Nová metodická příručka ukazuje, jak udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách

Strukturně bohatý porost jako výsledek vývoje v podmínkách vnitřního okraje násečné obnovy.

Zdroj | VÚLHM

Lesy celého světa poutají 45 % zásoby uhlíku na povrchu Země; podstatná část této zásoby je obsažena v půdě, která je dominantním zásobníkem uhlíku ve všech terestrických ekosystémech a pod všemi typy vegetačního krytu. Modely dopadu klimatické změny na půdu ukazují, že lze očekávat zvýšení intenzity uvolňování uhlíku z půdy, a tím pokles jeho zásob, proto je třeba věnovat lesním půdám jako významné součásti globálního koloběhu uhlíku zvýšenou pozornost.

Tuto problematiku dlouhodobě řeší výzkumné týmy z VÚLHM, v. v. i., v různých projektech. Jedním z výstupů letos ukončeného projektu Technologické agentury ČR č. SS06010148 „Kvantifikace zásob uhlíku v lesních půdách ČR a možnost jejího ovlivnění lesnickým managementem“ je metodická příručka pro praxi Lesnické hospodářské postupy ve vztahu k zásobě uhlíku v lesních půdách.

Úspěšná clonná obnova smrku, buku a jedle.

Zdroj | VÚLHM

Autoři v ní formulovali doporučené postupy pro lesnickou praxi, které mohou přispět k udržení či zvýšení zásoby uhlíku v lesních půdách. Postupy jsou diferencovány podle typu a cíle hospodářského opatření. V metodice je zároveň uveden přehled opatření, která jsou pro udržení zásoby uhlíku v lesních půdách riziková. Zpracovaná metodika tak reprezentuje první ucelenější soubor doporučení pro lesnické hospodaření s potenciálem udržení či zvýšení zásob uhlíku v lesních půdách.

Důležitým předpokladem pro ukládání uhlíku v lesních půdách je kontinuita vegetačního krytu. Z toho důvodu je někdy kriticky nahlíženo zejména na holosečný hospodářský způsob měnící v daném místě dočasně vegetační poměry, a tím i vstupy organické hmoty prostřednictvím opadu do půdního prostředí. Většinou zde dochází k poklesu celkových zásob půdního uhlíku, který je často patrný několik desetiletí.

Aktuální výsledky ukazují, že pro vývoj zásoby půdního organického uhlíku na holinách je rozhodující způsob nakládání s těžebními zbytky. Pokud jsou odvezeny a využity například jako štěpka pro energetické účely, je propad zásoby uhlíku výrazný. Pokud jsou však ponechány na místě, a to i ve formě štěpky či částečného zapracování do půdy, nahrazuje rozklad této dřevní hmoty rychlejší respiraci a zásoba uhlíku v půdě tak může i narůstat.

Významnou složku ukládání uhlíku představují mladé porosty, a to jak po obnově lesa (obnově porostů na lesní půdě), tak zejména po zalesnění (vznik porostů) na půdách nejčastěji zemědělských.

Určité riziko pro očekávané ukládání uhlíku v biomase dřevin může představovat snížení přírůstu vlivem častějších období sucha. Je tedy zřejmé, že zásoba a koloběh uhlíku v lesních půdách jsou ovlivňovány mnoha faktory, přičemž jedním z těch, které může člověk aktivně řídit, je volba postupů lesnického hospodaření.

Bohatý nástup přirozené obnovy buku pod clonou dospělého smíšeného porostu v bukosmrkovém vegetačním stupni.

Zdroj | VÚLHM

Z doporučení podporujících ukládání uhlíku v lesních půdách lze například uvést:

Při obnově porostů a zalesnění preferovat stanovištně vhodné dřeviny, věnovat pozornost vyššímu podílu listnáčů a hlouběji kořenících jehličnanů. Podporovat dřeviny s dobrým objemovým přírůstem (včetně dřevin introdukovaných).

Upřednostňovat nepasečné hospodářské způsoby, pro doplnění podílu světlomilných dřevin však vhodně využívat i maloplošné holosečné obnovní prvky.

Na post-kalamitních holých sečích diverzifikovat porostní strukturu při využití dvoufázové obnovy pomocí přípravných dřevin.

Nesnižovat stanovené obmýtí, pokud to nevyžaduje zdravotní stav porostu (chřadnutí, rozvoj škůdců), nevhodná druhová nebo genetická struktura. Naopak neúměrné odkládání obnovy, které by vedlo ke zhoršení zdravotního stavu a stability porostu, je rizikové z hlediska zvýšené pravděpodobnosti disturbance a plošného rozpadu porostu s negativním dopadem na zásoby půdního uhlíku.

Nepoužívat stromovou metodu těžby, těžební zbytky ponechávat v porostu, pokud to významně nezvyšuje riziko šíření škůdců nebo vzniku požárů. Štěpkování a zapracování těžebních zbytků do svrchních vrstev půdy provádět v případech, kdy to urychlí nebo usnadní postup obnovy (přirozené, umělé, kombinované)

Při nových zalesněních podporovat rychlé zapojení porostů (věnovat zvýšenou pozornost péči o kultury, případně nárosty) a následně jejich stabilitu výchovou – výchovné zásahy jsou na bývalých zemědělských půdách obvykle naléhavější díky větší dynamice růstu dřevin.

Výchovné zásahy (zejména prořezávky) provádět včas a s respektem k ekologickým nárokům jednotlivých dřevin nebo jejich směsí.

Naopak za nejvíce rizikové při běžném lesnickém hospodaření vědci považují:

Rozvolňování zápoje porostů nebo narušování půdy pod nimi bez návaznosti na jejich obnovu.

Odkládání výchovných opatření nebo jejich provádění s nedostatečnou intenzitou.

Zanedbání opatření proti šíření kalamitních škůdců a vzniku (zejm. velkoplošnému šíření) požárů.

Aplikace stromové metody těžby.

Odvoz materiálu podružného porostu a těžebních zbytků.

Snižování výměry lesů (ploch s porosty).

Těžební zbytky připravené pro využití rostlinné biomasy k energetickým účelům; toto opatření vede nejen k poklesu zásob uhlíku v lesním ekosystému, ale zejména k významné redukci dalších živin.

Zdroj | VÚLHM

K udržení (případně zvýšení) zásoby uhlíku v lesních půdách přispívají doporučení uvedená v metodice. Jejich opomíjení nemusí v krátkodobém horizontu znamenat významnou ztrátu půdního uhlíku, může však vést ke zvyšování rizika dlouhodobého poklesu s obtížným návratem k původnímu stavu zásob.

Sekvestrace a dlouhodobé ukládání uhlíku v biomase i v půdě představuje významný aspekt lesního hospodářství, jehož ekonomický význam se pravděpodobně projeví v blízké budoucnosti. Současné finanční ohodnocení této funkce lesů je v prostředí ČR založeno na individuálních smluvních vztazích. Do budoucna bude stabilní ekonomický přínos pravděpodobně spojen s pevnějším zaváděním nových ekonomických nástrojů, mezi něž zejména patří uhlíkové offsety (kompenzace).

Metodika Lesnické hospodářské postupy ve vztahu k zásobě uhlíku v lesních půdách je volně ke stažení.