rezervy peníze Polsku, Bulharsku a Rumunsku.
Od uzavření obilné dohody z loňského léta dodala Ukrajina podle vládních údajů na světové trhy 25 milionů tun obilí. Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím. Obilná dohoda umožňuje opět vyvážet obilí z černomořských přístavů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Katka Pazderů
30.3.2023 05:54Ale bude sucho, v Argentině už je, u nás bude ve 2 polovině roku 2023.
Jaroslav Řezáč
30.3.2023 07:23 Reaguje na Katka Pazderůjasně, že levnější z Ukrajiny bude zajímavá všude, dušovali politici, že neskončí na západě a ono kupodivu obilí z Ukrajiny je na západě, no, věřit politikům se nedá, trh si dělá co chce a pak máme plná sila v Dubnu...problém je, že obilí, které se nezpracuje ztrácí na kvalitě a zvyšují se náklady na uskladnění.