https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/do-reky-moravy-se-vraci-jeseteri.odbornici-z-wwf-jich-vypustili-v-litovelskem-pomoravi-tri-tisice
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do řeky Moravy se vrací jeseteři. Odborníci z WWF jich vypustili v Litovelském Pomoraví tři tisíce

5.5.2026 03:04 | PRAHA (Ekolist.cz) | Lukáš Hrábek
Zdroj | WWF Česko
Minulý týden vypustili zástupci Světového fondu na ochranu přírody (WWF Česko) zhruba 3000 mladých jeseterů (Acipenser ruthenus) do řeky Moravy v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o další krok v návratu tohoto extrémně vzácného druhu ryby do české přírody.
 
Jeseteři se v předchozích dnech vylíhli přímo v řece ve speciálních inkubačních schránkách, které zajišťují optimální proudění vody a ochranu mladých ryb před predátory, čímž zvyšují jejich šanci na přežití. Minulý týden byli jeseteři ze schránek vypuštěni do volného toku.

Zdroj | WWF Česko

„Jeseter malý do povodí Moravy patří. Dnešní vypuštění je pilotním testem technologie inkubačních boxů pro jesetery v českých podmínkách. Je to symbolický krok k obnově říční přírody, ale zároveň víme, že samotné vysazování nestačí. Pokud se mají původní druhy ryb do našich řek skutečně vracet, musíme obnovovat přirozenou podobu řek, zlepšovat kvalitu vody a odstraňovat bariéry, které rybám brání v migraci,“ uvedl v den vypouštění Jan Freidinger z WWF Česko.

Na vypouštění WWF spolupracovalo se správou CHKO Litovelské Pomoraví a místními rybáři. Jikry pocházejí z Rybníkářství Pohořelice, které má k dispozici vhodný genetický materiál - původní dunajskou linii jesetera malého.

Zdroj | WWF Česko

Jeseter malý je původní druh dunajského povodí, jehož součástí je i řeka Morava. V českých řekách se dnes vyskytuje jen velmi vzácně, jeho ochrana je ale součástí širšího evropského úsilí o záchranu jeseterů. WWF v Evropě dlouhodobě podporuje naplňování Panevropského akčního plánu pro jesetery – od odborných doporučení pro monitoring populací a stanovišť až po opatření na ochranu a obnovu vhodných říčních biotopů. V povodí Dunaje na tuto práci navazují také projekty, jako je LIFE Living Rivers, které propojují státní instituce, vědecká pracoviště, vodohospodáře, rybáře a nevládní organizace včetně WWF s cílem obnovovat řeky a zlepšovat podmínky pro původní druhy ryb.

Zdroj | WWF Česko

„Skutečným ukazatelem zdravých řek je, zda v nich vypouštěné ryby dokážou dlouhodobě vytvářet stabilní populace. Jeseteři, lososi nebo pstruzi potřebují čistou vodu, pestrá stanoviště a průchodné toky. Česko teď připravuje Národní plán na obnovu přírody – tedy plán, jak obnovovat poškozené ekosystémy včetně řek. Ten by měl být příležitostí k opravdové obnově říčních biotopů, včetně odstraňování zbytečných bariér. Samotné vysazování ryb stačit nebude,“ doplňuje Jan Freidinger z WWF Česko.

Organizace WWF se v Česku věnuje vedle jiných aktivit hlavně ochraně a obnově říční krajiny a návratu původních druhů ryb do českých řek. Kromě jeseterů podporuje například i populace lososů a pstruhů.


reklama

 
Lukáš Hrábek
Autor je tiskovým mluvčím WWF Česko.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

II

Imarr Imarr

5.5.2026 11:10
V Pohořelicích měli i piskoře pruhovaného. Po " zákroku" se jich museli zbavit. To je už ale drahně let. 20?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.5.2026 16:46
Nemám nic proti vysazování jeseterů malých do vhodných podmínek, ale jsou
pro ně opravdu vhodné? Zamýšlí se někdo nad potravními možnostmi daného
úseku řeky? Najdou tam dost potravy, když ji tam stále více ubývá? Není na
čase postupovat od podpory potravy po vysazení ryb a nikoliv opačně a nebo
rovnou pouze ryby vysadit a nestarat se o namnožení potravy? Zažil jsem
kdysi vysazení úhořího monté na hektarovou pískovnu v neúměrném množství
(po protržení vaku s násadou hrozil úhyn a místo rozvozu i jinam byla
dávka určená na 10 ha vypuštěna na 1 ha. Prvé roky to nikdo nepozoroval,
ale po čase se začali vytrácet kdysi hojní raci bahenní, až se vytratili zcela. Velcí vymřeli stářím a mladé zkonzumovali přemnožení úhoři. Pak
přišli na řadu okouni, plotice a perlíni. Zcela se z vody vytratil plůdek
všech druhů ryb a zůstali hubení úhoři a velké ryby, které se přestaly
dál přirozeně množit. Po odplutí a odlovu toho ročníku úhořů se voda
pomalu začala přirozeně zarybňovat, ale už bez raků bahenních a úhořů,
protože soukromý nájemce už je nenasazoval. Ono poloviční podmínkou toho
návratu jeseterů jsou potravní možnosti a jsou takové jako v minulosti?
Pamatuji potoky, řeky a stojaté vody plné chrostíku(dřevíčka), pijavic a
jiné potravy ryb. Deště splachovaly do vod žížaly a jiný hmyz ze zdravé
půdy a ne jako nyní chemii. Budou mít dost rybího plůdku, když ho přímo
drancují morčáci, volavky a dravé ryby? Pamatuji toky, které se hemžily
plůdkem všemožných ryb a hmyzem. Mám obavu, že o tu potravu budou muset
s ostatními válčit a jsem zvědav, zda v tom boji obstojí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist