Přírodovědci vypustili na Odolickém vrchu v Českém středohoří 70 syslů
17.7.2024 11:18 | ODOLICE
(ČTK)
"Musí se chytit pevně, aby nekousnul," podotknul jeden z autorů záchranného programu, který v České republice funguje od roku 2008. Za tu dobu se podařilo populaci sysla podle koordinátorky zdvojnásobit zhruba na 6000 jedinců.
Odolický vrch nebyl vybrán náhodou. "Sysel se tady v minulosti vyskytoval a jsou tu vhodné podmínky pro to, aby tu mohl žít dál. Navíc je to blízko lokalit, kde už sysel je, a to Raná letiště Hrádek, Písečný vrch," uvedla koordinátorka.
Na stejném místě před rokem vypustili 40 syslů, zůstalo asi deset až patnáct jedinců. "Nějaký úbytek je vždycky. Přirozeným predátorem jsou dravci, ale největší problém nám teď dělají kočky," řekla Čolobentičová.
Sysel obecný byl v ještě v 50. letech minulého století přemnoženým polním škůdcem. Kvůli změnám v zemědělské krajině a způsobu, jak se v ní hospodaří, ztratil přirozené prostředí, zmizela malá políčka, meze, pastviny.
"Záchrana stojí nemalé úsilí, bez ní by nicméně populace tohoto druhu rychle mizely," uvedla Čolobentičová. Sysel potřebuje krátké suché trávníky, nejvíce peněz je proto určeno na udržení těchto porostů.
Zemědělci se záchranářům neozývají. "Škody občas udělají, ale jsou tak malé, že jsou zanedbatelné," řekla koordinátorka. Vedle klecí měli přírodovědci na Odolickém vrchu připravené také předvrtané díry, které se po vypuštění sysla zakryjí plastovou lahví naplněnou vodou. Syslům trvá podle odborníků zhruba týden, než se z klece dostanou. To je podle Matějů dostatečně dlouhá doba na to, aby se s prostředím sžili.
Průběžně je přírodovědci kontrolují. V pondělí vypustili ochránci přírody 14 syslů také na Znojemsku a další ještě tento týden vypustí u Strakonic.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Karel Zvářal
17.7.2024 11:35Nějak ve výčtu škůdců projektu nevidím lišku, u ní bych si típnul větší vliv než u kočky, neb je schopná sysly vyhrabávat. Kromě těch tradičích "změn prostředí" se jistě násobně navýšila i denzita predátorů, liškou počínaje. Není jistě náhodou, že sysli vymizeli i zmíst, kde se neoralo - viz. zatravněné homole v Ú. kraji. Avšak díky podpoře biologické ochrany polních kultur škůdců rapidně ubylo, že, Mirku!-)
Odpovědět
ss
smějící se bestie
17.7.2024 11:44Kde kterou liniovou dopravní cestu, chtějí v budoucnosti zablokovat, no !
Odpovědět
PE
JS
Jarek Schindler
17.7.2024 12:29 Reaguje na smějící se bestieChtělo by to tam umístit ještě pár " berliček" pro dravce.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
18.7.2024 13:51 Reaguje na Jarek SchindlerAby se jim syslíci lépe lovili ;-)
Odpovědět
JS
SV
Slavomil Vinkler
17.7.2024 14:37To není jen o vypouštění, to je i o sklízení porostů. Potřebuje sečenou a sklízenou nízkou trávu bez keřů.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2024 16:37 Reaguje na Slavomil VinklerDomnívám se, že vybrané lokality jsou poměrně suché biotopy, kde tráva nebude příliš hustá ani vysoká. U nás na takových prohřátých, suchých, řídce zarostlých svazích je hojnost cvrčků. Sysel je poměrně velký hlodavec, měl by být schopen nejbližší okolí svých nor vyčistit/vykousat od vysoké trávy. Tím si jednak prostor zpřehlední, a na nově vyrostlé trávě se může pást. Takže vypásání kozami či sečení se mi jeví jako nadbytečné. Letiště jsou sekundární stanoviště. Když si vezemete, že dříve byl s křečkem v obilninách, pícninách, žili ve vysokém porostu (dobrý kryt), tedy nikoliv nízko sečené trávě.
Jelikož žije v kolonii, mohou se před nebezpečím varovat. Ve větším počtu také rychleji stihnou vykousat více přehledného/ nízkého porostu. Spíše bych to pasení kozami odmítl, neb ony mu budou konkurencí v dostupnosti kvalitní potravy. Jako největší překážku repatriace vidím tedy silný predační tlak, kdy třeba pro jezevce nebude problém se prohrabat k hnízdu s mláďaty. U hrabošů to dělají běžně, podobně jako lišky.
Odpovědět
Jelikož žije v kolonii, mohou se před nebezpečím varovat. Ve větším počtu také rychleji stihnou vykousat více přehledného/ nízkého porostu. Spíše bych to pasení kozami odmítl, neb ony mu budou konkurencí v dostupnosti kvalitní potravy. Jako největší překážku repatriace vidím tedy silný predační tlak, kdy třeba pro jezevce nebude problém se prohrabat k hnízdu s mláďaty. U hrabošů to dělají běžně, podobně jako lišky.
SV
Slavomil Vinkler
17.7.2024 17:33 Reaguje na Karel ZvářalNení jiné zdůvodnění na výskyt na letištích než nízká tráva. Například letiště Miroslav, https://mapy.cz/letecka?q=miroslav%20u%20znojma&source=muni&id=6069&ds=2&x=16.3033327&y=48.9316670&z=16 kde je velmi početná kolonie co sousedí s NPR Miroslavské kopce. přestože jde o velmi suchou a kamenitou polohu, v rezervaci sysli nejsou, na letišti ano.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2024 17:56 Reaguje na Slavomil VinklerDíky za info, je to velmi zajímavé! Jen pro zajímavost: koukněte na souřadnice ( 48.9347275N, 16.2983111E ) v obilí (přiblížení na max. 18m), jako bych syslí pobyťáky/vykousaná místa viděl. Toto je asi největší, jsou tam i další do cca 40 m od letiště. Oni možná cíleně preferují zhutnělé letiště, než měkkou hlínu na louce a přebíhají v létě do výživnějšího obilí. V měkké hlíně na louce (asi tam kromě šutrů taková místa jsou) je predátoři pravděpodobně snadněji dostanou. A na spodním letišti (u cesty) jsou také?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2024 08:25 Reaguje na Karel ZvářalPokud se tam dostanu, podívám se i do pole a na jižní část letiště. V rezervaci by jim mohl vadit sem tam keř.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2024 12:01 Reaguje na Slavomil VinklerMěl jsem na mysli letiště u cesty na Damnice (800m), horní má 900m. A ano, těch keřů je v NPP asi přes míru, údajně jim ale vinohrady vyhovují, tak nevím...
Odpovědět
JH
Jan Hrbek
18.7.2024 10:26 Reaguje na Karel ZvářalKdesi jsem četl, že sysel je právě na nízkých porostech závislý - potřebuje daleký rozhled kvůli predátorům. Jak šelem, tak dravců. Pokud mám správné informace, tak v minulosti neobýval louky a pole, ale meze, které právě byly sečeny nemajetnými drobnými zemědělci jako píce pro králíky a kozy. Proto dnes ty letiště, tábořiště, golfová hřiště, ale i vinohrady na J Moravě a sečené rezervace.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2024 11:00 Reaguje na Jan HrbekCitace z Anděra-Horáček: Naši savci,str.83: "Žijí pospolitě na mezích, úhorech, okraji polí, pastvinách i v porostech víceletých pícnin"
Hanzák-Veselovský: Světem zvířat(1965) I.díl,str207:...v létě se musí syslové vydávat do polí, kde v tu dobu dozrává jejich největší pochoutka- obilná zrna, vzniká nejvíce úkrytových nor uprostřed obilných lánů...
Pastvin vypasených na hlínu a la golfáč je u nás neurékom, těžko tam ale sysla najdete. Sečených příkopů u cest je také dostatek, ale bez syslů. Oni zkrátka byli početní v jiné době, kdy zahlédnout siluetu dravce či najít značku od lišky byla rarita. Oni v těch polích doplácejí na orbu, kde jakožto zimní spáči nepřežijí. Zatímco křeček v těch příkopech po orbě přežije zimu, podobně jako hraboš - ten brzy ozim kolonizuje.
Odpovědět
Hanzák-Veselovský: Světem zvířat(1965) I.díl,str207:...v létě se musí syslové vydávat do polí, kde v tu dobu dozrává jejich největší pochoutka- obilná zrna, vzniká nejvíce úkrytových nor uprostřed obilných lánů...
Pastvin vypasených na hlínu a la golfáč je u nás neurékom, těžko tam ale sysla najdete. Sečených příkopů u cest je také dostatek, ale bez syslů. Oni zkrátka byli početní v jiné době, kdy zahlédnout siluetu dravce či najít značku od lišky byla rarita. Oni v těch polích doplácejí na orbu, kde jakožto zimní spáči nepřežijí. Zatímco křeček v těch příkopech po orbě přežije zimu, podobně jako hraboš - ten brzy ozim kolonizuje.
JV
Jaroslav Vozáb
17.7.2024 16:55Hlavně tlumit škodnou liška, kuna a něco na odhánění dravců. Jak se tam naučí lovit dřív, něž získají syslové alespoň nějaké reflexy, bude zle. Zajímalo by mě zda je zde nějaká forma spolupráce s uživatelem honitby.. Jinak každá reintrodukce ve vhodném prostředí prospěje diverzitě.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2024 17:16 Reaguje na Jaroslav VozábO něco podobného (spolupráce s myslivci) se "nenápadně" snažím ve věci ochrany sýčka a regulace jeho největšího predátora - kuny. Současně skončit s podporou poštolky budkami, neb ta je jeho potravní konkurent, navíc mám vlastní poznatek o útočném/ predátorském? chování za večerního šera, podobně jako od straky. Problém hraboše řešit zimní instalací Téček, kdy na poli se může shromáždit až stovka kání. Hnízdění poštolky na jaře a lov ve vysokých porostech je prakticky nemožný, proto se ona často orientuje na skřivany, strnady aj. polní ptáky. Prostě těch vlivů úbytku je více, než se běžně uvádí, ale je třeba začít od těch nejvážnějších. Budku jde oplechovat, ale všechny přírodní dutiny a půdy nezabezpečíme. Zde je potřebná systematická práce odborně zdatného personálu, a to i v intravilánech (ZD apod.).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.7.2024 18:58Než někam něco zasadím a nebo něco vysadím, tak si prve zjistím důvody
zániku předchozí populace rostlin a zvířat. Pokud mám na to vysazovat
predátorům kořist, tak to udělám a je mi to fuk, protože náklady hradí
někdo jiný. Když mi na dvoře řádí kuna, tak taky nebudu kupovat pořád
nové slepice, ale buď zlikviduji kunu a nebo zabezpečím chov. Mi ty
slepice stát a nebo nějácí dobráci nesponzorují a tak se starám. Tady
je vidět zářný přiklad plýtváni prostředky a bohužel i životy syslů ze
zajetí, kteří nevědí, jak se před predátorem chránit. Tož krmte ty
predátory, ať nehladoví, vždyť oni v ZOO zase ty sysly namnoží. Jinak
chovatelé dobytka v minulosti sysly nesnášeli, protože v jejich norách
si dobytek a koně lámali nohy a proto je hubili, jak mohli.
Odpovědět
zániku předchozí populace rostlin a zvířat. Pokud mám na to vysazovat
predátorům kořist, tak to udělám a je mi to fuk, protože náklady hradí
někdo jiný. Když mi na dvoře řádí kuna, tak taky nebudu kupovat pořád
nové slepice, ale buď zlikviduji kunu a nebo zabezpečím chov. Mi ty
slepice stát a nebo nějácí dobráci nesponzorují a tak se starám. Tady
je vidět zářný přiklad plýtváni prostředky a bohužel i životy syslů ze
zajetí, kteří nevědí, jak se před predátorem chránit. Tož krmte ty
predátory, ať nehladoví, vždyť oni v ZOO zase ty sysly namnoží. Jinak
chovatelé dobytka v minulosti sysly nesnášeli, protože v jejich norách
si dobytek a koně lámali nohy a proto je hubili, jak mohli.
PE
Petr Elias
18.7.2024 13:01 Reaguje na Břetislav MachačekTož, můžeš vytvořit brigádu na odstřel koček, které dle článku syslům dělají největší potíže. ;)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.7.2024 16:56 Reaguje na Petr EliasAť je střílí ten, kdo tam ty sysly chce mít. Když chci mít
doma pokoj od kuny, tak si s ní poradím taky sám a nehledám
na to brigádníky. Nejdříve dovolím kočky střílet pouze
mysliveckým hospodářům a pak se divím, že je nikdo mimo
toho hospodáře v revíru neloví. Vskutku moudré rozhodnutí stejné, jako jsou i vaše příspěvky.
Odpovědět
doma pokoj od kuny, tak si s ní poradím taky sám a nehledám
na to brigádníky. Nejdříve dovolím kočky střílet pouze
mysliveckým hospodářům a pak se divím, že je nikdo mimo
toho hospodáře v revíru neloví. Vskutku moudré rozhodnutí stejné, jako jsou i vaše příspěvky.
Karel Zvářal
18.7.2024 05:57Syslův souputník, velikostně blízký křeček polní, je nepoměrně hojnější. Běžně ho lze vidět rozjetého na cestě, jeho nory jsou v obilí, řepě, trávě a pícninách. Právě příkopy s trávou slouží jako refugia pro přeživší po podzimních orbách, někde však na louce má i mláďata (původně též stepní zvíře jako sysel), pole je sekundární biotop.
Vzpomínám na vyprávění jedné starší paní, jak jezdila "do světa" za prací, často na jaře na jednocení řepy. Několikrát se jí stalo, že samice křečka na ženské s motykou dělala výpady ve snaze ochránit norku s mláďaty. Občas to udělá i na podzim, takže tam kde je, raději sítě nenatahuji. Podobně útočí i plch velký, zejména samice od mláďat, když ji člověk vyruší při čištění budky (v srpnu). Od tak malých tvorů to bývá překvapivá reakce, neb hmotnostně o řády větší zvěř se při setkání s člověkem pakuje z cesty.
Odpovědět
Vzpomínám na vyprávění jedné starší paní, jak jezdila "do světa" za prací, často na jaře na jednocení řepy. Několikrát se jí stalo, že samice křečka na ženské s motykou dělala výpady ve snaze ochránit norku s mláďaty. Občas to udělá i na podzim, takže tam kde je, raději sítě nenatahuji. Podobně útočí i plch velký, zejména samice od mláďat, když ji člověk vyruší při čištění budky (v srpnu). Od tak malých tvorů to bývá překvapivá reakce, neb hmotnostně o řády větší zvěř se při setkání s člověkem pakuje z cesty.
pp
pavel peregrin
18.7.2024 07:03 Reaguje na Karel ZvářalU křečka je to normální, to je bojovník, také jsem to viděl na vlastní oči.
Odpovědět
JH
pp
pavel peregrin
18.7.2024 16:16 Reaguje na Jan HrbekNo jasně. Zkuste někdy zahnat i potkana do kouta a uvidíte, že je vám schopen vyskočit až na prsa, žádný problém. Ono téměř každé i malé zvíře, když je v úzkých, projevuje nečekanou bojovnost. Proto jsou třeba k dětem ideální morčata, ta nekoušou, i když vyjímka se i tady najde. Ale džungarák nebo zlatý křeček vám visí na prstě natotata.
Odpovědět
