Samice luskouna krátkoocasého Šiška ze Zoo Praha odjede do zoo ve Vídni

Mladá samice luskouna krátkoocasého Šiška, která se narodila loni v únoru v pražské zoo a je prvním mládětem tohoto druhu odchovaným v Evropě, odjede na doporučení koordinátora chovu do zoologické zahrady ve Vídni. Ještě zhruba rok v Praze ale pobude. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Druhému luskounímu mláděti Connie, která se narodila na začátku července, se daří dobře. Je aktivní a chovatelé teď zkouší mladé samičce dávat pevnou stravu. V zoo ve Vídní nyní podle chovatele Davida Valy budují pro luskouny novou expozici. V pražské zoo se zástupci vídeňské zahrady zároveň byli podívat, jak se s luskouny zachází. "Byli tady na stáži podívat se jak se manipuluje s mládětem, jak se zachází se samicí a podobně, aby viděli jak to funguje," uvedl Vala. K Šišce do budoucna přijde samec, aby se druh mohl rozmnožovat. To ale teprve určí světový koordinátor chovu. Protože je luskounů v zoologických zahradách málo, je obtížný evropský chov určit, řekl Vala.

Zájem mělo podle Bobka zoologických zahrad více. "Ale tím, že je to náročné na chov a krmení, tak to není tak jednoduché. Zajistit potravu, postavit tu expozici, aby byla pro ně bezpečná a podobně," doplnil Vala. Potravu je podle něj těžké zajistit mimo jiné proto, že luskouni se krmí kaší, která obsahuje zejména larvy včelích trubců, a velikost larev, která je do kaše potřeba, je ve včelím úlu jen tři týdny v roce. "Takže se to musí najednou vše vyřezat a zamrazit, abychom měli čím celý rok luskouny krmit," vysvětlil Vala.

Kaši, která se dává dospělým luskounům, chovatelé zkouší dát i malé samičce Connie. Daří se jí totiž podle chovatelů dobře a váží k dnešnímu dni 785 gramů. Když byla Šiška stejně stará, kaši ještě nejedla, Connie je ale podle Valy o hodně vitálnější a ve vývoji napřed. Také na rozdíl od Šišky nebyla přikrmovaná a hned sála mateřské mléko.

Kaši matce Run Hou Tang chovatelé mažou na záda, aby ji z nich Connie začala jíst. Na pevnou stravu se takto přechází proto, že v přírodě samice rozhrabe termitiště či mraveniště, hmyz začne lézt po matčině těle, a protože se luskouní mláďata vozí na ocasu matky, začne hmyz ze zad jíst a tak se to učí. Podle chovatele Davida Valy je teď pro malou Connie právě období, kdy by v přírodě začínala pomalu zkoušet olizovat hmyz z matčin zad, kaši však jíst zatím nezačala. Přechod na pevnou stravu je podle Valy náročný a může trvat i několik měsíců.

Pokud by se Connie nenaučila jíst kaši, jsou pro ní podle Valy připravené mravenčí kukly, se kterými by to mláděti mohlo jít přirozeněji. "Ale doufáme, že k tomu se nedostaneme, protože hrozí, že se luskoun naučí na ty kukly a nebude pak chtít jíst tu kaši," řekl.

Často podle Valy spí samice Tang a Connie už i odděleně a Tang za Connie nechodí ani, aby ji nakojila, ale počká, až mladá samička přijde sama. "To je dané i tím, že ta máma cítí, že je všechno v pohodě. Že je Connie silná, samostatná a přijde si, takže je to dobré znamení," řekl Vala.

Pražská zoologická zahrada je druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Pár těchto savců získala v roce 2022 v dubnu z tchajpejské zoo. Jediní šupinatí savci světa, jejichž osm druhů žije částečně v jižní Asii a částečně v Africe, čelí v přirozeném prostředí masivnímu lovu. V současnosti patří k nejčastěji pašovaným zvířatům, a to jak kvůli masu, tak kvůli keratinovým šupinám, jimž čínská medicína připisuje léčivý účinek.

---

reklama

---