Precizní zemědělství přináší možné úspory peněz i půdy, nutné je dobré mapování
3.3.2024 01:14
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Možnosti mapování a sledování porostů výrazně vzrostly v posledních deseti letech například díky provozu družic Sentinel. Zemědělci díky nim mohou získat řadu dat zdarma. Stále se také vyvíjí a vzniká zemědělská technika, která snižuje podíl pojížděné a tedy utužené půdy. Nové možnosti mapování pozemku ve spojení s dalšími technologiemi zase umožňují mnohem lépe dávkovat hnojení či aplikaci pesticidů.
Potřeba a využití precizního zemědělství vychází z toho, že prakticky o žádném pozemku nelze říct, že je homogenní a že každá jeho část má stejné podmínky. "Proto je potřeba na pozemcích hospodařit neuniformně, nehomogenně a je potřeba respektovat variabilitu pozemku," řekl Lukas.
Utužení půdy na polích je dlouhodobým problémem, který mohl postihovat až 90 procent plochy. Pro minimalizaci pojížděné půdy je potřeba především udržet techniku ve vyježděných kolejích. "Dnes už jsou běžně v technice autopiloti. Nová zemědělská technika má široký rozchod a úzkou stopu a zhutněno už může zůstat jen pět procent půdy," poznamenal Lukas. Díky pojíždění podle navigace se také daří šetřit čas, pohonné hmoty, hnojiva či osiva.
Možnosti precizního zemědělství umožňují také dávkovat rostlinám hnojení tak, aby měly vyrovnanou bilanci živin. Je možné chystat operace podle toho, zda je vlhký či suchý rok a hodně hnojiva lze ušetřit tím, že se dávkuje jen na těch částech pozemků, kde má smysl. "Hnojení není obvykle tím, co ovlivňuje výnos. Z výzkumů jsme zjistili, že ve slabších zónách pozemku spousta dusíku zůstala, protože ho rostliny nevyužily, takže se hodí upravit hnojení na základě znalosti slabých výnosových míst," řekl Lukas. V některých místech je možné hnojení dokonce zcela vypustit, aniž by se to negativně podepsalo na výnosech.
Podobně lze cíleně aplikovat pesticidy a omezit tak jejich nadměrné dávkování. "Pokud si zemědělec připraví mapu plevelů, může uspořit plošně až 60 procent postřiku. Úspora může být významná hlavně u selektivních aplikací, které jsou dražší," řekl Lukas.
Dobrá znalost pozemků a výnosových map může zemědělcům také dobře posloužit při rozhodování, kam umístí neprodukční plochy. Musejí je nechávat na části pozemků ze zákona, pokud nechtějí přijít o dotace. "Díky této znalosti mohou vyčlenit ty části pozemků, kde je to bude bolet ekonomicky nejméně," řekl Lukas.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ocenění na veletrhu Techagro sbírali zemědělští roboti nahrazující lidskou práci
Anticeny pro slídily získala firma užívající biometriku i projekt Mojeodpadky.cz
Čtyři krajské zemědělské školy plánují pořídit moderní stroje včetně dronůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
SV
Slavomil Vinkler
3.3.2024 08:04Neprodukční plochy ovšem taky vyžadují obhospodařování (mozaikové sekání). To jsou velké vícenáklady bez výnosu. V zákonech EU se o náhradách nic nepraví. To mají zemědělci dát na oltář vlasti Evropy?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.3.2024 08:16 Reaguje na Slavomil Vinklerpokud nemá někdo živočišnou výrobu, tak je to jeho problém. Ať si někoho sežene.
Komu není zhůry dáno, tomu není pomoci. Sezením v traktoru možná seženete dotace ale o pole se nepostaráte, to je potřeba trochu kreativity ne jen brečet.
Odpovědět
Komu není zhůry dáno, tomu není pomoci. Sezením v traktoru možná seženete dotace ale o pole se nepostaráte, to je potřeba trochu kreativity ne jen brečet.
pk
pepa knotek
3.3.2024 08:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčK čemu by vám ta živočišná výroba byla, když jatka a potravinářské fabriky byly po převratu zlikvidovány a nahrazeny markety - všechno dovezeme. Proč se dřít s pěstováním brambor, když se daj koupit v kauflandu - no ni ?
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
3.3.2024 11:47 Reaguje na pepa knotekJo, zlikvidovány co by komunistický přežitek i když mnohé byly už od monarchie, 1.republiky.
Odpovědět
sv
sv
3.3.2024 12:49 Reaguje na pepa knotekPo tom co se ti převrátilo v hlavě jsi chtěl říct, pepíčku. Ony totiž žádné fabriky ani jatka "zlikvidována" nebyla. Buť byly v tak mizerném stavu, protože bolševik do nich, po té co je ukrad právoplatným vlastníkům, neinvestoval 40 let ani korunu, že v normálním tržním prostředí přežít nemohla a nebo si nějakém zázrakem udržela slušnou úroveň i za bolševika tak funguje dodnes.
Odpovědět
pk
pepa knotek
3.3.2024 19:08 Reaguje na svEvidentně jste žádnou potravinářskou fabriku neviděl, kvalita potravin jimi produkovaná byla na vyšší rovni než dnes, proč myslíte, že byly zrušeny ČSN ?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.3.2024 08:37 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Proto "precizní zemědělství" si představuji tak, že bude věnována stejná péče i neprodukčním plochám (zemi). Pro přírodu mají nepoměrně větší význam, než několikrát za rok zpracovávaná/ pojížděná půda. Až toto bruselští byrokrati rozdávající dotace pochopí a patřičně zohlední, půjdu se opít.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.3.2024 08:11technokratický přístup, který vše měří, váží a zbytečně zkoumá odporuje často selskému rozumu.
Úřičemž sami vědí, že používají nadměrně těžkou techniku.
Odpovědět
Úřičemž sami vědí, že používají nadměrně těžkou techniku.
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.3.2024 08:18každý na traktoru je předseda zeměkoule, tak ať se naučí spolupracovat.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.3.2024 08:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKaždý v této diskuzi je předseda zeměkoule, stačí mu k tomu klávesnice počítače.
Každý z vás má tu možnost podnikat a to dokonce i v zemědělství. Ale samozřejmě, že jednodušší je o tom žvanit.
Že bude jezdit velká technika je jasné, protože většina lidí jsou jako vy, nechce se uvázat u práce v zemědělství a to ani nemusíte mít živočišnou výrobu, kde se to ještě mnohem násobí.
Ale k článku. Podporujeme myšlenku precizního zemědělství ve smyslu dokonalého přehledu o stavu plodin a jejího následného dokonalého ošetření. Ale zásadně nesouhlasíme se systémem kolejí (v Evropě je to opět propagace f. Horsch). Daleko lepší je používání širokých pneuamatik, dvojmontáží (viz úvodní foto), nebo pásových podvozků. Samozřejmostí k tomu je pravidelná hluboká kultivace půdy.
U těchto jejich teorií se bohužel stává, že traktory jezdí ve stejných stopách mnoho let. A to nejsou pouze stopy v rozteči postřikovače (okolo 30m), ale mezi tím jezdí stroje na zpracování půdy a sečky. Kdežto v normálním režimu se snažíme každou operaci dělat trochu na šikmo, abychom právě tu minulou stopu rozrušili.
Odpovědět
Každý z vás má tu možnost podnikat a to dokonce i v zemědělství. Ale samozřejmě, že jednodušší je o tom žvanit.
Že bude jezdit velká technika je jasné, protože většina lidí jsou jako vy, nechce se uvázat u práce v zemědělství a to ani nemusíte mít živočišnou výrobu, kde se to ještě mnohem násobí.
Ale k článku. Podporujeme myšlenku precizního zemědělství ve smyslu dokonalého přehledu o stavu plodin a jejího následného dokonalého ošetření. Ale zásadně nesouhlasíme se systémem kolejí (v Evropě je to opět propagace f. Horsch). Daleko lepší je používání širokých pneuamatik, dvojmontáží (viz úvodní foto), nebo pásových podvozků. Samozřejmostí k tomu je pravidelná hluboká kultivace půdy.
U těchto jejich teorií se bohužel stává, že traktory jezdí ve stejných stopách mnoho let. A to nejsou pouze stopy v rozteči postřikovače (okolo 30m), ale mezi tím jezdí stroje na zpracování půdy a sečky. Kdežto v normálním režimu se snažíme každou operaci dělat trochu na šikmo, abychom právě tu minulou stopu rozrušili.
SV
Slavomil Vinkler
3.3.2024 09:41 Reaguje na Petr Blažeknejsem sice odborník na půdu, ale systém trvalých stop odporuje selskému rozumu (minimalizace vsaku maximalizace výparu). Místo toho by se mělo podporovat (a hlavě našimi všeználky z EU) maximalizace zapravování uhlíku do půdy jak organického tak anorganického (místo spalování štěpky výroba dřevěného uhlí). Jednak je to levný způsob likvidace CO2 a jednak výrazně zlepšuje půdu.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.3.2024 09:55 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž si vyhledáte mé příspěvky i pár let dozadu, tak zjistíte, že právě na to snažím trvale upozorňovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.3.2024 10:00 Reaguje na Slavomil VinklerJá si pro svou zahradu jen za letošní topnou sezónu
díky nedokonalému spalování dřeva vyrobil cca půl
m3 dřevěného uhlí+ popel ze dřeva plný různých prvků.
To je ale možné v malém a díky tomu, že nespaluji
dřevo dokonale. To už ale nebude možné a musel bych si dřevěné uhlí kupovat a nebo ho vyrábět nějakou
složitou EKO technologií, což vzdávám. Je to další
EKO klacek pod nohy i nám zahrádkářům, kteří tak
konáme řadu let a na půdě to je znát. Vždyť dnes už
některým ekologistům vadí kompostování kvůli metanu
vznikajícího při tlení a sousedům zápach. Kdysi jsem
koupil takzvaný horký kompost, kde převažovaly ty
zbytky zuhelnatělého dřeva a dodnes v půdě ty zbytky
plní svoji funkci zadržovat vodu a vylehčovat půdu.
Odpovědět
díky nedokonalému spalování dřeva vyrobil cca půl
m3 dřevěného uhlí+ popel ze dřeva plný různých prvků.
To je ale možné v malém a díky tomu, že nespaluji
dřevo dokonale. To už ale nebude možné a musel bych si dřevěné uhlí kupovat a nebo ho vyrábět nějakou
složitou EKO technologií, což vzdávám. Je to další
EKO klacek pod nohy i nám zahrádkářům, kteří tak
konáme řadu let a na půdě to je znát. Vždyť dnes už
některým ekologistům vadí kompostování kvůli metanu
vznikajícího při tlení a sousedům zápach. Kdysi jsem
koupil takzvaný horký kompost, kde převažovaly ty
zbytky zuhelnatělého dřeva a dodnes v půdě ty zbytky
plní svoji funkci zadržovat vodu a vylehčovat půdu.
SV
Slavomil Vinkler
3.3.2024 17:48 Reaguje na Břetislav MachačekJen si nepřehnojte zahradu draslíkem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.3.2024 09:47 Reaguje na Petr BlažekMám obavu, že naprogramování počítače řídícího stroj po poli
bude tak drahé, že bude právě pouze jezdit stále stejně bez
těch změn o kterých píšete. U nás třeba ti velcí zemědělci
na velkých polích nakonec po orbě i setí pole dokola přes
úvratě obkrouží a chrání tím půdu před udusáním na úvratích. U malých polí to je ale iluzí a u nich se jezdí pořád ve
stejných stopách několik let. Jezdit po nějaké nudli bude podle zastánců agrolesnictví taky nutností, když budou kolem pole řady stromů a meze. Tam bude půda dusána navěky stejně,
ale tam to asi těm mudralům nevadí. Mi se strašně líbí kolik
nápadů ekologové mají a jak si ty nápady vzájemně odporují.
Prostě co "vědec" to nápad a jeden pitomější jak druhý. Jít
alespoň na rok do praxe, tak by mnohé pochopili a hlavně to,
že se do zemědělství pracovat nikdo nehrne a nelze jim tu
práci stále více komplikovat místo ji usnadňovat. Fandí vám
a zbytku praktiků a braňte se nesmyslům, které vám vnucují
teoretici bez praxe v oboru.
Odpovědět
bude tak drahé, že bude právě pouze jezdit stále stejně bez
těch změn o kterých píšete. U nás třeba ti velcí zemědělci
na velkých polích nakonec po orbě i setí pole dokola přes
úvratě obkrouží a chrání tím půdu před udusáním na úvratích. U malých polí to je ale iluzí a u nich se jezdí pořád ve
stejných stopách několik let. Jezdit po nějaké nudli bude podle zastánců agrolesnictví taky nutností, když budou kolem pole řady stromů a meze. Tam bude půda dusána navěky stejně,
ale tam to asi těm mudralům nevadí. Mi se strašně líbí kolik
nápadů ekologové mají a jak si ty nápady vzájemně odporují.
Prostě co "vědec" to nápad a jeden pitomější jak druhý. Jít
alespoň na rok do praxe, tak by mnohé pochopili a hlavně to,
že se do zemědělství pracovat nikdo nehrne a nelze jim tu
práci stále více komplikovat místo ji usnadňovat. Fandí vám
a zbytku praktiků a braňte se nesmyslům, které vám vnucují
teoretici bez praxe v oboru.
Ra
Radek
3.3.2024 10:01Stačí přestat kecat myslivcům do myslivosti a hned máte pár mudrlantu pryč . Tak jako je myslivost životní styl, tak je životní styl zemědělství . Ani v jednom oboru to pátkem nekončí a pondělkem nezačíná .
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.3.2024 10:17 Reaguje na RadekNevím jak jste v tématu precizního zemědělství dospěl k myslivosti.
Ale zásadní rozdíl mezi myslivci a zemědělci je v tom, že myslivci prakticky za nic nezodpovídají. Kdežto zemědělci - podnikatelé ručí za své podnikání celým svým majetkem , což mnohdy při nepravidelnosti počasí a výnosů opravdu není závidění hodná situace.
Odpovědět
Ale zásadní rozdíl mezi myslivci a zemědělci je v tom, že myslivci prakticky za nic nezodpovídají. Kdežto zemědělci - podnikatelé ručí za své podnikání celým svým majetkem , což mnohdy při nepravidelnosti počasí a výnosů opravdu není závidění hodná situace.
Ra
Radek
3.3.2024 10:46 Reaguje na Petr BlažekBohužel z mojí MS praxe vím že za nic neodpovídají zemědělci, ti jen křičí a natahují ruce na peníze za škody a přitom právě oni jsou u samotného začátku. Pokud jsme jim my chtěli a umožnili právo lovu , nikdo z nich to dlouho nevydržel. A převážná většina se odmítla myslivosti , lovu věnovat , s tím že oni na ti nemají čas . Velké zemědělské firmy ždimou zem za účelem zisků, o nic jiného jim nejde , teď mají v hledáčku zvěř . Jen pár malých co hospodaří na svém , se zapojili a nemají s náma problém , jsme za jedno. A jak že jsem na to přišel u tématu precizního zemědělství , jedno bez druhého nejde dělat dobře , vy to nevíte
Odpovědět
pp
JH
JH
3.3.2024 14:00 Reaguje na pavel peregrinV podání pana Lukase to zase úplná teorie není, některé z těch technologií zaváděl v reálném poli s reálnými zemědělci.
Odpovědět
pp
JH
JH
3.3.2024 19:09 Reaguje na pavel peregrinJá jsem myslel zemědělce, kteří nemají v úmyslu s něčím končit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.3.2024 09:57 Reaguje na JHJe to pouze dobrý byznys. Nedaleko od nás hospodaří Horsch a právě on byl průkopníkem těchto technologií.
Nějak ztichl.
Odpovědět
Nějak ztichl.
JH
JH
4.3.2024 12:44 Reaguje na pavel peregrinJá myslím, že za 10 let budou precizní technologie používat všichni. Některé věci bez toho nedokážete, pokud máte větší pole než Přemysl Oráč.
Odpovědět
pp
JH
JH
4.3.2024 13:49 Reaguje na pavel peregrinTřeba variabilní hnojení, to si myslím, že je velmi smysluplná technologie. Při heterogenitě půdy v našich podmínkách se nároky rostlin můžou značně lišit v rámci pole a pokud se to podaří zmapovat a podchytit, věřím tomu, že to někde zvýší výnos nebo ušetří hnojivo. Nebo optimalizace přejezdů po poli - od ruky se trefíte se soupravou na 0,5 m, podle navigace na centimetry, což ušetří přejezdy, čas a naftu. To jsem si nevymyslel, to tvrdí praktik, který to používá.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.3.2024 16:09 Reaguje na JHCo se variabilního hnojení týká, tak nejsem o tom tak přesvědčen- ale to by bylo na delší povídání. Stručně řečeno, variabilní hnojení v heterogenních podmínkách má jisté opodstatnění u dusíku, ale podle mě již v žádném případě u P, K, Mg etc. Protože logicky vzato, ta špatná půda by byla neustále ochuzována a když to vezmu ad absurdum, pak by se na ní nevyplatilo již nic pěstovat.
Naopak, je třeba na takových místech uplatnit dosycovací hnojení, aby se poměry vyrovnávaly, ale to precizní zemědělství jde spíš opačnou cestou- na takových místech s hnojivem šetří.
Navigace- to máte pravdu, ale kolik stojí ten ušetřený půlmetr nafty v poměru k ceně navigace?
To zdaleka nejsou jednoznačné počty.
Odpovědět
Naopak, je třeba na takových místech uplatnit dosycovací hnojení, aby se poměry vyrovnávaly, ale to precizní zemědělství jde spíš opačnou cestou- na takových místech s hnojivem šetří.
Navigace- to máte pravdu, ale kolik stojí ten ušetřený půlmetr nafty v poměru k ceně navigace?
To zdaleka nejsou jednoznačné počty.
JH
JH
4.3.2024 17:34 Reaguje na pavel peregrinVariabilní hnojení znamená, že každou část pole hnojíte jinak. Není nijak dáno, že musíte na špatné půdě šetřit, volba strategie je do značné míry závislá na rozhodnutí zemědělce. Pokud jde o navigaci, asi se vyplatí, pokud těch hektarů uděláte hodně. A znalci tvrdí, že současné stroje mají tyhle technologie ve výbavě, jenom je použít.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.3.2024 18:04 Reaguje na JHČástečně vám odpověděl p. Blažek, jinak ještě dodám jednu věc, která se nebere v potaz- hnojením nedodáváme živiny pouze k plodině, to by byl velký omyl a koneckonců, z přímého hnojení hlavně P, K, Mg rostliny v tomtéž roce vezmou pouze malou část, ale vytváříme si tzv.starou půdní sílu. A co je možná pro někoho překvapivé, totéž platí i u dusíku, ne v takovém množství, ale depozitní dusík v sorpčním komplexu je žádoucí.
Ta navigace práci trochu zrychlí, to určitě, ale ta otázka peněz není zanedbatelná.
Odpovědět
Ta navigace práci trochu zrychlí, to určitě, ale ta otázka peněz není zanedbatelná.
JH
JH
4.3.2024 18:14 Reaguje na pavel peregrinJe pravda, že hnojením hlavně přikrmujete půdní zásoby, nehnojíte přímo rostlinu. Což ale nijak neodporuje diskutované variabilní aplikaci živin - musíte prostě vědět, kolik je toho potřeba a jak to rozdělit v rámci pole. Pokud jde o dusík, tam je trochu problém krmit sorpční komplex, dusík v půdě váže jen biologická sorpce, která nejde úplně kontrolovat.
Odpovědět
JH
JH
4.3.2024 18:14 Reaguje na pavel peregrinJe pravda, že hnojením hlavně přikrmujete půdní zásoby, nehnojíte přímo rostlinu. Což ale nijak neodporuje diskutované variabilní aplikaci živin - musíte prostě vědět, kolik je toho potřeba a jak to rozdělit v rámci pole. Pokud jde o dusík, tam je trochu problém krmit sorpční komplex, dusík v půdě váže jen biologická sorpce, která nejde úplně kontrolovat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.3.2024 20:02 Reaguje na JHMýlíte se, sorpční komplex lze sytit kationty NH4. Samozřejmě, že do určité míry. A hlavně jde o dusík přístupný rostlinám, což z organických vazeb přímo nejde.
Odpovědět
JH
JH
4.3.2024 20:43 Reaguje na pavel peregrinSorpční komplex lze sice sytit ionty NH4+, ale ty se postupně oxidují na NO3-, takže vám to nasycení dlouho nevydrží.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.3.2024 06:40 Reaguje na JHAno, v tom máte pravdu, jenže zdaleka ne všechny NH4 se oxidují na NO3 najednou. Tudíž stav určitého nasycení trvá a jde pak hlavně o zdroj pohotového dusíku pro následnou plodinu.
Odpovědět
JH
JH
5.3.2024 07:07 Reaguje na pavel peregrinTomu můžete věřit, ale neumíte to změřit. Když takhle pohnojíte před sezónou, tak asi ano, ale že by NH4+ vydržel i pro následnou plodinu, to se mi nezdá. Já si spíš myslím, že následná plodina si z půdy natáhne ten NO3-, pokud ten dříve neuteče, nebo se v půdě objeví nově mineralizovaný NH4+.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.3.2024 09:30 Reaguje na JHJá to pochopitelně změřit neumím, ale v tomto byly již dávno konány pokusy. Můžeme to pojmout ještě jinak, a sice tak, že v půdním roztoku se udržuje více či méně rovnovážné prostředí mezi vznikajícími NH4 kationty a NO3 anionty. Tím částečným "přehnojení" hnojivy s amonnou N -složkou je saturován sorpční komplex, tudíž následná plodina, konkrétně třeba řepka po sklizni obiloviny, "nehladoví" po dusíku. Je třeba říct a měl jsem to napsat, že samozřejmě nelze očekávat trvalé dosycení, ale zajišťujeme si určitou průběžnou optimální hladinu dusíku.
Odpovědět
JH
JH
5.3.2024 10:53 Reaguje na pavel peregrinNevím, jak dlouho vám vydrží NH4+ v sorpčním komplexu. Když ho nasypete do půdy po pšenici, následná řepka ho asi využije. V každém případě když přehnojíte amonným, sklidíte nejspíš nitrát.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
4.3.2024 17:39 Reaguje na JHOno je to daleko složitější než se na první pohled zdá. Satelitní mapa (nebo mapa z dronu, nebo výnosová mapa) vám ukáže kde je plodina slabší a kde silnější. Ale stejně to musí uchopit člověk agronom aby z toho vytáhl smysluplné informace.
Musí určit proč je to tam slabší. Je to proto, že je tam málo hnojiva? Nebo proto, že je tam slabší podloží a méně vody anebo moc vody, nebo proto, že se tam v loni vyvážela cukrovka nebo kukuřice a podloží je zhutněné a tudíž rostliny neprospívají.
Z našeho pohledu tyto mapy mají spíše význam pro aplikaci regulátorů růstu, na silnější porost více, na slabší méně, čímž bychom si zajistili rovnoměrnější porost pro pozdější ošetření.
Odpovědět
Musí určit proč je to tam slabší. Je to proto, že je tam málo hnojiva? Nebo proto, že je tam slabší podloží a méně vody anebo moc vody, nebo proto, že se tam v loni vyvážela cukrovka nebo kukuřice a podloží je zhutněné a tudíž rostliny neprospívají.
Z našeho pohledu tyto mapy mají spíše význam pro aplikaci regulátorů růstu, na silnější porost více, na slabší méně, čímž bychom si zajistili rovnoměrnější porost pro pozdější ošetření.
JH
JH
4.3.2024 18:06 Reaguje na Petr BlažekJednoduché to není a musí to vždycky korigovat člověk agronom. A i mezi odborníky na variabilní aplikaci se vedou diskuse, jestli víc hnojit slabší místa nebo naopak atd. Ale když to někdo umí používat, tak může cíleně přisypat tam kde něco chybí a ubrat, kde je přehnojeno, což jinak jde dost těžko.
Odpovědět
Ra
Radek
3.3.2024 20:08Tihle jedinci tady jedou pouze na zisk takže precizní zemědělství sice dobře pro přírodu , dokud ale nebudou dotace tak nebude zájem
Odpovědět
