Pro tisíce ptáků jsou sloupy vysokého napětí hrozbou
Ke zranění ptáků dochází průchodem elektrického proudu a teplotou elektrického oblouku (3000-7000 °C) při zemním spojení způsobeném roztažením křídel při dosedání nebo vzlétání ptáků z rovinných konzolí na sloupech elektrického vedení. Nejvíce jsou ohroženi velcí ptáci – orli, čápi, výři a další. V České republice je více než 700 tisíc sloupů elektrického vedení o napětí 22 000 V. Jenom menšina těchto sloupů je konstruována tak, aby na nich nedocházelo ke zraněním a následným úhynům velkého množství ptáků. Většina sloupů má naopak konstrukci s kovovou konzolou, na které jsou směrem nahoru vertikálně upevněny izolátory s vyvedenými dráty o výše uvedeném napětí. Při dosednutí na tuto kovovou konzolu pak stačí letmý kontakt křídla s drátem a dojde k výboji.
Již několik let je uzákoněna povinnost pro majitele vedení 22 kV zabezpečit do roku 2024 tyto nebezpečné typy sloupů tak, aby k úhynům nadále nedocházelo. Byla vyzkoušena řada opatření snižujících počet zraněných a usmrcených ptáků. Některé se ukázaly být nepříliš účinné, např. dosedací berličky či hřebeny zabraňující dosednutí. Jako vhodné se jeví instalace plastových návleků těsně u izolátorů, protože při kontaktu s plastem nedochází k elektrickému výboji.
Pět nezajištěných sloupů bylo zjištěno i v areálu ostravské zoo – v místě, kde s oblibou loví dravci a sovy drobné hlodavce. V přilehlém okolí louky navíc hnízdí káně lesní, poštolky obecné, krahujci obecní a puštíci obecní. „Kontaktovali jsme proto majitele sloupů ČEZ Ostrava s žádostí o úpravu sloupů,“ říká Otakar Závalský, odborný pracovník zoo a koordinátor biodiverzitních opatření. Pracovníci ČEZ na všechny sloupy nainstalovali ochranné plastové návleky. „Věřím, že tímto opatřením se možnost zásahu dosedajících ptáků elektrickým výbojem snížila na minimum. Již v prvních dnech po instalaci jsme zde pozorovali jak lovící káně lesní, tak poštolka obecná bezpečně dosedají na ošetřené sloupy,“ dodává Otakar Závalský.
reklama

Řada zvířat ve zlínské zoo si užívá sníh, jiná se hřejí u infrazářičů
Ostravská zoo přišla o nejstarší samici plameňáka, žila tam od roku 1979
Plzeňská zoo postaví ke svému 100. výročí skleník s pralesem a želvami obrovskými