Rumunsko vyjádřilo obavy kvůli ukrajinskému bagrování kanálu v deltě Dunaje
Rumunsko uvedlo, že se obává, že jakékoliv práce na tomto kanálu by mohly ohrozit volně žijící živočichy ve společné deltě Dunaje, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle Bukurešti by se rovněž mohlo jednat o porušení mezinárodní smlouvy o ochraně životního prostředí.
"Ukrajinský velvyslanec se dnes dostaví na (rumunské) ministerstvo zahraničí, kde bude požádán, aby rumunské orgány dostaly možnost práce prověřit," uvedl včera rumunský premiér Nicolae Ciuca. Rumunské ministerstvo zahraničí sdělilo, že s prohloubením kanálu nevyslovilo souhlas, a požádalo Ukrajinu, aby situaci vyjasnila a umožnila přístup odborníkům, kteří provedou měření a odeberou vzorky.
Ukrajinské úřady na žádost o komentář bezprostředně nereagovaly.
V pátek ukrajinské ministerstvo infrastruktury na twitteru uvedlo, že maximální ponor lodí proplouvajících průplavem se zvětšil z 3,9 metru na 6,5 metru. "Pokračujeme v rozvoji dunajských přístavů s našimi evropskými partnery," uvedlo ministerstvo.
O den později citoval rumunský zpravodajský web G4Media prohlášení ukrajinského velvyslanectví v Bukurešti, že bagrování je součástí běžných prací na kanálu.
Oblast při ústí druhé nejdelší evropské řeky do Černého moře patří k biologicky nejrozmanitějším v Evropě. Z větší části leží v Rumunsku, členském státě Evropské unie, a z menší připadá Ukrajině.
Přístup do Černého moře z říčních přístavů na Dunaji se pro Ukrajinu - jednoho z předních světových vývozců obilí a olejnin - stal klíčovým poté, co Rusko zablokovalo jeho černomořské přístavy po loňské únorové invazi.
Kvůli omezenému přístupu ke svým černomořským přístavům musela Ukrajina vyvážet obilí přes sousední země po železnici, silnici nebo menšími říčními loděmi. Přes rumunský černomořský přístav Konstanca loni vývozci přepravili 8,6 milionu tun ukrajinského obilí.
reklama
Dále čtěte |
V Británii bude ježky sledovat umělá inteligence
Hladík: Postoj některých států EU k normě o obnově přírody je odsouzeníhodný
Cena Evropský strom roku potřetí míří do Polska, vítěz se jmenuje Srdce zahradyOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Milan Ptáček
21.2.2023 06:01Pavel Jeřábek
21.2.2023 15:59 Reaguje na Milan PtáčekVždyť v podobném duchu to říkají mnohé matky a mnozí otcové svým dcerkám, když vyrážejí s partou na zábavu, a rodiče se obávají předčasného těhotenství dcerky.
Miroslav Vinkler
21.2.2023 09:17velbloudech ?
Bohužel, v době války není čas na ptákoviny.
Martin Vlk
21.2.2023 09:31Problém pro přírodu není změna, problém pro přírodu je chemická likvidace. Lodní doprava ušetří spoustu paliva, tedy i exhalací a tedy i chemických sloučenin, které doopravdy škodí.
Jenomže to se tu bavíme v konečném důsledku o znečištění ovzduší. Jenže to ovzduší máme na celém světě společné. Neznečistíme-li ho my, znečistí ho někdo jiný. Takový socialismus. Takže výsledkem je, že lokální drobné změny se strašně naši ekologové bojí (je lokálně vidět, jde na ni jednoznačně ukázat), ale globální znečištění je podřadné. Raději zamezíme stavbě kanálů a čištění vodních cest a klidně to vyměníme za globální znečištění - to je všech, smrad odfoukne vítr a vše je cajk... Ale ono to není cajk, je to horší než lokální změna v přírodě.
Radim Polášek
21.2.2023 10:00Jinak v budoucnu to zřejmě bude záležitost jednání, protože postavením Ceaučeskova kanálu byla lodní doprava z podunajských států do Černého moře odkloněna mimo deltu Dunaje. Z velké nebo podstané části, tuším. Jediný stát, který nyní dunajskou deltu intenzívně využívá pro svou nákladní zámořskou dopravu, je pouze Ukrajina.
