Populace tygrů v Nepálu se za poslední čtyři roky zvýšila zhruba o pětinu

Tygr patří mezi nejohroženější šelmy, proto snahy nepálských ochranářů je třeba ocenit. Bude úspěch současný stav udržet, neb zájem o tygří artefakty je všeobecně znám.

Srovnávat populaci vrcholových predátorů před 100 léty a nyní je zavádějící
nejen u nás, ale taky třeba v tom Nepálu. Mění se hospodaření v krajině, množství lidí a počty kořisti těch predátorů. Nelze po těch změnách mít tytéž stavy predátorů jako kdysi a je nutno stanovit strop a tím regulaci jejich počtu. Cílem ochrany má být životaschopná populace a nikoliv pouze
ochrana bez početní regulace. Ta končí tragicky a kyvadlo se může vychýlit
k novému vybíjení predátorů naštvanými obyvateli, kteří ztratí sympatie k
jejich neomezené ochraně. Tak to dopadá se vším, co se chrání déle, než je
to pro CELOU společnost únosné. Ochranářům nevadí 30 zabitých lidí tygry
a tisíce zvířat, které ty lidi živí. Oni vidí pouze ty tygry a přehlížejí
názory obyvatel vystavených těm rizikům. Je to stejné jako u nás s vlky,
když jich je místy příliš a jinde nula, ale ochranáři vše průměrují a tak
nepočítají s částečnou regulací. To se ale vymstí ztrátou plachosti i u
tygrů a změnou potravních preferencí. Ono člověk beze zbraně je mnohem
snadnější kořistí, než půltunový bůvol s rohy a kopyty schopnými tygrovi
prorazit lebku. Totéž je u vlků, kteří neriskují lov černé, ale loví rači
mláďata a březí holou, než statného parohy vyzbrojeného jelena a nebo loví
bezbranné ovce v ohradě stresované hrůzou z jejich napadení. Jeden chovatel
popisoval ztráty u březích ovcí a mláďat pouze tím, že vlci noc co noc
obcházejí jeho nadstandardně zabezpečené noční ohrady. Ovce nemají klid
při porodu a k péči o čerstvě narozená jehňata. Některé ztrácejí stresem
mléko a jehňata hynou hlady. Komplet všechny nemají klid při odpočinku
pro dobré zažívání a přírůstky masa a vlny. Prostě žít v neustálém stresu
si ochranáři nedovedou představit a sami by tak žít nedokázali. Totéž
třeba bača spící v noci na půl ucha čekající na signál od psů a nebo nově
i pohybových čidel. Ti chovatelé disponují srovnáním chovu před vlky a
nyní ohledně úspěšnosti odchovů jehňat a přírůstků masa, vlny a množství
mléka pro jehňata a pro zpracování na sýry. Stojí to za to vše obětovat
kvůli návratu vlků, kteří mimo pár ochranářů nikomu nescházeli ?

Tak jste se vypindal a co teď jako....

Co teď? Teď se směji vaši zoufalé reakci na můj názor na
který neumíte věcně reagovat. Jak ubohé je pouze kopat do
názorového oponenta ochranářských blábolů a neumět mu na
úrovni oponovat. Víte na co jste se tou reakcí pasoval?

Na váš názor nemá cenu reagovat.

Prostě si vypindávajte a buďte spokojený.

Pravda bolí, a to až tak, že ven s ní raději nechodí-) Ať se zeptají v pubu chovatelů ve Spojeném království, nebo ve Spojených státech, jak se těší na návrat vlka a jak mají zabezpečená stáda. Myslím, že by vystřelili odtud, než bys řekl švec. Rysa (v GB) zkoušeli prosadit delší dobu, neuspěli. Tak mají aspoň k.divokou jako zábavu se sledovacími obojky.

Takže našim chovatelům by se měli klanět až k zemi a děkovat za každého nového vlčka. Ještě pár let, a dojde trpělivost i jim, až škody budou narůstat a míra zaplocení krajiny bude neúnosná.

Jinými slovy: na vaše "pindání" se jinak než mlčením, reagovat nedá.