Rajčatový džus v kvalitě bio má více „živin“ než konvenční
Nová studie, publikovaná ve Food Chemistry, posouvá debatu o nutričním obsahu v bio ovoci a zelenině ve srovnání s konvenčně pěstovanými odrůdami. Vědci z barcelonské univerzity ale zjistili, že rajčatová šťáva z ekologického a konvenčního zemědělství se lišila v obsahu fenolických sloučenin a hydrofilních antioxidantů. Jde prý o dříve nezaznamenané rozdíly.
Polyfenoly jsou látky obsažené zejména ve slupkách plodin. Mají řadu účinků příznivých pro lidský organismus.
Předchozí studie týkající se obsahu živin přišly však s jinými výsledky. Například výzkumy, které prováděla v roce 2009 FSA nebo Londýnská škola hygieny a tropické medicíny, nenašly rozdíly mezi těmito potravinami.
Podle francouzského hodnocení je ale v biopotravinách více sušiny a minerálů, jako jsou železo a hořčík, mimo jiné i více antioxidačních polyfenolů jako fenoly a kyselina saicylová. Nová studie s francouzským hodnocením souhlasí, bio rajčatová šťáva obsahuje prý podstatě více fenolických sloučenin, tedy nejrůznějších kyselin.
Podle vědců se působením umělých živin ztrácí přirozený obranný mechanismus rostlin. To v konečném efektu vede k nižší rezistenci vůči nemocem a menšímu obsahu minerálů či vitaminů. Základní rozdíl mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím je totiž ve strategii hnojení a také v úrodnosti půdy. To teoreticky může ovlivnit složení živin v rostlinách a zajistit tak lepší a zdravější chuť biopotravin.
Podle článku Stephena Daniellse „Organic tomato juice more ´nutrious´ than conventional juice?“ zveřejněného na serveru foodnavigator.com dne 2. září 2011.
reklama
Dále čtěte |
Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné
Průzkum: Zájem veřejnosti i farmářů o regenerativní zemědělství v ČR roste
Odborníci: Národní financování ekologického zemědělství je v ČR nedostatečnéOnline diskuse
Mohlo by na tom něco být - 11. 10. 2011 - Jan ŠimůnekProblém je ovšem v tom, že řada látek, kterými rostliny reagují na stres, je pro člověka jedovatá. Navíc je pochopitelně vyšší pravděpodobnost, že se ke spotřebiteli dostanou i ty stresující faktory, třeba plísně a jimi produkované toxické a někdy i karcinogenní mykotoxiny.Jen pro zajímavost: Výzkum mykotoxinů kdysi v ČSSR nastartovala právě plesnivá rajčata, po nichž (resp. po džusech a kečupech z nich vyrobených) měli degustátoři jaterní problémy (natolik vážné, že byli hospitalizováni). Navíc studie z jižních zemí nemusí platit pro rajčata u nás, protože stresujícím faktorem může být samotné podnebí a rostliny na okraji svého areálu, případně "znásilňované" umělým pěstováním mimo něj, mohou mít stresových faktorů víc. Pro vína to bylo prokázáno jednoznačně: naše vína mají víc polyfenolů než francouzská a není to "bio" pěstěním, ale tím, že hranice pěstovatelnosti vinné révy prochází naším územím a réva má co dělat, aby zdejší podmínky ustála. |
