Sarajevo protestuje proti stavbě přehrady na hranicích se Srbskem

Vláda v Sarajevu protestuje proti přehradě na východě země, jejíž stavbu zahájila bosenská Republika srbská ve spolupráci s Bělehradem. Projekt je trnem v oku také ekologům. Po společném zasedání vlád Srbska a Republiky srbské - jedné ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina - ve východobosenském městě Foča položili šéfové obou kabinetů, Ana Brnabičová a Radovan Višković, základní kámen vodní elektrárny Buk Bijela na řece Drina.

Stavba je od konce loňského roku předmětem žaloby k bosenskému ústavnímu soudu, kterou podalo 24 poslanců ve snaze zneplatnit rozhodnutí, kterým Republika srbská udělila projektu v hodnotě 220 milionů eur (5,6 miliardy korun) stavební povolení. Žalobci argumentují, že rozhodnutí ve spojitosti se státním majetkem, kterým jsou řeky tvořící hranice státu, mohou přijímat pouze orgány na celostátní úrovni.

Bosenská ministryně zahraničí Bisera Turkovičová podle místních médií vzkázala Bělehradu, že stavba "nemá souhlas bosenského státu" a že "nepřispěje k dobrým sousedským vztahům" obou zemí. "Vyzýváme úřady Republiky Srbsko, aby vrátily spolupráci do mezinárodního rámce i do rámce deklarovaného vzájemného respektování územní celistvosti," uvedla v prohlášení Turkovičová.

Bosenskosrbské úřady tvrdí, že hranice neprochází Drinou, ale že řeka je celá ve vlastnictví Republiky srbské. Bělehrad uvádí, že k projektu proto přistupuje "jako zahraniční, přímý investor", který investuje v bosenské Republice srbské.

Republika srbská se v rámci Bosny těší značné autonomii a její lídři usilují o co nejmenší míru zasahování ústřední vlády v Sarajevu do svých záležitostí. Při budování infrastruktury se dlouhodobě snaží orientovat na Srbsko spíše než na zbylou část bosenského státu - Federaci Bosny a Hercegoviny, v níž dominují Bosňáci (dříve Muslimové) a Chorvaté.

Proti projektu protestují i ekologické organizace s tím, že nebyla zpracována patřičná studie o dopadu na životní prostředí, napsal server Balkan Insight. Tok řeky by podle nich měl být zachován v přirozené podobě, protože Drina a její přítoky jsou domovem celosvětově ohrožené hlavatky obecné, největší lososovité ryby v Evropě. Přehrada by podle nich rovněž znehodnotila značný turistický potenciál kaňonu Driny.

Námitky vůči přehradě vznesla loni v prosinci oficiálně i Černá Hora, k jejímuž území by vodní plocha měla bezprostředně přiléhat. Bosna podle černohorské vlády porušila konvenci z Espoo, neboť s ní nekonzultovala možné přeshraniční dopady projektu na životní prostředí.

Hráz přehrady Buk Bijela, největší ze tří zamýšlených v rámci přehradní kaskády na horní Drině, by měla být 200 metrů široká a 57 metrů vysoká. Vytvoří umělé jezero o délce až 12 kilometrů a výkon elektrárny by měl dosahovat 93 MW.

---

reklama

---