Rumunsko vyjádřilo obavy kvůli ukrajinskému bagrování kanálu v deltě Dunaje

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Rumunsko uvedlo, že se obává, že jakékoliv práce na tomto kanálu by mohly ohrozit volně žijící živočichy ve společné deltě Dunaje, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle Bukurešti by se rovněž mohlo jednat o porušení mezinárodní smlouvy o ochraně životního prostředí.

"Ukrajinský velvyslanec se dnes dostaví na (rumunské) ministerstvo zahraničí, kde bude požádán, aby rumunské orgány dostaly možnost práce prověřit," uvedl včera rumunský premiér Nicolae Ciuca. Rumunské ministerstvo zahraničí sdělilo, že s prohloubením kanálu nevyslovilo souhlas, a požádalo Ukrajinu, aby situaci vyjasnila a umožnila přístup odborníkům, kteří provedou měření a odeberou vzorky.

Ukrajinské úřady na žádost o komentář bezprostředně nereagovaly.

V pátek ukrajinské ministerstvo infrastruktury na twitteru uvedlo, že maximální ponor lodí proplouvajících průplavem se zvětšil z 3,9 metru na 6,5 metru. "Pokračujeme v rozvoji dunajských přístavů s našimi evropskými partnery," uvedlo ministerstvo.

O den později citoval rumunský zpravodajský web G4Media prohlášení ukrajinského velvyslanectví v Bukurešti, že bagrování je součástí běžných prací na kanálu.

Oblast při ústí druhé nejdelší evropské řeky do Černého moře patří k biologicky nejrozmanitějším v Evropě. Z větší části leží v Rumunsku, členském státě Evropské unie, a z menší připadá Ukrajině.

Přístup do Černého moře z říčních přístavů na Dunaji se pro Ukrajinu - jednoho z předních světových vývozců obilí a olejnin - stal klíčovým poté, co Rusko zablokovalo jeho černomořské přístavy po loňské únorové invazi.

Kvůli omezenému přístupu ke svým černomořským přístavům musela Ukrajina vyvážet obilí přes sousední země po železnici, silnici nebo menšími říčními loděmi. Přes rumunský černomořský přístav Konstanca loni vývozci přepravili 8,6 milionu tun ukrajinského obilí.