https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pred-30-lety-byla-zrizena-chko-litovelske-pomoravi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Před 30 lety byla zřízena CHKO Litovelské Pomoraví

29.10.2020 01:00 | LITOVEL (ČTK)
Hlavním přírodovědným fenoménem Litovelského Pomoraví je vnitrozemská říční delta toku Moravy. V řece přebývá až 60 druhů ryb a řada obojživelníků, v jeskyních se hojně vyskytují vrápenci a netopýři.
Hlavním přírodovědným fenoménem Litovelského Pomoraví je vnitrozemská říční delta toku Moravy. V řece přebývá až 60 druhů ryb a řada obojživelníků, v jeskyních se hojně vyskytují vrápenci a netopýři.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Litovelské Pomoraví, která byla vyhlášena 29. října 1990 v Olomouckém kraji, patří s rozlohou 96 kilometrů čtverečních k nejmenším CHKO v ČR. Přesto je tuzemským unikátem, který zřejmě nemá obdoby ani nikde v Evropě. Zásluhu na tom mají meandrující řeka Morava s písečnými náplavami a přilehlé lužní lesy, nivní louky a mokřady, které jsou přirozeným biotopem pro řadu ohrožených rostlin a živočichů.
 

Pruh chráněných lesů, luk a mokřadů, který se táhne od Mohelnice k Olomouci, dosahuje šířky pouhých tří až osmi kilometrů. Mimořádně cenná je mokřadní část Litovelského Pomoraví, zapsaná od roku 1993 na seznamu Ramsarské úmluvy významných mokřadů. Druhou polovinu chráněného území tvoří masiv Doubravy s mírně zvlněnou pahorkatinou a zachovalým komplexem chlumních doubrav. Ve výšce 345 metrů nad mořem se zde nachází nejvyšší bod CHKO.

Hlavním přírodovědným fenoménem Litovelského Pomoraví je vnitrozemská říční delta toku Moravy. V řece přebývá až 60 druhů ryb a řada obojživelníků, v jeskyních se hojně vyskytují vrápenci a netopýři. Z ptactva sídlí v Litovelském Pomoraví, které též bylo vyhlášeno ptačí oblastí v rámci evropského programu Natura 2000, ledňáček říční, evropsky vzácný lejsek bělokrký či budníček menší, z dravců moták pochop a luňáci. V mokřadní vegetaci jsou přirozeně zastoupeni čápi i volavky.

Přirozenou hradbu před rozlévající se Moravou tvoří bohaté lužní lesy, které společně se zdejším systémem takzvaných selských hrází plnily od středověku protipovodňovou funkci.

Na území CHKO Litovelské Pomoraví je 27 maloplošných zvláště chráněných území.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.10.2020 08:54
V této souvislosti bych rád vzpomenul profesora Otakara Štěrbu, † 2. 3. 2017,který se spolu s dalšími odborníky zasloužil o vznik CHKO Litovelské Pomoraví v osmdesátých letech minulého století. Vlastní myšlenka na ochranu jedinečné lužní krajiny vznikla podle slov Otakara Štěrby na břehu Moravy „U tří mostů“ dne 2. května 1976. První návrhy na vyhlášení CHKO nebyly tehdejšími úřady akceptovány.
Byl to zejména vizionář a současně vědec, který jasnozřivě předvídal, kam povede meliorace polí, regulace řek, výstavba přehrad a všechny ty další nerozumné aktivity, které pomalu a jistě likvidují „říční krajinu“.
Odpovědět
Sl

Slovan

29.10.2020 12:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tentokrát souhlas. O to smutnějším faktem je, že Moravská Amazonie stále není chráněna alespoň tak, jako právě Litovelské Pomoraví...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist