Při převozu praturů na Náchodsko spojí síly asi 20 lidí Aktualizováno
"Žádné dobré zprávy. Než pratury budeme moci přivézt, bude to vyžadovat další mnohá jednání. Objevily se nedostatky v dokumentech. Chybí jeden dokument, který vyžaduje veterinární správa. Akce pratuři se proto musí odložit na neurčito," řekl včera Michálek.
Dvě jalovice, které měly v pátek na Josefovské louky dorazit, patří ochranářské společnosti Česká krajina. Nyní jsou v rezervaci u Milovic, kde žijí pratuři ve stepní lokalitě a kde se na jediném místě v ČR rozmnožují. Tento druh je schopen přežít v přírodě bez lidské péče.
"Předpokládáme, že během několika měsíců, se to podaří vyřídit. Nic bližšího k tomu nyní nebudeme uvádět," řekl Michálek.
"Převoz praturů bude náročná akce. Dostanou sedativa jen za účelem naložení do transportních beden. Bude se muset počkat, až se proberou, až pak může začít samotný převoz. Budou se transportovat za plného vědomí. Aby se jim nic nestalo, musí zvířata stát," řekl Michálek.
Samotný převoz by měl trvat maximálně dvě hodiny. Nákladní vozidlo, které bude pratury převážet, není vhodné pro jízdu v terénu. Podle Michálka proto dojede do blízkosti ptačího parku, kde bude čekat traktor. Ten bedny se zvířaty přepraví na samotnou pastvinu.
"Bude záležet na podmínkách na Josefovských loukách, které se mohou změnit ze dne na den podle počasí. Podle toho přizpůsobíme příjezdovou trasu. Na Josefovské louky se lze dostat několika vjezdy," řekl Michálek.
Pratuři patří ochranářské společnosti Česká krajina. Dopravu a veterinární dohled budou zajišťovat pracovníci Zoo Dvůr Králové nad Labem.
Pratuři by měli spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomoci s vytvářením vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky. Zvířata by měla být zpočátku na ohrazené pastvině, která zabírá zhruba 18 hektarů, od divokých koní oddělena. Postupně by měla začít sdílet společný prostor.
Ptačí park Josefovské louky o rozloze asi 80 hektarů vzniká od roku 2006 s cílem umožnit návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje a současně zpřístupnit území veřejnosti. Jeho páteří je původní závlahový systém napájený z Metuje, který Česká společnosti ornitologická (ČSO) opravila a který umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách.
Soustava zavlažovacích kanálů o celkové délce přes 100 kilometrů vznikla mezi Jaroměří a Novým Městem nad Metují na počátku 20. století kvůli nedostatku trávy. Josefovské louky tvoří necelou desetinu z celkového rozsahu původního zavlažovacího systému, který začal zanikat v 70. letech minulého století. Josefovské louky jsou v sousedství pevnostního města Josefov, které je součástí Jaroměře.
reklama