Senát schválil konec povinného přimíchávání biosložky do paliv Aktualizováno

Povinné přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzinu od letošního července skončí. Omezí se i okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Zaměstnanci, kteří využívají k soukromým účelům služební nízkoemisní vozidla, například elektromobily, se dočkají daňového zvýhodnění proti klasickým vozidlům na benzin nebo naftu. Změny zákonů, které to umožní, schválil Senát. Jde o soubor návrhů, kterými vláda reagovala na rostoucí ceny pohonných hmot z posledních měsíců. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Novela počítá i s dvouletým odkladem termínu zákazu provozu starých neekologických kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.

Předlohu horní komora schválila hlasy 42 z 50 přítomných senátorů, proti byl jeden. Senát tak už nehlasoval o navržené úpravě svého hospodářského výboru o zpřesnění povinnosti dodavatelů pohonných hmot zajistit snížení emisí skleníkových plynů. Výbor chtěl, aby se vztahovala na daňové území České republiky. Věta, kterou navrhoval výbor doplnit, podle zpravodaje Ladislava Kose z klubu SEN21 a Piráti vypadla při přepisu paragrafu z původního zákona. Podle vyjádření ministryně pro životní prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) i předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) by navrhovaná úprava byla nadbytečná.

Konec povinného přimíchávání biosložky do nafty povede podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k jejímu zlevnění o 1,50 Kč až dvě koruny za litr. Přimíchávání zůstane dobrovolné. Kromě toho Parlament již dříve schválil vládní návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr. Od zrušení povinného přimíchávání si vláda slibuje kromě jiného, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativa s vykazováním, že povinnost plní.

Kos předpokládané snížení ceny pohonných hmot díky zrušení povinnosti přimíchávání biosložek zpochybnil. "Ceny biopaliv jsou srovnatelné nebo dokonce nižší. Naopak by možná bylo žádoucí přidávat biosložek co nejvíce," uvedl. Obdobně se na tiskové konferenci vyjádřil předseda senátorského klubu ProRegion Jaroslav Větrovský (ANO). Zapochyboval o tom, zda vládní opatření včetně snížení spotřební daně budou mít nějak nějaký zásadní vliv na pokles ceny pohonných hmot a zda jsou účinná a dostatečná.

Další změnou, se kterou předloha přichází, je částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání. Ruší se pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Zároveň se snižuje sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jedná podle Stanjury o jejím zrušení. Jde o relikt z doby, kdy ještě nebyl zaveden mýtný systém, podotkl ministr financí.

Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos zhruba o 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun. Počet automobilů podléhající silniční dani klesne na desetinu, řekl senátorům Stanjura. Změna podle něho přinese úsporu až 200 pracovních míst na finanční správě.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

---

reklama

---