https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rostliny-ktere-zazily-nedostatek-plodi-zdatnejsi-potomky-zjistili-cesti-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rostliny, které zažily nedostatek, plodí zdatnější potomky, zjistili čeští vědci

11.12.2020 01:57 | PRAHA (ČTK)
Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly. Zážitek strádání podle výzkumu rostlina předává skrze epigenetické procesy.
Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly. Zážitek strádání podle výzkumu rostlina předává skrze epigenetické procesy.
Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byly podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor. Přenos zkušeností měl dopad i na další složky ekosystému. O výzkumu informovala Miroslava Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV) ČR.
 

Podle spoluautora výzkumu Víta Latzela hraje ústřední roli u rostlin konkurence. "Rostliny nemají možnost pohybu a nemohou si jednoduše vybrat místo svého pobytu. Proto jakmile jednou zakoření, musí být schopné si udržet svůj životní prostor. A o ten neustále bojovat," uvedl vědec, který pracuje v Oddělení populační ekologie BÚ. Dodal, že těmto mechanismům vědci věnují velkou pozornost, ale dosud přehlíželi mezigenerační paměť rostlin. Právě ta má podle Latzela značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.

Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly.

Zážitek strádání podle výzkumu rostlina předává skrze epigenetické procesy. Pomocí takzvané metylace cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů a rostlina tak svým potomkům předá "předaktivované" geny užitečné pro boj s nehostinným prostředím.

To, že rostliny, které rostly například v hustém porostu, plodí zdatnější potomky, zjistili vědci při experimentech s pampeliškami. Zkoumané rostliny rychleji klíčily a celkově měly rychlejší vývoj či intenzivnější růst kořenů. Byly tak úspěšnější v boji o životní prostor s jinými rostlinami. To, že se tato paměť přenášela epigenetickými procesy, vědci ověřili tím, že u části rostlin odstranili některé epigenetické značky. Takto zasažené rostliny se pak chovaly tak, jako by jejich předci náročnější podmínky nezažili.

Výzkum také ukázal, že listy konkurenčně zdatnějších rostlin se rozkládají po odumření mnohem pomaleji, než listy geneticky totožných rostlin bez zmíněných zkušeností. To podle týmu naznačuje, že paměť rostlin má dopad i na související procesy v přírodě - v tomto případě koloběh živin v ekosystému.

Výstupy výzkumu podle ústavu přináší nový pohled na některé přírodní procesy. Podle odborníků si mezigenerační paměť zaslouží více pozornosti a měla by být zohledněna třeba při modelování funkce ekosystémů během klimatické změny nebo při produkci osiv v zemědělství.

Výzkum se uskutečnil ve spolupráci BÚ AV s Jihočeskou univerzitou a vědeckými institucemi z Irska, Španělska a Estonska. Studii publikoval časopis New Phytologist.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2020 06:36
Tak samozřejmě... A MIMO JINÉ PRÁVĚ PROTO JE TŘEBA UPŘEDNOSTNIT PŘIROZENOU OBNOVU PŘED VÝSADBOU... TÍM MYSLÍM HLAVNĚ LESY....

Pokud v lese trpí stromy například suchem, tak tuto informaci předají svým potomkům a ti se pak na místě mnohem lépe uchytí než strom s genetikou ze školky, kde je stromkům (kvůli ekonomickým ukazatelům) podsouvána ta nejlepší péče. Takový jedinci pak nemají například na holině po nezodpovědné těžbě v lese téměř žádnou šanci. Pak není výjimkou mortalita třeba i 50-70%.... úplně zbytečně....

Stačí přestat vytvářet zbytečná odvětví a nenechat je poškozovat ŽP i ekonomickou stránku aktivit v lesích... člověk na tom jen vydělá, pokud využije přirozené síly přírody a její schopnosti přizpůsobení se podmínkám..... jen je potřeba trochu přemýšlet.....




Odpovědět
va

vaber

11.12.2020 09:54
takže závěr z toho je ,že čím méně budeme rostlinám dávat živin ,tím lepší budou další generace a tím více úrody
hnojení tedy škodí ,
vědci jsou holt vědci,
jinak pampelišky dobře rostou i na živinami chudé půdě, to ví každý kdo si všímá přírody ,ale to neplatí pro všechny rostliny
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2020 12:48 Reaguje na vaber
No to jste to jen nepochopil..
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist