Projekt Biosmršť zmapuje nepůvodní druhy živočichů a rostlin v Česku
Aplikace jako například iNaturalist navíc dobrovolníkům pomohou s určováním jednotlivých druhů. Akce je podle organizátorů ideální například pro školy nebo přírodovědecké kroužky, protože může sloužit jako interaktivní pomůcka k vysvětlení biologických invazí.
"Údaje, které dobrovolníci zaznamenají, budou poskytnuty Nálezové databázi ochrany přírody, a poslouží tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody," řekl entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiří Skuhrovec.
Krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů, tzv. "Bioblitz", se konají současně v 11 evropských zemích. V Česku organizují projekt vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba 14 000 nepůvodních druhů. Invazní jsou ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Zbyněk Šeděnka
19.5.2023 07:45Anyr
19.5.2023 15:46Osobně se snažím páchat nenásilnou osvětu alespoň mezi zahradníky a zahrádkáři, a celkem se mi daří přesvědčovat lidi, aby neblbnuli s kultivary, hybridy, tújemi a smrkovými živými ploty, k čemuž pak přidávám školení o "útěku vetřelců ze zahrádek" a někdy zlověstně přidávám i "genetické znečištění šířícím se pylem" :D
Plus chodím po krajině a ničím sebemenší rostliny netýkavek, líčidel, klejich, a dokonce jsem tu už potkal a zahubil i tu mrchu křídlatku, kterou na to stanoviště stopro někdo vysadil úmyslně, protože se tam prostě jinak nemohla dostat :/ (-_-)
Beztak si myslím, že by se velmi mělo dbát především na kontrolu zahradnictví a zahrad. Jenže to by zase lid prostý zase vzal jako... hmhm... diktát vlády? Extra různí pěstitelé a chovatelé (kteří tedy mj. jsou proslulí tím, že vysazují/vypouštějí/vyhazují nepůvodní druhy kde se dá...)
Ruku na srdce - příroda má vždy přednost. Jsme na ní PLNĚ závislí.
Břetislav Machaček
20.5.2023 11:00 Reaguje na Anyrjsou doslova hektary a ne že jste ji už potkal. Tu ji nikdo nesázel
a nesází. Šíří se při povodních a je to doslova marný boj stojící
miliony. Stala se paradoxně úkrytem pro zvířata a mnoho druhů hmyzu,
který přezimuje v jejich dutých stvolech. Na podzim se hmyz cpe jejím pylem a svými kořeny zpevňuje břehy před vymíláním vodou.
Ono asi nezbude nic jiného, než se s některými nepůvodními druhy
smířit a nedělat zbytečnou práci, která tu vydrží maximálně do
další povodně. Pak je to totéž a firmy zabývající se její
chemickou likvidací mají zajištěnu práci do nekonečna.
Zbyněk Šeděnka
21.5.2023 07:56 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.5.2023 09:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaa na vině je absence tohoto neobhospodařování. Kdysi
byly i ty vrbiny kolem řek spásány kozičkáři a koseny na seno pro podestýlku. Dnes je to ráj náletů a taky té křídlatky. Bohužel takto dopadne většina
krajiny, když se nebude udržovat a ponechá se jen přírodě, která nerozeznává nepůvodní a invazivní
rostliny od těch původních. Dává šanci těm, které
jsou úspěšnější, ale na to už přišel kdysi Darwin.
Na malém kousku to budiž lze, ale na kilometrech
čtverečních je to už pouze o smíření se s novou
situací.