Rozloha vinohradů v Česku loni znovu klesla. Zvyšuje se však plocha osázená odolnými odrůdami pro ekologické pěstování
Kvóta pro výsadbu nových vinic zůstala loni opět nevyčerpaná, 98 vinohradníků projevilo zájem o výsadbu celkem 52,39 hektarů z 173,3 hektarů povolených kvótou. Vyklučeno, tedy vykáceno, bylo loni 302 hektarů vinic. Pouze 118 hektarů z nich plánovali vinaři znovu osadit révou.
"Celkem bylo loni vysázeno 216,39 hektarů nových vinic, což je o 92,81 hektaru více než v roce 2024. Šlo o novou výsadbu i obnovu vinic," uvedla mluvčí ústavu Petra Hrabčáková. Rozdílná čísla o přidělených povoleních, kvótě a skutečné výsadbě jsou dána tím, že vinohradníci mají na osázení povolených ploch tři roky, lhůtu mohou využít postupně, nebo najednou.
Mezi nejčastěji vysazované bílé odrůdy patřila Pálava s 18,27 hektaru, Rulandské šedé s 15,48 hektary a Ryzlink vlašský se 14,11 hektary. Z modrých odrůd bylo vysazeno nejvíce Merlotu, a to 8,98 hektaru.
Stejně jako v předchozích letech se loni dál zvětšila plocha osázená takzvanými PIWI odrůdami révy, které jsou odolnější a jsou vhodné pro ekologické pěstování. Jejich plocha vzrostla o 76 hektarů na 1080 hektarů. Nejpěstovanější PIWI odrůdou je Hibernal s celkovou plochou 434 hektarů, nejvysazovanější odrůdou byl loni Solaris, který vinaři vysadili na 13,93 hektarech.
Podobně jako v předchozích letech jsou největšími vinařskými obcemi v Česku Velké Bílovice se 776 hektary vinohradů, Valtice s 537 hektary a Mikulov s 509 hektary. Všechny tři jsou na Břeclavsku. Vinařským Čechám pak s rozlohou vinic 109 hektarů dominuje Mělník.
Letos mohou vinaři žádat o výsadbu vinohradů o rozloze 169,8 hektaru. Termín pro podání žádostí končí poslední únorový den.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Petr Novotný
28.2.2026 21:40Jaroslav Pokorný
1.3.2026 10:39 Reaguje na Petr NovotnýRoman z Vysočiny
13.3.2026 13:58 Reaguje na Petr NovotnýJaroslav Pokorný
1.3.2026 10:46Břetislav Machaček
1.3.2026 16:31Co se vyplácí jsou solární parky, bioplynky, pole na pěstování biomasy pro
energetiku a mulčované louky bez užitku. Krajina se mění na monotónní
pole se "svatou trojicí" kukuřice, pšenice a řepky. A tak se ptám, co
vůbec pozitivního členství pro přírodu přineslo. Prosím o ta plus, ať
si vylepším názor na ty negativní změny, které nastaly. Je mi smutno
i z toho, jak se změnil venkov vztahově, když vznikají stále větší
majetkové rozdíly mezi velkovinaři a těmi malými. Zbohatnout chce dnes
skoro každý a mizí kamarádství a nezištnost. Smutné!
Peter
1.3.2026 21:44 Reaguje na Břetislav MachačekIt's all in the past now
Money changes everything.



Velcí pěstitelé révy vinné dávají přednost proměně vinohradů před rozšiřováním
Válka na Blízkém východě zdražuje jarní práce na polích, farmářům rostou náklady
Vláda schválila zjednodušení chovu koní a podporu ekologicky pěstovaných batátů