Příroda je v Česku chráněná správně, míní šéf CHKO Pálava. Ocenil CHKO Soutok
Nastavení ochrany přírody v tuzemsku považuje vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Jiří Kmet za principiálně správné. Každá kategorie zvláště chráněného území má svůj účel a pro různé typy území se hodí různé kategorie, míní. Tím, že se podařilo schválit vznik CHKO Soutok na Břeclavsku a Hodonínsku, byl smazán velký dluh ve vztahu k ochraně lužní krajiny, řekl v rozhovoru s ČTK. V Jihomoravském kraji jsou dosud tři CHKO, v celé zemi jich je 26. Tou nejstarší je CHKO Český ráj, která byla vyhlášena 1. března 1955.
Kategorie CHKO podle Kmeta v drtivé většině pokrývá potřeby ochrany území, kde je vhodné chránit především krajinu dlouhodobě ovlivněnou působením člověka jako celek. Co se týče vzniku nových CHKO, považuje většinu státu za proporčně pokrytou velkoplošnými zvláště chráněnými územími. Ocenil však ochranu Soutoku, která bude platit od července. Formou CHKO by v tuzemsku zajistil ochranu už jen na několika málo místech. "Žhavým kandidátem jsou v tomto směru jistě Krušné hory," uvedl Kmet.
CHKO Pálava s dominantou Pavlovských vrchů byla vyhlášena v roce 1976. Rozkládá se na 83 čtverečních kilometrech. Pálava je jednou z nejsušších a nejteplejších oblastí, díky čemuž se tam vyskytují teplomilné druhy rostlin i živočichů, které jinde v Česku žijí jen velmi vzácně nebo vůbec. Oblast ročně navštěvují stovky tisíc lidí, jen v Přírodní rezervaci Svatý kopeček spočítal automatický sčítač roční návštěvnost 200 000 lidí.
"Po dlouhodobém vzestupném trendu se návštěvnost loni ustálila. Nyní ji lze definovat jako vysokou, ale akceptovatelnou, za předpokladu, že návštěvníkům budeme trvale vytvářet takové podmínky, aby si z přírody odnesli plnohodnotný zážitek a zároveň ji nepoškozovali. Klade to však zvýšené úsilí na vytváření a udržování turistické infrastruktury. Právě citlivé usměrnění návštěvníků a jejich trvalé a správné informování je jedním z našich důležitých úkolů," řekl Kmet.
Dalším úkolem je podle něj udržet druhovou pestrost ve všech typech chráněných území, a to od nejmenších přírodních památek až po národní parky. "Snad ještě důležitější však je zajistit, aby se to, co chráníme v územích za tabulemi, mohlo postupně šířit do krajiny. Velmi zkráceně řečeno, pokud nezajistíme, aby i v běžné zemědělské či urbanizované krajině byly vhodné podmínky pro život či migraci většího spektra druhů, než je v ní nyní, pak se neposuneme dál," míní správce.
Co se týče Pálavy, usiluje o to, aby se na péči o přírodu podíleli pokud možno místní obyvatelé a firmy. "Do zakázek se ale nijak zvláště nehrnou. Pro údržbu stepních trávníků na Pálavě je nezbytná řízená pastva domácích zvířat, ale chovatelů schopných pást v náročných podmínkách není mnoho. Velkým úkolem posledních let je eliminace invazních druhů, především pajasanu žláznatého, který škodí jak přírodě, tak například vinařům, kterým snižuje úrodu. V posledních letech se zapojujeme do všeho, co může jen trochu pomoci k zadržení vody v krajině," dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
"...šéf CHKO Pálava ocenil CHKO Soutok"
No zkusil by neocenit...
Odpovědět
Musím říct, že přesně tohle mne napadlo taky:-)
Odpovědět
"Pro údržbu stepních trávníků na Pálavě je nezbytná řízená pastva domácích zvířat, ale chovatelů schopných pást v náročných podmínkách není mnoho." Vymístění kozy bezoárové a ponechání většího množství muflona je tedy chybou. Ferální koza se pásla sama. Pastva by se měla rozšířit o další druhy jako je kůň nebo osel.
Odpovědět
Pokud jde o Soutok, tak zubr, kůň a tur- třeba uherský skot. Těch prasat, jelenů, daňků a muflonů by tam být tolik nemuselo.
Odpovědět
Skot z pusty do vápencových kopců.....nechme to být.
Odpovědět
Omlouvám se, ale já uváděl skot do Soutoku, ne na škrapy.
Odpovědět
Proboha,v takovém prostředí nemá skot z pastvin v pustě co dělat..... Pastviny znám,skot,koně,buvoli,v Česku,i jsem viděl pustu a uherský stepní.Možná pastva v Rumunských Karpatech a Slovenských horách.ALe tam jsem viděl jenom ovce,kozy a domácí koně volně na pastvě,hřebci svázané přední,pochopitelně...Pusťte si ty mamuty do zahrádky.To co tu předvádějí ?????,chovatelé to nejsou ,potřebuje prachy,milodary,vydřít dotace z našich daní,nakoupit krmivo a zavést vodovod,udržovat oplocení.A potom ječíme že nemáme na to či ono,snad ani na úroky z dluhů.
Odpovědět
Pan Vinkler má pravdu, k udržení diverzity jsou nejlepší původní býložravci, ale tak a tam aby více prospívali přírodě než aby škodili.
Vše je krásné, hodnotné, do doby než totálně vyschnou studny, vyschnou řeky, stromy budou zasychat a bude konec s hodnotnou přeteplenou diverzifikovanou krajinou. Proto vedle této pastvy je nutno pečovat i o zavodnění, o les, jak se (okrajově) píše ve článku.: " V posledních letech se zapojujeme do všeho, co může jen trochu pomoci k zadržení vody v krajině", což je jaksi v rozporu se stepní krajinou s několika stromy.
Odpovědět
Po výstavbě VDNM je třeba pod nimi a Soutok zaplavovat. Chce to jinou metodiku práce s vodou a výstavbu jezu (sklápěcího- někdy jo, někdy ne) pod Břeclaví.
Odpovědět
Myslím, že současné zavodňování ("malá povodeň") dubiny je dostatečné. Mmch, i proto je tam taková diverzita, že přežívá spousta terrestrických druhů, které by velká povodeň zahubila nebo silně zdecimovala. Ten management je vymyšlen velmi dobře, nějaké extrémní zásahy lesu nesvědčí.
Odpovědět
Bohužel co je státní, to je " šajze". Konec konců jde o státní ochranu přírody před státními lesy Č.R. a já nevím, který z těch dvou deviantů je horší.
Odpovědět
Bohužel co je státní, to je " šajze". Konec konců jde o státní ochranu přírody před státními lesy Č.R. a já nevím, který z těch dvou deviantů je horší.
Odpovědět
asi to druhé. CHKO propojuje cenná území, která mohou být jinak izolovaná v jeden dohled, tedy výhoda je, že celá oblast se vyvíjí stejným způsobem při zachování obvyklých funkcí a zlepšení kondice oceňovaných míst a možné symbiotické vlastnosti vývoje v synergický efekt.
Odpovědět
Nechval dne před večerem platí i pro CHKO Soutok. Důležité je vždy vedení,
které vytýčí priority a jak tam bude hospodařit. Obávám se, aby do vedení neusedli aktivisté, kteří popřou dosavadní hospodaření a budou dělat vše opačně, což je pro aktivisty typické. Takže já si počkám a pak budu teprve hodnotit, zda to nemělo zůstat raději postaru. Zkušenosti z jiných CHKO
a NP mám spíše negativní a nejenom já. Ono záleží na síle hlasu, který to
hlásá do omrzení, aby ostatní přesvědčil o své pravdě. Jinak bych se divil,
kdyby jmenovaný šéf nějaké státní organizace veřejně stát(vládu) beztrestně kritizoval a chápu, že ji raději za její rozhodnutí zištně chválí.
Odpovědět
mnoho povyků pro nic... CHKO není nic, co se tu vyskytlo včera... proti tomu mohou být jen oslové.
Odpovědět
Ze se kolega AOPK postavi za kolegu AOPK je bezne a normalni. O stavu veci a ochrany vsak nijak nevypovida. O stavu veci a ochrany vypovida to, co AOPK dela. Je pouhym penezovodem spriznenym organizacim. Cinnost AOPK nema s ochranou prirody nic spolecneho. Jestlize nesouhlasnym stanoviskem znemozni vysadbu stromu na plytkych, druhove chudych a zcela beznych T1.1 a zduvodni to tak, ze strom skodi prirode tim, ze z neho pada listi (ano, ctete spravne, opravdu si toto urednici AOPK v CR mysli), odmitaji to jakkoli odborne zduvodnit a chovaji se autoritarsky, mela by se 1. cela AOPK nabujela organizace vzdelat na tema ekosystemu a vazeb v nich a 2. dobrovolne se vzdat prava vydavat sva amaterska a nepodlozena stanoviska ci uplne prestat existovat pro opravneny verejny zajem!
Odpovědět
No já nevím o co přesně šlo, ale mezofilní ovsíková louka, která hostí kvalitní druhy bylin, nemá ráda ani zastínění, ani spad biomasy (listí). Stromy vytváří předpoklad na její úplnou degradaci vysokým přísunem živin a zastíněním.
Odpovědět
|
|
Stane se řízené vypalování dalším nástrojem ochranářské praxe? První zkušenosti z Národního parku Podyjí
Česko-saský projekt zachraňuje staré ovocné odrůdy 
Středočeský kraj podpoří vysazování úhoře říčního
