Reuters: Klimatické změny ohrožují starověké památky v Iráku, varují odborníci

Iráčtí představitelé varují před erozí a klimatickými změnami, které ohrožují tisíce let stará města na severu Iráku, kolébky jedné z nejstarších civilizací světa. Drsné, suché počasí zvyšuje salinitu půdy a ničí tak historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abraháma, nebo Babylon, kdysi skvostná metropole řady starověkých říší, napsala agentura Reuters. Ve městě Ur písečné duny urychlují erozi severní části majestátního stupňovitého chrámu zikkuratu, který byl před více než 4000 lety zasvěcen měsíčnímu bohu Nannovi. "Spojení větru a písečných dun způsobuje erozi severní části stavby," řekl Abdulláh Nasralláh, archeolog z oddělení starověku v irácké provincii Dhíkár, kde se město Ur nachází.

Svatyně, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, patří k nejlépe zachovaným příkladům starověké mezopotámské architektury. Nabízí pohled do náboženských praktik a posvátných rituálů sumerské říše, kde vzkvétala jedna z nejstarších civilizací světa.

"Zatímco třetí vrstva zikkuratu už dříve utrpěla poškození kvůli počasí a klimatickým změnám, eroze nyní začala zasahovat i druhou vrstvu," uvedl Nasralláh.

Nedaleko odtud solné usazeniny poškozují hliněné cihly královského pohřebiště v Uru, které objevil britský archeolog sir Leonard Woolley ve 20. letech minulého století. Dnes této památce hrozí zřícení. "Tyto solné usazeniny vznikly v důsledku globálního oteplování a klimatických změn, které vedly k poškození důležitých částí pohřebiště. Nakonec usazeniny způsobí, že se hliněné cihly, z nichž je toto pohřebiště postaveno, zcela zřítí," uvedl Kázem Hassún, inspektor oddělení památek v provincii Dhíkár.

Irák se potýká s rostoucími teplotami a velkým suchem, které zvyšují salinitu půdy na jihu země. Je to v oblasti, kde se mohutné řeky Tigris a Eufrat spojují, když vtékají do Perského zálivu.

Výše po proudu Eufratu jsou také ohroženy archeologické lokality starověkého Babylonu. Ty naléhavě potřebují pozornost a restaurování, avšak nedostatek finančních prostředků zůstává hlavní překážkou, uvedl Montaser Hasnáví, ředitel z iráckého ministerstva kultury.

Země už přitom zažila desetiletí válek, které její historické památky vážně ohrozily, od války s Íránem v 80. letech přes válku v Zálivu na počátku 90. let až po invazi vedenou Spojenými státy v roce 2003, následné povstalecké násilí a vzestup i pád teroristické organizace Islámský stát.

Nejnovější výzvou je však klimatická změna, která mění celý ekosystém země. Neohrožuje pouze její zemědělskou budoucnost, ale i historické dědictví.

Vysoká salinita v Babylonu ohrožuje jílovité materiály starověkých staveb, na jejichž povrchu jsou dosud patrné propracované sumerské reliéfy. Tyto materiály pocházely přímo z půdy, která měla tehdy nižší obsah soli. To je činilo odolnějšími vůči vnějším vlivům, ale nesprávné restaurátorské postupy z minulých desetiletí způsobily, že jsou nyní naopak zranitelnější, vysvětlil Hasnáví.

Kvůli rostoucí salinitě je nutné opravit dřívější nedostatky a restaurovat památky co nejdříve. "Problém se salinitou se zvyšuje jak na povrchu hladiny, tak i ve spodních vodách. To povede ke zničení mnoha starověkých měst ukrytých pod zemí," dodal Hasnáví.

---

reklama

---