Rio+20: Obří summit byl zahájen „nejlepší možnou“ a zároveň „strašně slabou“ dohodou

V brazilském Riu de Janeiru byla ve středu zahájena Konference OSN o udržitelném rozvoji, nazývaná rovněž Rio+20. Jedno z největších setkání státníků v historii OSN je od začátku vyjednávání poznamenáno hlubokými rozpory mezi bohatými a chudými zeměmi. V úterý odpoledne, těsně před konferencí, se státům podařilo dosáhnout dohody, kterou by v příštích dnech měli potvrdit nejvyšší političtí představitelé. Nevládní organizace však dohodu označují za slabou, podobně se vyjádřili i představitelé Evropské unie. Z nemalé části jsou v ní totiž jen potvrzena dávno přijatá rozhodnutí.

Nejlepší možný výsledek, jakého bylo za současné situace možné dosáhnout. Tak vidí návrh závěrečného dokumentu konference Rio+20 pořádající Brazílie. Výsledek je strašně slabý - to je názor environmentálních organizací.

„Já bych byl také radši, kdybychom měli ambicióznější dohodu. Ale musíme chápat, že jednání byla velmi složitá,“ řekl novinářům ve středu těsně po zahájení konference generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zároveň ovšem dodal, že doufá, že národní delegace závěrečný dokument ještě vylepší. „Na co by pak byla tato jednání, pokud by se o to politici nepokusili?“

Summitu v Riu se podle pořadatelů účastní přibližně 130 prezidentů nebo šéfů vlád. Ti se mají dohodnout na pravidlech pro ekonomický rozvoj, jenž povede ke zlepšování životní úrovně především nejchudší části obyvatel planety a zároveň bude šetrný k životnímu prostředí. "V Riu musíme začít vytvářet nový model pro ekonomiku 21. století, jenž vyvrátí mýtus, že ekonomický růst a ochrana životního prostředí se vzájemně vylučují," prohlásil ještě před jednáním Pan Ki-mun.

Podle rozhodnutí OSN se měl summit původně zabývat hlavně dvěma oblastmi - zelenou ekonomikou a institucionálním rámcem pro udržitelný rozvoj. Velmi zjednodušeně by se tedy dalo říci ekonomickými řešeními, která jsou zároveň poměrně ohleduplná k životnímu prostředí, a vedle toho prozkoumat, zda jsou pro prosazování udržitelného rozvoje dostatečné ty instituce, které se mu v rámci OSN věnují.

V obou těchto oblastech však přetrvávaly mezi vyjednávajícími zeměmi hluboké rozpory, i když v otázkách reformy institucí OSN nevedla hranice mezi chudšími a bohatšími zeměmi planety. Například návrh na změnu Programu OSN pro životní prostředí na plnohodnotnou agenturu Spojených národů podporují evropské země a rovněž země Afriky. Tento návrh se ovšem do dohody nedostal a Spojené státy americké varovaly, že by se toto téma nemělo otevírat ani při jednání politiků na nejvyšší úrovni. Naopak zástupci afrických zemí k vytvoření Světové organizace pro životní prostředí znovu vyzvaly.

Ustanovení Světové organizace pro životní prostředí bylo jedno z témat, na nichž se i Evropská unie snažila poukázat, že dohodnutý dokument mohl být ambicióznější a že si ve více oblastech mohl dát konkrétnější cíle.

Fosílie všem

Až do 15. června koordinoval přípravná jednání výbor spadající pod OSN. Už během nich se ukázalo, že se velké množství zemí není ochotné připojit k závazkům navrženým v základním dokumentu (tzv. zero draft) ani k následným návrhům ostatních států. K polovině června nebyly dohodnuty ani dvě pětiny paragrafů závěrečného dokumentu. Zřejmě i proto šéf OSN Pan Ki-mun prohlásil, že závěrečný dokument, který by měl z konference vzejít, nebude hlavním měřítkem úspěchu. "Mnohem důležitější je to, čeho konference v Riu již dosáhla. Vzedmulo se celosvětové hnutí za změnu," prohlásil Pan Ki-mun.

Závěrečných jednání se navíc odmítli zúčastnit někteří významní státníci, například americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová nebo britský premiér David Cameron. Jednání v Riu se naopak zúčastní nejvyšší představitelé nastupujících ekonomik, jako je Čína, Indie, Jihoafrická republika, ale i třeba ruský prezident Vladimir Putin a samozřejmě brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, která konferenci společně s Pan Ki-munem ve středu zahájila. Evropu reprezentuje především Dánsko, které je předsednickou zemí EU, v Riu je ale i čerstvě zvolený francouzský prezident Francoise Hollande. Spojené státy nakonec zastupuje ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Vedoucím české delegace je ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Prezident Václav Klaus a premiér Petr Nečas (ODS) se odmítli jednání zúčastnit.

Do Ria se kromě politiků sjely i tisíce členů nevládních organizací, podnikatelů, zástupců nejrůznějších organizací, jako jsou třeba odbory nebo ženská hnutí, a snaží se prostřednictvím seminářů, výstav, demonstrací a dalších nejrůznějších akcí na politiky tlačit, aby jednání nebrali na lehkou váhu. Aktivisté rovněž po vzoru klimatických konferencí vyhlašují tzv. Fosílii dne, tedy každý den vyhlásí jednu zemi, která podle jejich názoru byla toho dne největší překážkou k dosažení silné dohody.

Od 16. června převzala koordinaci jednání od OSN pořádající Brazílie. Následně zveřejnila k dalšímu jednání návrh kompromisních částí textu. Brazilský návrh aktivisty natolik zklamal, že Brazílii okamžitě udělili Fosílii dne. O den později pak Fosílii dne obdržely všechny delegace přítomné v Riu za to, že kompromisní návrh dokumentu odkývaly. „Výsledky dosavadních jednání jsou naprostý propadák,“ uvedli představitelé kampaně, kterou pořádá Climate Action Network. Ti vyzývali především k odstranění dotací fosilním palivům, návrh závěrečného dokumentu ale v tomto bodě pouze potvrzuje předchozí dohody.

Konference je uspořádána 20 let po tzv. Summitu Země, který se konal rovněž v Riu a všeobecně je považován za průlom, díky němuž se ochrana životního prostředí dostala mezi hlavní politická témata. Právě v Riu byly před dvaceti lety dohodnuty nebo představeny úmluvy o ochraně klimatu a biodiverzity nebo dokumenty podrobně popisující, jak by se svět mohl udržitelně rozvíjet.

---

reklama

---