Rypoši lysí by mohli lidem předat recept na dlouhověkost
V rozsáhlé, americko-izraelské studii se nad bádáním sešli zoologové z Univerzity v Tel Avivu (TAU), texaského výzkumného centra zdraví v San Antoniu a City College v New Yorku. Badatelé si nebyli schopni vysvětlit, že zatímco krysy a potkani obvykle nedožijí čtvrtý rok svého života, u rypoše lysého (Heterocephalus glaber) narazí i na exempláře staré i třicet let. Pokročilý věk by však byl jen první částí rypoší záhady. Vědce totiž zarážel i stupeň výkonnosti a aktivity slepých hlodavců.
Rypoši narozdíl od lidí s věkem jen minimálně ztrácejí na váze a velikosti, kvalita jejich kostí je stabilní, téměř se nesnižuje jejich reprodukční potenciál, ani nejsou ovlivněny jejich smyslové schopnosti. U šestadvacetiletých rypoších veteránů nalezneme minimum kožní pigmentace, a prakticky žádné rakovinné nádory. A proč to srovnání s lidmi? S rypoši totiž sdílíme 85 % naší genetické výbavy, a tak tajemství, které by mohlo zastavit degenerativní působení procesu stárnutí lidského těla, má skutečně cenu zlata.
Doktorka Dorothee Huchonová z TAU se spolu s ostatními badateli rozhodla pro srovnání sedmi vzdálených hlodavčích příbuzných rypošů, včetně morčete a potkana. Společně zjistili, že rypoši lysí mají až abnormálně velkou hladinu NRG-1, ochranného neuroproteinu, koncentrovanou v mozečku. Tato bílkovina je zodpovědná za soudržnost neuronových vazeb, a její uložení v centru motorické kontroly může pozitivně ovlivnit výkonnost a odolnost organismu vůči stárnutí.
Není bez zajímavosti, že ani jeden ze srovnávaných druhů tak vysoké, a především stabilní hladiny NRG-1, nedosahoval. Zdá se tedy, že výskyt takové koncentrace neuroproteinu u rypošů je unikátním evolučním krokem, který není zděděn po dávných předcích. Ovšem krokem, který se rypošům vyplácí. A může být prospěšný i lidem. Vědci pokračují v navazující studii, přičemž chtějí vyzkoumat účinky tohoto proteinu na zpomalení degenerativních projevů stárnutí lidského organismu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
achjo!!!!!!!!!!! - 26. 7. 2012 - JirkaKoukám že vy budete mít nejen problém vyrovnat se se smrtí ale zároveň s e vyrovnat stím že vaše panická hrůza není dlouhodobým standardem tudíž se neb¨můžete odvolávat na předky. Tak asi už jen stručně protože ztrácet čas s alibistou už mne přestává bavit.Stanislav Grof: člověk ve starověkých nebo domorodých kulturách, prošel navíc intenzívní přípravou na smrt již v průběhu svého života, při různých obřadech, např. při tzv. přechodových rituálech a byl tedy „vybaven duchovním a filozofickým věroučným systémem překonávajícím smrt“. nebo ,,Intenzívní zájem o smrt a umírání byl ve středověku dán všeobecnou nejistotou lidské existence, jež v tomto dějinném období převládala. Smrt byla v každodenním životě měst i venkova všudypřítomná.,, (například popravy, hladomor, války) Už jen že dříve lidé dostali plno možností se na smrt doopravdy podívat narozdíl od dnešní populace která smrt sice vidí možná častěji než lidé dříve ale zahalenou do superlativů, zkreslenou ale co hlavně ,,virtuální,,. To snad také popřete? Nebo vám to zase nepříjde jako fakt? !Učili vás snad jinou historii?? ...Pane profesore, co zná Gilgameše, říká vám něco Ars Moriendi?? Divil bych se kdyby ano (u člověka smrt tak odstrkujícího). Tibetskou knihu mrtvích znáte? Když už jste tak zběhlý v křesťanské víře, neutekl vám náhodou fakt že veškerá nadpřirozena si lidé vytvářejí pro vysvětlení nepochopitelných a mnohdy i těžko akceptovatelných skutečností, potažmo k tomu aby jim pomohli se s danými skutečnostmi vyrovnat (konkrétně křesťanství: zmrtvých vstání nebo i to vaše peklo a nebe). Je to jen můj pocit nebo jste za celý život přečetl jenom ten Epos o Gilgamešovi? |