Proč je lepší létat letadlem, než jezdit autem? Protože se tím sníží emise CO2
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
„Některá doporučení, která lidem předkládají vládní agentury či nevládní organizace, jsou v prostředí Evropské unie neúčinné,“ říká Grischa Perino, ekonom přednášející na University of East Anglia. Důvodem je, že většina odvětví, v jejichž rámci se doporučuje uspořit osobní uhlíkovou stopu, jako snížení spotřeby elektrické energie výměnou žárovek či neúsporných spotřebičů nebo omezení letů letadly, jsou zastropovány emisními povolenkami.
Podle jeho matematického modelu spotřebitelských preferencí by se klidně mohlo stát, že některá doporučení budou paradoxně kontraproduktivní a povedou celkově k větším emisím skleníkových plynů.
„Předpokládejme, že by někdo chtěl letět z Londýna do Glasgow. Let letadlem má na svědomí více emisí skleníkových plynů, než kdyby člověk tuto cestu absolvoval autem,“ popisuje příklad Grischa Perino. „Jenže emise skleníkových plynů z letecké dopravy jsou offsetovány v rámci obchodování s emisemi. Někdy i samotné letecké společnosti nabízejí i vlastní offsety. Rozhodnutí jet osobním automobilem tak nakonec povede k tomu, že vzniknou emise skleníkových plynů, které nejsou systémem obchodovatelné. “
„Výměna žárovek nebo omezení létání nemají na celkové emise skleníkových plynů vliv. Úspory emisí se v rámci obchodování s emisními povolenkami využijí v jiném odvětví,“ říká Perino. Celkové emise, které lze v rámci systému obchodování vypustit, jsou ale dány.
Jednou z oblastí, které stojí mimo systém obchodování s emisemi, je zemědělství. Čili omezení spotřeby masa může skutečně vést ke snížení emisí skleníkových plynů, dodává Grischa Perino.
Perino však nijak nezpochybňuje nákup úsporných spotřebičů. „Investice se časem vrátí v nižším účtu za energie. Šetrné technologie mohou vést i ke snížení jiných dopadů na životní prostředí. Jenom nevedou ke snížení skleníkových plynů,“ vysvětluje Grischa Perino.
Pokud někdo chce snížit dopady své osobní spotřeby na klimatické změny, měl by se zaměřit na oblasti, které nejsou kryté systémem obchodování s emisními povolenkami,“ říká Perino. To znamená například méně jezdit osobním autem, jíst méně masa nebo řádně zateplit dům. Tyto oblasti totiž nejsou kryté evropským systémem obchodování s emisemi, přestože v celkovém součtu představují více jak polovinu evropských emisí skleníkových plynů.
Jinou cestou je podle Perina tlak na politiky, aby zpřísnili podmínky obchodování a například sektoru výroby elektrické energie ubrali vydané povolenky. Variantou je, aby lidé sami vykoupili emisní povolenky.
reklama