Nová metodická příručka ukazuje, jak udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách
Lesy celého světa poutají 45 % zásoby uhlíku na povrchu Země; podstatná část této zásoby je obsažena v půdě, která je dominantním zásobníkem uhlíku ve všech terestrických ekosystémech a pod všemi typy vegetačního krytu. Modely dopadu klimatické změny na půdu ukazují, že lze očekávat zvýšení intenzity uvolňování uhlíku z půdy, a tím pokles jeho zásob, proto je třeba věnovat lesním půdám jako významné součásti globálního koloběhu uhlíku zvýšenou pozornost.
Tuto problematiku dlouhodobě řeší výzkumné týmy z VÚLHM, v. v. i., v různých projektech. Jedním z výstupů letos ukončeného projektu Technologické agentury ČR č. SS06010148 „Kvantifikace zásob uhlíku v lesních půdách ČR a možnost jejího ovlivnění lesnickým managementem“ je metodická příručka pro praxi Lesnické hospodářské postupy ve vztahu k zásobě uhlíku v lesních půdách.
Autoři v ní formulovali doporučené postupy pro lesnickou praxi, které mohou přispět k udržení či zvýšení zásoby uhlíku v lesních půdách. Postupy jsou diferencovány podle typu a cíle hospodářského opatření. V metodice je zároveň uveden přehled opatření, která jsou pro udržení zásoby uhlíku v lesních půdách riziková. Zpracovaná metodika tak reprezentuje první ucelenější soubor doporučení pro lesnické hospodaření s potenciálem udržení či zvýšení zásob uhlíku v lesních půdách.
Důležitým předpokladem pro ukládání uhlíku v lesních půdách je kontinuita vegetačního krytu. Z toho důvodu je někdy kriticky nahlíženo zejména na holosečný hospodářský způsob měnící v daném místě dočasně vegetační poměry, a tím i vstupy organické hmoty prostřednictvím opadu do půdního prostředí. Většinou zde dochází k poklesu celkových zásob půdního uhlíku, který je často patrný několik desetiletí.
Aktuální výsledky ukazují, že pro vývoj zásoby půdního organického uhlíku na holinách je rozhodující způsob nakládání s těžebními zbytky. Pokud jsou odvezeny a využity například jako štěpka pro energetické účely, je propad zásoby uhlíku výrazný. Pokud jsou však ponechány na místě, a to i ve formě štěpky či částečného zapracování do půdy, nahrazuje rozklad této dřevní hmoty rychlejší respiraci a zásoba uhlíku v půdě tak může i narůstat.
Významnou složku ukládání uhlíku představují mladé porosty, a to jak po obnově lesa (obnově porostů na lesní půdě), tak zejména po zalesnění (vznik porostů) na půdách nejčastěji zemědělských.
Určité riziko pro očekávané ukládání uhlíku v biomase dřevin může představovat snížení přírůstu vlivem častějších období sucha. Je tedy zřejmé, že zásoba a koloběh uhlíku v lesních půdách jsou ovlivňovány mnoha faktory, přičemž jedním z těch, které může člověk aktivně řídit, je volba postupů lesnického hospodaření.
Z doporučení podporujících ukládání uhlíku v lesních půdách lze například uvést:
-
Při obnově porostů a zalesnění preferovat stanovištně vhodné dřeviny, věnovat pozornost vyššímu podílu listnáčů a hlouběji kořenících jehličnanů. Podporovat dřeviny s dobrým objemovým přírůstem (včetně dřevin introdukovaných).
-
Upřednostňovat nepasečné hospodářské způsoby, pro doplnění podílu světlomilných dřevin však vhodně využívat i maloplošné holosečné obnovní prvky.
-
Na post-kalamitních holých sečích diverzifikovat porostní strukturu při využití dvoufázové obnovy pomocí přípravných dřevin.
-
Nesnižovat stanovené obmýtí, pokud to nevyžaduje zdravotní stav porostu (chřadnutí, rozvoj škůdců), nevhodná druhová nebo genetická struktura. Naopak neúměrné odkládání obnovy, které by vedlo ke zhoršení zdravotního stavu a stability porostu, je rizikové z hlediska zvýšené pravděpodobnosti disturbance a plošného rozpadu porostu s negativním dopadem na zásoby půdního uhlíku.
-
Nepoužívat stromovou metodu těžby, těžební zbytky ponechávat v porostu, pokud to významně nezvyšuje riziko šíření škůdců nebo vzniku požárů. Štěpkování a zapracování těžebních zbytků do svrchních vrstev půdy provádět v případech, kdy to urychlí nebo usnadní postup obnovy (přirozené, umělé, kombinované)
-
Při nových zalesněních podporovat rychlé zapojení porostů (věnovat zvýšenou pozornost péči o kultury, případně nárosty) a následně jejich stabilitu výchovou – výchovné zásahy jsou na bývalých zemědělských půdách obvykle naléhavější díky větší dynamice růstu dřevin.
-
Výchovné zásahy (zejména prořezávky) provádět včas a s respektem k ekologickým nárokům jednotlivých dřevin nebo jejich směsí.
Naopak za nejvíce rizikové při běžném lesnickém hospodaření vědci považují:
-
Rozvolňování zápoje porostů nebo narušování půdy pod nimi bez návaznosti na jejich obnovu.
-
Odkládání výchovných opatření nebo jejich provádění s nedostatečnou intenzitou.
-
Zanedbání opatření proti šíření kalamitních škůdců a vzniku (zejm. velkoplošnému šíření) požárů.
-
Aplikace stromové metody těžby.
-
Odvoz materiálu podružného porostu a těžebních zbytků.
-
Snižování výměry lesů (ploch s porosty).
K udržení (případně zvýšení) zásoby uhlíku v lesních půdách přispívají doporučení uvedená v metodice. Jejich opomíjení nemusí v krátkodobém horizontu znamenat významnou ztrátu půdního uhlíku, může však vést ke zvyšování rizika dlouhodobého poklesu s obtížným návratem k původnímu stavu zásob.
Sekvestrace a dlouhodobé ukládání uhlíku v biomase i v půdě představuje významný aspekt lesního hospodářství, jehož ekonomický význam se pravděpodobně projeví v blízké budoucnosti. Současné finanční ohodnocení této funkce lesů je v prostředí ČR založeno na individuálních smluvních vztazích. Do budoucna bude stabilní ekonomický přínos pravděpodobně spojen s pevnějším zaváděním nových ekonomických nástrojů, mezi něž zejména patří uhlíkové offsety (kompenzace).
Metodika Lesnické hospodářské postupy ve vztahu k zásobě uhlíku v lesních půdách je volně ke stažení.
Autoři metodiky: Ing. Jiří Novák, Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D., doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., Ing. Věra Fadrhonsová, Mgr. Kateřina Neudertová Hellebrandová, Ph.D.
reklama
Dále čtěte |
Přirozenou obnovu lesa v přírodních rezervacích Beskyd ovlivňuje okus zvěří
Lesy ČR lidem na sedmi místech ukázaly lesy obnovené po kůrovcové kalamitě
Obnovit les u Velké Bíteše po kalamitě pomáhá tlející dřevo
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Slavomil Vinkler
5.10.2026 17:30Břetislav Machaček
5.10.2026 18:29stromu více než ostatním je škoda, protože přicházíme o tu kvalitu dřeva,
jakou poskytuje správně vychovaná monokultura. Směs kotlíků monokultur
vytváří les druhově a věkově pestrý a přitom do budoucna snáze těžitelný
a vychovatelný. Ono i to frézování je naopak pro les přínosem, protože se
potěžební zbytky zapraví do půdy a uhlík v půdě vydrží o mnoho déle, než
na povrchu a nebo nedej bože spálen v teplárně doslova do mrtě. Existuje
i možnost průmyslového zuhelnatění potěžebních zbytků a biouhel zapravit
při frézování do půdy v lese a nebo na polích. Ekologisté bojující proti
frézování, prosazující využití potěžebních zbytků v energetice a taky
samovýsev a bezzásah budou sice protestovat, ale je načase je přestat
poslouchat. Nesmíme dopustit, že budou naše lesy pouze na "ozdobu" bez
kvalitní dřevní hmoty blízké pralesům z dob před lidským hospodařením v
lesích. Naši potomci se budou ptát, jaké lesy jsme jim zanechali, že na
pilu se ke zpracování na masiv hodí jeden ze sta stromů a proč jsme jim
nevypěstovali kvalitní kotlíky byť pouze monokultur v lese skládajícím
se ze stovek takových kotlíků různých druhů a věkových tříd. Těžba a
zalesnění například 1 až 3 hektarových kotlíků jednou za 70-120 let dle
druhu dřeviny je k lesu jako celku šetrnější, než po něm rajtovat každý
rok jednou pro nějaký strom a za rok pro sousední. Kotlíky lze těžit a
taky půdu připravit strojně a nesnít o tom, že na práci při výběrové
těžbě se někdo bude v budoucnu hrnout. Ekonomika provozu je neúprosná
a ruční těžba nikdy nemůže konkurovat té strojní. Pokud si to někdo
myslí, tak ať to zkusí s ruční pilou a koněm s výběrovou těžbou, zda
si vydělá alespoň na slanou vodu, pokud to nebude masivně dotováno!
Slavomil Vinkler
5.10.2026 18:59 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.10.2026 08:05 Reaguje na Slavomil Vinklerklid k namnožení a životu. Záleží ale hlavně na typu lesa
a jeho údržbě. Pokud bude zahuštěný jako prales s keřovým
patrem a kvanty klestí a padlých stromů, tak tam bude tak
leda kulové h....!Navíc fréza nikdy nezničí všechny cibulky a semena a obnova je velice rychlá, protože v nakypřené
půdě semena i mladé cibulky lépe klíčí a rostou. To dřevo
zapravené do půdy frézováním a dřevní mulč na povrchu je
pro mladé stromky za sucha záchranou, protože zadržuje vodu
a omezuje vypařování. Izoluje půdu a ta se méně prohřívá,
což plytce kořenícím rostlinám naopak prospívá. Navíc se
může paseka frézovat mozaikovitě a z nenarušené plochy se
mohou rostliny šířit na půdu frézovanou. Je to jen o tom,
kdo to řídí a provádí, ale to už je jiná kapitola.


Bobr v rybniční krajině Pohořelicka: Dlouhodobý monitoring pomáhá předcházet konfliktům
Kůrovec byl v roce 2025 v sousedních státech na ústupu