Populace tygrů v Nepálu se za poslední čtyři roky zvýšila zhruba o pětinu
Sčítání trvalo od loňského prosince do letošního července na více než 7300 kilometrech čtverečních v jižní části Nepálu. Odborníci rozmístili přes 3600 fotopastí a jednotlivé tygry následně rozlišovali podle jedinečné kresby pruhů v srsti.
Nepál je považován za příklad úspěšné ochrany tygrů, jejichž stavy v minulosti ohrožovalo odlesňování a pytláctví, tvrdí AFP. Země se v roce 2010 spolu s 12 dalšími státy zavázala zdvojnásobit populaci tygrů do roku 2022. Tento cíl Nepál splnil jako první, když počet tygrů vzrostl z přibližně 121 jedinců v roce 2009 na 355 v roce 2022.
Úspěšná ochrana ale podle odborníků přináší i větší riziko konfliktů mezi lidmi a šelmami. Vládní údaje uvádějí, že v letech 2019 až 2023 při útocích tygrů zahynulo nejméně 38 lidí. Zástupci místních komunit proto vyzývají vládu, aby vedle ochrany ohrožených zvířat více investovala také do opatření na ochranu obyvatel žijících v blízkosti jejich přirozeného prostředí.
Na začátku 20. století se ve volné přírodě podle odhadů pohybovalo více než 100 000 tygrů. Jejich počet do roku 2010 klesl asi na 3200, v posledních letech se však díky intenzivnější ochraně v některých částech Asie opět zvyšuje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
30.7.2026 10:55Břetislav Machaček
31.7.2026 10:32nejen u nás, ale taky třeba v tom Nepálu. Mění se hospodaření v krajině, množství lidí a počty kořisti těch predátorů. Nelze po těch změnách mít tytéž stavy predátorů jako kdysi a je nutno stanovit strop a tím regulaci jejich počtu. Cílem ochrany má být životaschopná populace a nikoliv pouze
ochrana bez početní regulace. Ta končí tragicky a kyvadlo se může vychýlit
k novému vybíjení predátorů naštvanými obyvateli, kteří ztratí sympatie k
jejich neomezené ochraně. Tak to dopadá se vším, co se chrání déle, než je
to pro CELOU společnost únosné. Ochranářům nevadí 30 zabitých lidí tygry
a tisíce zvířat, které ty lidi živí. Oni vidí pouze ty tygry a přehlížejí
názory obyvatel vystavených těm rizikům. Je to stejné jako u nás s vlky,
když jich je místy příliš a jinde nula, ale ochranáři vše průměrují a tak
nepočítají s částečnou regulací. To se ale vymstí ztrátou plachosti i u
tygrů a změnou potravních preferencí. Ono člověk beze zbraně je mnohem
snadnější kořistí, než půltunový bůvol s rohy a kopyty schopnými tygrovi
prorazit lebku. Totéž je u vlků, kteří neriskují lov černé, ale loví rači
mláďata a březí holou, než statného parohy vyzbrojeného jelena a nebo loví
bezbranné ovce v ohradě stresované hrůzou z jejich napadení. Jeden chovatel
popisoval ztráty u březích ovcí a mláďat pouze tím, že vlci noc co noc
obcházejí jeho nadstandardně zabezpečené noční ohrady. Ovce nemají klid
při porodu a k péči o čerstvě narozená jehňata. Některé ztrácejí stresem
mléko a jehňata hynou hlady. Komplet všechny nemají klid při odpočinku
pro dobré zažívání a přírůstky masa a vlny. Prostě žít v neustálém stresu
si ochranáři nedovedou představit a sami by tak žít nedokázali. Totéž
třeba bača spící v noci na půl ucha čekající na signál od psů a nebo nově
i pohybových čidel. Ti chovatelé disponují srovnáním chovu před vlky a
nyní ohledně úspěšnosti odchovů jehňat a přírůstků masa, vlny a množství
mléka pro jehňata a pro zpracování na sýry. Stojí to za to vše obětovat
kvůli návratu vlků, kteří mimo pár ochranářů nikomu nescházeli ?
Břetislav Machaček
1.8.2026 11:55 Reaguje nakterý neumíte věcně reagovat. Jak ubohé je pouze kopat do
názorového oponenta ochranářských blábolů a neumět mu na
úrovni oponovat. Víte na co jste se tou reakcí pasoval?
Karel Zvářal
1.8.2026 15:03 Reaguje na Břetislav MachačekTakže našim chovatelům by se měli klanět až k zemi a děkovat za každého nového vlčka. Ještě pár let, a dojde trpělivost i jim, až škody budou narůstat a míra zaplocení krajiny bude neúnosná.
Jinými slovy: na vaše "pindání" se jinak než mlčením, reagovat nedá.




Žraloci tygří sežerou téměř cokoli, pomáhají tím ale oceánům, píše BBC
The Guardian: Na Novém Zélandu se objevila ptačí chřipka, ohrožuje vzácné druhy
Na subantarktických ostrovech uhynulo 13 000 mláďat rypoušů na ptačí chřipku