https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/i-zivocichove-znaji-silu-zelene-lekarny.lvicci-a-dalsi-se-leci-pryskyrici-vonodrevu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

I živočichové znají sílu zelené lékárny. Lvíčci a další se léčí pryskyřicí vonodřevu

1.1.2023 05:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lvíček černý.
Lvíček černý.
Načervenalé dřevo stromu cabreúva je mezi domorodci oblíbeným materiálem. Je tvrdé, odolné hnilobám. A hezky voní. Však se mu také česky říká vonodřev peruánský. Pro vysoký obsah aromatických pryskyřic si v 17. století našlo cestu z jihoamerických džunglí do evropských apoték. Jak ale naznačuje současný výzkum kosmanovitých opic, zvířata z pralesů se s pomocí vonodřevu léčí už dávno.
 

Docent Olivier Kaisin, primatolog z univerzit v belgickém Liège a brazilské Estadual Paulista, se věnuje ekologii ohrožených druhů drápkatých opic, tamarínů. Konkrétně teď bádá nad lvíčky zlatohlavými a černými, kteří žijí v brazilských pralesích podél pobřeží Atlantiku. V praxi to obnáší terénní výzkum, vstávání za rozbřesku, sledování pohybu malých opiček ve větvích při cestách za potravou, a sběr jejich trusu. A právě v rámci této rutiny zaznamenal u lvíčků poněkud netypické projevy chování. Svými těly se třeli o stromy, pokryté pryskyřicí.

Zprvu to vypadalo jako typické značkování teritoria – což lvíčci skutečně také dělají – ale tyhle pravidelné zastávky, spojené s otíráním srsti o lepivé kmeny, se týkaly výhradně jednoho druhu stromu. Stromu, jehož dřevité aroma nápadně připomínalo mix skořice, hřebíčku, medu a borovice. Kaisin si nechal poradit od dendrologů, kteří pro něj tuto dřevinu identifikovali jako vonodřev. Strom, jehož pryskyřice je v tradiční domorodé medicíně spojována s antibiotickými, protizánětlivými a anti-parazitickými schopnostmi.

Myšlenka, že si třením o lepivé kmeny vonodřevů impregnují srst a zbavují se parazitů, tak byla celkem nasnadě. Živočišných druhů, které si takhle cíleně vypomáhají přírodní medicínou, je známa už řádka. Kočky okusují trávu, aby si vylepšily trávení a zbavily se střevních parazitů. Papoušci ara si zase doplňují jídelníček jílem, na nějž se navážou toxické látky přijímané potravou. V různých formách se takhle „kurýrují“ sloni, medvědi i losi. Odborně se tomu říká zoofarmakognozie, proces, při němž se zvířata samo-léčí.

Vonodřev peruánský
Vonodřev peruánský

Kaisina pochopitelně zajímalo, jestli je tahle medicínská libůstka typická jen pro populace tamarínů z oblasti Minas Gerais, a třeba ti z oblasti pralesů v Bahia to neumí. Případně, jestli je tahle finta vlastní jen lvíčkům černým, a příbuzné lvíčky zlatohlavé míjí. Proto pro začátek nechal na třech různých lokalitách – ve státním parku Morro do Diabo a ve dvou lesních fragmentech v Guareí a Santa Maria – instalovat kolem vonodřevů fotopasti. Aby se mohl přesvědčit o tom, kdo je navštěvuje. A ke svému nemalému překvapení zjistil, že terapeutická návštěva vonodřevu se zdaleka neomezuje jen na kosmanovité opice.

Pravidelně se tu kvůli ošetření zastavovala nejméně desítka druhů živočichů: například draví oceloti, mravenečník, nosál horský, lasicovitá tayra, pekari a jelínci mazama. U mnoha z nich tu bylo vůbec poprvé popsáno toto „samoléčebné“ chování. Například mravenečníci, kteří používali své velké drápy k narušení kůry, čímž stimulovali dřevinu k ronění pryskyřice, jež si pak vtírali do tváří. Ještě překvapivější pak bylo to, jak si prasátka pekari roztírala po tělech pryskyřici v tandemu, po dvojicích.

Když v pralese chybí lékárna

S definitivním závěrem zatím ještě Kaisin nechvátá. K tomu, aby se opravdu potvrdilo, že důvodem zastávky různých druhů zvířat u vonodřevu je skutečně zoofarmakognozie, je třeba udělat ještě pár testů.

Nicméně už teď si troufá tvrdit, že případný výskyt vonodřevu – jeho distribuce napříč jihoamerickými pralesy – může hrát dosud netušenou a velmi významnou roli pro přežití řady živočichů. I v džungli neovlivněné člověkem se zvířatům nemusí nutně dařit dobře, mohou hynout kvůli parazitům a infekcím, pokud jim v podrostu chybí taková voňavá a ulepený zelená lékárna.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.1.2023 19:21
A lidi, Ti teprve se zelenou lékarnou začínají. Nebo možná s ní už mnozí skončili, věříce svému rozumu a lekařům.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 13:25
Kto si o zoofarmácii viac pozrieť, existuje seriál Weird nature, v jednom dieli to rozoberajú. https://www.csfd.cz/film/245451-tajuplna-priroda/recenze/
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist