Před 30 lety byl vyhlášen NP Podyjí. Jeho návštěvnost se loni skokově zvedla
Správa národního parku instalovala na různých místech chráněného území v roce 2010 16 sčítacích zařízení. Tehdy zaznamenaly přes 300 000 průchodů. V roce 2019 to bylo téměř 400 000, loni zhruba půl milionu.
"Návštěvníci přišli i v obdobích, kdy v národním parku většinou byl už klid. Projevuje se to například na zvýšeném množství odpadků v národním parku," uvedl mluvčí. Například v minulých dnech strážci v národním parku nasbírali desítky pytlů odpadku. A také téměř 100 kilogramů dalšího odpadu, jako jsou skleněné láhve, pneumatiky a podobně. Poslední velký úklid se přitom uskutečnil na podzim.
"Na těch nejvytíženějších místech mizí například tráva a zůstávají jen vyšlapané plochy. Přibývá také lidí, kteří nerespektují pravidla pohybu po národním parku a vydávají se mimo značené cesty do nitra klidového území, vjíždějí do národního parku auty nebo dalšími motorovými prostředky," uvedl mluvčí.
Nejvytíženějším místem národního parku byla stejně jako v předchozích letech vinice Šobes. Navštívilo ji na 80 000 turistů, meziročně téměř o 20 000 více. V návštěvnosti se vinici Šobes přiblížila Kraví Hora v blízkosti města Znojma (66 000 návštěvníků, o 14 000 více než v roce 2019).
Správa národního parku měla vzhledem k letošnímu výročí naplánovánu řadu akcí pro laickou i odbornou veřejnost. Například na 1. květen společný den na česko-rakouských hranicích u Hardeggu, kde byla v plánu oslava jak 30. výročí vyhlášení českého NP Podyjí, tak i 20. výročí rakouského partnerského NP Thayatal. Zda se akce uskuteční, ale kvůli protipandemickým opatřením není jasné. Pro odborníky také připravovala výroční konferenci obou národních parků na červen letošního roku. Nyní je odsunutá na podzim a její osud je nejistý. Na konci března by ale správa chtěla představit nové logo, plánuje také vydat knihu historických průvodců Podyjím.
Podyjí, hluboký kaňon meandrující Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, bylo již v roce 1978 vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí. O 13 let později dostalo zdejší unikátní území ještě přísnější ochranu, když zde byl zřízen národní park. Národní park Podyjí, který je nejmenší ze čtveřice národních parků v Česku a jediný na Moravě, byl vyhlášen před 30 lety, 20. března 1991, ale fakticky vznikl k 1. červenci 1991. Ve znaku NP Podyjí je čáp černý jako symbol volného pohybu v dříve "železnou oponou" rozděleném území.
Národní park leží na území o rozloze zhruba 63 kilometrů čtverečních. Dalších 29 km2 tvoří plocha jeho ochranného pásma. Jedinečný a nedotčený charakter zdejší přírody se uchoval i díky "železné oponě", tedy ostře sledovanému hraničnímu pásmu v době vlády komunistů. V místech, kdy řeka Dyje (německy Thaya) tvoří hranici s Rakouskem, park sousedí s rakouským Národním parkem Thayatal, který byl na rozloze asi 13 km2 vyhlášen v roce 2000, čímž vzniklo unikátní bilaterální území evropského významu.
Od roku 2020 je park rozdělen do čtyř zón ochrany místo tří. V zóně přírodní a v zóně přírodě blízké, které jsou například v lesích na Vranovsku nebo na svazích říčního údolí, je příroda ponechána především volnému vývoji. Krajinu v zóně soustředěné péče, jako například vřesoviště nebo údolní louky, nadále správci parku ovlivňují kosením či pastvou. V zóně kulturní krajiny jsou vymezeny především zastavěné plochy využívané lidmi. Předtím platily zóny první, druhá a třetí podle stupně ochrany.
Hlavní osu národních parků tvoří střední tok řeky Dyje, která na své 45 kilometrové cestě z Vranova do Znojma vytvořila kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 metrů. Říční tok za tisíce let vytvořil četné meandry a nejrůznější skalní tvary. Na příkrých svazích nechybí ani kamenná moře. Dyji a přilehlé okolí lze pozorovat z početných vyhlídek nad řekou. K nejznámějším patří Hardeggská vyhlídka nebo pohled do centrální části parku z romantické zříceniny Nového hrádku, kde v létě poutají pozornost návštěvníků obří divizny nádherné.
Jelikož chráněné území leží na výrazné klimatické hranici, části dominuje suché panonské klima, části vlhké atlantické klima, je pro ně charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů. Podyjí se také pyšní zachovalými přirozenými lesy (zalesnění zde dosahuje 84 procent). V západní části se nacházejí zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty.
Zvláště chráněno je celkem 77 druhů rostlin. K nejzajímavějším patří například kýchavice černá, brambořík nachový, 18 druhů orchidejí a endemit jeřáb muk hardeggský. Velký význam mají i vřesoviště a stepní lady vzniklé vykácením původních doubrav a následnou pastvou dobytka.
Neobyčejně pestrou škálu živočišné říše na území parku reprezentují například vydra říční, čáp černý, včelojed obecný, mlok skvrnitý, čolek velký a užovka stromová. V řece přežívá několik druhů ryb parmového pásma, které zde přirozeně žily před vystavěním Vranovské přehrady. Na druhové pestrosti ekosystému se podílí také 12 zvláště chráněných druhů motýlů, jakými jsou jasoň dymnivkový nebo otakárek fenyklový. Rozsáhlé Havranické vřesoviště je domovem pro ještěrky zelené a kudlanky nábožné. Další významné vřesoviště, Kraví hora, se nachází v těsné blízkosti Znojma, které je sídelním městem Správy NP.
V samém srdci národního parku se rozkládá i starobylá vinice Šobes, která je magnetem celé znojemské vinařské oblasti. Šobes je též patrně jediné místo, kde žijí všechny čtyři druhy v Česku se vyskytujících užovek.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Jihomoravského kraje, je oblíbeným místem pro pěší a cyklistickou turistiku. Na české straně národního parku je vybudováno téměř 80 kilometrů pěších turistických tras a stejně cykloturistických tras. Přes jeho území vedou i dvě trasy pro turistiku na koních.
V roce 2000 byl park oceněn Radou Evropy prestižním Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
