Pro tisíce ptáků jsou sloupy vysokého napětí hrozbou

Ke zranění ptáků dochází průchodem elektrického proudu a teplotou elektrického oblouku (3000-7000 °C) při zemním spojení způsobeném roztažením křídel při dosedání nebo vzlétání ptáků z rovinných konzolí na sloupech elektrického vedení. Nejvíce jsou ohroženi velcí ptáci – orli, čápi, výři a další. V České republice je více než 700 tisíc sloupů elektrického vedení o napětí 22 000 V. Jenom menšina těchto sloupů je konstruována tak, aby na nich nedocházelo ke zraněním a následným úhynům velkého množství ptáků. Většina sloupů má naopak konstrukci s kovovou konzolou, na které jsou směrem nahoru vertikálně upevněny izolátory s vyvedenými dráty o výše uvedeném napětí. Při dosednutí na tuto kovovou konzolu pak stačí letmý kontakt křídla s drátem a dojde k výboji.

Již několik let je uzákoněna povinnost pro majitele vedení 22 kV zabezpečit do roku 2024 tyto nebezpečné typy sloupů tak, aby k úhynům nadále nedocházelo. Byla vyzkoušena řada opatření snižujících počet zraněných a usmrcených ptáků. Některé se ukázaly být nepříliš účinné, např. dosedací berličky či hřebeny zabraňující dosednutí. Jako vhodné se jeví instalace plastových návleků těsně u izolátorů, protože při kontaktu s plastem nedochází k elektrickému výboji.
Pět nezajištěných sloupů bylo zjištěno i v areálu ostravské zoo – v místě, kde s oblibou loví dravci a sovy drobné hlodavce. V přilehlém okolí louky navíc hnízdí káně lesní, poštolky obecné, krahujci obecní a puštíci obecní. „Kontaktovali jsme proto majitele sloupů ČEZ Ostrava s žádostí o úpravu sloupů,“ říká Otakar Závalský, odborný pracovník zoo a koordinátor biodiverzitních opatření. Pracovníci ČEZ na všechny sloupy nainstalovali ochranné plastové návleky. „Věřím, že tímto opatřením se možnost zásahu dosedajících ptáků elektrickým výbojem snížila na minimum. Již v prvních dnech po instalaci jsme zde pozorovali jak lovící káně lesní, tak poštolka obecná bezpečně dosedají na ošetřené sloupy,“ dodává Otakar Závalský.
reklama