Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus
14.1.2026 09:32
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Loňský leden bylo globálně nejteplejším lednem v historii měření. Každý měsíc v roce, s výjimkou února a prosince, byl teplejší než odpovídající měsíc v kterémkoli roce před rokem 2023.
"Poslední tři roky 2023 až 2025 byly mimořádně teplé ze dvou hlavních důvodů. Prvním je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku pokračujících emisí a snížené absorpce oxidu uhličitého přírodními pohlcovači. Druhým důvodem je mimořádně vysoká teplota mořské hladiny v celém oceánu v souvislosti s jevem El Niño a dalšími faktory ovlivňujícími proměnlivost oceánu, které jsou umocněny změnou klimatu," uvedli meteorologové z unijní služby. "Mezi další faktory patří změny v množství aerosolů a nízké oblačnosti a odchylky v atmosférické cirkulaci," dodali.
"Skutečnost, že posledních 11 let bylo nejteplejších v historii měření, poskytuje další důkaz o nepochybném trendu směrem k teplejšímu klimatu," okomentoval výsledky měření Carlo Buontempo, ředitel programu Copernicus. Svět se podle něj rychle blíží dlouhodobé teplotní hranici stanovené Pařížskou dohodou. "Je jisté, že ji překročíme; nyní máme na výběr, jak nejlépe zvládnout nevyhnutelné překročení tohoto limitu a jeho důsledky pro společnost a přírodní soustavy," dodal.
V roce 2025 byla globální povrchová teplota vzduchu o 1,47 °C vyšší než v předindustriálním období. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Praha snížila emise oxidu uhličitého od roku 2010 o zhruba 30 procent
Olympijské hry nebudou podle kritiků tak udržitelné, jak tvrdí pořadatelé
Sport je na podnebí přímo závislý. Dopady klimatických změn činí sportování čím dál obtížnější. Olympiáda není výjimkouOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
MU
Michal Ukropec
14.1.2026 09:35Od konce doby ledové se otepluje. Lidé si topí, vaří, pečou. A používají k tomu fosilní paliva. Jsou sokoncw tak rozežraňí, že si pořizují věci zcela zbytečné a nepotřebné. Dokonce jsou na to dotace. Ano jedná se o OZE.
Odpovědět
ss
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 09:48 Reaguje na Michal UkropecNie je to celkom tak, oteplilo sa iba ku klimatickému optimu Holocénu pred 4000 až 8000 rokmi. Od tej doby sa dlhodobo ochladzuje. KAždý chladný výkyv je chladnejší, posledné chladné obdobie bola Malá doba ľadová.
Odpovědět
va
vaber
16.1.2026 09:39 Reaguje na Vladimir MertanPěkná blbost, kde to čtete.?
Mám vám zase připomínat stavby pod hladinou moře a proč ta hladina musela být níže a ta voda o kterou byla hladina níže, kde se nahromadila.
Už to opakovat nebudu.
Odpovědět
Mám vám zase připomínat stavby pod hladinou moře a proč ta hladina musela být níže a ta voda o kterou byla hladina níže, kde se nahromadila.
Už to opakovat nebudu.
PH
Pavel Hanzl
22.1.2026 14:39 Reaguje na Vladimir MertanŠimůnkův svět naopak už obrací i grafy teplot, to je rakovina přímo děsivá.
Odpovědět
va
vaber
14.1.2026 10:02Včera jsem viděl na YouTube prezidenta Trumpa když říkal ,že USA potřebuje Gronsko ,pro bezpečnost světa a bezpečnost USA a prohlásil ,že Gronsko dostanou tak, nebo onak.
Až Gronsko koupí a přijde opravdová klimatická krize ,začnou se vařit oceány a přežijí jen ti co mají klimatický plán a včas se dokázali aklimatizovat, odejdou ti nejsprávnější a nejspravedlivější z USA do Gronska a budou tam pěstovat pšenici a víno, jak kdysi Vikingove a udělají si tam ráj na zemi.
Odpovědět
Až Gronsko koupí a přijde opravdová klimatická krize ,začnou se vařit oceány a přežijí jen ti co mají klimatický plán a včas se dokázali aklimatizovat, odejdou ti nejsprávnější a nejspravedlivější z USA do Gronska a budou tam pěstovat pšenici a víno, jak kdysi Vikingove a udělají si tam ráj na zemi.
JŠ
Jan Šimůnek
14.1.2026 10:04Jistě je na místě otázka, jak to měřili, když metoda měření globální teploty nebyla publikována a patrně ani neexistuje. Takže ta prohlášení lidí placených "od tepla" nelze nezávisle překontrolovat.
Odpovědět
PE
Petr Elias
14.1.2026 10:13 Reaguje na Jan ŠimůnekTo, že jsi líný a NESCHOPNÝ si to dohledat neznamená, že neexistuje. :D
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
14.1.2026 10:15 Reaguje na Jan Šimůnek...ale byla, je na to odkaz přímo v tom reportu - https://climate.copernicus.eu/GCH2025-about-data-and-methods
... ovsem pochybuji, ze jste schopen to precist a dokonce tomu porozumet.
Odpovědět
... ovsem pochybuji, ze jste schopen to precist a dokonce tomu porozumet.
ss
smějící se bestie
14.1.2026 11:08No a se tím chlubí, nebo u toho brečí,
místo aby toho nekonečného žvatlání, začali něco dělat rukama proti tomu,
no !
Odpovědět
místo aby toho nekonečného žvatlání, začali něco dělat rukama proti tomu,
no !
JD
Jindřich Duras
15.1.2026 10:27 Reaguje na smějící se bestieAno, vědci by měli nejen bádat, ale také vše, co vybádají, hned sami dělat! Nakonec je jich stejně zbytečně moc a k ničemu nejsou. A chytráci jako vy - a že jich není málo ani tady - by stáli a pošklebovali se tomu.
Jo, je vidět, že vám to skutečně myslí :-D!
Odpovědět
Jo, je vidět, že vám to skutečně myslí :-D!
PH
Pavel Hanzl
14.1.2026 12:14To je teda fofr. Nabírá to celé forsáž, nejsem si jist, že v šesté zprávě IPCC s tím vůbec počítají. Tam je nejhorší scénář asi +4°C do konce století, což pro nás znamená totální destrukce krajiny i vůbec společnosti.
Běžné letní teploty +45 - +50°C nepřežije vůbec nic.
k tomu se velmi hodí výrok Macinky, že klimatická krize už u nás skončilo. Tak koncentrované blbství jsem ještě nezažil, fakt žijeme v Šimůnkově světě naopak.
Odpovědět
Běžné letní teploty +45 - +50°C nepřežije vůbec nic.
k tomu se velmi hodí výrok Macinky, že klimatická krize už u nás skončilo. Tak koncentrované blbství jsem ještě nezažil, fakt žijeme v Šimůnkově světě naopak.
PH
Pavel Hanzl
14.1.2026 12:17Ta křivka nárůstu teploty připomíná parabolu, bylo by zajímavé ji protáhnout až do konce století. To je asi blbost, to bychom tu měli náběh k Venuši.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.1.2026 13:05 Reaguje na Pavel HanzlKaždopádně 1.5 °C z Paříže je v řiti. Kde jsou ty výsledky po 10 letech "domluvené" na pařížském COPu? Vždyť je to zoufalost!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.1.2026 13:41 Reaguje na Jiří SvobodaBohužel, ekonomika má setrvačnost a ropáci sabotují co můžou.
Celá naše civilizace je postavená na fosilu a to obrátit naopakje téměř nadlidská úkol. Ale snažit se musíme, jinak je to v dupě celý.
Odpovědět
Celá naše civilizace je postavená na fosilu a to obrátit naopakje téměř nadlidská úkol. Ale snažit se musíme, jinak je to v dupě celý.
JS
Jiří Svoboda
14.1.2026 15:41 Reaguje na Pavel HanzlTak se snažte a zvraťe ten nepříznivý trend! Vystupujete jako všeznalý muž, jistě víte jak.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.1.2026 13:09 Reaguje na Jiří SvobodaJá se snažím, ale můj hlas je velmi slabý. Daleko silnější má vláda ČR a především ministr ŽP i průmyslu. A ti dělají pro to asi tak co?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.1.2026 15:29 Reaguje na Pavel HanzlA předchozí vláda ČR a především ministr ŽP i průmyslu pro to udělali co? Taky kulový.
Hladík hrál jen divadlo podle pařížského a EU scénáře a nechal si platit od lidí obrovské vstupné.
Odpovědět
Hladík hrál jen divadlo podle pařížského a EU scénáře a nechal si platit od lidí obrovské vstupné.
PH
Pavel Hanzl
23.1.2026 09:07 Reaguje na Jiří SvobodaCo to zase preboga melete? Mám vám tu vypisovat všechny zelené úsporám, rozvoj OZE, zateplovací systémy, dotace do mitigačních opatření v krajině, podpora elmobility (nabíječky) atd. atd. atd.? Vy fakt nevíte nic o ničem?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.1.2026 13:23to Zbynek Ulcak 14.1.2026 10:15
S prominutím, je vidět, že jste ekolog a ne exaktní vědec.
Exaktní vědec potřebuje něco ve smyslu: "To a to se tehdy a tehdy tak a tak změří a naměřené hodnoty se protáhnou takovým a takovým výpočetním algoritmem."
A, bohužel, ve vámi odkazovaném dokumentu (takových jsem viděl už víc) nenajdete ani měřící místa a časy, ani výpočetní algoritmy. Takže text (patrně záměrně) zcela bezcenný pro toho, kdo by to chtěl po nich překontrolovat.
Jistě jsem deformován tím, že od 2. ročníku studia (tedy víc než 50 let), v podstatě dosud, sedím v laboratoři, provádím exaktní měření a nad naměřenými hodnotami exaktní výpočty. A pokud jsem dělal se studenty třeba průzkumy pomocí dotazníků, dělala se exaktně alespoň ta statistika nad jejich sumou. A, pochopitelně, další věcí je, že někdy měříte něco úplně jiného, než co se pak z těch dat doluje. A taky se to musí metodicky zvládnout.
Odpovědět
S prominutím, je vidět, že jste ekolog a ne exaktní vědec.
Exaktní vědec potřebuje něco ve smyslu: "To a to se tehdy a tehdy tak a tak změří a naměřené hodnoty se protáhnou takovým a takovým výpočetním algoritmem."
A, bohužel, ve vámi odkazovaném dokumentu (takových jsem viděl už víc) nenajdete ani měřící místa a časy, ani výpočetní algoritmy. Takže text (patrně záměrně) zcela bezcenný pro toho, kdo by to chtěl po nich překontrolovat.
Jistě jsem deformován tím, že od 2. ročníku studia (tedy víc než 50 let), v podstatě dosud, sedím v laboratoři, provádím exaktní měření a nad naměřenými hodnotami exaktní výpočty. A pokud jsem dělal se studenty třeba průzkumy pomocí dotazníků, dělala se exaktně alespoň ta statistika nad jejich sumou. A, pochopitelně, další věcí je, že někdy měříte něco úplně jiného, než co se pak z těch dat doluje. A taky se to musí metodicky zvládnout.
PH
Pavel Hanzl
14.1.2026 13:45 Reaguje na Jan ŠimůnekDobrý, přitom žijete ve světě naopak. Tahle rakovina není otázka vzdělání a do jisté míry ani inteligence. Ta demagogie je založena na čistě iracionální, pocitové rovině a labilní jedinec tomu podléhá bez ohledu na vše ostatní.
"Člověk, který je demoralizovaný, není schopen vyhodnotit pravdivé informace. Fakta mu nic neříkají. I kdybych ho zasypal informacemi, autentickými důkazy, dokumenty či fotografiemi."
Jurij Bezmenov, sovětský propagandista z 80. let
Odpovědět
"Člověk, který je demoralizovaný, není schopen vyhodnotit pravdivé informace. Fakta mu nic neříkají. I kdybych ho zasypal informacemi, autentickými důkazy, dokumenty či fotografiemi."
Jurij Bezmenov, sovětský propagandista z 80. let
ZU
Zbynek Ulcak
14.1.2026 13:58 Reaguje na Jan Šimůnek... haha - vzdyt jsem psal, ze to nedokazete ani najit a uz vubec ne tomu porozumet. Muzete si kliknout tady - https://confluence.ecmwf.int/pages/viewpage.action?pageId=151530675 - az se tím vším proklikáte a az to po nich prepocitate, dejte vedet, jak Vám to vyšlo...
P.S. Nejsem ekolog - tento termin radi ponechavame biologum, kteri jsou na nej take právem patricne hrdi. Pracuji na katedre environmentalnich studii, tak se radeji oznacuji za environmentalistu, pokud jde o exaktnost, jsem inženýr. A pokud jde o služební stáří - jsem už taky geront.
Odpovědět
P.S. Nejsem ekolog - tento termin radi ponechavame biologum, kteri jsou na nej take právem patricne hrdi. Pracuji na katedre environmentalnich studii, tak se radeji oznacuji za environmentalistu, pokud jde o exaktnost, jsem inženýr. A pokud jde o služební stáří - jsem už taky geront.
PE
Petr Elias
14.1.2026 14:08 Reaguje na Jan ŠimůnekHonzíku, ty jsi deformovaný úplně jinak. :D
Jsi líný a neschopný (ani ten pitomý počítač si nejsi schopný za rok zprovoznit a jen se tu vymlouváš na blbosti) si sám něco zjistit. A při tom je to tak snadné. :D
GISTEMP, HadCRUT, NOAA GlobalTemp a Berkeley Earth sbírají a zpracovávají data. A dá se zjistit odkud data pocházejí, protože je možné dohledat jednotlivé stanice a jejich naměřené hodnoty.
A například informace o GISTEMP se dají v pohodě najít zde:
https://www.giss.nasa.gov/
Ale chápu, ono je snazší přiblble žvanit o kravinách, než si dát práci a dohledat to. Akorát jsi všem pro smích ,,docente,,. :)
Odpovědět
Jsi líný a neschopný (ani ten pitomý počítač si nejsi schopný za rok zprovoznit a jen se tu vymlouváš na blbosti) si sám něco zjistit. A při tom je to tak snadné. :D
GISTEMP, HadCRUT, NOAA GlobalTemp a Berkeley Earth sbírají a zpracovávají data. A dá se zjistit odkud data pocházejí, protože je možné dohledat jednotlivé stanice a jejich naměřené hodnoty.
A například informace o GISTEMP se dají v pohodě najít zde:
https://www.giss.nasa.gov/
Ale chápu, ono je snazší přiblble žvanit o kravinách, než si dát práci a dohledat to. Akorát jsi všem pro smích ,,docente,,. :)
JS
Jiří Svoboda
14.1.2026 15:48 Reaguje na Jan Šimůnek"sedím v laboratoři, provádím exaktní měření a nad naměřenými hodnotami exaktní výpočty."
A to je jako věda odečítat displeje a zpracovávat čísla v excelu?
Odpovědět
A to je jako věda odečítat displeje a zpracovávat čísla v excelu?
PH
Pavel Hanzl
20.1.2026 13:11 Reaguje na Jiří SvobodaA já si myslel, že Šimůnka vykopli, nebo šel do důchodi. Minule ho setřeli vedení velmi solidně a léta jsme o něm nevěděli.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
14.1.2026 15:12No tak Vám nevím, ale připadá mi, že v loňském roce více pršelo a bylo chladněji. Dokonce jsme ani nebyli moc strašeni suchem. Jenže, jak praví lidová moudrost: "na každou svini se v kotli vaří voda". A pokud si vzpomenu na vyjadřování našeho pana plukovníka, při jejich počtu, pak připouštím, že to vážně může mít vliv i na to vybájené globální oteplování...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.1.2026 15:55to Zbynek Ulcak 14.1.2026 13:58
Končí to všude u nefunkčních read more. Případně zacyklenými odkazy. Tohle opravdu není věda, ale jen bezcenné žvástání.
Odpovědět
Končí to všude u nefunkčních read more. Případně zacyklenými odkazy. Tohle opravdu není věda, ale jen bezcenné žvástání.
JŠ
Jan Šimůnek
14.1.2026 15:58to Petr Elias14.1.2026 14:08
https://www.giss.nasa.gov/ - chyba zabezpečeného spojení
Opět jen bezcenný žvást.
Odpovědět
https://www.giss.nasa.gov/ - chyba zabezpečeného spojení
Opět jen bezcenný žvást.
PE
Petr Elias
15.1.2026 08:29 Reaguje na Jan ŠimůnekOdkaz normálně funguje ty neschopný bezcenný žvanile. :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.1.2026 16:05to Jiří Svoboda 14.1.2026 15:48
Ano, věda se dělá tak, že se získají exaktní data (pozorováním, pokusem apod.), a ta data se potom analyzují. Z analýzy zpravidla vyplyne to, co by se mělo měřit či pozorovat dál. A nakonec se dostanete k nějaké funkční metodě měření něčeho, nebo ke vztahům rizikových faktorů a velikosti rizika z nich plynoucího pro vznik nějaké choroby. A dalším výzkumem se třeba podaří zjistit, zda ty rizikové faktory jsou či nejsou příčinné. Což je dost důležité, protože boj proti nepříčinnému rizikovému faktoru má nulový efekt na snižování výskytu té choroby.
Odpovědět
Ano, věda se dělá tak, že se získají exaktní data (pozorováním, pokusem apod.), a ta data se potom analyzují. Z analýzy zpravidla vyplyne to, co by se mělo měřit či pozorovat dál. A nakonec se dostanete k nějaké funkční metodě měření něčeho, nebo ke vztahům rizikových faktorů a velikosti rizika z nich plynoucího pro vznik nějaké choroby. A dalším výzkumem se třeba podaří zjistit, zda ty rizikové faktory jsou či nejsou příčinné. Což je dost důležité, protože boj proti nepříčinnému rizikovému faktoru má nulový efekt na snižování výskytu té choroby.
JS
Jiří Svoboda
15.1.2026 09:21 Reaguje na Jan ŠimůnekVýborně! Tak to stejným způsobem ve své hlavě uplatněte na globální klima. A předně si ujasněte, jak skleníkové plyny fungují a kam se z atmosféry ztrácí asi 1/2 emisí CO2 ze spalování fosilních paliv.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
15.1.2026 10:24 Reaguje na Jan ŠimůnekMrkněte na dílo Svante Arrhenia z doby před skoro 150 lety. Téma vlivu CO2 na zemské klima (skleníkový efekt). V zásadě to podle jeho propočtů skutečně běží. Takže bych CO2 jako onen "příčinný rizikový faktor" skutečně viděl :-).
Odpovědět
RV
Richard Vacek
14.1.2026 17:06Konečně v záplavě špatných zpráv jedna dobrá. Nástup teplé periody pokračuje a můžeme se těšit na období hojnosti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.1.2026 18:55 Reaguje na Richard VacekMě to těší taky, protože méně protopím a před horkem zalezu do
sklípku s vínem a pivíčkem. Půdu odvodňuji a zavodňuji melioracemi
a nepláču nad suchem, protože ji mám plnou kompostu, hnoje a taky
dřevouhlu. Kdo je připraven, není překvapen a kouká z okna, jak
ti nepřipravení pláčou. Ať to zkusí taky a budou v pohodě jako já!
Odpovědět
sklípku s vínem a pivíčkem. Půdu odvodňuji a zavodňuji melioracemi
a nepláču nad suchem, protože ji mám plnou kompostu, hnoje a taky
dřevouhlu. Kdo je připraven, není překvapen a kouká z okna, jak
ti nepřipravení pláčou. Ať to zkusí taky a budou v pohodě jako já!
PH
Pavel Hanzl
22.1.2026 14:42 Reaguje na Richard VacekA kdy to cha cha "období hojnosti" jako ráčí nastat? Až budou letní teploty běžně přes +50°C, nebo už při +45?
A že tuhle teplotu u nás žádná rostina nepřežie, vám vadit nebude, že?
Odpovědět
A že tuhle teplotu u nás žádná rostina nepřežie, vám vadit nebude, že?
pk
pepa knotek
14.1.2026 20:11Rozdíl globální teploty glaciál/interglaciál je 10 stupňů, takže buďme rádi že žijeme v teplé periodě, až se lehce ochladí, jako např. nedávno ve středověku, bude s EU a jejich větráky obalenými ledem ámen.
Odpovědět
JS
JŠ
Jan Šimůnek
15.1.2026 08:17to pepa knotek 14.1.2026 20:11
Nejen větráky. Ledem se obalují i slunečníky. Cestou z chalupy jsem neviděl jedinou FV elektrárnu, která by neměla panely pokryté sněhem a asi i ledem.
Odpovědět
Nejen větráky. Ledem se obalují i slunečníky. Cestou z chalupy jsem neviděl jedinou FV elektrárnu, která by neměla panely pokryté sněhem a asi i ledem.
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 09:53Ak je rok 2025 tretí najteplejší v histórii, tak to znamená že sa momentálne ochladzuje. Ešte výraznejšie to ochladenie ukazujú merania teploty satelitmi.
Odpovědět
va
vaber
15.1.2026 10:10 Reaguje na Vladimir MertanMěl by jste ukázat nějaký graf ,tedy trend teplot z posledních let, kdy se podle vás ochlazuje.
Ochlazování je zajímavé. Kde se bere? Proč je některý rok studený zejména na polech. Teplo k nám přichází ze Slunce a CO2 teplo na planetě prý zadržuje. Chlad odnikud nepřichází, vytváří se tím ,že tepelná energie odchází vyzařováním do vesmíru a protože tu máme hodně CO2 nemá důvod odcházet. Proč některý chladný rok odchází víc energie, jak to vysvětlí odborníci a modely na klima. K nám může přijít chlad z polu ,ale odkud přijde chlad na pol, odnikud.
Odpovědět
Ochlazování je zajímavé. Kde se bere? Proč je některý rok studený zejména na polech. Teplo k nám přichází ze Slunce a CO2 teplo na planetě prý zadržuje. Chlad odnikud nepřichází, vytváří se tím ,že tepelná energie odchází vyzařováním do vesmíru a protože tu máme hodně CO2 nemá důvod odcházet. Proč některý chladný rok odchází víc energie, jak to vysvětlí odborníci a modely na klima. K nám může přijít chlad z polu ,ale odkud přijde chlad na pol, odnikud.
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 13:24 Reaguje na vaberhttps://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs_v4/ ak vychádzame z tohoto grafu(je treba ísť na záložku Global Mean Estimates based on Land and Ocean Data, tak vidíme aj fázy ochladzovania. Kedy sa najviac ochladzovalo? V rokoch 1944 -1950 sa podla grafu ochladilo o 0,4°C, 1953 -1960 o 0,3°C 1963-1964 o 0,5°C 1973-1974 o 0,27°C 1983-1985 o 0,2°C 1998-1999 o 0,23°C. Posledné ochladnenie podla GISS je od roku je od roku 2024 do 2025 o 0,09°C Oproti tomu máme merania troposféry satelitmi : https://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/UAH_LT_1979_thru_December_2025_v6.1_20x9-scaled.jpg Podla UAH teplota stupla od roku 2023 do 2024 o 1°C a potom zase klesla o 0,7°C doteraz. V podstate všetky maximá na krivkách teploty súviasia zo silným javom El Nino silnou fázou slnečnej aktivity v rámci 11 ročného cyklu. Ochladzovanie naopak La Nina a slabá fáza 11 ročného slnečného cyklu. Rekordná hodnota - skok v satelitnom meraní o 1°C za rok súvisí pravdepodobne s výbuchom sopky HUnga Tonga a veľkým množstovm vody v stratosfére ktorú tam sopka vystrelila.
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.1.2026 14:15 Reaguje na Vladimir MertanNo jo. Když si člověk vybere jen co se hodí, třeba meziroční porovnání, tak se k tomu ochlazení vždy dohrabe. :D :D
Odpovědět
va
vaber
15.1.2026 17:15 Reaguje na Vladimir MertanOno to je asi tak. Někdy se ochladilo o kousek a potom se oteplilo o větší kousek a tak to pokračuje, ale teplota, tedy trend teplot pořád leze nahoru a ne dolů. Vy ukazujete jen roky kdy byly tuhé zimy a já je pamatuji, hlavně v padesátých létech ,miloval jsem hokej a hrávali jsme ho na přírodních zamrzlý kluzištích,
ale je třeba se dívat kam teplota planety míří ,nahoru nebo dolů , v delším časovém úseku.
Já jsem k pojmu,, teplota planety,, velmi skeptický a nikdo ještě neřekl s jakou přesností ji dokážeme určit a zda všelijaké odchylky nahoru a dolů nejsou způsobeny jen metodou měření a zpracováním hodnot.
El Nino nebo La Nina není příčina ,ale následek nějakých změn v atmosféře.
Sluneční aktivita znamená skvrny na Slunci ,paradoxně ,skvrny na Slunci jsou prý chladější,proto jsou tmavé.
Odpovědět
ale je třeba se dívat kam teplota planety míří ,nahoru nebo dolů , v delším časovém úseku.
Já jsem k pojmu,, teplota planety,, velmi skeptický a nikdo ještě neřekl s jakou přesností ji dokážeme určit a zda všelijaké odchylky nahoru a dolů nejsou způsobeny jen metodou měření a zpracováním hodnot.
El Nino nebo La Nina není příčina ,ale následek nějakých změn v atmosféře.
Sluneční aktivita znamená skvrny na Slunci ,paradoxně ,skvrny na Slunci jsou prý chladější,proto jsou tmavé.
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 18:34 Reaguje na vaberMáte úplnú pravdu v tom, že krátkodobé výkyvy sú v grafe viditeľné vždy a kľúčový je dlhodobý trend. Práve preto som tie konkrétne obdobia ochladzovania vyzdvihol – nie aby som poprel celkový rast, ale aby som poukázal na to, že dynamika otepľovania nie je lineárna a ovplyvňujú ju silné prirodzené faktory.
K Vašim bodom by som doplnil pár technických poznámok:
Metodológia a presnosť: Vaša skepsa ohľadom „teploty planéty“ je na mieste. Ako hovorí slávny citát Sherlocka Holmesa: „Je fatálnou chybou budovať teóriu skôr, než máte k dispozícii dáta. Človek potom nevedomky začne fakty prispôsobovať teórii, namiesto toho, aby teórie prispôsoboval faktom.“ Presnosť historických dát (najmä pred rokom 1950) je zaťažená redšou sieťou staníc. Moderné satelitné merania (UAH), ktoré som spomínal, sú však oveľa presnejšie v zachytávaní globálnych anomálií, pretože snímajú takmer celú plochu planéty jednotnou metodikou.
Slnečné škvrny: Máte pravdu, že samotné škvrny sú chladnejšie oblasti. Avšak ich výskyt je spojený s celkovým nárastom slnečného magnetického výkonu a zvýšeným výskytom tzv. fakulí (jasných, horúcich oblastí okolo škvŕn). Paradoxne teda platí: čím viac „tmavých“ škvŕn, tým viac energie Slnko vyžaruje smerom k Zemi.
Príčina vs. následok: El Niño/La Niña sú skutočne súčasťou zložitého systému, no pre nás sú dôležité ako „distribútori“ tepla. Ak vidíme prudký skok o 1 °C za rok (2023–2024), fyzikálne je takmer nemožné, aby to spôsobil len CO2, ktorého koncentrácia rastie plynule. Musíme započítať aj vplyv vodnej pary (napr. z erupcie Hunga Tonga) a práve cykly oceánskej cirkulácie.
Súhlasím, že treba hľadieť na dlhý časový úsek. Práve pri pohľade na posledných 10-15 rokov je však fascinujúce sledovať, ako výrazne do týchto trendov zasahujú prirodzené faktory, ktoré niekedy otepľovanie maskujú a inokedy ho extrémne urýchľujú.
Odpovědět
K Vašim bodom by som doplnil pár technických poznámok:
Metodológia a presnosť: Vaša skepsa ohľadom „teploty planéty“ je na mieste. Ako hovorí slávny citát Sherlocka Holmesa: „Je fatálnou chybou budovať teóriu skôr, než máte k dispozícii dáta. Človek potom nevedomky začne fakty prispôsobovať teórii, namiesto toho, aby teórie prispôsoboval faktom.“ Presnosť historických dát (najmä pred rokom 1950) je zaťažená redšou sieťou staníc. Moderné satelitné merania (UAH), ktoré som spomínal, sú však oveľa presnejšie v zachytávaní globálnych anomálií, pretože snímajú takmer celú plochu planéty jednotnou metodikou.
Slnečné škvrny: Máte pravdu, že samotné škvrny sú chladnejšie oblasti. Avšak ich výskyt je spojený s celkovým nárastom slnečného magnetického výkonu a zvýšeným výskytom tzv. fakulí (jasných, horúcich oblastí okolo škvŕn). Paradoxne teda platí: čím viac „tmavých“ škvŕn, tým viac energie Slnko vyžaruje smerom k Zemi.
Príčina vs. následok: El Niño/La Niña sú skutočne súčasťou zložitého systému, no pre nás sú dôležité ako „distribútori“ tepla. Ak vidíme prudký skok o 1 °C za rok (2023–2024), fyzikálne je takmer nemožné, aby to spôsobil len CO2, ktorého koncentrácia rastie plynule. Musíme započítať aj vplyv vodnej pary (napr. z erupcie Hunga Tonga) a práve cykly oceánskej cirkulácie.
Súhlasím, že treba hľadieť na dlhý časový úsek. Práve pri pohľade na posledných 10-15 rokov je však fascinujúce sledovať, ako výrazne do týchto trendov zasahujú prirodzené faktory, ktoré niekedy otepľovanie maskujú a inokedy ho extrémne urýchľujú.
va
vaber
16.1.2026 08:55 Reaguje na Vladimir MertanNakonec jsme se docela shodli.
Existuje jakási gnoseologie ,která řeší poznatelnost světa. Já kdysi věři ,že je a bude možno vše poznat . Nyní vidím ,že to nebude možné.
To narážím na historii planety a lidstva a možné chyby v různých vědeckých výzkumech a názorech ,ale platí to ve všech oborech.
Odpovědět
Existuje jakási gnoseologie ,která řeší poznatelnost světa. Já kdysi věři ,že je a bude možno vše poznat . Nyní vidím ,že to nebude možné.
To narážím na historii planety a lidstva a možné chyby v různých vědeckých výzkumech a názorech ,ale platí to ve všech oborech.
JD
Jindřich Duras
15.1.2026 10:19 Reaguje na Vladimir MertanTo nemůžete myslet vážně, že? Jestli 2024 byl nejteplejší a 2025 třetí nejteplejší, tak z toho přece nejde usoudit na skutečnost, že se začalo ochlazovat, ne? Podívejte se na ten graf ještě jednou :-).
Odpovědět
PE
va
vaber
15.1.2026 09:56Ti oslavovači tepla by měli žít v nějakém teplejším pásmu, někde tam kde je stále 35°C a někdy 45°C, bez klimatizace, aby si teplo dobře užili, poznali prospěšnost takových teplot a viděli následky vysokých teplot na přírodu z první ruky.
Taky by měli mít jasno kdy se teploty zastaví a co budou říkat když stále porostou.
Je ale jedno co kdo říká, pro další vývoj to není rozhodující. Vývoj teplot nedokáže změnit ani snaha celého lidstva i když změnu zřejmě lidstvo způsobilo.
Odpovědět
Taky by měli mít jasno kdy se teploty zastaví a co budou říkat když stále porostou.
Je ale jedno co kdo říká, pro další vývoj to není rozhodující. Vývoj teplot nedokáže změnit ani snaha celého lidstva i když změnu zřejmě lidstvo způsobilo.
JD
Jindřich Duras
15.1.2026 10:17 Reaguje na vaberJojo, pan Vacek si tu už léta jede nekomplikovanou písničku na téma, že v teple to bude prostě fajn. Asi má regma nebo chce pěstovat citrusy venku nebo někde uklouzl na ledu a narazil si kostrč nebo tak něco :-). Co dělá zbytek zeměkoule či zeměplochy je mu šumák a to, že u nás bude sice stále tepleji, ale jarní mrazíky budou chodit pořád stejně, tím se nezatěžuje.
Prostě co člověk, to názor :-).
Odpovědět
Prostě co člověk, to názor :-).
pk
pepa knotek
15.1.2026 12:10 Reaguje na Jindřich DurasNení to tak historicky dávno, co se na jihu gronska pásl dobytek a ve skandinávii pěstovala vinná réva, tak se to holt zopakuje a nějakej gryndýl s tím nic nenadělá.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 13:37 Reaguje na Jindřich DurasMožno vám to uniklo, ale stále žijeme v dobe ľadovej, aj ked v jej teplej fáze - interglaciáli. Je známe striedanie teplých a studených fáz v dobe ľadovej. Prechody sú veľmi prudké a studené obdobia trvajú az 100 000 rokov, oproti teplým obdobiam trvajúcim 15 000 az 25 000 rokov. CHladné obdobia sa vyznačujú extrémnym suchom a silnými vetrami. Takže p. Vacek má pravdu, že sa musíme tešiť že je teplo. Aj interglaciál má teplé a studené fázy a posledná chladná fáza Malá doba ľadová bola pre život ľudí veľmi nepriaznivá.
Odpovědět
va
vaber
15.1.2026 17:54 Reaguje na Vladimir MertanTo střídání teplých a studených fází v dobách ledový je nový objev ,když zase některá nová zjištění o dobách ledových nezapadla do dřívějších představ . Takže další nejistota v představách odborníků o naší minulosti.
Jak by jste definoval dobu ledovou když v ní dnes stále žijeme a kdy skončí. Doba ledová je podle vás extrémní sucho a přitom vypařilo se 150m oceánů a ta voda se uložila do ledovců a potom ledovce roztají a stále máme dobu ledovou.
Pro život je zima nepříznivá o tom není pochyb ,ale to neznamená ,že teplo by mělo být až nějde na polu.
Odpovědět
Jak by jste definoval dobu ledovou když v ní dnes stále žijeme a kdy skončí. Doba ledová je podle vás extrémní sucho a přitom vypařilo se 150m oceánů a ta voda se uložila do ledovců a potom ledovce roztají a stále máme dobu ledovou.
Pro život je zima nepříznivá o tom není pochyb ,ale to neznamená ,že teplo by mělo být až nějde na polu.
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 18:25 Reaguje na vaberDoba ľadová je daná trvalou prítomnosťou ľadových čapičiek na póloch. Absolutne väčšina historie Zeme bola bez trvalého zaľadnenia vo vysokých zemepisných šírkach. Takže doba ľadová sa skončí, ked sa roztopia ľadovce pokrývajúce Antarktídu a Grónsko.
Odpovědět
va
vaber
16.1.2026 08:59 Reaguje na Vladimir MertanTo je vaše definice doby ledové ,která má asi minimální podporu u odborníků na klima.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.1.2026 14:49 Reaguje na vaber„Mýlite sa, moja definícia vychádza priamo z paleoklimatológie. V odbornom kontexte sa stav planéty, kedy sú póly trvalo zaľadnené, nazýva Icehouse Earth (doba ľadová). My sa konkrétne nachádzame v Kvartérnom zaľadnení, ktoré začalo pred cca 2,6 miliónmi rokov.
To, čo si zrejme pletiete s 'dobou ľadovou', sú len jej chladnejšie cykly – tzv. glaciály. My momentálne žijeme v teplejšom období tej istej doby ľadovej, ktoré sa nazýva interglaciál (Holocén). Akonáhle by sa roztopil trvalý ľad na póloch (Antarktída a Grónsko), Zem by oficiálne prešla do režimu Greenhouse Earth, čím by sa súčasná geologická doba ľadová definitívne skončila.“
Odpovědět
To, čo si zrejme pletiete s 'dobou ľadovou', sú len jej chladnejšie cykly – tzv. glaciály. My momentálne žijeme v teplejšom období tej istej doby ľadovej, ktoré sa nazýva interglaciál (Holocén). Akonáhle by sa roztopil trvalý ľad na póloch (Antarktída a Grónsko), Zem by oficiálne prešla do režimu Greenhouse Earth, čím by sa súčasná geologická doba ľadová definitívne skončila.“
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 13:32 Reaguje na vaberTepelné extrémy okolo obratníkov v pásme púští sú vyvolané všeobecou cirkuláciou atmosféry v rámci tzv. Hadleyovej bunky. Tá spôsobuje, že sa suchý vzduch na obratníkoch silne prehrieva. Mimochodom to odporuje teórii že za ohrievanie atmosféry sú zodpovedné skleníkové plyny tým že odrážajú teplo naspäť k povrchu. Je známy fakt, že v čase klimatického optima Holocénu bola Sahara zelená a teploty neboli také vysoké. CHladičom bola voda a vegetácia a všeobecne vlhkosť aj dažde. To znamená, že teplé obdobia sú aj vlhkejšie a pre život priaznivejšie.
Odpovědět
va
vaber
15.1.2026 17:32 Reaguje na Vladimir MertanMně je úplně jedno jak počasí třeba na Sahaře dnes funguje . Já byl na jednom tropickém ostrově, jeden rok a staří domorodci mi říkali ,,takové teplo tu nebývalo,,.
Pamatuji dobu kdy se psalo ,že na tichomořských ostrovech je stálá teplota, prakticky bez větších výkyvů a byla kolem 25°C.
Uvědomte si ,že se mluví o planetě a ne o konkrétním místě kde je nějaká změna v počasí. Už jsem psal mockrát , v oblastech kde je dnes vedro ,že bez klimatizace se tam nedá žít ,byly v minulosti civilizace a musely bezpochyby dobře prosperovat ,to znamená tam bylo i příznivé klima. Jak to bylo dávno ,jak jsou staré nálezy? Bez vhodného klima není rozvoj možný. Nedávejte mi jako protiargument dnešní rozvoj umělých států na poušti . Ty by bez dodávek skoro všeho ,myslím hlavně potraviny a moderní techniky, která jim pomáhá přežít, nemohly existovat.
Odpovědět
Pamatuji dobu kdy se psalo ,že na tichomořských ostrovech je stálá teplota, prakticky bez větších výkyvů a byla kolem 25°C.
Uvědomte si ,že se mluví o planetě a ne o konkrétním místě kde je nějaká změna v počasí. Už jsem psal mockrát , v oblastech kde je dnes vedro ,že bez klimatizace se tam nedá žít ,byly v minulosti civilizace a musely bezpochyby dobře prosperovat ,to znamená tam bylo i příznivé klima. Jak to bylo dávno ,jak jsou staré nálezy? Bez vhodného klima není rozvoj možný. Nedávejte mi jako protiargument dnešní rozvoj umělých států na poušti . Ty by bez dodávek skoro všeho ,myslím hlavně potraviny a moderní techniky, která jim pomáhá přežít, nemohly existovat.
VM
Vladimir Mertan
15.1.2026 20:46 Reaguje na vaberTo ale nie je dôkaz, že sa otepluje od CO2. V tom prípade sa ani nebude oteplovať donekonečna, príklady starších civilizácii to dokladajú, pretože Vikingov vyhnala z Grónska zima.
Odpovědět
PH
JŠ
Jan Šimůnek
16.1.2026 20:19Jistěže problém je i v tom, že soudruzi klimatologové umístili dobu s referenčními teplotami do posledního velkého ochlazení, z něhož se planeta dosud vzpamatovává, Jen další důkaz "kvality" klimatologie.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.1.2026 13:13 Reaguje na Jan ŠimůnekZase plácáte jak dycky. Dnes je už tepleji, než v římském nebo středověkém optimu a bude se to stále velmi rychle zhoršovat.
Podívejte se na ten graf. Tehdy byl téměř vodorovný, dnes je svislý.
Odpovědět
Podívejte se na ten graf. Tehdy byl téměř vodorovný, dnes je svislý.
JŠ
Jan Šimůnek
24.1.2026 12:54to Pavel Hanzl 20.1.2026 13:13
Zcela jistě ne. Dokonce ani na to 16. století nemáme. Měli jsme snad nějaké roky bez zimy, kdy alespoň v tehdy obývaných oblastech státu přes zimu ani jednou nemrzlo? Rostou snad u nás smokvoně, jako před ochlazením, které nastartovalo husitské hnutí? Mohou snad Gróňané chovat krávy a ovce a pěstovat pšenici jako Vikingové za středověkého klimatického optima? MMCH, teď se ukázalo, že USA nemají na dobytí Grónska ledoborce (mají jen tři, z toho jeden prakticky v havarijním stavu). Za středověkého klimatického optima se alespoň v létě dalo Grónsko obeplout po vodě bez ledu.
Nějaké grafy od soudruhů, placených a řízených spekulanty s emisními povolenkami a dalšími "klimatickými penězi", jsou opravdu mimo realitu.
Odpovědět
Zcela jistě ne. Dokonce ani na to 16. století nemáme. Měli jsme snad nějaké roky bez zimy, kdy alespoň v tehdy obývaných oblastech státu přes zimu ani jednou nemrzlo? Rostou snad u nás smokvoně, jako před ochlazením, které nastartovalo husitské hnutí? Mohou snad Gróňané chovat krávy a ovce a pěstovat pšenici jako Vikingové za středověkého klimatického optima? MMCH, teď se ukázalo, že USA nemají na dobytí Grónska ledoborce (mají jen tři, z toho jeden prakticky v havarijním stavu). Za středověkého klimatického optima se alespoň v létě dalo Grónsko obeplout po vodě bez ledu.
Nějaké grafy od soudruhů, placených a řízených spekulanty s emisními povolenkami a dalšími "klimatickými penězi", jsou opravdu mimo realitu.
JŠ
Jan Šimůnek
25.1.2026 11:12A ještě něco, zde:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Green-Deal-snaha-o-zniceni-evropskeho-zpusobu-zivota-Svedectvi-ze-zakulisi-785723
je popsáno, v čem je celý problém "vědecké klimatologie". Článek bude patrně po nějaké době za paywallem.
Odpovědět
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Green-Deal-snaha-o-zniceni-evropskeho-zpusobu-zivota-Svedectvi-ze-zakulisi-785723
je popsáno, v čem je celý problém "vědecké klimatologie". Článek bude patrně po nějaké době za paywallem.
