https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozmnozovani-dvou-tisic-bolenu-v-zelivce-prave-vrcholi.rybam-nesvedci-denni-manipulace-s-prutoky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Želivce právě vrcholí rozmnožování dvou tisíc bolenů. Rybám nesvědčí denní manipulace s průtoky

12.4.2022 11:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tření bolena dravého.
Tření bolena dravého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marek Smejkal / Biologické centrum AV ČR
Takzvané špičkování, kdy se mění průtok v řekách kvůli provozu vodních elektráren nebo pořádání vodáckých závodů, významně narušuje rozmnožování ryb. Zjistili to vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, kteří se ve své studii zaměřili na to, jak kolísající proud ovlivňuje rozmnožující se boleny dravé v řece Želivka. Zdejší třecí hejno bolenů, které je chráněno v rámci soustavy Natura 2000, se zde potýká s nepředvídatelnými změnami proudu. Právě v těchto dnech vrcholí v nádrži Švihov na Želivce tření této ryby.
 

Díky denní manipulaci průtoků v řekách, kdy se nejdříve zadržuje a následně nárazově vypouští voda z přehrady, lze využívat energetický potenciál řeky i tam, kde by to přirozený hydrologický průběh nedovolil. Tzv. špičkování však značně narušuje život v řekách a negativně ovlivňuje ryby. „Při zadržování vody před samotnou špičkou může docházet k vysoušení rybích jiker nebo uvěznění ryb na obnaženém dně. Během špičky zas může silný proud odnést a znehodnotit jikry, v extrémních případech i larvy ryb, a dokonce dospělé ryby,“ vysvětluje Daniel Bartoň, hlavní autor článku a doktorský student na Hydrobiologickém ústavu BC AV ČR.

Trdliště bolenů.
Trdliště bolenů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Luboš Kočvara / Biologické centrum AV ČR

Jak proud při špičkování hýbe s dospělci bolena dravého – velkého kaprovitého predátora, zjišťovali vědci v nádrži Švihov na řece Želivce na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje. Právě zde se každoročně shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice, což je také jedním z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000.

Do hlavního přítoku nádrže se každé brzké jaro připlouvá třít přibližně 2000 dospělých jedinců z celé nádrže. Vědci je sledují pomocí pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do řeky se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí. V Želivce mají označených deset tisíc bolenů, včetně dvou tisíc pohlavně zralých.

Migrující boleni se zastavují u prvního jezu a tady dochází ke tření. Místo je však pod silným tlakem špičkovaní.

Hydrobiologové při měření
Hydrobiologové při měření
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniela Procházková / Biologické centrum AV ČR

„Na trdlišti jsme umístili telemetrické antény a sledovali jsme rozmnožování bolenů během tří let. Zjistili jsme, že člověkem vyvolaná změna průtoku ryby negativně ovlivňuje jejich odsunutím mimo vhodná trdliště,“ říká další z autorů studie Marek Šmejkal.

Špičkování ovlivňuje tření bolenů tím, že jim narušuje jeho průběh a nutí je vhodná třecí místa dočasně opouštět. Jak při snížení, tak i při zvyšování průtoku se jejich počet na trdlišti snižuje. To zásadně zvyšuje náklady na tření, které je samo o sobě velice energeticky náročné. Navíc se narušuje načasování tření, což může negativně ovlivnit životaschopnost jiker u samic bolena. Tento efekt může být ještě závažnější u menších druhů ryb vystavených podobným podmínkám pod přehradami na celém světě.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist