https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ryposi-lysi-by-mohly-lidem-predat-recept-na-dlouhovekost?ids%5Bx93e39a7fb8eed97b1881c767a851df03%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rypoši lysí by mohli lidem předat recept na dlouhověkost

18.7.2012 01:55 | TEL AVIV/ ČESKÉ BUDĚJOVICE (Ecomonitor)
Jeden z nejpodivnějších tvorů naší planety, rypoš lysý, zřejmě zná tajemství dlouhověkosti
Jeden z nejpodivnějších tvorů naší planety, rypoš lysý, zřejmě zná tajemství dlouhověkosti
Jeden z nejpodivnějších tvorů naší planety, rypoš lysý, zřejmě zná tajemství dlouhověkosti. Navzdory svému vysilujícímu podzemnímu způsobu života se dožívá až šestinásobku doby, jež bychom očekávali od hlodavce podobné velikosti. Na to, odkud se ve slepém, pospolitně žijícím, kopáči bere ta energie, se rozhodli podívat výzkumníci hned ze tří vědeckých ústavů. Překvapivé závěry jejich práce shrnuje článek na serveru ScienceDaily.com.
 

V rozsáhlé, americko-izraelské studii se nad bádáním sešli zoologové z Univerzity v Tel Avivu (TAU), texaského výzkumného centra zdraví v San Antoniu a City College v New Yorku. Badatelé si nebyli schopni vysvětlit, že zatímco krysy a potkani obvykle nedožijí čtvrtý rok svého života, u rypoše lysého (Heterocephalus glaber) narazí i na exempláře staré i třicet let. Pokročilý věk by však byl jen první částí rypoší záhady. Vědce totiž zarážel i stupeň výkonnosti a aktivity slepých hlodavců.

Rypoši narozdíl od lidí s věkem jen minimálně ztrácejí na váze a velikosti, kvalita jejich kostí je stabilní, téměř se nesnižuje jejich reprodukční potenciál, ani nejsou ovlivněny jejich smyslové schopnosti. U šestadvacetiletých rypoších veteránů nalezneme minimum kožní pigmentace, a prakticky žádné rakovinné nádory. A proč to srovnání s lidmi? S rypoši totiž sdílíme 85 % naší genetické výbavy, a tak tajemství, které by mohlo zastavit degenerativní působení procesu stárnutí lidského těla, má skutečně cenu zlata.

Doktorka Dorothee Huchonová z TAU se spolu s ostatními badateli rozhodla pro srovnání sedmi vzdálených hlodavčích příbuzných rypošů, včetně morčete a potkana. Společně zjistili, že rypoši lysí mají až abnormálně velkou hladinu NRG-1, ochranného neuroproteinu, koncentrovanou v mozečku. Tato bílkovina je zodpovědná za soudržnost neuronových vazeb, a její uložení v centru motorické kontroly může pozitivně ovlivnit výkonnost a odolnost organismu vůči stárnutí.

Není bez zajímavosti, že ani jeden ze srovnávaných druhů tak vysoké, a především stabilní hladiny NRG-1, nedosahoval. Zdá se tedy, že výskyt takové koncentrace neuroproteinu u rypošů je unikátním evolučním krokem, který není zděděn po dávných předcích. Ovšem krokem, který se rypošům vyplácí. A může být prospěšný i lidem. Vědci pokračují v navazující studii, přičemž chtějí vyzkoumat účinky tohoto proteinu na zpomalení degenerativních projevů stárnutí lidského organismu.


reklama

Další informace |
Článek byl uveřejněn 2.7 2012 na serveru ScienceDaily.com pod názvem „Naked Mole Rat May Hold the Secret to Long Life“.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

achjo!!!!!!!!!!! - 26. 7. 2012 - Jirka

Koukám že vy budete mít nejen problém vyrovnat se se smrtí ale zároveň s e vyrovnat stím že vaše panická hrůza není dlouhodobým standardem tudíž se neb¨můžete odvolávat na předky. Tak asi už jen stručně protože ztrácet čas s alibistou už mne přestává bavit.

Stanislav Grof: člověk ve starověkých nebo domorodých kulturách,
prošel navíc intenzívní přípravou na smrt již v průběhu svého života, při různých obřadech, např.
při tzv. přechodových rituálech a byl tedy „vybaven duchovním a filozofickým věroučným
systémem překonávajícím smrt“.

nebo

,,Intenzívní zájem o smrt a umírání byl ve středověku dán všeobecnou
nejistotou lidské existence, jež v tomto dějinném období převládala. Smrt byla v každodenním
životě měst i venkova všudypřítomná.,, (například popravy, hladomor, války)

Už jen že dříve lidé dostali plno možností se na smrt doopravdy podívat narozdíl od dnešní populace která smrt sice vidí možná častěji než lidé dříve ale zahalenou do superlativů, zkreslenou ale co hlavně ,,virtuální,,.

To snad také popřete? Nebo vám to zase nepříjde jako fakt? !Učili vás snad jinou historii??

...Pane profesore, co zná Gilgameše, říká vám něco Ars Moriendi?? Divil bych se kdyby ano (u člověka smrt tak odstrkujícího).
Tibetskou knihu mrtvích znáte? Když už jste tak zběhlý v křesťanské víře, neutekl vám náhodou fakt že veškerá nadpřirozena si lidé vytvářejí pro vysvětlení nepochopitelných a mnohdy i těžko akceptovatelných skutečností, potažmo k tomu aby jim pomohli se s danými skutečnostmi vyrovnat (konkrétně křesťanství: zmrtvých vstání nebo i to vaše peklo a nebe).


Je to jen můj pocit nebo jste za celý život přečetl jenom ten Epos o Gilgamešovi?



reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist