zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zpravodajství / zprávy

Porosty modřínu v Nízkém Jeseníku mají podle vědců alpské geny

18.2.2024 01:23 (ČTK)

Diskuse: 8

Větvička modřínu.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Porosty modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku obsahují podle vědců výrazný podíl genetického materiálu alpského původu, což v budoucnu může ohrozit populaci této jesenické dřeviny. Nejvyšší míru alpských genetických příměsí odborníci zjistili v oblastech ležících mimo původní areál rozšíření jesenického modřínu a v běžných hospodářských lesích, sdělil Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož pracovníci genetickou variabilitu modřínů rostoucích v Nízkém Jeseníku zkoumali pomocí molekulárně genetických metod.

Odborníci podle Řezáče při výzkumu ověřili výskyt původního jesenického modřínu a zaměřili se také na to, do jaké míry jsou tyto dřeviny v Jeseníkách ovlivněny genetickým materiálem jiného původu. Populace modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku a okolí je totiž často považována za místní typ jesenického modřínu, avšak podle zjištění vědců obsahuje poměrně výrazný podíl genetického materiálu alpského původu. "Ve většině z analyzovaných populací stále převažuje původní jesenická genetická linie, zároveň se ale ve všech z nich vyskytují jedinci převážně alpského původu," uvedl Řezáč.

Příměs cizího genetického materiálu sice podle Řezáče zvyšuje celkovou regionální genetickou diverzitu, zároveň ale vede k postupnému rozmělnění původního genofondu jesenického modřínu. "Zejména v chráněných územích zřízených kvůli ochraně populací jesenického modřínu by pro dlouhodobě efektivní ochranu bylo vhodné prozkoumat ve větším detailu i genetickou strukturu těchto populací," upozornil.

Podle vědců je třeba v porostech jesenických modřínů zabránit dalšímu šíření příměsi alpského genetického materiálu. Lesníci by měli odstranit modříny alpského původu a v jejich okolí vysazovat pouze ověřené místní modříny. "Praktické uplatnění doporučených opatření může být velmi komplikované a nákladné, ale do budoucna se tato opatření mohou ukázat jako nezbytná pro zachování genofondu původního jesenického modřínu," podotkl Řezáč.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní

Ministr zemědělství Marek Výborný Foto: European People's Party Flickr

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (8)

Slavomil Vinkler

18.2.2024 08:25

Když se ti ví a umí změřit, jde to i napravit. Držím palce.

Odpovědět

Břetislav Machaček

18.2.2024 10:20

A co se tak s tím smířit? Původní německé obyvatelstvo tam sázelo z Alp
nejen modříny, ale i smrky, kleč a osévali louky alpskými druhy travin.
Oni totiž mysleli ekonomicky, protože je to živilo a pěstovali to, co pro
ně bylo lepší. To jako chtějí modřín od modřínu zkoumat jeho původ a kácet
zdravé stromy před mýtní zralostí pouze kvůli zachování genetické čistoty?
To je opravdu ta genetická čistota u stromů důležitější, než třeba u lidí?
Ale jděte vědátoři, už to přeháníte a za cizí peníze vymýšlíte zbytečnosti.
Na genové míšení stačí jeden zapomenutý jedinec a stejně k němu dojde. No
a pokud to bude ten na mé zahradě, tak vám ho pokácet nedovolím i kdyby
čert na koze rajtoval!

Odpovědět

Josef Střítecký

18.2.2024 14:25

"Ve většině z analyzovaných populací stále převažuje původní jesenická genetická linie. To je přece dobrá zpráva. Nemyslíte? Čeština taky převzala z němčiny mnoho cizích slov, a teď dokonce někdy nerozumím vlastním dětem, když v ní zdomácňují anglická slova. Nejsem s tím spokojen, ale koho to zajímá? Tak proč se domnívat, že příroda má zamrznout, a konzervovat se, na úrovni před 17. stoletím? Myšlenka zakonzervované přírody, a její zdivočení, přece nemůže být vizí moudrých lidí. Dělá se mi někdy z ekologistů už špatně. Jejich umanutost má skutečně nádech pitomosti. Je to asi tím, že se bytí a životu z přírodních zdrojů už tak vzdálili, že jim z bytovek, jídla z ciziny v supermarketech a živobytí hrazeném z rozpočtu a dotací, přeskakuje. Prosím, nepřehánějte to, a buďte rádi, že vlastně i u modřínu může docházet k jevu, který se, mezi chovateli zvířat, nazývá oživení krve.

Odpovědět

Miroslav Vinkler

18.2.2024 15:33

Jak slyším "vědci" a "Jeseníky" , tak se mi otevírá kudla v kapse.

Porovnám-li stav Jeseníků nyní , se stavem před 50 lety, tak jenom ku pláči.

Odpovědět

Zbyněk Hoták

19.2.2024 08:17

Není to jen alpská populace. Jižně od Vrbna pod Pradědem je v lese starý porost tvořený modřínem japonským a jeho kříženci. Modřín japonský byl svého času oblíbený exot, vysazoval se do parků, ale i kolem hájoven a pokusně do lesů. S modřínem opadavým se bez problémů kříží. Další výsadba (naštěstí mimo les) v Jeseníkách připomíná zaniklou hájovnu na místě sudetské vesnice v PR Růžová.

Odpovědět

Slavomil Vinkler

19.2.2024 09:02 Reaguje na Zbyněk Hoták

Na jedné straně je to eroze druhu, na druhé straně je to signál pro rozvoj nové odolnosti u kříženců. Nebude tan rozvoj odolnosti potřeba v nynější klimatické změně?

Odpovědět

Břetislav Machaček

19.2.2024 15:27 Reaguje na Zbyněk Hoták

Na Vítkovsku zůstal po Sudeťácích malý les se zeravy velkými se kterými experimentovali Bavoráci a mají jich tam několik lesů.
Ti lidé zkoušeli v malém, ale u nás "vědci" experimentují rovnou
ve velkém, zda se to osvědčí a zda nikoliv. Brouk´= lékař lesa
už ukázal co umí a požár souší jako přirozená změna v NP ČŠ taky!

Odpovědět

Vladimír

19.2.2024 19:45

Je dobré a důležité to vědět a sledovat, ale s jakýmikoliv praktickými zásahy bych byl velmi opatrný. Z vlastní dlouhodobé praxe jsem si mnohokrát ověřil, že tam, kde i s dobrými úmysly, do přírody vstoupil člověk, tam to převážně stálo za starou belu. V našich lesích přece známe výsadby limby, kosodřeviny, douglasky, dubu červeného, třešní a pod. a po exhalacích i smrku stříbrného. A to prosím plně chápu ochranu genofondu a mimořádný význam jednotlivých genotypů dřevin nejen pro lesní hospodářství, ale pro přírodu obecně. Sukcesi nelze zabránit, lze ji jen zpomalit.
Jinak bych byl opatrný i s používáním slova "původní". Nechápu, který vědec tento nesmysl začal používat. Původní v přírodě snad byla nějaká buňka, která se začala dělit. O pojmu původní prosím hovořte jen potud, pokud uvedete, ke kterému historickému období pojem vztahujete. Jinak to je nutno považovat za blábol. Bohužel odborná literatura je tímto slovem v poslední době přímo zaplevelena.

Odpovědět

Nejčtenější články

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů

Diskuse: 6

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod

Diskuse: 22

Názvoslovná komise České společnosti ornitologické: Jak nepodléhat lžím, když nám pánbůh lajky dal

Diskuse: 36

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.