Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby
22.8.2026 19:03 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
V nových lesích LHMP zasadily 231 417 stromků, zbytek z celkového počtu tvořily výsadby v už existujících. Ze všech sazenic bylo 89 procent listnáčů a 11 procent jehličnanů. Nejvíce, konkrétně 153 410, lesníci vysázeli dubů.
O něco nižší těžba byla podle zprávy dána menším počtem takzvaných nahodilých těžeb, které se provádí z bezpečnostních či zdravotních důvodů. Těch bylo o 54 procent méně než v předchozím roce. "Naopak se navýšil objem plánované těžby, což souvisí s postupnou cílenou změnou věkové struktury porostů. Plánovaná těžba činila 57 procent všech zásahů," uvedla organizace.
Kůrovcová těžba smrků a modřínů se oproti roku 2024 snížila o 60 procent a byla nutná prakticky jen v Hodkovičkách, kam patří Kunratický les. Přibývaly naopak nemoci listnatých stromů, kterých se týkalo 70 procent nahodilých těžeb. "Největší problém, s nímž se u listnáčů potýkáme, je houbové onemocnění jasanů. V roce 2025 tvořilo odstraňování napadených jasanů 52 procent všech zásahů v listnatých porostech," píše se ve zprávě.
Lesníci řešili také výskyt divokých prasat v Motole, v zahrádkářské kolonii Hercovka v Praze 8 či v areálu Zahradnictví Ďáblice, které LHMP. provozují. Na nehonebních pozemcích v metropoli bylo loni odchyceno či odloveno 77 prasat, meziročně o 38 více. Pracovníci podniku odchytávali také invazivní nutrie, a to v 15 lokalitách, ke kterým nově přibyl Šeberák.
Záchranná stanice, kterou organizace provozuje, přijala 7684 zvířat, což bylo o 892 více než v roce 2024. Tři čtvrtiny z nich tvořili ptáci, zbytek z drtivé většiny savci. Stanice také po letech získala nový areál v Jinonicích, jehož výstavbu dokončilo hlavní město.
Kromě lesních porostů se LHMP starají o pět velkých parků, vybraná uliční stromořadí a 195 památných stromů. V parcích a ulicích města podle zprávy organizace loni vysadila 329 stromů, což bylo o 29 více než předloni. Číslo zahrnuje jak nové výsadby, tak nahrazování nemocných či poškozených stromů. Největší výsadba byla na Letné, kam zamířilo 110 nových stromků.
Výsadba:
| Rok | Počet sazenic |
| 2016 | 328.236 |
| 2017 | 408.702 |
| 2018 | 403.155 |
| 2019 | 358.269 |
| 2020 | 236.448 |
| 2021 | 218.192 |
| 2022 | 208.379 |
| 2023 | 139.994 |
| 2024 | 172.072 |
| 2025 | 296.307 |
Těžba:
| Rok | Získané dřevo (m3) |
| 2017 | 7607 |
| 2018 | 7729 |
| 2019 | 9597 |
| 2020 | 12302 |
| 2021 | 8838 |
| 2022 | 6435 |
| 2023 | 5016 |
| 2024 | 6835 |
| 2025 | 5912 |
Zdroj: LHMP
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sucho obnovu lesních porostů nezastavilo. Státní lesy mají semen a plodů dostatek
Lesy v Pardubickém kraji se mění ve prospěch listnatých dřevin
Dřevozpracovatelé chtějí lepší hospodaření v lesích a větší využití dřevaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
PB
Petr Blažek
22.8.2026 20:04Pan prezident měl v Lánech setkání na téma řešení klimatické změny. Po té byl rozhovor s profesorem z přírodovědecké univerzity. Na otázku co je dnešní největší mýtus, odpověděl " to že zastavíme klimatickou změnu výsadbou stromů".
Stromy jsou (zvláště ty středoevropské) jsou velkými spotřebitely vody(až 500l denně) . Z toho vyplývá, že mohou růst pouze tam kde je voda, jinak je budete muset celý život dotovat.
Z jiné reportáže například vyznělo, že usychají i stromy v pražské Stromovce, která je prakticky na úrovni Vltavy.
Odpovědět
Stromy jsou (zvláště ty středoevropské) jsou velkými spotřebitely vody(až 500l denně) . Z toho vyplývá, že mohou růst pouze tam kde je voda, jinak je budete muset celý život dotovat.
Z jiné reportáže například vyznělo, že usychají i stromy v pražské Stromovce, která je prakticky na úrovni Vltavy.
Pe
Petr
22.8.2026 20:29 Reaguje na Petr BlažekNo a u nás je voda prakticky všude, tedy i stromy mohou růst prakticky všude a svým odparem ochlazovat krajinu a vytvářet vodní cyklus.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 07:59 Reaguje na PetrVy si nějak odporujete- nejdřív tvrdíte, že naše půdy , pole a krajina vysychají a teď najednou, že u nás je voda všude? Máte v tom guláš, asi byste si to měl srovnat. A to, co řekl ten profesor, je samozřejmě pravda, realistický pohled na věc. Výsadba stromů neublíží, ale na zásadní změnu klimatu nemá žádný vliv.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 10:08 Reaguje na pavel peregrinNeodporuji, jen vy úmyslně mícháte souvislosti. Marně.
Ano, naše krajina vysychá. Protože je v ní málo stromů, které by vodu v krajině udržovaly.
A ano, pokud někde prší méně, než stromy potřebují ke svému růstu, tak tam růst nedokážou. To nikdo nepopírá. To ale není případ naší středoevropské, téměř celoevropské krajiny, ve které je pro růst stromů srážek dostatek, a to prakticky všude. U nás tedy nelze argumentovat tím, že kde málo prší, tam stromy růst nemůžou. U nás můžou. A že i u nás usychají není nedostatkem srážek, ale tím, že jim připravujeme podmínky, ve kterých to nejde.
Obecně lesy nemají vliv na zásadní změnu klimatu. takto máte pravdu, to opravdu nedokážou. Ale to ani nikdo nechce. Lesy udržují a stabilizují stávající klima. Odlesněním se stabilní klima naruší a změní směrem k teplejšímu a suššímu. Opětovné zalesnění toto opět otočí, ale nelze říkat, že je to zásadní změna klimatu, je to pouze návrat k předchozímu stavu a předchozí stabilitě. Jak moc to bude možné a jak moc by se to podařilo vrátit se nedá určit, ale funguje to. Pár stromů tomu nijak jednoznačně nepomůže, takže na nějakých pár stromech nelze říct, že to nefunguje. Funguje všechno. Stokrát nic umořilo osla, navíc vše souvisí se vším.
Odpovědět
Ano, naše krajina vysychá. Protože je v ní málo stromů, které by vodu v krajině udržovaly.
A ano, pokud někde prší méně, než stromy potřebují ke svému růstu, tak tam růst nedokážou. To nikdo nepopírá. To ale není případ naší středoevropské, téměř celoevropské krajiny, ve které je pro růst stromů srážek dostatek, a to prakticky všude. U nás tedy nelze argumentovat tím, že kde málo prší, tam stromy růst nemůžou. U nás můžou. A že i u nás usychají není nedostatkem srážek, ale tím, že jim připravujeme podmínky, ve kterých to nejde.
Obecně lesy nemají vliv na zásadní změnu klimatu. takto máte pravdu, to opravdu nedokážou. Ale to ani nikdo nechce. Lesy udržují a stabilizují stávající klima. Odlesněním se stabilní klima naruší a změní směrem k teplejšímu a suššímu. Opětovné zalesnění toto opět otočí, ale nelze říkat, že je to zásadní změna klimatu, je to pouze návrat k předchozímu stavu a předchozí stabilitě. Jak moc to bude možné a jak moc by se to podařilo vrátit se nedá určit, ale funguje to. Pár stromů tomu nijak jednoznačně nepomůže, takže na nějakých pár stromech nelze říct, že to nefunguje. Funguje všechno. Stokrát nic umořilo osla, navíc vše souvisí se vším.
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 11:00 Reaguje na PetrStromy vodu v celku neudržují, ale odpařují. Není to na škodu, ale vodu zadržuje jen hrabanka, a tu většinou stačí les odpařit. Smrk asi 700 mm ročně, dub asi 500 mm. Na příklad ten zbožštělý starý "amazonský" luh na Soutoku usychá, protože vyžaduje sanovat vodou záplavami.
Vodu daleko více zadržuje louka, pastvina (ve vaší terminologii step nebo savana).
Odpovědět
Vodu daleko více zadržuje louka, pastvina (ve vaší terminologii step nebo savana).
Pe
Petr
23.8.2026 11:12 Reaguje na Slavomil VinklerA proč tedy na té louce není víc mokro, než v lese? A proč po odlesnění dojde k vysychání krajiny? Proč prameny a studánky nejsou na loukách, ale v lesích?
A ta čísla jsou co? 700 mm čeho?
Odpovědět
A ta čísla jsou co? 700 mm čeho?
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2026 06:53 Reaguje na PetrAle studánky na lukách jsou. Pokud má propustný podklad vsákne, pokud ne, je to mokřad. Vaše chápání je docela omezené (záměrně?) Celé tedy :700mm vody na m2 za rok, Tedy 700 litrů vody z m2 za rok.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 08:06 Reaguje na Slavomil VinklerTo je ale vaše omezené chápání. 700 mm na m2 není vůbec žádná hodnota. Musíte dodat k čemu se vztahuje. Je to z jednoho metru čtverečního, nebo z 500? A metru čtverečního plochy půdy, nebo listové plochy?
Ano, studánky na lukách jsou. Vyschlé.
A píšete o louce/pastvině, ne mokřadu. Proto se ptám proč není louka mokřejší než půda v lese? Vsakuje se oboje. Teď vysvětlete proč a jak vodu daleko víc zadržuje louka.
Odpovědět
Ano, studánky na lukách jsou. Vyschlé.
A píšete o louce/pastvině, ne mokřadu. Proto se ptám proč není louka mokřejší než půda v lese? Vsakuje se oboje. Teď vysvětlete proč a jak vodu daleko víc zadržuje louka.
Pe
Petr
24.8.2026 08:30 Reaguje na PetrKdyby to vaše číslo byl přepočet celkového výparu ze stromů na celkovou rozlohu, pak by to znamenalo, že stromy vypaří zhruba celkový roční úhrn srážek. A bylo by tedy zhola nemožné, aby les vypařil vše co naprší, a ještě k tomu fungoval, měl vodu v sobě, měl i výpar z půdy a ještě navíc z něj neustále něco odtékalo vodními toky. A ono to tak je. Lesy žijí, fungují, je v nich vlhko a tečou z nich vodní toky. Takže, kde máte chybu?
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 11:52 Reaguje na Slavomil VinklerVy nejspíš zaměňujete zadrženou vodu a odpařenou vodu, přičemž množství odpařené vody považujete za důkaz, že o tolik je jí tedy méně než na louce. Ale takto to brát nelze, když neznáte ani "počáteční stav", ani ostatní způsoby šíření vody.
No a stromy vodu zadržují nejen stíněním a ochlazováním, ale i samy v sobě. Hektar lesa je asi 300 m3 dřeva, celkovou biomasu stromů bych ale odhadl na dvojnásobek, takže asi 600 m3. Při asi 60% obsahu vody je to 360 m3 vody na hektar. Tolik vody v sobě zadržují jen samotné stromy. Objem porostu louky a vody v něm zadržené je oproti tomu jen zlomek.
No a i přesto že stromy mají volik vody v sobě, přesto že tolik vody denně odpařují, přesto jí stále zbývá v půdě tolik, že to může stále probíhat dál. V lese je prostě celkové množství vody větší.
Odpovědět
No a stromy vodu zadržují nejen stíněním a ochlazováním, ale i samy v sobě. Hektar lesa je asi 300 m3 dřeva, celkovou biomasu stromů bych ale odhadl na dvojnásobek, takže asi 600 m3. Při asi 60% obsahu vody je to 360 m3 vody na hektar. Tolik vody v sobě zadržují jen samotné stromy. Objem porostu louky a vody v něm zadržené je oproti tomu jen zlomek.
No a i přesto že stromy mají volik vody v sobě, přesto že tolik vody denně odpařují, přesto jí stále zbývá v půdě tolik, že to může stále probíhat dál. V lese je prostě celkové množství vody větší.
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2026 07:01 Reaguje na PetrPočáteční stav je všeobecně znáný, měří a zveřejňuje se ve všech meteorologických měřeních, tedy kolik napršelo (třeba jako suma za rok. Obsah vody? 360 000/10 000 je 36 mm na m2. To je docela nepatrné proti dešti cca 600 či 700mm.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 08:20 Reaguje na Slavomil VinklerJenže těch 36 mm je tam trvale a průběžně a jsou to zhruba 2/3 měsíčního úhrnu srážek. Tolik vody je neustále v lese "navíc" oproti louce. Na louce je v biomase jen zlomek tohoto množství. Pokud píšete že louka zadrží víc vody, uveďte jak a kolik.
Pokud v lese je 36 mm vody průběžně vázáno v biomase, biomasa denně stovky litrů vypařuje a další množství vody se vsakuje či odtéká, a přesto to funguje a nelze říct, že by byla půda v lese sušší, nebo naopak půda na louce vlhčí, pak to znamená, že v lese je vody víc. Jinak by toto nemohlo fungovat. Stačí takto zjednodušeně?
Odpovědět
Pokud v lese je 36 mm vody průběžně vázáno v biomase, biomasa denně stovky litrů vypařuje a další množství vody se vsakuje či odtéká, a přesto to funguje a nelze říct, že by byla půda v lese sušší, nebo naopak půda na louce vlhčí, pak to znamená, že v lese je vody víc. Jinak by toto nemohlo fungovat. Stačí takto zjednodušeně?
Pe
Petr
22.8.2026 20:46 Reaguje na Petr BlažekVůbec nechápu kde lidi berou názor, že stromy jsou nepřítel vody. Přitom všude je tolik názorných ukázek co se děje s krajinou po odlesnění...
Ale lidi rádi věří nejrůznějším podivnostem a bizarnostem.
Odpovědět
Ale lidi rádi věří nejrůznějším podivnostem a bizarnostem.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 08:02 Reaguje na PetrDovedete alespoň pochopit tak jednoduchou věc, že strom poroste tam, kde ta voda je? A kde není, tak jich tam můžete vysadit tisíc a tisíc jich taky zajde? Strom není perpetuum mobile, což si zřejmě myslíte.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 10:12 Reaguje na pavel peregrinA dovedete vy pochopit, že to nikde nepopírám? Vy to někde čtete? Jestli ano, tak je vaše myšlení a chápání textu velmi svérázné. A bohužel špatné a mylné, a neměl byste se vlastními úsudky řídit příliš často.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 10:24 Reaguje na PetrTo je otázka co bylo dříve-vejce nebo slepice? To je přesně s těmi vašimi stromy. Alespoň se shodneme v tom, že stromy na klima zásadní vliv nemají. A ještě- zalesnění ČR není vůbec malé, je naopak větší, než bylo v minulosti. Ten problém vody je někde úplně jinde a to vy ani já nevyřešíme.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 10:39 Reaguje na pavel peregrinA to že je teď u nás lesa víc než bylo je pro vás důkaz čeho prosím? Taky tu bývalo moře. No a?
Ano, na zásadní změnu klimatu vliv nemají. Nikdo také nic takového nepožaduje. Potřebujeme pouze vrátit náš původní stav.Nic víc.
A ne, není to o tom co bylo dřív, protože je to zcela jasné. Dřív bylo klima (po skončení doby ledové), které umožnilo vznik nějakého ekosystému. Od té doby se klima neustále lehce mění, ale vzniklý ekosystém tyto změny dokázal vyrovnávat a klima stabilizovat a "svazovat". My jsme ekosystém z velké části zrušili a přeměnili na ekosystém z jiného klimatu, v našem případě z klimatu stepního, daleko teplejšího a suššího. A tento náš nový ekosystém zcela logicky nedokáže udržovat klima které tu bylo, a to se mění na klima stepní, teplé a suché. Dá se říct, že odlesněním jsme klimatu rozvázali ruce. Tak máme co jsme si vytvořili.
Odpovědět
Ano, na zásadní změnu klimatu vliv nemají. Nikdo také nic takového nepožaduje. Potřebujeme pouze vrátit náš původní stav.Nic víc.
A ne, není to o tom co bylo dřív, protože je to zcela jasné. Dřív bylo klima (po skončení doby ledové), které umožnilo vznik nějakého ekosystému. Od té doby se klima neustále lehce mění, ale vzniklý ekosystém tyto změny dokázal vyrovnávat a klima stabilizovat a "svazovat". My jsme ekosystém z velké části zrušili a přeměnili na ekosystém z jiného klimatu, v našem případě z klimatu stepního, daleko teplejšího a suššího. A tento náš nový ekosystém zcela logicky nedokáže udržovat klima které tu bylo, a to se mění na klima stepní, teplé a suché. Dá se říct, že odlesněním jsme klimatu rozvázali ruce. Tak máme co jsme si vytvořili.
Pe
Petr
23.8.2026 10:46 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím, že vy to nevyřešíte. Vy zájem nemáte, vám současný stav vyhovuje a můžete se vymlouvat na to, že vás to živí, takže s tím nic dělat stejně nemůžete. Takže ano, takto se opravdu nic nevyřeší.
A ani já to nevyřeším, nemám možnost nic prosadit a uskutečnit, ale můžu se snažit třeba takto šířit názor, že to řešit lze, a nabízím i řešení, včetně vysvětlení.
Odpovědět
A ani já to nevyřeším, nemám možnost nic prosadit a uskutečnit, ale můžu se snažit třeba takto šířit názor, že to řešit lze, a nabízím i řešení, včetně vysvětlení.
Pe
Petr
23.8.2026 13:07 Reaguje na Petrhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-se-mene-poti.krajina-se-potom-prehriva
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 10:24 Reaguje na pavel peregrinZ neznámých argumentů zde vznikl názor, že stromy způsobují katastrofu odvodněním krajiny, že čím víc stromů je v krajině, tím je tam méně vody (a zcela ignoruje logický opak). Že tam, kde jsou stromy, dojde k tak velkému úbytku vody, že stromy uschnou. A vysvětluje se to tím, že kde málo prší, tam stromy růst nemohou. Pro mě zcela nepochopitelná logika, která ignoruje že doteď tam rostly, že srážek je tam relativně stále stejně, i to, že po odstranění stromů nejen že nedojde ke zvýšení množství v krajině, ale krajina začne vysychat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 10:59 Reaguje na Petr Naše krajina se posledních 200 let nějak utvářela a v podstatě je stejná. Lesů je zde víc oproti minulosti, takže podle vaší logiky by zde mělo pršet. Ale sám vidíte, že tomu tak není a deště přicházejí v periodách. Pravidelný déšť nepřichází ani do krajina na západ od nás, takže znova opakuji, že to asi bude něčím jiným. Nebudu se zabývat věcmi, které nikdo na této planetě-zřejmě kromě vás-nedokáže ovlivnit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 11:09 Reaguje na pavel peregrinNo ne 200 ale aspoň 200 tisíc let, ne-li 2 miliony. Jak píše Konvička.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 11:28 Reaguje na Slavomil VinklerŽe je naše krajina statisíce let stejná je jen vaše přání a představa, nikoliv realita.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 11:17 Reaguje na pavel peregrinKniha od sucha k suchu: ... Autoři vycházeli z meteorologických záznamů a zápisů v archivech. Nejstarší záznam o suchu je z Kosmovy kroniky, podle níž byla zima v letech 1090 a 1091 teplá a bez sněhu. Takzvané megasucho postihlo české země v roce 1540, kdy ve střední Evropě panovalo téměř středomořské klima. Suchá období se objevují v každém století, přičemž v nich nelze hledat nějakou pravidelnost.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerJednotlivé roky sucha jsou jen extrémy, nejsou to suchá období. Mrkněte na průměrnou teplotu a její vývoj třeba za posledních 50 let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:16 Reaguje na PetrTo je naprosto zbytečné, protože vůbec nemáte záznamy za dobu od měření Klementina a to je sakra daleko větší časový úsek.
Ale jako dobré vodítko mohou posloužit vrty ze stanice Vostok-a ty říkají něco úplně jiného, než se současní klimaalarmisté snaží tvrdit.
Jenže tam jde o statisíce let. Nějakých 50 let je směšně bezvýznamných, ale jde z toho udělat výborný byznys a strašák.
Odpovědět
Ale jako dobré vodítko mohou posloužit vrty ze stanice Vostok-a ty říkají něco úplně jiného, než se současní klimaalarmisté snaží tvrdit.
Jenže tam jde o statisíce let. Nějakých 50 let je směšně bezvýznamných, ale jde z toho udělat výborný byznys a strašák.
Pe
Petr
23.8.2026 13:53 Reaguje na pavel peregrinNo, mně je tak nějak jedno co bylo před statisícem let, a co bude za sto tisíc let je mi jedno taky.
Vaše uvažování říká, že 50 let je směšně bezvýzmnamných, moje zase že v tom žiju, tak je to sakra výzmamné.
Vaše logika říká, že nikdo za nic nemůže a nic se změnit nedá, moje že jsme to způsobili a opačným postupem to je potřeba zase napravit.
Odpovědět
Vaše uvažování říká, že 50 let je směšně bezvýzmnamných, moje zase že v tom žiju, tak je to sakra výzmamné.
Vaše logika říká, že nikdo za nic nemůže a nic se změnit nedá, moje že jsme to způsobili a opačným postupem to je potřeba zase napravit.
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2026 07:08 Reaguje na PetrA proč tedy věříte, že (vaše?) zkušenosti za 50 let vás opravňují k závěru, že zvýšení zalesnění ze zhruba 40 % až na třeba 50 % nás zachrání před suchem?
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerTakový závěr nemám a nikde ho nepíšu. Obecně odlesňování způsobuje stoupání teplot a vysychání půdy, zalesňování opak. To je vše, z čeho docházím k závěru, že pro zlepšení současné situace je nutné zvyšovat zalesnění.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.8.2026 07:12 Reaguje na PetrPointa spočívá v tom, že díky těmto měřením nebudu slepě věřit klimaalarmistům- nic víc a nic méně. Vše už tady bylo, nic nového pod Sluncem.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 08:40 Reaguje na pavel peregrinA jaký je váš závěr z těch měření z historie ve vztahu k dnešku? Že nějak bylo, nějak bude? Nebo že vy už to tu nějak dodrancujete, a co po vás zbyde je fuk?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.8.2026 10:35 Reaguje na PetrMůj závěr? Jasný důkaz, že klimaalarmisti se zásadně mýlí. To mi úplně stačí.
A jen vám řeknu ještě jedno-myslíte si snad, že se lovci mamutů starali o to, aby po nich zbylo dostatek pazourků?
Vy jste strašný naiva!
Odpovědět
A jen vám řeknu ještě jedno-myslíte si snad, že se lovci mamutů starali o to, aby po nich zbylo dostatek pazourků?
Vy jste strašný naiva!
Pe
Petr
24.8.2026 12:40 Reaguje na pavel peregrinV čem se podle vás zásadně mýlí a co je podle vás pravda?
Aha, vy si myslíte, že tím co děláte nic nijak neovlivníte a nic špatného neděláte. Přece se jen živíte, tak je to v pořádku. Jenže spotřebování pár desítek kamenů nic nijak neovlivní. Váš přístup k x hektarům půdy už toho ovlivní hrozně moc.
A současné, a tím budoucí ještě větší problémy jsou právě způsobeny lidmi s přístupem jako máte vy. Urvi co můžeš, a co bude zítra, o to se nestarej. Po nás ne potopa, ale po nás poušť. Vždyť i vy v tom zítřku budete žít. Ale chápu, víte že už to nějak doklepete a že tu chvíli to ještě nějak vydrží.
Odpovědět
Aha, vy si myslíte, že tím co děláte nic nijak neovlivníte a nic špatného neděláte. Přece se jen živíte, tak je to v pořádku. Jenže spotřebování pár desítek kamenů nic nijak neovlivní. Váš přístup k x hektarům půdy už toho ovlivní hrozně moc.
A současné, a tím budoucí ještě větší problémy jsou právě způsobeny lidmi s přístupem jako máte vy. Urvi co můžeš, a co bude zítra, o to se nestarej. Po nás ne potopa, ale po nás poušť. Vždyť i vy v tom zítřku budete žít. Ale chápu, víte že už to nějak doklepete a že tu chvíli to ještě nějak vydrží.
Pe
Petr
23.8.2026 11:24 Reaguje na pavel peregrinNení tu nic (a na západ od nás taky ne), co by dokázalo klimatické projevy, tedy i srážky, stabilizovat a "žehlit". No tak je vše nárazové a s výkyvy a extrémy. Je to jednoduché.
Jinak lesnatost se za Marie Terezie udává asi 25 %, což oproti dnešním 35 % není nijak výrazný rozdíl. To si jen někdo představuje, že tehdy tu lesy nebyly, a že teď je jich nějak výrazně víc. Omyl.
Odpovědět
Jinak lesnatost se za Marie Terezie udává asi 25 %, což oproti dnešním 35 % není nijak výrazný rozdíl. To si jen někdo představuje, že tehdy tu lesy nebyly, a že teď je jich nějak výrazně víc. Omyl.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:19 Reaguje na PetrDeset procent rozdílu je statisticky významné. V současnosti je jich podstatně víc. A jistě, západní státy jsou na tom stejně- a už jen to popírá teorie o malých polích, remízcích a pásech.
Proto píšu, že je to způsobeno něčím podstatně významnějším, co nikdo nedokáže ovlivnit.
Odpovědět
Proto píšu, že je to způsobeno něčím podstatně významnějším, co nikdo nedokáže ovlivnit.
Pe
Petr
23.8.2026 14:13 Reaguje na pavel peregrinMožná je to významné statisticky, ale v reálu moc ne. Význam by to mělo větší, kdyby se zvýšila i celistvost lesů. Jenže často se zalesnily nějaké ostrůvky, políčka, remízky... A malé lesní celky mají také jen malé funkce lesa a malý až žádný vliv na klima a vodu.
Naproti tomu se za tu dobu zmnohonásobila plocha civilizačních produktů, která svým vlivem narušila nejen funkce přírůstků lesních ploch, ale dokonce celého lesa.
Odpovědět
Naproti tomu se za tu dobu zmnohonásobila plocha civilizačních produktů, která svým vlivem narušila nejen funkce přírůstků lesních ploch, ale dokonce celého lesa.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 19:43 Reaguje na PetrStatisticky významné je zároveň významné v reálu. S civilizačními produkty neuděláte vůbec nic, to je přirozený vývoj, neříkám, že dobrý, ale realita je taková.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 22:39 Reaguje na pavel peregrinOpět vaše nemožnost něco změnit. Tak bychom došli tak akorát do pekla. Realitu je nutné změnit. Ostatně, i kdybychom se chtěli jen přizpůsobit, i to vyžaduje změnu reality. Takže ať tak, nebo tak, nějaká změna je nutná.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.8.2026 06:27 Reaguje na PetrVáš problém spočívá v tom, pochopit, že určujícím směrem napříč kontinenty je ekonomika. Ostatně zatím všude je nastolen kapitalistický řád, ne? A tudíž lidé se chovají přesně podle toho. Co s tím chcete udělat?
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 08:43 Reaguje na pavel peregrinAle já to chápu a vidím kam to vede. A vidím, že vy se tím řídíte velmi pilně. Proto o tom tady píšu. Vám je to jedno, ale jiným třeba ne. A třeba se jednou dočkáte nějaké změny. Ano, nebude se vám líbit. A neuděláte s tím nic.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.8.2026 09:22 Reaguje na PetrAle já přece netvrdím, že je to všechno dobře! Jen na rozdíl od vás nejsem snílek a stojím nohama na zemi- a proto je mi jasné, že lidstvo je pořád stejné a nemíním se zabývat tím, co se z podstaty nedá změnit.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.8.2026 08:27 Reaguje na Petr BlažekMěl byste odkaz? Tak, jak jste to napsal, to zní jednoduše, populisticky, nebo nihilisticky. Přece musel něco dovysvětlit.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
24.8.2026 18:34 Reaguje na Jarka O.Byly to nějaké zprávy na ČT, pravděpodobně v den té konference.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
24.8.2026 18:34 Reaguje na Jarka O.Byly to nějaké zprávy na ČT, pravděpodobně v den té konference.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.8.2026 09:37Sázka na listnáče odůvodněná jejich větší odolností narazila na to, že bez
zásahů se mezi nimi mohou choroby a škůdci přemnožit taky. Ono bezpracné
není nic, co je pro lidi užitečné a potřebné. Příroda je o nahodilosti a
člověk potřebuje cílenost a způsob, jak k cíli dorazit co nejefektivněji.
Nemůže se spoléhat, že NĚCO přece přežije , ale musí postupovat tak, aby
toho co měl za cíl přežilo maximum. Nemylme se, ale každý strom má své
škůdce a choroby a pokud jim necháme volnou ruku, tak to může skončit tak
jako se smrky a kůrovcem. Tam, kde zasáhli včas, tak smrky prosperují dál
a kde rezignovali, tak výsledky vidíme. Bez práce nejsou koláče a ani les
přinášející zisk a taky radost vidět ho zdravý. Některým se ale práce
hnusí a kochají se pohledem na zmar práce předků. Je-li sucho, tak trpí
všechny stromy bez rozdílu a záleží na tom, zda rostou tam, kde růst mají
a nebo kde si to kdo přál. Zrovna minulý týden jsem kroutil hlavou nad
výsadbou olší na písčité suché půdě s úhynem sazenic nejméně 99% !!!
Být majitel lesa, tak takový lesník letí z lesa jako špinavé prádlo!
To neví jaké stromy se tam kácel a jaké tam prosperovaly a nebo pouze
splnil plán olše vysadit? V celém lese jsou místa vhodná pro takové
a jinde zase jiné dřeviny a podle toho se tam mají vysazovat a neplnit
příkaz, že to má být mišmaš ve kterém stejně ty nevhodné uhynou.
Jaký to má význam sadit ve směsce vlhkomilnou dřevinu do suché části
lesa? Pouze proto, že to má být les smíšený? Připadá mi to jako by
někdo zasadil rýži na suché pole a pak se divil, že uschla. Pamatuji
dobu, kdy po starém lesníkovi přebíral les jeho syn a znal les jako
své boty od dětství. Pak ale odešel a nový požádal starého lesníka
o rady, které neměl od koho získat. Ten srdcař mu je předal a tak tu
dnes máme les skládající se z kotlíků monokultur od 1 do 2 ha podle
vhodnosti pro jednotlivé dřeviny. Les je jako celek pestrý, ale pro
těžaře snáze těžitelný s kvalitním dřívím. Ty kotlíky tu byly už za
hraběte Larische a možná i dříve a asi dobře věděli proč. Neměli tu
jako nyní "odborníky", kteří jim nadiktují co mají sázet, ale ani v
tom konkrétním lese nikdy nebyli.
Odpovědět
zásahů se mezi nimi mohou choroby a škůdci přemnožit taky. Ono bezpracné
není nic, co je pro lidi užitečné a potřebné. Příroda je o nahodilosti a
člověk potřebuje cílenost a způsob, jak k cíli dorazit co nejefektivněji.
Nemůže se spoléhat, že NĚCO přece přežije , ale musí postupovat tak, aby
toho co měl za cíl přežilo maximum. Nemylme se, ale každý strom má své
škůdce a choroby a pokud jim necháme volnou ruku, tak to může skončit tak
jako se smrky a kůrovcem. Tam, kde zasáhli včas, tak smrky prosperují dál
a kde rezignovali, tak výsledky vidíme. Bez práce nejsou koláče a ani les
přinášející zisk a taky radost vidět ho zdravý. Některým se ale práce
hnusí a kochají se pohledem na zmar práce předků. Je-li sucho, tak trpí
všechny stromy bez rozdílu a záleží na tom, zda rostou tam, kde růst mají
a nebo kde si to kdo přál. Zrovna minulý týden jsem kroutil hlavou nad
výsadbou olší na písčité suché půdě s úhynem sazenic nejméně 99% !!!
Být majitel lesa, tak takový lesník letí z lesa jako špinavé prádlo!
To neví jaké stromy se tam kácel a jaké tam prosperovaly a nebo pouze
splnil plán olše vysadit? V celém lese jsou místa vhodná pro takové
a jinde zase jiné dřeviny a podle toho se tam mají vysazovat a neplnit
příkaz, že to má být mišmaš ve kterém stejně ty nevhodné uhynou.
Jaký to má význam sadit ve směsce vlhkomilnou dřevinu do suché části
lesa? Pouze proto, že to má být les smíšený? Připadá mi to jako by
někdo zasadil rýži na suché pole a pak se divil, že uschla. Pamatuji
dobu, kdy po starém lesníkovi přebíral les jeho syn a znal les jako
své boty od dětství. Pak ale odešel a nový požádal starého lesníka
o rady, které neměl od koho získat. Ten srdcař mu je předal a tak tu
dnes máme les skládající se z kotlíků monokultur od 1 do 2 ha podle
vhodnosti pro jednotlivé dřeviny. Les je jako celek pestrý, ale pro
těžaře snáze těžitelný s kvalitním dřívím. Ty kotlíky tu byly už za
hraběte Larische a možná i dříve a asi dobře věděli proč. Neměli tu
jako nyní "odborníky", kteří jim nadiktují co mají sázet, ale ani v
tom konkrétním lese nikdy nebyli.
BM
Břetislav Machaček
24.8.2026 09:56 Reaguje na Břetislav MachačekJeště dodám, že za hraběte tu byly v nadmořské výšce 205 m.n,m.
i kotlíky smrků jako kryty pro zvěř a hlavně jeho oblíbené bažanty. Je žalostné dnes vidět les bez takových krytů a zvěř, která nemá klid a závětří při nepohodě. To si pak jde srnčí lehnout pod můj včelařský vůz, kde je sucho a kde nefouká. Ten kotlík se smrkem byť pouze na pár let by byl pro zvěř oázou klidu a kulatinu by bylo možné použít na oplocenky, krmelce a posedy, když už ne jako řezivo. Na oplocenky tak musí přivézt kulatinu odněkud zdaleka, ale bývala vždy místní. Jako kluk tu pamatuji i smrky v selských lesích pěstovaných na ty všemožné ohrady pro domácí zvířata a seníky,
aby to dřevo nemuseli kupovat odněkud z hor. Měli své vlastní,
levné a nikdo jim nekecal do toho, že smrk tu nepatří!
Odpovědět
i kotlíky smrků jako kryty pro zvěř a hlavně jeho oblíbené bažanty. Je žalostné dnes vidět les bez takových krytů a zvěř, která nemá klid a závětří při nepohodě. To si pak jde srnčí lehnout pod můj včelařský vůz, kde je sucho a kde nefouká. Ten kotlík se smrkem byť pouze na pár let by byl pro zvěř oázou klidu a kulatinu by bylo možné použít na oplocenky, krmelce a posedy, když už ne jako řezivo. Na oplocenky tak musí přivézt kulatinu odněkud zdaleka, ale bývala vždy místní. Jako kluk tu pamatuji i smrky v selských lesích pěstovaných na ty všemožné ohrady pro domácí zvířata a seníky,
aby to dřevo nemuseli kupovat odněkud z hor. Měli své vlastní,
levné a nikdo jim nekecal do toho, že smrk tu nepatří!
Pe
Petr
24.8.2026 13:11 Reaguje na Břetislav MachačekVedle u článku o požárech píšete jak bylo dobře, že se lesy dříve uklízely, a nejlepší že je nemít v lese na zemi nic, nejlíp ani trávu. A dnes zase naopak že v lese je potřeba i kryt pro zvěř.
Vaše standardní názorové rotace. Dnes radím toto, zítra pravý opak.
Odpovědět
Vaše standardní názorové rotace. Dnes radím toto, zítra pravý opak.
BM
Břetislav Machaček
24.8.2026 16:37 Reaguje na PetrKryt pro zvěř jsou souše, klestí a tráva v lese?
Kryt pro zvěř jsou houštiny , ale nikoliv plošně
po celém lese. Krytem jsou třeba ty kotlíky před
prořezávkou. Víte o tom prd a pouze provokujete.
Odpovědět
Kryt pro zvěř jsou houštiny , ale nikoliv plošně
po celém lese. Krytem jsou třeba ty kotlíky před
prořezávkou. Víte o tom prd a pouze provokujete.
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 10:34 Reaguje na Břetislav MachačekBuk, klen, habr či dub mají u nás samozřejmě také své skudce a choroby, ale vzhledem k tomu, že většina z nich roste v pro ně mnohem příznivějších podmínkách než většina u nás pěstovaných smrků, jedná se o problém o řády nižší.
Jasan hyne sice masově, ale nikoliv vlivem škůdců, s nimiž koexistuje tisíce let, ale vlivem patogenu zavlečeného.
Nebo máte nějaké příklady masového hynutí buku nebo klenu, jak se tomu dnes děje u smrku? Povídejte, přehánějte.
A ještě jeden “detail”. Kdyz buk shodí koncem léta z důvodu sucha část listí, tak po zlepšeni vodní bilance co? No obroste!
Kdyz začne shazovat jehličí smrk, tak co? No přece uschne. Můžeme už jen tipovat, jak rychle😉
A k těm vychvalovaným smrkovým kotlíkům: - i na ty je jedle lepší, než smrk. Smrk v podstatě kromě růstu (docasneho) na rozpálených holinách nepředčí jedli naprosto v ničem.
Odpovědět
Jasan hyne sice masově, ale nikoliv vlivem škůdců, s nimiž koexistuje tisíce let, ale vlivem patogenu zavlečeného.
Nebo máte nějaké příklady masového hynutí buku nebo klenu, jak se tomu dnes děje u smrku? Povídejte, přehánějte.
A ještě jeden “detail”. Kdyz buk shodí koncem léta z důvodu sucha část listí, tak po zlepšeni vodní bilance co? No obroste!
Kdyz začne shazovat jehličí smrk, tak co? No přece uschne. Můžeme už jen tipovat, jak rychle😉
A k těm vychvalovaným smrkovým kotlíkům: - i na ty je jedle lepší, než smrk. Smrk v podstatě kromě růstu (docasneho) na rozpálených holinách nepředčí jedli naprosto v ničem.
pp
pavel peregrin
24.8.2026 10:43 Reaguje na Vladimír PelíšekJenže zase bohužel narazíme na ten problém dřevovýroby. Zpracovatelé jednoznačně preferují smrk, z mnoha důvodů, které jsou vám určitě známé.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.8.2026 10:53 Reaguje na pavel peregrinJe to svízelná situace a pily se asi budou muset přeorientovat na zpracování nejen smrků, jenže to si vyžádá velké investice a logicky pak vše podstatně zdraží v konečném efektu pro spotřebitele. A zase jsme skončili u té ekonomiky.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 10:56 Reaguje na pavel peregrinJenže u ekonomiky pouze okamžité, dočasné.
Ty tisíce hektarů kůrovcových pasek po republice, to království třtiny, ostružiny a břízy, totiž někdo nakonec zaplatit muset bude.
Oni to nebudou.
Odpovědět
Ty tisíce hektarů kůrovcových pasek po republice, to království třtiny, ostružiny a břízy, totiž někdo nakonec zaplatit muset bude.
Oni to nebudou.
pp
pavel peregrin
24.8.2026 12:06 Reaguje na Vladimír PelíšekJasně, kůrovec je problém, nicméně pokud by se v zárodku kůrovcové stromy vytěžily, problém by nebyl tak velký. Ale co si myslet o tom, že nejdřív je potřeba vysoutěžit firmu a když už se vysoutěží, tak je to s křížkem po funuse?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 12:41 Reaguje na pavel peregrinTřeba LČR nebo jiní vlastníci mají zaměstnance na to, aby kůrovce detekovali už ve fázi drtinek a včas zajistili těžbu.
Problém je, že tam, kde je vlastníků spousta a drobných, kteří do toho lesa třeba roky nezavítají, se to rozběhne, pak to nakazí co může a je pozdě.
Ano, jde jen o prachy.
Ale ne to občas ještě horší.
Tady ti někteří velcí kluci to často nechají rozjet i záměrně. Ona dvacetihektarova nahodilá těžba je finančně úplně jine terno než nějaký hektar, dva, když se zjistí první ohnisko.
Velcí kluci nejsou dnešní a to podstatné si umí pohlídat.
A těch sazeniček, samozřejmě smrku, co je pak potřeba! Jist a splácet hypotéky se musí.
Odpovědět
Problém je, že tam, kde je vlastníků spousta a drobných, kteří do toho lesa třeba roky nezavítají, se to rozběhne, pak to nakazí co může a je pozdě.
Ano, jde jen o prachy.
Ale ne to občas ještě horší.
Tady ti někteří velcí kluci to často nechají rozjet i záměrně. Ona dvacetihektarova nahodilá těžba je finančně úplně jine terno než nějaký hektar, dva, když se zjistí první ohnisko.
Velcí kluci nejsou dnešní a to podstatné si umí pohlídat.
A těch sazeniček, samozřejmě smrku, co je pak potřeba! Jist a splácet hypotéky se musí.
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 10:54 Reaguje na pavel peregrinAno, to je právě jádro problému. Pily, které nic než smrk, borek a lerpán neumí zpracovávat.
A s nimi ruku v ruce lesní školky, které nic než tyto dřeviny prakticky nemají v nabídce.
Tyto “kapacity” budou zpochybňovat nejen jedli (která je zpracovatelsky téměř shodná se smrkem), ale i třeba douglasku, jednu ze zpracovatelsky nejdůležitějších dřevin Severní Ameriky.
Takze oba vidíme, kde je problém: - jsou to prachy, resp. neochota či neschopnost investovat na straně těchto často pohrobků husákovského lesnictví.
Ty pily ani ty školky tu měsíční krajinu pak samozřejmě nezaplatí.
To už zaplatí “občan”, ze svých daní státu.
Odpovědět
A s nimi ruku v ruce lesní školky, které nic než tyto dřeviny prakticky nemají v nabídce.
Tyto “kapacity” budou zpochybňovat nejen jedli (která je zpracovatelsky téměř shodná se smrkem), ale i třeba douglasku, jednu ze zpracovatelsky nejdůležitějších dřevin Severní Ameriky.
Takze oba vidíme, kde je problém: - jsou to prachy, resp. neochota či neschopnost investovat na straně těchto často pohrobků husákovského lesnictví.
Ty pily ani ty školky tu měsíční krajinu pak samozřejmě nezaplatí.
To už zaplatí “občan”, ze svých daní státu.
pp
pavel peregrin
24.8.2026 12:02 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, točí se to okolo toho. Jen k té jedli- ona skutečně nemůže dost dobře nahradit smrk, má mokré jádro a při vysychání praská podstatně víc než smrk.
Asi by to mohla nahradit douglaska, ale tam se zase narazí na obavy z nepůvodní dřeviny a dále, že v douglaskových lesích je menší diverzita ptactva a hmyzu. Jenže holt se bude muset udělat kompromis- nic není stoprocentní a vše bude mít svoje negativa.
Odpovědět
Asi by to mohla nahradit douglaska, ale tam se zase narazí na obavy z nepůvodní dřeviny a dále, že v douglaskových lesích je menší diverzita ptactva a hmyzu. Jenže holt se bude muset udělat kompromis- nic není stoprocentní a vše bude mít svoje negativa.
pp
pavel peregrin
24.8.2026 12:03 Reaguje na pavel peregrinA asi ještě modřín- jenže ten zase potřebuje světlo.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 12:45 Reaguje na pavel peregrinMokré jádro identifikuje hlavně jedli z holin (moc široké letokruhy v mládí).
To praskání se dá zvládnout, většina pil platí za jedli jak za smrk.
Pak uz pro jedli nastupuji jen výhody. Min pryskyřice, podstatně vyšší odolnost vlhku, nesrovnatelně delší životnost jedlových krovů atd.
Odpovědět
To praskání se dá zvládnout, většina pil platí za jedli jak za smrk.
Pak uz pro jedli nastupuji jen výhody. Min pryskyřice, podstatně vyšší odolnost vlhku, nesrovnatelně delší životnost jedlových krovů atd.
pp
pavel peregrin
24.8.2026 18:24 Reaguje na Vladimír PelíšekNo, ale odolnost jen pod vodou- pokud by byl krov vystaven povětrnosti, tak nevydrží zdaleka co smrk. Ale v suchu je to naprosto srovnatelné, to určitě. Jinak děkuji za info.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.8.2026 10:39 Reaguje na Vladimír PelíšekChápu, že vás kvalita a cena asi nezajímá,
ale všechny, kteří se pohybují v oboru to
zajímá. Nakonec to dopadne tak, že bude
cena masivu taková, že bude nedostupný
pro dosavadní zákazníky a prim budou mít
budoucí nebezpečné odpady z dřevotřísek.
Už nyní je kvalitní masiv nedostupný a
trámy se vyrábí lepením z prken a latí.
A opět za použití chemie, která dělá ze
dřeva budoucí nebezpečný odpad. Okolní
státy nejsou vůči smrkům tak macešské
a taky proti kůrovci zasahovali jinak
a úspěšněji. Poláci se dokonce vzepřeli
EU a začali preventivně kácet smrky
napadené kůrovcem v Bělověžském pralese
a úspěšně jeho šíření zastavili. Podobně
postupovali i jinde a smrkové monokultury
tam s úspěchem dál pěstují. Naši aktivisté
rádi vše zjednodušují a neuvažují o všech
souvislostech a o budoucnosti, která může
být zcela jiná, než jakou předpovídají.
"Vědci" se už mnohokrát zmýlili a ještě
zmýlí a stačí strašně málo. Počítal někdo
ve středověku s nástupem Malé doby ledové?
Že nám to dnes nehrozí ? To tvrdí kdo?
Jinak v minulosti stavěl každý z toho, co
měl po ruce, na co měl a co bylo ke stavbě
nejvhodnější. V horách to byl levný smrk
a pouze vyjímečně drahá jedle používána na stavby církevní (dřevěné kostely)a stavby
mysliven a letních sídel šlechty. V lužní
krajině se museli bez smrků i jedlí obejít
a používali dostupnější dřeviny. No a v těch písčitých a přímořských krajinách to zase byla borovice. Vnucovat všem pouze něco je krůček k diktátu, který se těm ekologistům zalíbil. Nařídí co sadit, co pěstovat, co používat a vše pouze kvůli "záchraně planety", ale té nepomůže, co vymýšlejí ti z jedné desetiny lidstva a zbytek se chová tržně! Ti kácejí pralesy,
aby pěstovali monokultury palem olejných,
banánové a jiné plantáže a pole se sójou
a pastviny pro dobytek. A víte co říkají
na vaše rady a protesty? Zalesněte si ta
vaše města, vesnice, dálnice, pole a louky, než nás budete zase kritizovat za
něco, co jste už udělali před staletími.
My se chceme mít taky tak dobře jako vy
a tak nás nenuťte k zakonzervování lesů
a našeho života. U kritiky smrků je to
stejné. Ať si na svém každý sadí, pěstuje
a kácí co chce a nevnucujme mu to, co
nechce. Kamarád se soukromým lesem v
Beskydech vysázel podle nařízení smíšený
les a potichu se zbavil prořezávkou toho, co mu bylo vnuceno. Moc dobře ví, proč
mu starý les napadl kůrovec, protože
jeho soused nedělal preventivní těžbu.
Nyní jeho vytěžený les koupil a osadil
a dalším sousedem jsou už pouze LČR s
moudrým revírníkem. Tak má v okolí jen
takové hospodáře, kteří se o les starají
a neponechávají ho nicnedělání. A o tom
to je! Smrkové porosty i nás doplatily
na nicnedělání restituentů a na rozklad
LČR, které přišly o vlastní těžaře, co
byli schopni kalamitě zabránit prevencí.
Politické rozhodnutí zavinilo namnožení
kůrovce a než to přiznat, tak je lépe
obvinit klimatické změny a hospodaření
předků. Kdyby věděli jací jsme hospodáři
a nevděčníci, tak nám tu nechali pouze náletové lesy dobré tak leda do kamen,
stejné jaké chystáme pro potomky !
Odpovědět
ale všechny, kteří se pohybují v oboru to
zajímá. Nakonec to dopadne tak, že bude
cena masivu taková, že bude nedostupný
pro dosavadní zákazníky a prim budou mít
budoucí nebezpečné odpady z dřevotřísek.
Už nyní je kvalitní masiv nedostupný a
trámy se vyrábí lepením z prken a latí.
A opět za použití chemie, která dělá ze
dřeva budoucí nebezpečný odpad. Okolní
státy nejsou vůči smrkům tak macešské
a taky proti kůrovci zasahovali jinak
a úspěšněji. Poláci se dokonce vzepřeli
EU a začali preventivně kácet smrky
napadené kůrovcem v Bělověžském pralese
a úspěšně jeho šíření zastavili. Podobně
postupovali i jinde a smrkové monokultury
tam s úspěchem dál pěstují. Naši aktivisté
rádi vše zjednodušují a neuvažují o všech
souvislostech a o budoucnosti, která může
být zcela jiná, než jakou předpovídají.
"Vědci" se už mnohokrát zmýlili a ještě
zmýlí a stačí strašně málo. Počítal někdo
ve středověku s nástupem Malé doby ledové?
Že nám to dnes nehrozí ? To tvrdí kdo?
Jinak v minulosti stavěl každý z toho, co
měl po ruce, na co měl a co bylo ke stavbě
nejvhodnější. V horách to byl levný smrk
a pouze vyjímečně drahá jedle používána na stavby církevní (dřevěné kostely)a stavby
mysliven a letních sídel šlechty. V lužní
krajině se museli bez smrků i jedlí obejít
a používali dostupnější dřeviny. No a v těch písčitých a přímořských krajinách to zase byla borovice. Vnucovat všem pouze něco je krůček k diktátu, který se těm ekologistům zalíbil. Nařídí co sadit, co pěstovat, co používat a vše pouze kvůli "záchraně planety", ale té nepomůže, co vymýšlejí ti z jedné desetiny lidstva a zbytek se chová tržně! Ti kácejí pralesy,
aby pěstovali monokultury palem olejných,
banánové a jiné plantáže a pole se sójou
a pastviny pro dobytek. A víte co říkají
na vaše rady a protesty? Zalesněte si ta
vaše města, vesnice, dálnice, pole a louky, než nás budete zase kritizovat za
něco, co jste už udělali před staletími.
My se chceme mít taky tak dobře jako vy
a tak nás nenuťte k zakonzervování lesů
a našeho života. U kritiky smrků je to
stejné. Ať si na svém každý sadí, pěstuje
a kácí co chce a nevnucujme mu to, co
nechce. Kamarád se soukromým lesem v
Beskydech vysázel podle nařízení smíšený
les a potichu se zbavil prořezávkou toho, co mu bylo vnuceno. Moc dobře ví, proč
mu starý les napadl kůrovec, protože
jeho soused nedělal preventivní těžbu.
Nyní jeho vytěžený les koupil a osadil
a dalším sousedem jsou už pouze LČR s
moudrým revírníkem. Tak má v okolí jen
takové hospodáře, kteří se o les starají
a neponechávají ho nicnedělání. A o tom
to je! Smrkové porosty i nás doplatily
na nicnedělání restituentů a na rozklad
LČR, které přišly o vlastní těžaře, co
byli schopni kalamitě zabránit prevencí.
Politické rozhodnutí zavinilo namnožení
kůrovce a než to přiznat, tak je lépe
obvinit klimatické změny a hospodaření
předků. Kdyby věděli jací jsme hospodáři
a nevděčníci, tak nám tu nechali pouze náletové lesy dobré tak leda do kamen,
stejné jaké chystáme pro potomky !
VP
Vladimír Pelíšek
25.8.2026 11:47 Reaguje na Břetislav MachačekUž jsem si zvykl (a určitě nejsem jediný zde), ze často lžete, nejinak je tomu teď.
Polsko - ma oproti ČR zlomek smrku. To, co vykáceli (i preventivně) u hranic s Běloruskem, nezasadili už smrkem, ale buďto nechali nalétnout, nebo v menším osadili borovici, lipou a dubem.
Německo - všude, kde byl smrk pěstován v měřítku srovnatelném s českým, byl zlikvidován kůrovcem podobně jako v ČR. Pohoří i předhůří západně od Krušných hor na mnoha místech například vypadá dnes jak jedna obří měsíční krajina.
Slovensko - hlavní dřevinou je buk, smrk dominuje jen na Kysucích a ve vyšších horských polohách. Kysucký smrk je likvidován srovnatelně s beskydským.
Francie - celé holé hřebeny i straně, vše dříve smrk.
Podle mudrců z české kotliny za vše může, ve všech těchto lokalitách, podle jejich představ neřešená situace před 30 lety na Šumavě.
Tragické a trapné.
Vám asi opravdu nedochází, že smrk ve střední Evropě KONČÍ. Za 100 let budete rádi, když ho budete mít 10%. Víc díky mírným zimám a suchým horkým létům nedokážete udržet, kdybyste se postavili na hlavu.
Preventivní těžba? A kdepak prosím? V patnáctiletých porostech? Uz ty totiz dnes mame likvidovaný kůrovcem.
Stavební dřevo? Z čeho? Ze smrku, který nedokážete udržet, takže ho dnes s naději někde v 500 metrech sázíte, aby za 25 let skončil v kamnech?
Ignorujete základní ekologické požadavky dřevin. Smrk je severská, boreální dřevina. Klima v ČR není a nebylo severské, pouze se mu nakrátko během malé doby ledové přiblížilo. To vás (spolu s nadějí na rychle a rovne dřevo) povzbudilo k pěstování smrkových plantáží.
Dnes ovšem končíte. Po letošním teplem a suchém létě budete sčítat další škody z vašeho smrkového experimentu. A pokud nedostanete ani přesto rozum a nezačnete pěstovat skutečný středoevropský les, budete přinuceni za své jednání zaplatit.
Odpovědět
Polsko - ma oproti ČR zlomek smrku. To, co vykáceli (i preventivně) u hranic s Běloruskem, nezasadili už smrkem, ale buďto nechali nalétnout, nebo v menším osadili borovici, lipou a dubem.
Německo - všude, kde byl smrk pěstován v měřítku srovnatelném s českým, byl zlikvidován kůrovcem podobně jako v ČR. Pohoří i předhůří západně od Krušných hor na mnoha místech například vypadá dnes jak jedna obří měsíční krajina.
Slovensko - hlavní dřevinou je buk, smrk dominuje jen na Kysucích a ve vyšších horských polohách. Kysucký smrk je likvidován srovnatelně s beskydským.
Francie - celé holé hřebeny i straně, vše dříve smrk.
Podle mudrců z české kotliny za vše může, ve všech těchto lokalitách, podle jejich představ neřešená situace před 30 lety na Šumavě.
Tragické a trapné.
Vám asi opravdu nedochází, že smrk ve střední Evropě KONČÍ. Za 100 let budete rádi, když ho budete mít 10%. Víc díky mírným zimám a suchým horkým létům nedokážete udržet, kdybyste se postavili na hlavu.
Preventivní těžba? A kdepak prosím? V patnáctiletých porostech? Uz ty totiz dnes mame likvidovaný kůrovcem.
Stavební dřevo? Z čeho? Ze smrku, který nedokážete udržet, takže ho dnes s naději někde v 500 metrech sázíte, aby za 25 let skončil v kamnech?
Ignorujete základní ekologické požadavky dřevin. Smrk je severská, boreální dřevina. Klima v ČR není a nebylo severské, pouze se mu nakrátko během malé doby ledové přiblížilo. To vás (spolu s nadějí na rychle a rovne dřevo) povzbudilo k pěstování smrkových plantáží.
Dnes ovšem končíte. Po letošním teplem a suchém létě budete sčítat další škody z vašeho smrkového experimentu. A pokud nedostanete ani přesto rozum a nezačnete pěstovat skutečný středoevropský les, budete přinuceni za své jednání zaplatit.
RČ
Radek Čuda
25.8.2026 12:30 Reaguje na Vladimír PelíšekJednak děkuji za velmi informativní příspěvek.
Jednak děkuji za to, jak jste se pustil do uvádění na míru příspěvků "některých diskutujících";-))) ... někdy je to fuška, ale diskuzi zde to rozhodně prospívá.
Odpovědět
Jednak děkuji za to, jak jste se pustil do uvádění na míru příspěvků "některých diskutujících";-))) ... někdy je to fuška, ale diskuzi zde to rozhodně prospívá.
VP
Vladimír Pelíšek
25.8.2026 22:40 Reaguje na Radek ČudaDěkuji za uznání. U některých diskutujících mám pocit, že jsou snad z jiné planety, jinak si to, co tvrdí, totiž nedokážu vysvětlit. Našli by odvahu vysvětlit třeba majiteli lesa odněkud z východního alpského předhůří ve Francii či z jižního svahu někde ve Švýcarsku, že jim ty desítky hektarů smrkových plantáží uschly jen kvůli tomu, že se kdesi v tisíc kilometrů vzdáleném Česku pár roků proti kůrovci nezasahovalo, jak by si představovali? Vysvětlili by nějakému člověku v teple pahorkatině, který má nějakých 8 smrků (leč bezezbytku sežraných broukem) v listnatém moři, že smrk tam i tak patří a to jen on, majitel, něco zanedbal? Toto snad totiž ani nemůže být míněno vážně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.8.2026 10:31 Reaguje na Vladimír PelíšekSmrk prosperuje i v nižších
nadmořských výškách na vhodných
stanovištích jako chladná údolí
a severní svahy hor. Například
v údolí Moravice je rozdíl mezi
smrky v údolí a na osluněných svazích nad řekou. Takže je
třeba sázet stromy tam, kde se
jim daří a ne tam, kde se jim
nedaří. Každá z hmyzích kalamit
souvisela s větrnými kalamitami
a nebo nicneděláním. Kalamita
Bekyně mnišky vznikla po 1. sv.
válce, kdy se nestíhaly zásahy.
Kůrovec zvítězil nad smrky po
velkých větrných polomech v
19.století, ale opět ho nahradily smrky, které mimo tu
bekyni toho kůrovce přežily
až do nicnedělání po revoluci.
Nechávat v lese kůrovčáky do
výletu brouků je zločin a kdo
ho zde prosazoval pamatujete? Prý lékař lesa, který zbaví
lesy něčeho, co dělalo les
ekonomicky ziskový a ne jako
ty směsky, které budou žumpou
na dotace. To sosačům dotací
nevadí, ale vadí to těm, co
na dotace musejí vydělávat.
S kůrovce naši předci bojovali
už před více jak 100 léty a
mám dokonce doma jeden z
nástrojů na loupání kůry z
kmenů napadených kůrovcem.
Kůra se na místě loupala
a s klestím a větvemi na
místě spálila i s brouky.
Kmeny s brouky v kůře se
nevozily napříč Evropou a
dokonce v odkorách z pily
mi je přivezli v palivovém
dříví. Tak se šířil i tam,
kde by normálně nedoletěl
a nebo až za pár let. Je
to vše o nicnedělání a o
způsobech zpracování, které
ho šíří i tam, kde ještě
nebyl. Navíc tu je cyklický
nárůst stromů náchylných
napadení kůrovcem, protože
dozrávají stromy vysázené po
kalamitě bekyně mnišky. I ty
směsky dožene stejnověkost
po současné plošné těžbě a
pokud se v nich namnoží jejich
choroby a škůdci. Dnes se taky
nestíhá prevence u jasanů a
schyluje se k plošnému zmaru.
A to se může stát i u jiných
dřevin. Lépe se to stíhá při
těžbě napadených monokultur
a daleko pomaleji to půjde při
výběrové těžbě. To je to před
čím varuji, že se tu chystá
do budoucna stav, kdy to naši
potomci nebudou stíhat a budou
nadávat, co jsme jim to nyní nachystali.
Odpovědět
nadmořských výškách na vhodných
stanovištích jako chladná údolí
a severní svahy hor. Například
v údolí Moravice je rozdíl mezi
smrky v údolí a na osluněných svazích nad řekou. Takže je
třeba sázet stromy tam, kde se
jim daří a ne tam, kde se jim
nedaří. Každá z hmyzích kalamit
souvisela s větrnými kalamitami
a nebo nicneděláním. Kalamita
Bekyně mnišky vznikla po 1. sv.
válce, kdy se nestíhaly zásahy.
Kůrovec zvítězil nad smrky po
velkých větrných polomech v
19.století, ale opět ho nahradily smrky, které mimo tu
bekyni toho kůrovce přežily
až do nicnedělání po revoluci.
Nechávat v lese kůrovčáky do
výletu brouků je zločin a kdo
ho zde prosazoval pamatujete? Prý lékař lesa, který zbaví
lesy něčeho, co dělalo les
ekonomicky ziskový a ne jako
ty směsky, které budou žumpou
na dotace. To sosačům dotací
nevadí, ale vadí to těm, co
na dotace musejí vydělávat.
S kůrovce naši předci bojovali
už před více jak 100 léty a
mám dokonce doma jeden z
nástrojů na loupání kůry z
kmenů napadených kůrovcem.
Kůra se na místě loupala
a s klestím a větvemi na
místě spálila i s brouky.
Kmeny s brouky v kůře se
nevozily napříč Evropou a
dokonce v odkorách z pily
mi je přivezli v palivovém
dříví. Tak se šířil i tam,
kde by normálně nedoletěl
a nebo až za pár let. Je
to vše o nicnedělání a o
způsobech zpracování, které
ho šíří i tam, kde ještě
nebyl. Navíc tu je cyklický
nárůst stromů náchylných
napadení kůrovcem, protože
dozrávají stromy vysázené po
kalamitě bekyně mnišky. I ty
směsky dožene stejnověkost
po současné plošné těžbě a
pokud se v nich namnoží jejich
choroby a škůdci. Dnes se taky
nestíhá prevence u jasanů a
schyluje se k plošnému zmaru.
A to se může stát i u jiných
dřevin. Lépe se to stíhá při
těžbě napadených monokultur
a daleko pomaleji to půjde při
výběrové těžbě. To je to před
čím varuji, že se tu chystá
do budoucna stav, kdy to naši
potomci nebudou stíhat a budou
nadávat, co jsme jim to nyní nachystali.
VP
Vladimír Pelíšek
26.8.2026 20:21 Reaguje na Břetislav MachačekAha, tak už tomu konečně rozumím: - plošné odumírání smrku po celé Evropě má původ v České republice, odkud se napadené kmeny po Evropě rozvozily!
Myslím, že tady je už jakýkoliv další komentář zbytečný…
Odpovědět
Myslím, že tady je už jakýkoliv další komentář zbytečný…
