https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-se-medvedi-drbou-o-stromy-odbornici-nabidli-nove-vysvetleni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč se medvědi drbou o stromy? Odborníci nabídli nové vysvětlení

11.2.2023 02:30 | NEW YORK (ČTK)
Diskuse: 29
Když se medvědi drbou o kůru, z jejich stromových škrabadel se uvolňují dehty, pryskyřice a míza.
Když se medvědi drbou o kůru, z jejich stromových škrabadel se uvolňují dehty, pryskyřice a míza.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Existuje mnoho důvodů, proč se medvědi otírají a škrábou o stromy. Někdy jde o způsob komunikace s pomocí pachových stop zanechaných na kmeni. Jindy tak odstraňují srst a drbou se na těžko přístupných místech. Nová studie uvádí další důvod: mohou se přitom natírat přírodním repelentem proti klíšťatům, napsal zpravodajský server The New York Times.
 

Když se medvědi drbou o kůru, z jejich stromových škrabadel se uvolňují dehty, pryskyřice a míza. Hustá smůla z buků ulpívá na srsti a kůži nejdéle, a je odolná vůči vodě, což z ní dělá potenciálně významného kandidáta na účinný repelent proti klíšťatům.

Agnieszka Sergielová, bioložka z Polské akademie věd, odbornice na medvědy a autorka studie publikované minulý měsíc v časopise Journal of Zoology, uvedla, že zvířata se málokdy dopouštějí tak složitého chování, jako je otírání o stromy, jen z jednoho důvodu.

"Mezi savci vidíme spoustu příkladů, kdy využívají stromy k samoléčbě," řekla. Proto se rozhodla společně se svými kolegy prozkoumat, jestli může tření o stromy medvědy chránit před parazity.

Biologové již léta pozorují, že medvědi hnědí a medvědi baribalové mají v obzvláštní oblibě určité druhy stromů - především se jedná o buky. Přitažlivost těchto stromů pro medvědy je tak silná, že vědci používají výraznou vůni bukové pryskyřice, aby medvědy přilákali, když je potřebují studovat ve volné přírodě, anebo k přivolání v zoologických zahradách.

Aby otestovala hypotézu, že buková pryskyřice odpuzuje klíšťata, vybavila se doktorka Sergielová testovací trubicí, do které dala na jednu stranu bukovou pryskyřici, na druhou stranu vodu, a pak nachytala pijáky lužní (Dermacentor reticulatus), široce rozšířený druh klíštěte, o němž je známo, že hoduje na medvědech. Sledovala, jestli začnou tito paraziti utíkat od bukové pryskyřice k bezpečné, čisté vodě na druhém konci zkumavky.

A utíkala!

"Bylo opravdu zřejmé, že bukovou pryskyřici nenávidí," řekla Agnès Blaiseová, bioložka z univerzity ve francouzském Štrasburku a spoluautorka studie. "Někteří pijáci byli opravdu rychlí, běhali kolem a schovávali se pod vodou," řekla.

A to vědci do studie nezapočítali klíšťata, kterým se podařilo z testovací trubičky uniknout úplně. "Našlo se mezi nimi několik Houdiniů," dodala doktorka Blaiseová s odvoláním na slavného eskamotéra a mistra úniků Harryho Houdiniho. "Ale jinak to byla dobrá laboratorní zvířata," řekla.

Přečtěte si také |
Lvíček černý Foto: roger smith Flickr I živočichové znají sílu zelené lékárny. Lvíčci a další se léčí pryskyřicí vonodřevu

Vědci se při své studii zaměřili na klíšťata, protože jsou široce rozšířená a uzpůsobená různým přírodním prostředím. Navíc kvůli klimatickým změnám se jejich habitat neustále rozšiřuje, stejně jako se prodlužuje období jejich aktivity během roku. Klíšťata jsou také přenašeči nemocí, i když vědci stále ještě zjišťují, jaké patogeny na medvědy přenášejí.

reklama
 
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zatmění slunce Foto: Depositphotos Zvířata se při úplném zatmění Slunce chovala zvláštně, gorily šly spát Foto: Radim Plhal / Ústav ochrany lesů a myslivosti Lockdowny, pandemie covid-19 a volně žijící zvířata. Do mezinárodní studie se zapojili i čeští vědci Mravenec množivý Foto: Pawel Bieniewski Wikimedia Commons Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravenců

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2023 09:11
Masážní salon a parfumerie v jednom.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.2.2023 09:25
No ono je vše vždy s více důvody, komplexní. Zapomněli dodat, že hlavní důvod je, že se jim to líbí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.2.2023 09:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
1+
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.2.2023 09:27
Ovšem snímek není buk a bukovou pryskyřice jsem zatím nějak neviděl, vy ano?
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.2.2023 09:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
:-)Vážený pane, tento výzkum vedla ekoložka, odbornice na medvěda, ne na smůlu z buků, nesnižujte prosím její výsledky.
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

11.2.2023 13:34 Reaguje na Jarka O.
Dotyčná dáma by měla mít všeobecné přírodovědné vzdělání, které zahrnuje i základy botaniky. A když i takoví ignoranti jako já vědí, že buk neprodukuje pryskyřici, dotyčná ekoložka by to měla vědět taky.
Odpovědět
IB

Ivan Babůrek

13.3.2023 12:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zřejmě jde o nepřesný překlad, u buků bude nositelem repelentního účinku míza. Rozhodně stojí za vyzkoušení. Pokud si pamatuji, nikdy jsem v bukovém lese klíště nechytil. Ale jsou i jiné druhy než piják lužní, jak jsou citlivá, zatím nikdo nezjišťoval.
Odpovědět
ig

11.2.2023 14:17 Reaguje na Jarka O.
1+
Odpovědět
Hu

Hunter

11.2.2023 10:18
Říká se tomu bukový dehet, miluje to vysoká, divočáci atd., používá se to na vnadeni, dlouho známá vec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.2.2023 18:44 Reaguje na Hunter
O bukovém dehtu jsem slyšel jen v souvislosti s milíři. No tak nevím.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.2.2023 21:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Třeba zde i s ukázkou:

https://www.e-myslivost.cz/detail/lovecke-potreby/vetridla/bukovy-dehet-vetridlo-na-cernou-zver.html

Zdá se, že odbornice na medvědy objevila dávno objevené. Milíře jsou nebo spíše byly něco jiného. Ale místa po spálení dřevěné hmoty (např. po pálení klestu po těžbě) byly vždy pro zvěř atraktivní vzhledem k obsahu minerálních látek v popelu (což je jiný důvod, než dehet).
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

11.2.2023 23:42
Je potřeba vyzkoušet na dětské vši.
Rodiče jsou z toho nadšení, když musí dětem vši a hnidy vyčesávat, kupovat speciální šampóny.
Jen místo bukové mízy bych navrhoval vyzkoušet pryskyřici z borovic či smrků.
Případně smolu, co používají řezníci při zabíječkách.
Odpovědět
Pe

Petr

12.2.2023 00:28 Reaguje na Pavel Jeřábek
To rozhodně vyzkoušejte. Mázněte si trochu smůly do vlasů a budete nadšený.
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

12.2.2023 09:36 Reaguje na Petr
Netřeba smůly, postačí obyčejná žvýkačka. Ta má výhodu, že je k dispozici kdykoliv.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

12.2.2023 21:30 Reaguje na Petr
Zkusím, ale až budu mít dětské vši.

Což se může stát, prý mám rozum jako malé dítě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.2.2023 21:50 Reaguje na Pavel Jeřábek
Vymyslíme zaručený 100%ní bioprodukt, patentní bukovou pryskyřici na vši. V dnešní době by to měl být prodejní hit:)
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

13.2.2023 00:08 Reaguje na Pavel Jeřábek
Dětské vši se poměrně dobře množí ve školách a školkách. Takže se stačí ochomejtnout kolem nějakého haranta a máte dostatek materiálu na výzkum. A s rozumem tihle paraziti nemají nic polečného.
P.S. Pokud máte rozum jako malé dítě, jste na tom ještě dobře. O mně moje žena tvrdí, že nemám rozum vůbec.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.2.2023 08:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak kupte manželce 20 různobarevných tulipánů a uvidíte, jak rychle změní názor.
PS: Já jsem dětem mazala do vlasů nějaký páchnoucí olejíček na vši. Je to, jak píšete, olej pomohl, ale jen nakrátko.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 08:27 Reaguje na Jarka O.
Nejen medvědi, ale např i prasata se rády drbou o kmeny, břicho o pařezy. Zabíjí tím nacucaná klíšťata, která prasknou. Přerušují tím tak jejich cyklus, o to míń jich bude v dalších letech. Taková malá prevence... Nebo je zabíjí tím, že si lehne na půl dne do bahna (s vodou - "chladí se" - i v zimě). Která přežijí, snaží se jich zbavit hrubou silou.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.2.2023 10:46 Reaguje na Karel Zvářal
Prasata mají vysoké nároky na hygienu, ektoparazitů se zbavují dokonale pravidelným kalištěním a drbáním o otěroé stromy. Když člověk střelí srnce a položí ho v chodbě na dlaždičky, tak se nestačí divit, kolik klíšťat a klošů z něj najednou leze. U prasete jsem v životě klíště neviděl, ani jiného pijáka krve.Stejně tak střečky. Jediná vyjímka, a to je opravdu vyjímečně, je napadení svrabem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 11:12 Reaguje na Hunter
Takže příměr "špinavý jak prase" je vlastně pro toho štětináče urážka.
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

13.2.2023 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
Prasata jsou čistotná zvířata. To akorát člověk je nutí žít v nehygienických podmínkách. Vsadím se, že voda v kalištích bývá mnohem čistší než voda v leckterém veřejném koupališti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 11:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
On jde hodně do potůčků, kde nechává krásné otisky, někdy téměř přes celou postel.-) Ale mají i jílová bahniska (jamy), asi se nechají olepit, oschlé to klíšťata udusí, a prase to pak drbáním o kmen ze sebe "vykartáčuje".

Zajímavé, že na ně střečci nejdou, vidět někdy staženého srnce je hotový horor. Co ten si musí vytrpět - to by člověk nedal...
Odpovědět
Hu

Hunter

13.2.2023 13:09 Reaguje na Karel Zvářal
No a to jsou jen ty podkožní, nosní střečci to je někdy lahůdková záležitost, při preparaci trofeje z takového kusu se někdy člověk nestačí divit tomu počtu a hlavně tomu utrpení. Ale prasata jsou v tomto směru opravdu mistry hygieny. Ale abych se vrátil k tomu článku, možná míza z buku obsahuje určité repelenty, ale třeba prasata preferují smrky apod. jako otěrové stromy, asi i kvůli vytékající smůle, buk jako otěrový strom je spíš vyjímečný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 13:32 Reaguje na Hunter
Jak napsal níže pan Motl, celé je to divné, navíc "podpořené" fotkou m. u boru. Dnes každý, kdo vyrazí s dalekohledem a notýskem do přírody je "vědec", jestli viděl losy, soby nebo jeleny - to je šumák!

Na buk jsem šplhal několikrát, míza mi přišla vodová, že by ji míša preferoval, to bych se divil. Prostě slaboučký článek bez doplňujících fotek, přičemž by stačila jediná z FT u buku, aby člověk nepochyboval...
Odpovědět
Hu

Hunter

13.2.2023 12:29 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak ☺
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

13.2.2023 08:31 Reaguje na Jarka O.
Manželka mě zná tak dlouho, že ani kytka orchidejí by její názor nezměnila.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.2.2023 09:18
Buď je ten článek paskvil nebo je paskvilem jeho překlad (???). Každopádně je ten text nesmyslný a nesrozumitelný. Editor Ekolistu (jestli to vůbec viděl) by se měl dovzdělat. Buková pryskyřice je naprostý nesmysl, protože buk nemá žádné pryskyřičné kanálky. Pryskyřici lze získat z jehličnanů. JE lepivá, aromatická a obsahuje zejména terpeny. Buková míza je tekutina vytékající z poraněných stromů (čirý roztok, obsahující vodu, cukry, organické kyseliny, minerály a enzymy...). Dehet (například bukový dehet) je jeden z produktů destilace dřeva tmavého zbarvení a charakteristického zápachu. Dehet má aseptické účinky a odpuzuje zevní parazity. Normálně se ale v lese nevyskytuje (s výjimkou jeho použití jako vnadidla nebo "léčiva" v myslivosti). Základní info lze získat i z volně dostupných zdrojů za pár minut. Ten článek je novinářská ostuda.
Odpovědět
va

vaber

12.2.2023 09:27
co takhle lidi ,proč se asi drbou,
už na to odborníci přišli
Odpovědět

Nejčtenější články

Když se ochrana přírody dělá bagrem

Diskuse: 14

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů

Diskuse: 3

Jiří Hlavenka: Konec aut na elektřinu? Ale kdepak

Diskuse: 90

SVOL: Mýty kolem novely lesního zákona

Diskuse: 11

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí

Diskuse: 2

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod

Diskuse: 2

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu

Diskuse: 21
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist