Průmyslová ČR chce vyrábět víc, ale s menší spotřebou energie
Na konci desetiletí by měla být energetická náročnost českého hospodářství na úrovni zemí se srovnatelnými ekonomikami, plánuje vláda. Průmyslově zaměřené Česko by se tak mělo vyrovnat s klesající zásobou vlastních energetických surovin.
Zatím patří Česká republika v Evropské unii mezi země, které na jednotku HDP spotřebují nejvíc energie. Před ní jsou podle údajů Eurostatu jen Bulharsko, Estonsko a Rumunsko.
Energetická náročnost české ekonomiky přitom od roku 1990 klesá tempem, které patří mezi nejrychlejší v Evropě.
Po pádu minulého režimu k tomu přispěl přechod k liberalizovanému trhu. České podniky se musely vyrovnat s konkurencí z jiných zemí, což je tlačilo k úsporám. A vyšší ceny energie nutí k šetření i domácnosti.
Jak šetřit víc
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nyní ovšem mělo za úkol promyslet cesty k dalšímu snižování energetické náročnosti a vyšším úsporám. Vyžadují to mimo jiné evropská pravidla, kterými se řídí klimaticko-energetická politika.
Evropská unie totiž energetickou účinnost považuje za jeden ze základních kamenů svých energetických koncepcí a důležitou součást energetické bezpečnosti. Členské země souhlasily s tím, že do roku 2020 zvýší svou energetickou účinnost o 20 %.
V rámci tohoto snažení odevzdala česká vláda na začátku května do Bruselu takzvaný Národní akční plán energetické účinnosti právě z dílny MPO.
Osm tisíc vagonů
Píše se v něm třeba, jakým způsobem Česko dosáhne toho, že se postupně všechny budovy na jeho území dočkají renovace, která zajistí úspory energie. Vyžaduje to evropská směrnice o energetické účinnosti, kterou měly členské země do letošního června převést do svých národních zákonů.
Pro financování renovací chce vláda pokračovat v dotačním programu Nová zelená úsporám. Peníze lze čerpat i z fondů EU, a to prostřednictvím několika operačních programů.
Jak se ukazuje, úspory v budovách přinášejí své výsledky. „Program Zelená úsporám pomohl v minulých letech k tomu, že každoročně nebylo potřeba spálit přibližně 8 000 vagonů uhlí,“ uvedl na nedávné diskuzi EurActivu příklad zástupce Státního fondu životního prostředí.
Účinnější průmyslová výroba
Česko má ovšem potenciál pro úspory také v průmyslu. Ten má společně se sektorem dopravy největší podíl na energetické náročnosti. Je to mimo jiné kvůli vysokému podílu těžkých odvětví, jako je hutnictví nebo strojírenství.
Od roku 2000 se energetická náročnost českého průmyslu snižovala. Do roku 2009 poklesla podle MPO o 47 %. Prozatím ale není jasné, o kolik se může energetická účinnost v průmyslu ještě zvýšit. Některé firmy navíc tlak na snižování spotřeby energie vnímají s nedůvěrou.
Otázkou také je, jestli je možné snižovat například spotřebu elektřiny, a zároveň zajistit růst HDP a prosperitu průmyslu.
Podle Ondřeje Šrámka z Asociace výrobců minerální izolace čísla z minulých let ukazují, že spotřeba elektřiny roste v Česku pomaleji než tržby průmyslu.
Podle jeho výpočtů byly tyto tržby v roce 2012 o 59 procent vyšší než na začátku dekády. Spotřeba elektřiny v průmyslu přitom vzrostla o 8 procent.
Doháníme Západ
Výše tržeb nemusí nutně souviset s objemem výroby, protože se může měnit třeba v závislosti na tom, jak se kvůli různým vlivům mění cena výrobků na trhu. Podle Šrámka ale čísla naznačují, že se českému průmyslu daří zvyšovat přidanou hodnotu. A spotřeba elektřiny přitom roste výrazně pomaleji než hodnota zboží.
„Nechceme přeci produkovat jen surové železo a dřevo, ale chceme vyrábět právě produkty s přidanou hodnotou,“ řekl EurActivu.
Zdá se ale, že celkový pokles ve spotřebě elektřiny Českou republiku zatím nečeká. „Mám pochyby, jestli jsme schopni pomocí úspor a účinnosti dosáhnout absolutního poklesu spotřeby elektřiny,“ řekl k tomu redakci člen představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani.
Důvodem je podle něj to, že česká ekonomika má stále prostor k rozvoji a ve výši HDP má oproti západním evropským zemím co dohánět.
Jak ukazují údaje Eurostatu, Česko je prozatím na 80 % evropského průměru HDP na počet obyvatel. Například sousední Německo je přitom ve vztahu k evropskému průměru na 124 %.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.
reklama
Možnosti uchovávání energii z obnovitelných zdrojů hledá projekt ECO&Stor
Za obnovu zařízení přečerpávací elektrárny Dalešice vydá ČEZ 113 milionů korun
Komory: V ČR je potenciál pro stovky malých vodních elektráren, stát je nechce