https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/roste-zajem-o-lokalni-rezane-kvetiny-do-kytice-lze-dat-i-plevel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Roste zájem o lokální řezané květiny, do kytice lze dát i plevel

8.11.2019 00:14 | BRNO (ČTK)
Zákazníky stále více zajímá, odkud pocházejí řezané květiny v kyticích a jakou mají ekologickou stopu. / Ilustrační foto
Zákazníky stále více zajímá, odkud pocházejí řezané květiny v kyticích a jakou mají ekologickou stopu. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Farma V + N
Zákazníky stále více zajímá, odkud pocházejí řezané květiny v kyticích a jakou mají ekologickou stopu. Přibývá květinářství, které využívají květy z českých zahrad a farem, ale také třeba plevel. Dovoz řezaných květin ze zahraničí je totiž podle odborníků spojený s velkou ekologickou zátěží.
 

"Většina květin pochází z Keni, Etiopie, Kolumbie a Ekvádoru. Největším zdrojem jsou plantáže v Keni u jezera Naivasha, které se kvůli zavodňování farem zmenšilo o čtvrtinu. Za rok se z této země vyveze 160.000 tun květin, přičemž na vypěstování jednoho hektaru růží v Keni je potřeba až 30.000 litrů vody," řekl Petr Ledvina z ekologického institutu Veronica.

Podle Beaty Alexové z květinářství Plevel přibývá lidí, které zajímá původ kupovaných věcí. Obracejí se proto na ekologicky smýšlející lokální květinářství a menší pěstitele. Sama Plevel zakládala s cílem znovuobjevit krásu lučních květin a nabídnout alternativu k dovážené produkci.

"Používáme námi vypěstované květiny a ty, které šetrně trháme v krajině kolem nás nebo získáváme od místních pěstitelů. Máme také dvě zahrady. V zimě pak do kytic využíváme například sušené květy z léta nebo necháváme nakvétat různé větvičky, jako třeba větve třešní," řekla Alexová.

Konvenční pěstování květin na velkých plochách je spjato s intenzivním používám pesticidů a dalších chemikálií. "Tyto látky provázejí celý produkční řetězec, počínaje dezinfikováním půdy, aplikováním nejrůznějších preventivních postřiků proti škůdcům a chorobám, postřikem před uříznutím květu a konče ochrannou lázní před převozem, jež má zajistit zpomalení dýchacího procesu a udržení čerstvosti květin," uvedl Ledvina.

Chemickým látkám se vyhýbá například Jana Pospíšková, která vlastní květinovou farmu Řezanka ve Znojmě. Pracuje se sezonními druhy, které pěstuje na pronajaté zahradě a na poli a poté je podle objednávek doručuje po městě a okolí. Podle ní každý rok zákazníků přibývá.

"Lidé mají zájem o lokálně vypěstované květiny bez jedů a s malou ekologickou zátěží. Velmi oblíbené jsou teď luční květiny, což má ale trochu přenesený význam. Lidem se líbí jemné kytice, které vypadají, že jste si je právě natrhali na rozkvetlé louce, kterou už však dnes pomalu nepotkáte ani na procházce," řekla Pospíšková.

V Řezance nabízí díky rychlému lokálnímu odbytu i druhy květin, které se v běžných květinářstvích nevyskytují. Nelze je totiž dlouho skladovat a převážet. Od příštího roku si zákazníci také prohlédnou, odkud květiny z Řezanky pocházejí, protože majitelka bude mít nový pozemek pro pěstování dalších druhů trvalek či keřů. Sezona prodeje květin ze znojemské farmy končí v říjnu. Někteří další menší květináři vytvářejí od listopadu kytice ze stálezelených větví, narašených dřevin nebo barevných sušených květin.

Sezonní rostliny vypěstované v souladu s principy ekologického zemědělství nebo volně rostoucí květiny v přírodě využívá v Brně také například květinářství Efemér. Založily ho Lucie Králíková a Klára Zahradníčková s cílem ukázat, že květinářský trh může fungovat i bez dovážených druhů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Anežka Horová
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist