Povodí Odry nyní vypouští z přehrad skoro pětinásobek vody, jež do nich přitéká
20.8.2026 15:14 | OSTRAVA
(ČTK)
Foto | Jaki96 / Wikimedia Commons
Skokan řekl, že naplněnost nádrží odpovídá běžné hydrologické situaci a průtoky dokážou nadlepšovat díky své zásobní funkci. Zvyšování průtoků v řekách pod přehradami je nutné i kvůli naředění zbytkového znečištění z městských čistíren odpadních vod. "Přítoky do všech přehrad v povodí Odry jsou zhruba 600 litrů za sekundu, přičemž se z nich vypouští zhruba 3000 litrů za sekundu," řekl.
Dodávky pro obyvatele a průmysl činí okolo 2000 litrů za sekundu. "V současném horkém období se odběry vody zvyšují. Nyní je z přehrad odebíráno přibližně 2250 litrů vody za sekundu," uvedl Janoviak. Skokan řekl, že i kdyby sucho letos pokračovalo, podle prognóz by neměla nastat situace, že by bylo nutné dodávky vody omezovat.
Právě v období hydrologického sucha se podle podniku nejvýrazněji projevuje význam vodohospodářské soustavy povodí Odry tvořící propojený systém. "Akumulovaná voda v nádržích umožňuje dlouhodobě vyrovnávat rozdíl mezi přítokem a potřebou vody a současně zachovat potřebné průtoky ve vodních tocích," uvedl Janoviak
Například profilem řeky Odry v Bohumíně na Karvinsku před polskou hranicí ve středu protékalo pouze 6600 litrů za sekundu. "Přitom z toho minimálně 1000 litrů za sekundu tvoří vyčištěné odpadní vody a dalších 2000 litrů za sekundu je nadlepšováno z nádrží vodohospodářské soustavy. Výsledný průtok v Odře by bez vodních děl byl hluboce pod minimem," uvedla mluvčí podniku Šárka Vlčková.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Povodí Vltavy očekává na Slapech další pokles hladiny přibližně o 20 cm denně
Pokles hladiny zatím nechává lidi v okolí Slapské přehrady v klidu
V Česku zůstává sucho, kumulovaný stres rostlin podle odborníků dál rosteOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
BM
Břetislav Machaček
20.8.2026 16:13Obyvatelé Severní Moravy děkují moudrým předkům, kteří stavěli ty přehrady.
Nebýt jich, tak je v řekách stejné sucho, kde se tomu bránili a kde tomu
nyní brání ekologisté. Ať si tam budují dnes vyschlé mokřady a tůně, ale
my se těšíme na Nové Heřmínovy. Je ale škoda, že nebude podle původního
projektu a bude o hodně menší. Je to bohužel úlitba ekologistům, aby se
vůbec stavělo.
Odpovědět
Nebýt jich, tak je v řekách stejné sucho, kde se tomu bránili a kde tomu
nyní brání ekologisté. Ať si tam budují dnes vyschlé mokřady a tůně, ale
my se těšíme na Nové Heřmínovy. Je ale škoda, že nebude podle původního
projektu a bude o hodně menší. Je to bohužel úlitba ekologistům, aby se
vůbec stavělo.
PH
Pavel Hanzl
20.8.2026 16:57 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
Břetislav Machaček
20.8.2026 18:16 Reaguje na Pavel HanzlSmích bez příčiny a nebo smích hloupý je příznakem vážné choroby a doporučuji se nechat vyšetřit. Koukněte se na
ty tůně a mokřady, které stály v globále miliardy a jsou suché! To k smíchu není vůbec, ale bohužel k pláči a to
měly být mokřady a tůně spásou toků pod nimi! Přehrady tu
funkci plní na jedničku a ty severomoravské vypouštějí
5x více, než do nich přitéká. A jak funguje ten vyschlý
mokřad mudrlante?
Odpovědět
ty tůně a mokřady, které stály v globále miliardy a jsou suché! To k smíchu není vůbec, ale bohužel k pláči a to
měly být mokřady a tůně spásou toků pod nimi! Přehrady tu
funkci plní na jedničku a ty severomoravské vypouštějí
5x více, než do nich přitéká. A jak funguje ten vyschlý
mokřad mudrlante?
Jakub Graňák
20.8.2026 19:30 Reaguje na Břetislav MachačekMiliardy za mokřady a tůně nikdy nikde nikdo nedal, zato za přeložky sítí vynaloží stát 7 x více, než za samotnou přehradu
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.8.2026 09:40 Reaguje na Jakub GraňákPřeložky se dělají i u staveb škol, bytů, továren,
dálnic, železnic atd. Nedělat nic sice nic nestojí,
ale taky to nic nepřináší. Tento argument, že se
musí udělat přeložky znamená, že budou všechny
nové místo dosluhujících potřebujících opravy
tak jako tak. Nebo je silnice přes N. Heřmínovy
výkvětem současné kvality mezi komunikacemi? Bez
přehrady by se musela i tak jednou přeložit a zkapacitnit a ne se proplétat vesnicí a obtěžovat
hlukem a smogem obyvatele. Ani ty staré rozvody
elektřiny si nezaslouží tu náhradu novými? Tak
se to udělá najednou a nebude to po etapách, když
se najdou peníze na opravy v obci, která by bez
přehrady byla na okraji zájmu. Koukněte na zbytek
bývalých Sudet a na nezájem státu investovat do
obchvatů vesnic s domy u úzkých silnic dnes už
s neúnosným provozem na které nebyly stavěny. Já
lituji ty lidi, kde jim takové přeložky nikdo neudělá, protože se nenajde takový pádný důvod
jakým je ta přehrada. My čekáme na obchvat tří
vesnic 30 let, kdy měl být podmínkou stavby D1,
kterou spojuje s Karvinou a Č. Těšínem po staré
okresní silnici a po které si zkracují řidiči
cestu i z Polska do Polska přes naše území. Prý
když kývneme na gigafaktory, tak obchvat bude,
protože ho potřebuje i ta gigafaktory. Rozdíl
mezi gigafaktory a přehradou je ale ten, že ta
je soukromá a přinese zisk zahraničnímu majiteli,
ale státní přehrada bude sloužit občanům ČR a ti
mají zaplatit obchvat, který potřebuje hlavně
ta gigafaktory znásobující dopravní zatížení ?
I tak je třeba uvažovat pro koho co stavíme za
státní peníze. Přehradu stavíme pro nás, občany
ČR a taky ty přeložky, které nahradí zastaralé
silnice, elektrické a plynové rozvody atd. To
je podle vás špatná investice? Kolik to stojí
je věc jiná, když naše firmy neumí stavět tak
levně jako třeba Polské, nebo dokonce Čínské.
Čínská by to postavila za pár týdnů a za zlomek ceny, ale možná by do nich zabudovala špionážní
zařízení ke sledování naši "vyspělé" dopravy,
jak neustále straší Čínou BIS.
Znáte ten vtip o výběrovém řízení na stavbu VRT
přes ČR? Čínská firma to odmítla, že na týden
sem nebudou přesouvat techniku a dělníky, neboť
tak rychle se tam staví tisíce kilometrů VRT.
Odpovědět
dálnic, železnic atd. Nedělat nic sice nic nestojí,
ale taky to nic nepřináší. Tento argument, že se
musí udělat přeložky znamená, že budou všechny
nové místo dosluhujících potřebujících opravy
tak jako tak. Nebo je silnice přes N. Heřmínovy
výkvětem současné kvality mezi komunikacemi? Bez
přehrady by se musela i tak jednou přeložit a zkapacitnit a ne se proplétat vesnicí a obtěžovat
hlukem a smogem obyvatele. Ani ty staré rozvody
elektřiny si nezaslouží tu náhradu novými? Tak
se to udělá najednou a nebude to po etapách, když
se najdou peníze na opravy v obci, která by bez
přehrady byla na okraji zájmu. Koukněte na zbytek
bývalých Sudet a na nezájem státu investovat do
obchvatů vesnic s domy u úzkých silnic dnes už
s neúnosným provozem na které nebyly stavěny. Já
lituji ty lidi, kde jim takové přeložky nikdo neudělá, protože se nenajde takový pádný důvod
jakým je ta přehrada. My čekáme na obchvat tří
vesnic 30 let, kdy měl být podmínkou stavby D1,
kterou spojuje s Karvinou a Č. Těšínem po staré
okresní silnici a po které si zkracují řidiči
cestu i z Polska do Polska přes naše území. Prý
když kývneme na gigafaktory, tak obchvat bude,
protože ho potřebuje i ta gigafaktory. Rozdíl
mezi gigafaktory a přehradou je ale ten, že ta
je soukromá a přinese zisk zahraničnímu majiteli,
ale státní přehrada bude sloužit občanům ČR a ti
mají zaplatit obchvat, který potřebuje hlavně
ta gigafaktory znásobující dopravní zatížení ?
I tak je třeba uvažovat pro koho co stavíme za
státní peníze. Přehradu stavíme pro nás, občany
ČR a taky ty přeložky, které nahradí zastaralé
silnice, elektrické a plynové rozvody atd. To
je podle vás špatná investice? Kolik to stojí
je věc jiná, když naše firmy neumí stavět tak
levně jako třeba Polské, nebo dokonce Čínské.
Čínská by to postavila za pár týdnů a za zlomek ceny, ale možná by do nich zabudovala špionážní
zařízení ke sledování naši "vyspělé" dopravy,
jak neustále straší Čínou BIS.
Znáte ten vtip o výběrovém řízení na stavbu VRT
přes ČR? Čínská firma to odmítla, že na týden
sem nebudou přesouvat techniku a dělníky, neboť
tak rychle se tam staví tisíce kilometrů VRT.
Jakub Graňák
21.8.2026 13:29 Reaguje na Břetislav MachačekKde máte ty miliardy za mokřady, proč do toho plantáte číňany?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekO rozhodnutí zmenšit objem přehrady Heřminovy: "Rozhodnutí z roku 2008 bylo výsledkem mnoha studií a hledání kompromisu mezi protipovodňovou ochranou a dopady na obec. Samotné MZe tehdy zdůrazňovalo, že menší varianta vznikla ve spolupráci MZe a MŽP a že má výrazně menší sociální dopady."
Takže zase jen blábolíte jak dycky.
Přehrada je dobrá věc, ale má jen omezený dosah v nejbližším okolí, vodu posílá dál řekou, ne do krajiny. Mokřady, prolehy, svejly, bažinky atd. můžou být skoro všude a v součtu sytí podpovrchové i podzemní vody po celé krajině. Přínos je zcela nesrovnatelný, když za extrémního sucha vysychají, podzemní voda z nich živí okolní vegetaci trvale.
Odpovědět
Takže zase jen blábolíte jak dycky.
Přehrada je dobrá věc, ale má jen omezený dosah v nejbližším okolí, vodu posílá dál řekou, ne do krajiny. Mokřady, prolehy, svejly, bažinky atd. můžou být skoro všude a v součtu sytí podpovrchové i podzemní vody po celé krajině. Přínos je zcela nesrovnatelný, když za extrémního sucha vysychají, podzemní voda z nich živí okolní vegetaci trvale.
TS
Tonda Selektoda
21.8.2026 11:29 Reaguje na Pavel HanzlOny i ty přehrady zásobují zdroje podzemní vody, Hanzle. Navíc tu vodu do podloží vtlačují tlakem, rovnajícím se výšce vodního sloupce hladiny v daném místě. Při výšce hladiny 10 m, ta voda působí na dno tlakem 1 Bar (100 kPa, 1 "atmosféra"). To se s nějakými uměle vytvořenými loužemi na polích, loukách, nebo třeba v lese, nedá srovnávat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 11:47 Reaguje na Tonda SelektodaJenže přehrada je v údolí a tlak vody jde do skalního podloží, čili nic. Ale vodu potřebujete především na kopcích a tam ji udržíte pouze v bažinkách a mokřadech. Pokud by se z přehrady zavlažovalo, tak to význam má, ale muhutné technické zařízení vytvoří skoroio to samé, co série mokřadů. Navíc to nebude ani na Svatýho Dyndy, kdežto bažinky se můžou dělat průběžně a pořád.
Odpovědět
ss
TS
Tonda Selektoda
21.8.2026 07:12Je smutné, že tyto základní funkce přehrad, musí na současných datech o průtocích, nějakému cypovi vysvětlovat generální ředitel a technický náměstek Povodí Odry, aby o tom ten hňup správně informoval veřejnost, a ještě si za to od vydavatele zasloužil svůj honorář.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.8.2026 16:38 Reaguje na Tonda SelektodaPřed chvíli běžela v ČT reportáž z Alp o něž se starají soukromníci a kapitalistické vlády a ejhle, asi špatně! Po suchu zapršelo a mají
tam povodně a sesuvy půdy. Že by jim tam řádili komunističtí agenti
a záškodníci? Průtočné vodní elektrárny nezadrží vodu tak, jako ty
přehradní nádrže s retenčním prostorem a Milkami vypasené louky
a sjezdovky nejsou schopny vodu zadržet. Hanzl by jim poradil ty
louky a sjezdovky rozrýpat bagry, aby v nich ta voda zasákla. On
ale neví to, že voda mezi skalou na svahu a sutí a hlínou namaže
suti a hlíně skálu jako lyžím skluznici a pojede dolů jako raketa.
Jakýkoliv zářez v kopcích zvyšuje sice zásak, ale pokud narazí na
nepropustnou skálu, tak je zaděláno na sesuv po "namazané" skále.
Ano. Sesuv je krajinotvorným prvkem od nepaměti, ale je pro nás žádoucí a je mu třeba "namazat" tu skálu zvyšováním zásaku? Ono
je třeba uvažovat i o takových dopadech zasakování, když se někde
přežene. Bratranec a jeho sousedé čelí praskání domů a jejich
podmáčení nařízeným zasakováním dešťovky místo jejího svedení ze
svahu do údolí. Po vybudování oddělené kanalizace musejí dešťovku
zasakovat a jeden druhému podmáčejí domy a pozemky s rizikem
těch sesuvů a praskání domů a to je prosím dílo EKO inženýrů !
Já bych ty EKO inženýry hnal holí a roztrhal jim ty diplomy z
pochybných VŠ, které učí takové nesmysly a profesory vyhnal do
praxe nyní ty domy vlastníma rukama zachránit před zkázou!
Odpovědět
tam povodně a sesuvy půdy. Že by jim tam řádili komunističtí agenti
a záškodníci? Průtočné vodní elektrárny nezadrží vodu tak, jako ty
přehradní nádrže s retenčním prostorem a Milkami vypasené louky
a sjezdovky nejsou schopny vodu zadržet. Hanzl by jim poradil ty
louky a sjezdovky rozrýpat bagry, aby v nich ta voda zasákla. On
ale neví to, že voda mezi skalou na svahu a sutí a hlínou namaže
suti a hlíně skálu jako lyžím skluznici a pojede dolů jako raketa.
Jakýkoliv zářez v kopcích zvyšuje sice zásak, ale pokud narazí na
nepropustnou skálu, tak je zaděláno na sesuv po "namazané" skále.
Ano. Sesuv je krajinotvorným prvkem od nepaměti, ale je pro nás žádoucí a je mu třeba "namazat" tu skálu zvyšováním zásaku? Ono
je třeba uvažovat i o takových dopadech zasakování, když se někde
přežene. Bratranec a jeho sousedé čelí praskání domů a jejich
podmáčení nařízeným zasakováním dešťovky místo jejího svedení ze
svahu do údolí. Po vybudování oddělené kanalizace musejí dešťovku
zasakovat a jeden druhému podmáčejí domy a pozemky s rizikem
těch sesuvů a praskání domů a to je prosím dílo EKO inženýrů !
Já bych ty EKO inženýry hnal holí a roztrhal jim ty diplomy z
pochybných VŠ, které učí takové nesmysly a profesory vyhnal do
praxe nyní ty domy vlastníma rukama zachránit před zkázou!
va
vaber
21.8.2026 09:03Nyslím ,že na severní Moravě nejvíc pršelo z celé ČR ,takž není div že tam v přehradách ještě voda je.
Ono to vypadá jako že 80% je hodně plná přehrada.Podle mne je dost prázdná. Jak moc je dobré nebo zlé přehrady vypouštět víc. Ano v době totální krize o vodu je mohou vypustit úplně.
Jak dlouho se napouštěl Orlík ,to trvalo roky.
Odpovědět
Ono to vypadá jako že 80% je hodně plná přehrada.Podle mne je dost prázdná. Jak moc je dobré nebo zlé přehrady vypouštět víc. Ano v době totální krize o vodu je mohou vypustit úplně.
Jak dlouho se napouštěl Orlík ,to trvalo roky.
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 09:58Hezký příklad udržování vody v krajině - v lese, je za zcela minimální peníze.
Po těžbě vznikají přirozeně v úžlabích erozní rýhy. Takže shora jede malý bagřík pozpátku a vždycky hrábne, z hlíny uplácá malou hrázku a zase popojede dolů. Tím vznikne šňůra prolehů, které zarostou a zadrží vodu. Při těžbě to nevadí, bo další les se tam nebude těžit dřív, naž za možná 40 let.
Odpovědět
Po těžbě vznikají přirozeně v úžlabích erozní rýhy. Takže shora jede malý bagřík pozpátku a vždycky hrábne, z hlíny uplácá malou hrázku a zase popojede dolů. Tím vznikne šňůra prolehů, které zarostou a zadrží vodu. Při těžbě to nevadí, bo další les se tam nebude těžit dřív, naž za možná 40 let.
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 10:05 Reaguje na Pavel HanzlTakhle ošetřit i velké lesní komplexy by stálo nepatrný zlomek přehrady, která tomu lesu ale nepřinese vůbec nic.
Faktem ale je, že takhle a podobně důsledně ošetřit nejen lesy, ale i zemědělskou krajinu by znamenalo, že v řece a tím přehradě bude vody ještě daleko méně.
Pokud od nás ročně odteče asi 15 MILIARD kubíků vody k sousedům, tak jen malou část zadržet by naší krajině velmi silně pomohlo.
Odpovědět
Faktem ale je, že takhle a podobně důsledně ošetřit nejen lesy, ale i zemědělskou krajinu by znamenalo, že v řece a tím přehradě bude vody ještě daleko méně.
Pokud od nás ročně odteče asi 15 MILIARD kubíků vody k sousedům, tak jen malou část zadržet by naší krajině velmi silně pomohlo.
TS
Tonda Selektoda
21.8.2026 11:42 Reaguje na Pavel HanzlA jakpak byste chtěl zajistit, aby takto ošetřené „velké lesní komplexy“, mělce kořenících smrčin na horách a na svazích, i s podmáčenou půdou po dešti nesjely do údolí? Sesuv půdy se tomu říká…
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 12:04 Reaguje na Tonda SelektodaV životě jsem neviděl nějaký sjetý les do údolí, ani po vydatných deštích. Tenhle systém by nedopravil do lesa žádnou vodu navíc, jen by daleko méně odteklo potokem. Pokud bude sucho, bude i v lese, ale o něco více vody bude v půdě, což může být rozhdující. Není to nic samospásného ale v grýndýlu je to popsáno jako "mitigační (adaptační) opatření".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 12:08 Reaguje na Pavel HanzlPokud by nastaly skutečně povodňové lijáky, nezastaví je nic, bažinky přetečou, ale víc vody zůstane nahoře, ne na zahradě a ve sklepech domků v údolí.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2026 13:50 Reaguje na PetrNahoru nepojedou určitě. https://mapy.geology.cz/svahove_deformace/#
Odpovědět
Pe
Petr
21.8.2026 12:19 Reaguje na Pavel HanzlTohle nikdo dělat nebude, je to práce, zisk žádný. Stěžovat si na sucho a hrdinně psát o "boji se suchem" je mnohem lepší.
A na toky by to mělo vliv spíš opačný. Čím víc vody se v krajině vsákne, tím víc z ní pak může vytékat v podobě vodních toků. Vsáknutá voda by hezky vyrovnala stav toků, oproti dnešní situaci, kdy to po slejváku sjede po povrchu a hrkne do toků, a zbytek doby sucho a jen čůrek.
Odpovědět
A na toky by to mělo vliv spíš opačný. Čím víc vody se v krajině vsákne, tím víc z ní pak může vytékat v podobě vodních toků. Vsáknutá voda by hezky vyrovnala stav toků, oproti dnešní situaci, kdy to po slejváku sjede po povrchu a hrkne do toků, a zbytek doby sucho a jen čůrek.
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 14:04 Reaguje na PetrTo dělají vlastníci pozemků a lidé, kteří nežvaní a pracují. Pořád je to rozhodující většina společnosti, naštěstí.
Voda vsáknutá v krajině se z rozdohující míry odpaří z lisů rostlin, kolik prosákne do potoka netuším. V suchých oblastech asi nic, v mokřejších něco určitě. Ale to je přece úplně fuk, důležitá je voda pro vegetaci.
Odpovědět
Voda vsáknutá v krajině se z rozdohující míry odpaří z lisů rostlin, kolik prosákne do potoka netuším. V suchých oblastech asi nic, v mokřejších něco určitě. Ale to je přece úplně fuk, důležitá je voda pro vegetaci.
BM
Břetislav Machaček
21.8.2026 16:50 Reaguje na Pavel HanzlPřehnat zásak ve svazích se skalním podložím je zločin! Voda se
stává "mazivem" suti a hlíny na skále a suť a hlína pak jede do
údolí. Nepleťte se do něčeho o čem nemáte šajn, ale nejste sám!
Ty nesmysly učí i VŠ a absolventi je nařizují lidem (viz. můj
příspěvek výše v 16.38). Největší sesuv se stal v ČR v Beskydech
před několika roky na Girové a začal nevinně svedením vody z
cesty do lesa , aby tam zasákla a netekla po cestě do údolí.
Odpovědět
stává "mazivem" suti a hlíny na skále a suť a hlína pak jede do
údolí. Nepleťte se do něčeho o čem nemáte šajn, ale nejste sám!
Ty nesmysly učí i VŠ a absolventi je nařizují lidem (viz. můj
příspěvek výše v 16.38). Největší sesuv se stal v ČR v Beskydech
před několika roky na Girové a začal nevinně svedením vody z
cesty do lesa , aby tam zasákla a netekla po cestě do údolí.
PH
Pavel Hanzl
21.8.2026 21:33 Reaguje na Břetislav MachačekTo vám zase nakukali dezoláti, že? Vy jste mistr ve věření úplným cypovinám.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2026 22:00 Reaguje na Pavel HanzlKdybyste měl jen desetinu znalostí co pan Machaček, nikdy by vás nenapadlo napsat takhle debilní příspěvek! Ale co od vás čekat, že.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.8.2026 06:38 Reaguje na Břetislav MachačekNebavíme se o strmých horských svazích, tam to asi ani pořádně nejde. Navíc by to dělalo poměrně malé procento celé vodní bilance, ale i to může být v suchém období pro tu část lesa rozhodující.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 10:42 Reaguje na Pavel HanzlDefinujte pojem strmý svah? Pro NEŠKODNÝ zásak je VŽDY důležité podloží. Pokud je nenasákavé, tak to nemá smysl, pokud nasákavé, tak smysl má, ale to je třeba posoudit vždy konkrétně a vyzkoušet v malém, než se něco dodrbe ve velkém. Příkladem jsou třeba
zrušené drenáže odvádějící ze svahu průzračnou vodu
bez půdních částic a její náhrada erozními rýhami
vody stékající po povrchu i s tou půdou. Drenáže
totiž z podorniční vrstvy NIKDY neodnášejí humus
tak, jako voda tekoucí po povrchu. Když na to lidé
přišli, tak přestali s povrchovým odváděním té
přebytečné vody a odváděli ji bez splachů humusu
přes podorniční vrstvu drenážemi. Kvalita takové
vody se leckde přibližuje vodě pramenné, což jsou
drenáže, ale vytvořené přírodou z propustných
hornin. Voda putuje třeba vrstvou štěrků a až dojde,
tak pramen vysychá stejně, jako voda z drenáže. Je
to o nasycení půdy a pokud klesne na určitou mez,
tak neodtéká ani z drenáží. Není to pouze teorie,
ale praktický poznatek, že pramen i drenáž odvádí
pouze nadbytek a kde nic není, tak neodvádí NIC!
Pro vodní bilanci lesní půdy je důležitý typ lesa.
typ horniny, svahovitost a narušení povrchu třeba
cestami zařezávajícími se do svahů, které otvírají
cesty vodě putující pomalu půdou a tak vyvěrá z
narušeného reliéfu cestou. Cesty tím urychlují
odtoky z kopců a bohužel jich neustále přibývá.
No a pokud už vznikly, tak je problém je zrušit,
protože už plní nějaký úkol(zásobování, přístup
pro záchranáře, těžba dřeva atd.).Nápad je zrušit
se může vymstít a mít tragické dopady. Nikdy tak
neříkám nikdy, když jsem viděl rušit bagrováním
kaluží cestu a za dva roky vznikla vedle cesta
nová pro odvoz dřeva po kůrovci. Ta upravená bagrem
už byla "hodnotným" biotopem a musela vzniknout
další. Stačilo ponechat tu starou, tak nevznikla
ta nová, ale to si nikdo z těch, co ji nechali
zrušit neuvědomil.
Odpovědět
zrušené drenáže odvádějící ze svahu průzračnou vodu
bez půdních částic a její náhrada erozními rýhami
vody stékající po povrchu i s tou půdou. Drenáže
totiž z podorniční vrstvy NIKDY neodnášejí humus
tak, jako voda tekoucí po povrchu. Když na to lidé
přišli, tak přestali s povrchovým odváděním té
přebytečné vody a odváděli ji bez splachů humusu
přes podorniční vrstvu drenážemi. Kvalita takové
vody se leckde přibližuje vodě pramenné, což jsou
drenáže, ale vytvořené přírodou z propustných
hornin. Voda putuje třeba vrstvou štěrků a až dojde,
tak pramen vysychá stejně, jako voda z drenáže. Je
to o nasycení půdy a pokud klesne na určitou mez,
tak neodtéká ani z drenáží. Není to pouze teorie,
ale praktický poznatek, že pramen i drenáž odvádí
pouze nadbytek a kde nic není, tak neodvádí NIC!
Pro vodní bilanci lesní půdy je důležitý typ lesa.
typ horniny, svahovitost a narušení povrchu třeba
cestami zařezávajícími se do svahů, které otvírají
cesty vodě putující pomalu půdou a tak vyvěrá z
narušeného reliéfu cestou. Cesty tím urychlují
odtoky z kopců a bohužel jich neustále přibývá.
No a pokud už vznikly, tak je problém je zrušit,
protože už plní nějaký úkol(zásobování, přístup
pro záchranáře, těžba dřeva atd.).Nápad je zrušit
se může vymstít a mít tragické dopady. Nikdy tak
neříkám nikdy, když jsem viděl rušit bagrováním
kaluží cestu a za dva roky vznikla vedle cesta
nová pro odvoz dřeva po kůrovci. Ta upravená bagrem
už byla "hodnotným" biotopem a musela vzniknout
další. Stačilo ponechat tu starou, tak nevznikla
ta nová, ale to si nikdo z těch, co ji nechali
zrušit neuvědomil.
